Poslední aristokratka

Země původu

Česká republika, Slovensko

Copyright

2019

Rok výroby

2019

Premiéra

24. 10. 2019

Minutáž

110 min

Kategorie

film

Žánr

komedie

Typologie

hranýdlouhometrážní

Originální název

Poslední aristokratka

Český název

Poslední aristokratka

Anglický název

The Last of the Noblewomen

Souběžný název

Posledná aristokratka

Anotace

Tvůrce oblíbených českých komedií Jiří Vejdělek neomylně sáhl po bestselleru Evžena Bočka (nar. 1966) z roku 2012 Poslední aristokratka a natočil podle něj stejnojmenný snímek. Ve svém zpracování zrušil románovou ich-formu (vypravěčkou je „poslední aristokratka“ Marie Kostková) a zredukoval počet postav. Autor předlohy – sám kastelán na zámku Milotice, kde se také komedie zčásti natáčela – napsal již další tři pokračování. Úspěšná kniha je postavena na sledu epizod, odehrávajících se na zámku, získaném zpět v restituci Čechoameričanem Frankem Kostkou. Původní profesí učitel chce v polovině 90. let dodržet závazek vůči šlechtickým předkům a přijíždí na Kostku s manželkou Vivien a dcerou Marií. Záhy pochopí, že zdědil zchátralý „danajský dar“ a spolu s ním i osobitý personál, nerudného a jízlivého kastelána Josefa, hypochondrického údržbáře a zahradníka Krásu a energickou hospodyni Anežku Tichou, která má silnou zálibu v domácí ořechovce. Ve filmu se kromě této šestice dočká významnější role ještě mladý aristokrat Max ze sousedství, do něhož se zakouká Marie, stará baronka Orssi, schopný mladý právník Benda a Vivienina newyorská přítelkyně Jess. A nakonec ještě dvojice kupců, ochotných zámek koupit. Zadlužený Frank od počátku tuší, že si ukousl příliš velké sousto, ale snaží se, co může. Vivien vůbec netuší, že manžel chce na zámku zůstat natrvalo a že zastavil jejich newyorský byt. Zamilovaná Marie posléze najde ve své nové roli komtesy zalíbení, i když jí kvůli prokletému vlastnímu jménu hrozí, že zemře velmi mladá. K nelibosti kastelána se hrabě rozhodne vydělat aspoň nějaké peníze tím, že zatraktivní prohlídky pro turisty. Výrazně mu v tom pomůže právě dceřino prokletí, protože lidé jsou zvědaví na neštěstí druhých. Když už se zdá, že se Američané budou muset vrátit do Států, Vivien konečně pochopí, kde je její domov, a s personálem se postará o to, aby kupci nakonec Kostku odmítli. Všichni jsou tak spokojení. – Snímek se natáčel během zimy 2019 na několika českých a moravských zámcích. Tvůrci se opírají zejména o osobité prostředí a o kvalitní herecké obsazení. – Kniha byla kromě velkého zájmu čtenářů odměněna Cenou Miloslava Švandrlíka a její divadelní adaptaci Arnošta Goldflama uvádělo od roku 2015 pražské Divadlo Na Jezerce s Annou Polívkovou v hlavní roli. -tbk-

