Dobrá smrt

Země původu

Slovensko, Česká republika, Francie, Rakousko

Copyright

2018

Rok výroby

2016—2018

Premiéra

17. 10. 2019

Minutáž

83 min

Kategorie

film

Žánr

sociální, osvětový

Typologie

dokumentárnídistribučnídlouhometrážní

Originální název

Dobrá smrt

Český název

Dobrá smrt

Anglický název

The Good Death

Souběžný název

Dobrá smrť / Une bonne mort / The Good Death

Anotace

Tématem koprodukčního snímku Dobrá smrt (jehož název je doslovným překladem pojmu eutanazie, složeného z řeckých slov eu=dobrá, thanatos=smrt) je dobrovolné ukončení života z vážných zdravotních důvodů. Slovenský režisér Tomáš Krupa (nar. 1983) je zpracovává na konkrétním případu britské občanky Janette Butlinové, trpící vzácnou nevyléčitelnou degenerativní svalovou chorobou, jež se v rodině dědí: měla ji její matka a má ji i její syn. Nechce být vystavena nevyhnutelnému a zvyšujícímu se utrpení a být kvůli nemohoucnosti odkázána na pomoc druhých. Proto se rozhodla, dokud má nad sebou kontrolu, podstoupit asistovanou sebevraždu (tedy sama si spustit přívod smrtící látky do žil) ve Švýcarsku, kde je eutanazie legální. Tvůrci jsou přítomní při pragmatickém přístupu a úkonům, jež žena podstupuje v závěrečné fázi příprav. Do její „cesty“ za naplněním vlastní vůle vstupují také dlouhá léta odtažitý nemocný syn Simon, rodinnou anamnézou nezatížená dcera Bridget, která se s matčiným rozhodnutím obtížně ztotožňuje, blízcí přátelé a příbuzní a také lékařka Erika, která Janette lidsky, „úředně“ a odborně doprovází do úplného konce. Obdivuhodná protagonistka dovolí otevřeně nahlížet do soukromí (bývala mj. zapálená nudistka), sama se ohleduplně snaží přesvědčit nyní semknuté a emocím vystavené potomky i ostatní blízké osoby, jimž je schopna dodávat odvahu. Komorní drama nevnucuje divákům názor na diskutovaný problém, narážející na tradiční morální principy a rozdělující odborníky i laickou veřejnost. Výsledkem je vytříbené, empatické a pokorné dílo o nároku na vlastní pojetí života a na svobodnou možnost přijmout důstojnou smrt, jež zároveň vystihuje jak duchovní, tak praktickou stránku „procesu“ umírání z vlastní vůle. – Úspornou observační metodu tvůrci ozvláštňují stylizovanými prvky hraného filmu, akcentují komorní detaily (estetické ztvárnění všedních momentů, snová zátiší), využívají „vnitřní“ monology, uplatňují autentickou Zvukovou stopu a kultivovanou hudbu. – Snímek vznikl na přání Janette a díky velkorysosti i toleranci aktérů a za podpory dok.incubatoru. Prezentován byl na DOK Leipzig Co-pro Marketu. Do české Distribuce byl uveden s oceňovaným kombinovaným krátkým snímkem Spolu sami (2018) režisérky Diany Cam Van Nguyenové, v němž skutečné vyprávění trojice mladých lidí o prožívání smrti nejbližších zhmotňují animované rekonstrukce bolestných zkušeností. -kk-