Obsah

Polovina 90. let. Na zasněženém zámeckém nádvoří se raduje právník Benda z právě uzavřené transakce. Telefonuje pak do New Yorku Čechoameričanovi Franku Kostkovi, že si může začít říkat František Antonín hrabě Kostka z Kostky. Získal pro něj v restituci rodové dědictví. Frank se okamžitě chystá odletět do vlasti, v níž nikdy nebyl, s mondénní manželkou Vivien (Viv) a dospívající dcerou Marií. Zjistí, že převoz uren předků, kterým slíbil, že je jednou pohřbí doma, by byl příliš drahý. Nakonec přesype popel do plechovek od buráků a dá je do jednoho kufru. O byt se bude v New Yorku zatím starat Vivienina přítelkyně a kolegyně, kadeřnice Jess. – Benda odveze z pražského letiště rodinu autem na zámek. Cestou míjejí mladého šlechtice Maxe z vedlejšího panství Hvězda na běloušovi. – Frank zjistí, že jim na letišti zaměnili kufr s „buráky“. Benda slíbí, že se postará o nápravu. – Na nádvoří zámku panstvo přivítají neochotný a přezíravý kastelán Josef a hospodyně Anežka Tichá, která tíhne k domácí ořechovce, již nejen popíjí, ale přidává ji úplně do všeho. Rodina abstinentů si s nimi musí připít. Záhy se seznámí s posledním členem personálu, údržbářem a zahradníkem Krásou, který je tak velký hypochondr, že prakticky nemůže vůbec nic dělat. Zato má zálibu v hudbě, kterou věčně provozuje, i když zpěv mu dělá potíže. – Josef provází nové pány zámkem a Frank zjistí, že zatímco přední křídlo, kde se provádějí turisté, je jakž takž v pořádku, zadní křídlo, kde budou bydlet, je značně zchátralé a zatéká tam. V jedné místnosti najdou Čechoameričané haldu neotevřené korespondence. Proto také na zámku nejde telefon, je vypnutá elektrika a topí se jen v kuchyni, protože není dřevo. Kuriozitou je Himmlerovo apartmá s nacistickými symboly na všem možném a se zlatým prkénkem na záchodě v koupelně. – Náladu Frankovi zvedne jen večeře, k níž paní Tichá podává husu. Viv si dá ke krajní kastelánově nelibosti maso mezi knedlíky jako hamburger. – Po večeři vykládá Josef o jednom předkovi Kostků, známém jako Velký prasák, protože si na zámek kdysi přivezl harém. Všude je velká zima. Viv, která se stylizuje do Lady Diany, se chystá nabalená do postele. Prohlásí, že se zámek musí prodat, ale Frank to odmítne, protože by porušil slib předkům. Oba je vyruší hlasitá nacistická píseň. To Marie spláchla Himmlerův záchod. Podle Josefa někdy hraje hudba jen chvíli, jindy zas několik hodin. A nikdo ji neumí vypnout. – Benda přijede na zámek s tím, že kufr s předky je momentálně v Šanghaji. Frank podepíše smlouvu. Podle advokáta zámek nelze prodat, protože takovou zátěž by koupil jen blázen. Frank si stěžuje, že na opravu nemá peníze a Benda, kterému také dluží, mu navrhne, aby prodal newyorský byt. – Krása radí hraběti, jak má řezat dříví. Ten ho pak musí donést až ke krbu, který ovšem zapálí údržbář a sklidí tak poděkování od hraběnky a komtesy. – Frank se postará o připojení elektřiny i telefonu. Viv se vybavuje na dálku s Jess o tom, jaký si zařídí v New Yorku kadeřnický salon. – Na zámek dorazí stará baronka Orssi, která prý kdysi slíbila Frankovu otci své lipicány, jimiž zásobuje i královské rody v zahraničí. Muž se marně omlouvá, že na drahé koně nemá. Na přání ženy a dcery musí dva zakoupit, čímž se definitivně zruinuje. Marie zaslechne, že otec zastavil byt v New Yorku a zjistí, že použil i peníze na její studium. Pochopí, že Frank chce na zámku zůstat, a vadí jí to. Podle otce jsou v Čechách naštěstí vysoké školy zdarma. – Josef vykládá u obrazů, že jméno Marie je v rodě prokleté, a proto se už dvě stě let nepoužívalo. První Marii omylem pohřbili zaživa a druhou Marii zase rozmetala výbušnina i s věží, kde experimentovala. Podle kastelána se třetí Marie ani nedožije dvaceti let. To dívku ještě víc rozzlobí. – Ráno se Marie sbližuje v kuchyni s Tichou, která jí nabídne své vynikající koblihy. Frank přivede Maxe, aby si s dcerou vyjeli na lipicánech. Projížďka v zimní krajině skončí dívčiným pádem. Max zjistí, že společnice, která se mu líbí, nezná ani rodové heslo. Otec jí ho pak řekne: Kdo nikdy neprohrál, nikdy opravdu nezvítězí. Dá jí také jako poslední aristokratce v rodu řetízek po babičce. Marie si večer prohlíží velkou starou knihu. – Tichá komtesu nenápadně vykrmuje a Josef ji nutí chodit po prohlídkové trase v papučích. Vivien se pustí s kastelánem a údržbářem do karet, jenže místo mariáše hraje poker a neumí ani stavět z karet domek. Zato ochutná tlačenku. – Na zámek dorazí pár běžkařů. Marie je sama provází. Konstatuje, že rod o Kostku pětkrát přišel a pětkrát ji dostal zpátky. – Viv zase telefonuje s Jess, a přitom chroupá domácí škvarky. Přes telefon s kamarádkou „sleduje“ (pouze ve zvuku) televizní seriál Tak jde čas. Když to Frank zjistí, rozzuří se, protože ví, že se nedoplatí. Podle zaskočené manželky (která stále nic netuší o finančních problémech) by se jako aristokrat nad to měl povznést. – Marie si opět čte v knihách. Pochlubí se otci výdělkem za prohlídku. Běžkaři si teď za příplatek užívají v kabinetu Velkého prasáka. – Frank pochopí, že by si mohli aspoň trochu přilepšit na vstupném. Zároveň zjistí, že kastelán naopak usiluje o to, aby „muflonů“ (jak říká turistům) bylo co nejméně. Jednak tak má klid a jednak se nepoškodí exponáty. Hrabě se naopak rozhodne zámek urychleně otevřít, což podle Josefa odporuje zákonu. Max však sousedovi řekne, že to není pravda a že se jedná jen o klasickou kastelánskou latinu, kterou používají všichni kasteláni. – Marie se dál sbližuje s Maxem; dá mu své vlastní koblihy. Vyjedou si znovu na koních. Dělají turistické značky k zámku. I v okolí se ví o jejím prokletí. – Na Kostce otevřou dřív, než začne sezona. Ovšem za celý den nikdo nepřijede. Frank promrzne při čekání u pokladny. Josef je spokojený. – Hrabě se rozhodne udělat pořádnou propagaci a nalákat turisty na raritu: aristokraty, kteří žijí na zámku. Rozhodne se, že správné datum je Štědrý den. Všichni se musejí vrhnout do příprav. Vivien by ráda dělala nějakou charitu jako Lady Diana. Krása si stěžuje, že se mu dělá pleš a ona mu dá svou vodičku, kterou jako kadeřnice používá. Tichá to komentuje, že to je právě ta charita. – Marie provádí Josefovi drobné naschvály (přemísťuje exponáty apod.). Večer se Viv vyděsí, když vidí na chodbě pohybující se kostru. Tu ovšem veze kastelán na její původní místo. – Při zdobení stromku na nádvoří se chce mladý pár políbit, ale překazí to Frank, který zároveň spoléhá na Maxovu šlechtickou čest. – Personál se začíná vzpěčovat. Chce své peníze. Podle Franka se tedy musejí všichni snažit, aby přijelo co nejvíce návštěvníků. – Dorazí Benda s nalezeným kufrem s předky. Dostane od Franka klíče a odletí do New Yorku. V bytě Kostkových ho omráčí Jess v domnění, že jde o zloděje. Hned volá Vivien, a ta se tak dozví, že manžel byt zastavil. Žena se na Franka zlobí. Podle něj mají poslední šanci na Štědrý den. Všichni v kostýmech čekají na návštěvníky, které pak provází sám pan hrabě. Krása v kase láká váhající „muflony“ na prokletou komtesu, což okamžitě zabere. Rodina před skupinami předvádí stále dokola štědrovečerní stolování. Turisté si ji neomaleně fotografují. Večer skončí pádem těžkého lustru. Všichni mají strach o Marii, ale té se naštěstí nic nestalo. Viv se rozhodne, že musejí hned odjet do Ameriky. Personál však nechce, aby zámek prodali, protože si na ně už zvykli. Kupodivu se objeví postarší pár, ochotný zámek koupit. Zaměstnanci se snaží zájemce odradit. Jenže se to nedaří. Kupci jsou stále nadšení. – Frank a Marie jen neradi zámek opouštějí. Dívka marně volá Maxovi. Ten si všimne fotek v bulváru o katastrofě na zámku a o prokleté komtese. Hned vyrazí s koněm na Kostku, ale mine se s majiteli, odjíždějícími autobusem. – V letadle dostanou pasažéři noviny. Frank si je prohlíží a konstatuje, že teď by se na zámku dveře netrhly. Jenže Marii pozná jedna z cestujících a ztropí hysterickou scénu, že s prokletou šlechtičnou za nic nepoletí. Přidají se k ní ostatní pasažéři a trojice musí vystoupit. Na Kostku se vrací autobusem plným turistů, kteří „větří krev“. „Muflony“ provází Max. Největší senzací je spadlý lustr, ale návštěvníci chtějí vidět také prokletou komtesu. Ta se tu k mladíkově velké radosti objeví. Jenže dívka je později odtažitá: nechce se zbytečně trápit, když stejně odjedou. – Vivien zjistí, že smutný Frank dal všechny peníze z kasy personálu; prý aby na něj nevzpomínali jako na držgrešli. Podle manželky je nenapravitelný snílek. On konstatuje, že si vždy myslel, že právě to se jí na něm líbilo. – Benda přiveze kupce. Předá Vivien její oblíbené sladkosti od Jess, ale ženě mnohem víc chutnají koblihy paní Tiché. Ani ona už nechce zámek prodat. Podle advokáta je na to však pozdě, protože byla podepsána předkupní smlouva. – Vivien se pokusí s pomocí personálu kupce na poslední chvíli odradit. Dá jim naservírovat čaj v servisu s hákovým křížem a v pravou chvíli spustí nacistickou píseň. Rozhořčení kupci opravdu ztratí zájem a uraženě odejdou. – Vivien prohlásí, že Kostka je jejich rodové sídlo a že ho neprodají. Byt v New Yorku ať si užijí Benda s Jess. Všichni jsou šťastní. Frank a Marie mohou konečně důstojně uložit popel předků. Na Nový rok si všichni připíjejí. Advokát a Vivienina kamarádka si v New Yorku přiťuknou ořechovkou od paní Tiché. Políbí se stejně jako na Kostce Viv a Frank a Marie a Max... -tbk-