Obsah

Milý Tomáši, chci, aby tento film vznikl. Vím, že to nebude jednoduché, ale je to potřeba. Lidé by měli slyšet můj příběh, třeba to někomu pomůže vyrovnat se s těmi bolestnými situacemi, které nám život nevyhnutelně připraví. S úctou, Janette Butlin. – Nevyléčitelně nemocná dvaasedmdesátiletá žena žije sama v domě s velkou zahradou a kočkami. Jen se sebezapřením zvládá každodenní provoz. Život podle ní není fér, ale nechce přemýšlet o tom, proč zrovna ona je nemocná a cítit to jako nespravedlnost. – Janette nad fotografiemi vzpomíná na matku, kterou sužovala neidentifikovaná nemoc a která třicet let nečinně proseděla v křesle. Správná diagnóza (svalová dystrofie) byla známá, až když choroba propukla u ní. – Janette jde o berlích ke schránce. Poštu nese domů v zubech. Nechce skončit jako matka, proto vzala osud do svých rukou. Připravuje se na odjezd do Švýcarska, kde je legalizována asistovaná sebevražda. – Janette používá různé kompenzační pomůcky. Napsání dopisu i tak vyžaduje úsilí a soustředěnost. – Žena čte žádost, kterou oficiálně podala k 20. červenci 2016 kontaktní osobě Erice (lékařce a zakladatelce společnosti Lifecircle, věnující se asistovaným sebevraždám). Přeje si dobrovolné ukončení života. Datum je stanovené na 22. září 2016. Rozhodnutí opírá o fakt, že trpí neléčitelnou a nevyléčitelnou pletencovou svalovou dystrofií, kvůli níž není schopna postarat se o sebe ani o domácnost. Při jejím stupni postižení a vzhledem k neodvratně se zhoršujícímu stavu pro ni budoucnost nemá smysl. – S domácností chodí každé pondělí vypomoct pečovatelka Emily. – Po Janette „zdědil“ nemoc syn Simon, u devětačtyřicetileté dcery Bridget se naštěstí neprokázala. Ani jeden nemá potomky, čímž se kruh dědičné choroby uzavírá. – Simon žije v USA. Čte matčin racionální mail o zářijové cestě do Švýcarska. Tu chce podniknout, dokud má sílu a navzdory tomu, že Bridget s ní nesouhlasí. Syn trvá na tom, že ji doprovodí. Dědičnou a dosud neprobádanou nemocí, jež u něho propukla ve středním věku, se zabývá v malé laboratoři, kterou buduje s cílem na vzácnou chorobu upozornit. – Janette si uvědomuje, že její rozhodnutí může být pro okolí těžko přijatelné. S přáteli o tom diskutuje na zahradě. Ti jsou zmateni vzhledem k náboženské víře, s níž byli vychováni (utrpení je vůle Boží). Musejí však přiznat, že jejich kamarádce definitivní „verdikt“ přinesl úlevu. Janette věří, že ji čeká dobrá smrt bez bolesti a stresů. – Simon přemýšlí o budoucnosti. Ani on nechce být na obtíž a žít v bezvýchodné situaci odkázán na nepřetržitou péči a pomoc okolí. Odcizil se rodině po matčině druhém sňatku, s nevlastním otcem nevycházel a Janette dlouhé roky neviděl. – Simon v laboratoři, zabývající se příčinami svalové dystrofie, probírá s kolegy své poznatky a dílčí výsledky (bádají, jak zastavit vznik patologických shluků proteinových agregátů – látky myotilin, aby se svalové buňky samy regenerovaly). Příznivý směr dosavadního výzkumu (pokusy na myších s aplikací kardiotoxinu) nemění nic na skutečnosti, že účelná terapie s pozitivními výsledky je zatím vzdálená. Simon jako „prototyp nemoci“ touží být užitečný. – Obvodní lékař odmítl Janette pomoci a předal ji do péče psychiatra. Hrozilo, že bude prohlášena za nesvéprávnou nebo proti své vůli hospitalizována. Naoko přistoupila na léčbu, aby se vyhnula komplikacím vzhledem k určenému cíli. Domácí psychiatrická pečovatelka dosvědčila, že je „v pořádku“. – Janette jede autem do hospice na poslední návštěvu za manželem Donem. Vzpomíná na svá „zajímavá“ manželství. První muž nebral vážně rodinné povinnosti, druhý neměl vlastní potomky a stal se nevlastním otcem jejích dětí. Domluvili se, že v „nešťastné“ životní etapě udělají „správné“ kroky a navzájem se podpoří. – Janette vyřizuje nutné formality. Zajistila hotel a dceři rezervovala letenku. Bridget se prý snaží její situaci pochopit a respektovat, ale byla by raději, kdyby existovala alternativa. Žena se směje nad fotkami svatebních šatů, jež jí Bridget posílá. Zatímco dcera ještě nemá stanovené datum sňatku, ona datum své smrti zná. – Janette po dlouhých měsících dojde do zanedbané části milované zahrady s možnými příštími uživateli domu, kdysi úspěšným architektem Tonym a jeho přítelkyní Caroline. Muž je v nezáviděníhodné situaci: zlepšení jeho životních poměrů bude na úkor Janettiny smrti. Líbí se mu zdejší místo, ale děsí ho, co se musí stát. Janette s přáteli probírá pravděpodobné scénáře a praktické náležitosti. Dům patří dětem, ale architekt v něm má