Poznámka

Snímek je věnován filmovému architektu a scénografovi Martinu Kurelovi (1961–2019).

Hrají

Hynek Čermák

Čechoameričan Frank Kostka alias František Antonín hrabě Kostka z Kostky

Tatiana Dyková

Vivien Kostková, Frankova žena

Yvona Stolařová

Marie Kostková, Frankova a Vivienina dcera

Martin Pechlát

kastelán Josef

Eliška Balzerová

hospodyně Anežka Tichá

Pavel Liška

údržbář a zahradník Krása

Vojtěch Kotek

advokát JUDr. Benda

Tatiana Pauhofová

Jessica, Vivienina americká přítelkyně

Zdenka Procházková

baronka Orssi

Petr Nárožný

kupec zámku

Dana Syslová

manželka kupce zámku

Zdeněk Piškula

Max Laun, aristokrat ze sousedství

Anna Polívková

nervózní cestující

Marek Isteník

partner nervózní cestující

Veronika Khek Kubařová

přísná letuška

Zuzana Novotná

letuška s oříšky

Jaroslav Dolník

turista větřící krev

Daniela Voráčková

turistka u pokladny

Václav Veselý

turista u pokladny

Zdeněk Julina

závistivý turista

Beáta Švecová

holčička se sněhulákem

Radomír Švec

tatínek se sněhulákem

Nikol Fischerová

maminka se sněhulákem

Filip Vojtěch

muž s kudrnatými vlasy

Kryštof Michal

běžkař

Šárka Střelková

běžkařka

Jiří Vejdělek

turista v autobusu

Ondřej Zima

právník

Evžen Boček

právník

Štáb a tvůrci

Skript

Petra Zachová

Původní filmový námět

Evžen Boček

Předloha

Evžen Boček (Poslední aristokratka – kniha)

Druhá kamera

Jan Baset Střítežský (švenkr B kamery)

Asistent kamery

Jiří Holec, Václav Zajíček (ostřič), Alan Soural (ostřič B kamery), Ondřej Andrešič (asistent B kamery), Lubor Riedl (asistent B kamery)

Architekt

Martin Kurel

Assistent architekta

Kateřina Veselá

Výprava

Kateřina Kopicová, Václav Bejlek (vedoucí výpravy), Patrik Senft (rekvizitář), Jarda Mottl (rekvizitář), Marek Sedlařík (rekvizitář), Roman Rosenkranz (rekvizitář), Albert Kurel (rekvizitář), František Řezník (rekvizitář), Vojtěch Moucha (rekvizitář), Marro Adamovič (rekvizitář), Jakub Malý (rekvizitář), Lukáš Enický (rekvizitář), Michal Motyčka (rekvizitář), Kryštof Kopec (rekvizitář), Alex Kurel (rekvizitář)

Návrhy kostýmů

Katarína Hollá

Kostýmy

Ivana Řezáčová (vedoucí kostymérka), Zuzana Kolínová, Štěpán Řezáč, Karolína Martinková, Katarína Chválová, Tereza Chmurová

Masky

Jana Bílková, Ivana Skalová, Hana Šímová, Zdeněk Nedorost, Eva Schwarzová, Jiřina Jarošová

Zvuk

Michal Pajdiak (zvuk, design a mix zvuku), Tomáš Zůbek, Pavel Brejcha, Jan Majstr (střih zvláštních efektů), Michaela Patríková (střih zvukových atmosfér, záznam sborových postsynchronů), Jan Martínek (střih dialogů a záznam postsynchronů), Anna Jasenská (záznam sborových postsynchronů), Viera Marinová (záznam postsynchronních ruchů), Anna Žihlová (střih postsynchronních ruchů)

Asistent zvuku

Jiří Pazdera, Zuzana Švancarová

Vizuální efekty

PFX, Jiří Mika (producent PFX), Javier Menéndez (supervize PFX), Barbora Větrovská (vedoucí produkce PFX)