zajištěn nájem nejméně na pět let. – Simon vykládá přítelkyni Chandrii o novinkách z Harperovy laboratoře. Experiment, který navrhl, napadl i odborníky. Jejich pracoviště má díky jeho rodinné anamnéze unikátní materiál a tedy nejlepší podmínky pro bádání. Získal podněty k dalším drobným pokusům, jimiž by mohl být nápomocný. Chce využívat sám sebe, neboť nesouhlasí s experimenty na zvířatech. Děsí ho složitost výzkumu a navzdory širokému přírodovědnému vzdělání pochybuje o své kvalifikaci. Přítelkyně ho povzbuzuje. – Janette je přesvědčena, že cesta do Švýcarska je jednodušší cíl, žít dál by vyžadovalo velkou statečnost. – Podle Simona má každý osud ve svých rukou a dobrovolná sebevražda je základní lidské právo. – Janette statečně probírá odjezd se zoufalou sousedkou Charlottou. Jejím dcerám Jess a Ann milosrdně zalže: stěhuje se prý za synem do Ameriky. Na okamžik podlehne emocím. Podpoří ji bratranec Jeff, který přijel poté, co ho o situaci informovala Bridget. Obsah jejího dopisu, v němž dcera vyjadřuje pochybnosti, ženu rozčílí. Konečně cítí v posledních týdnech štěstí a tlak na změnu postoje kategoricky odmítá. Rozloučí se s Jeffem. – Simon měl od puberty s matkou odměřený vztah. Neviděl ji od roku 2002. Sestru to trápí, jsou si naopak s matkou blízké. Ani on nechce o matku přijít, ale má pro její plán pochopení. Je přesvědčen, že to zvládne. – Janette ukládá do země na zahradě přívěsky. Jedenáct měsíců úvah, taktizování a lží, k nimž se musela uchýlit, ji dovedlo k cíli. – Simon přiletí do Evropy. Janette dobaluje kufr, kam ukládá i obálky s penězi. Večer sleduje televizi. Naposledy přespí doma. Při odjezdu nabídne synovi svou berli, ale on je přesvědčen, že ji ještě několik let nebude potřebovat. Vysvětlí matce podstatu pletencové svalové dystrofie typu A1. – Rodina se sejde v Basileji. Janette při shledání s lékařkou Erikou podlehne dojetí. – Klinika provádí maximálně dvě asistovaná ukončení života týdně. Doktorka považuje za optimální být u jednoho týdně. Musí mít čas vyrovnat se s jednotlivými případy klientů. I když za ně nenese odpovědnost, musí se ujistit, zda k závažnému rozhodnutí dospěli samostatně a dobrovolně a zda není na eutanazii ještě čas. Erika vpisuje do kalendáře k datu 22. září 2016 jméno Janette. Eutanazii, respektive asistovanou sebevraždu přijala postupně. Díky praxi a úvahám o Bohu a o utrpení došla k závěru, že dobrovolná smrt není hřích, ale dar. Poučil ji odchod milovaného otce, který po mrtvici nemohl mluvit a zůstal na půl těla ochrnutý. Po jeho neúspěšných sebevraždách mu chtěla poskytnout paliativní péči. Trpící věřící otec jí nemohl odpovědět na otázku, jak se vyrovnat s hříchem vzít si život. Tehdy začala uvažovat, zda péči nelze nahradit „usnutím“ v klidu. Po otcově smrti požádala Erika sourozence o mlčenlivost, ale jako lékařka a věřící měla špatné svědomí. Proto na pohřbu přiznala sto padesáti smutečním hostům, že souhlasila s asistovanou smrtí. – Erika je u Janette. Ubezpečuje Simona a Bridget, že si je matka naprosto jistá zítřejším dnem. Korektně vyjmenovává nezbytné okolnosti. Janette vše potvrdí a Erika tedy nemá důvod odmítnout jí asistovat. Vyrovnanější Simon situaci snáší lépe než Bridget. Klientka lékařce za vše děkuje. – Simon a Bridget tráví s matkou poslední večer. Akceptují její rozhodnutí, přesto jí především dcera navrhuje jiné možnosti. Janette se omlouvá za smutek, jenž jim způsobuje. Simon konstatuje, že právě vidí svou budoucnost. – Podle Janette je na světě hodně věcí, o které by se mohla ještě zajímat, ale soustředí se na existenci tlačítka, po jehož zmáčknutí se možná dostaví absolutní konec. – Janette vypisuje s Erikou v přítomnosti dětí další formuláře a smlouvu o uložení ostatků. Vyhoví dětem a souhlasí s převezením popela do Anglie. Bridget matce slíbí, že se postará o nemocného bratra. – Erika připraví patnáct gramů pentobarbitalu sodného. Po jeho aplikaci člověk do třiceti vteřin upadne do anestetického spánku, dojde k předávkování a do čtyř minut se zastaví srdce a dech. – Janette se mlčky obejme se synem. – Žena s připravenou infuzí absolvuje na lůžku poslední „úřední“ rozhovor s Erikou, který natáčí zaměstnanec kliniky. – Janette uvolní přísun kapaliny a zhluboka dýchá. Bridget otevře okno. – V koutě podzimní zahrady u matčina domu dcera rozsypává popel z urny. – Simon vzpomíná na matku. Její odchod ho poznamenal a změnil mu pohled na budoucnost. Doufá, že asistovaná smrt bude v blízké budoucnosti dostupná, uznávaná a přijímaná a on bude mít na výběr. -kk-

Poznámka

Film je věnován hlavní představitelce Janette Butlinové. Snímek byl v říjnu 2019 uveden do Distribuce s krátkým filmem Spolu sami (2018; r. Diana Cam Van Nguyenová).

Účinkují

Janette Butlin /ž/

Simon Convey

Bridget Convey /ž/

Erika Preisig /ž/

rodina a přátelé Janette Butlinové

Štáb a tvůrci

Původní filmový námět

Tomáš Krupa, Lukáš Hanulák

Scénář

Tomáš Krupa, Lukáš Hanulák

Dramaturg

Arash T. Riahi, Stephan Krumbiegel, Olga Sommerová, Ondrej Starinský (RTVS), Richard Komárek (ČT)

Kamera

Ondřej Szöllös, Andreas Quan (letecké záběry), Štefan Petergáč (letecké záběry)

Druhá kamera

Martin Čech (operátor), Ivo Miko (operátor)

Zvuk

Miloš Hanzély (design a supervize zvuku), Lukáš Kasprzyk (záznam zvuku, střih dialogů a postsynchronů), Ján Krnáč (záznam zvuku), Martin Králík (střih zvuku), Petr Kapeller (záznam postsynchronů), Bohumil Martinák (mix zvuku), Juraj Martinák (koordinátor záznamu)

Vizuální efekty

Family Film, Pavol Palárik, Peter Palárik

Postprodukce

Daniel Pazderka (poradce Golden Girls Film), Magiclab (obraz), Michal Křeček (producent Magiclab), Markéta Šalátová (vedoucí produkce Magiclab), Šárka Rorečková (produkce Magiclab), Soundline (zvuk)