Zvláštní efekty

Michal Turner, David Adam, Ivo Grešák

Postprodukce

Lenka Čížková (koordinátorka), UPP (obraz), Vít Komrzý (producent UPP), Ivo Marák (výkonný producent UPP), Jiří Slavíček (vedoucí produkce UPP), Martina Vaňkátová (produkce UPP), Ladislav Hrbáček (vedoucí výroby UPP), Tomáš Pulc (technologická supervize), Jan Krupička (technologická supervize), Soundsquare (zvuk), Jakub Sláma (produkce Soundsquare), Pavel Rejholec (vedoucí studia Soundsquare)

Koordinátor kaskadérů

Jiří Kraus

Výkonná produkce

Jarmila Hoznauerová (výkonná producentka ČT), Šárka Střelková (výkonná producentka)

Producent

Ondřej Zima (Evolution Films), Silvie Michajlova (Evolution Films), Pavel Berčík (Evolution Films)

Koproducent

Kateřina Ondřejková (kreativní producentka ČT), Zuzana Mistríková (PubRes), Ľubica Orechovská (PubRes), Martin Chalupský (innogy), Vladimír Mařík (CertiCon), Karel Kraus (CertiCon), Jan Bradáč (Hangar Films)

Vedoucí produkce

Zuzana Zmítková (vedoucí natáčení), Hana Bílá (ČT)

Zástupce vedoucího produkce

František Horvát (ČT)

Asistent vedoucího produkce

Jakub Medek, Pavlína Muzikářová

Výtvarná spolupráce

Petr Štěpán (grafik), Michal Tilsch (grafický design)

Spolupráce

Slávek Mikovec (vrchní osvětlovač), Zuzana Panská (fotografka), Libor Kurka (koně a zvířata), Pavel Jarda (lipicáni)

Hudba

Hudba

Ondřej Hokr, Tomáš Živor (orchestrace)

Použitá hudba

Johann Sebastian Bach (Tokáta a fuga d moll), Georges Bizet (Carmen /Toreadorova píseň/), hudebnibanka.cz

Nahrál

Alexandr Smutný (trubka), Jiří Voves (klarinet), Hynek Čermák (pila), Michal Novinski

Písně

Vzpomínám, když jsem byl zdráv, Ráno, dnes ráno, Štěstí, zdraví, pokoj svatý, I prokletí může být štěstí

Hudba k písni

Johann Sebastian Bach (Vzpomínám, když jsem byl zdráv), Georges Bizet (Ráno, dnes ráno), Igor Timko (I prokletí může být štěstí), Dominik Svoboda (I prokletí může být štěstí) (aranžmá)

Text písně

Jan Biggles Hanzlík (Vzpomínám, když jsem byl zdráv), Jan Biggles Hanzlík (Ráno, dnes ráno), Igor Timko (I prokletí může být štěstí)

Zpívá

Pavel Liška (Vzpomínám, když jsem byl zdráv), Pavel Liška (Ráno, dnes ráno), Eliška Balzerová (Štěstí, zdraví, pokoj svatý), Tatiana Dyková (Štěstí, zdraví, pokoj svatý), Yvona Stolařová (Štěstí, zdraví, pokoj svatý), Igor Timko (I prokletí může být štěstí), skupina No Name (I prokletí může být štěstí)

Lokace

Praha, zámek Milotice, zámek Buchlovice, zámek Rájec nad Svitavou, zámek Jaroslavice, zámek Lemberk, hrad Grabštejn, Jablonné v Podještědí, Lvová (Jablonné v Podještědí), Kunovice, Letecká ulice (Kunovice), Letecké muzeum v Kunovicích /interiér/ (Letecká ulice)

Produkční údaje

Originální název

Poslední aristokratka

Anglický název

The Last of the Noblewomen

Souběžný název

Posledná aristokratka

Kategorie

film

Typologie

hraný

Žánr

komedie

Země původu

Česká republika, Slovensko

Copyright

2019

Rok výroby

2019

Premiéra

24. 10. 2019

Přístupnost

přístupné bez omezení

Distribuční slogan

Komedie Jiřího Vejdělka.

Výrobce

Evolution Films, Česká televize, Tvůrčí producentská skupina multižánrové tvorby Ostrava (Česká televize) (koprodukce), PubRes (koprodukce), innogy (koprodukce), CertiCon (koprodukce), Hangar Films (koprodukce)

S podporou

Státní fond kinematografie ČR (Program filmových pobídek), Jihomoravský filmový fond

Distribuce

Falcon (monopol do 23. 10. 2021)

Technické údaje

Délka

dlouhometrážní

Minutáž

110 min

Verze

česká