Návrhy titulků

Matúš Bence (design), Peter Kudlička (animace)

Výkonná produkce

Henrieta Cvangová (Hailstone), Soňa Komová (RTVS), Pavel Plešák (ČT), Esther Van Messel /ž/ (First Hand Films), Gitte Hansen /ž/ (First Hand Films)

Producent

Tomáš Krupa

Koproducent

Dagmar Sedláčková (MasterFilm), Arash T. Riahi (Golden Girls Film), Tibor Búza (RTVS), Catherine Le Goff /ž/ (Arte), Dušan Mulíček (ČT), Markéta Štinglová (manažerka CMPP ČT), Claire Isambert /ž/ (vedoucí kulturní oddělení Arte)

Produkce

Anna Rumanová (Hailstone), Martina Repášová (Hailstone), Asmara Beraki Marek /ž/ (MasterFilm), Anna Matisová (RTVS), Heike Lettau /ž/ (Arte), Yvette Durrenberger /ž/ (Arte)

České podtitulky

Veronika Trusová (překlad), Alexandra Strelková (úprava)

Hudba

Písně

Keepsake

Hudba k písni Aless

Keepsake /The Good Death Re-edit/

Hudba k písni Aless

Puntar Orecchio Alle Sfere

Hudba k písni Alio Die

Accarezzando Soma Come Si Fa Con Una Piuma

Hudba k písni Alio Die

Introduce Silence

Hudba k písni Alio Die

Down On The Street /Remastered Single Mix/

Hudba k písni Iggy PopScott AshetonRon AshetonDave Alexander
Text písně Iggy PopScott AshetonRon AshetonDave Alexander
Zpívá skupina The Stooges

Remedy

Hudba k písni Lukáš Kobela

Lacrimosa

Hudba k písni Michal Stahl
Text písně Michal Stahl
Zpívá Andrej Marek Kaňa

Lokace

Velká Británie, Mersea Island (Velká Británie), West Mersea (Mersea Island), East Mersea (Mersea Island), Švýcarsko, Basilej (Švýcarsko), Biel-Benken (Švýcarsko), USA, Washington D.C. (USA), Virginie (USA), Vienna (Virginie), Ohio (USA), Columbus (Ohio)

Produkční údaje

Originální název

Dobrá smrt

Český název

Dobrá smrt

Anglický název

The Good Death

Souběžný název

Dobrá smrť / Une bonne mort / The Good Death

Kategorie

film

Typologie

dokumentárnídistribuční

Žánr

sociální, osvětový

Země původu

Slovensko, Česká republika, Francie, Rakousko

Copyright

2018

Rok výroby

2016—2018

Premiéra

festivalová premiéra 28. 10. 2018 (22. mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava)
festivalová premiéra 9. 3. 2019 (21. mezinárodní festival dokumentárních filmů o lidských právech Jeden svět, Praha)
distribuční premiéra 17. 10. 2019 /nepřístupné pro děti do 15 let/

Distribuční slogan

Vlastníme svůj život, nebo on vlastní nás? Film Tomáše Krupy.

Výrobce

Hailstone, Rozhlas a televízia Slovenska (koprodukce), Arte (koprodukce), Česká televize (koprodukce), Centrum mezinárodních programových projektů (Česká televize) (koprodukce), MasterFilm (koprodukce), Golden Girls Film (koprodukce), First Hand Films (výkonná produkce)

Distribuce

Falcon (monopol do 16. 10. 2021)

Technické údaje

Délka

dlouhometrážní

Minutáž

83 min

Distribuční nosič

DCP 2-D

Poměr stran

1:2,39

Barva

barevný

Zvuk

zvukový

Zvukový systém/formát

5.1, digitální zvuk

Verze

anglická

Mluveno

anglicky

Podtitulky

české

Úvodní/závěrečné titulky

anglické