Morava, krásná zem III.

Země původu

Česká republika

Copyright

2019

Rok výroby

2018—2019

Premiéra

27. 1. 2020

Minutáž

68 min

Režie

Petr Šprincl, Lukáš Jiřička (scénická režie)

Kategorie

film

Žánr

experimentální, hudební

Typologie

dokumentárnídlouhometrážní

Originální název

Morava, krásná zem III.

Český název

Morava, krásná zem III.

Anglický název

Moravia, O Fair Land III.

Souběžný název

Morava, krásná zem III. Genesis / Morava, krásná zem III: Genesis

Anotace

Svérázným hudebně-inscenovaným snímkem Morava, krásná zem III zakončuje režisér Petr Šprincl (nar. 1986) a spoluautor námětu, scenárista a divadelní režisér Lukáš Jiřička (nar. 1979) kolektivní koncept třídílné epopeje, intuitivně realizovaný podle strohého scénáře „za pochodu“. Závěrečnému dílu nezávislé ságy o moravské identitě, reflektující historii, kulturu (folklor), tradice (pěstování, výroba a konzumování vína a pálenky), náboženství, místní rituály a zvyky, předcházely dva středometrážní snímky, uváděné na českých festivalech, experimentální western-horor Morava, krásná zem (2015) a pohled do temnějších zákoutí místní nátury, navenek prezentované dobrosrdečností a pospolitostí, Morava, krásná zem II: Zrození fašismu z ducha fašaňku (2016). Název trilogie vychází z titulu živého rodinného pořadu brněnského rozhlasu, v němž se tlumočí gratulace k životním jubileím posluchačů s doprovodem ikonických písniček dechovek i cimbálových muzik. Každý díl triptychu se opírá či odkazuje na díla nebo autory: první na Mýtus o věčném návratu Mircey Eliadeho a na Karla Hynka Máchu, druhý na dopis syna malíře Joži Úprky Jana diktátorovi Adolfu Hitlerovi, dále na záznam z kroniky města Dubňany o satanistické sektě a na Friedricha Nietzscheho. V posledním díle vedle Bible hraje důležitou roli objev tzv. Rukopisu Mikulčického, jenž má jako vyfabulovaný falzifikát ve formě inscenace Pád Argemy (obsahově nápadně připomínající drama Maryša bratří Mrštíků) dokázat historický význam Velkomoravské říše. Představení nastuduje spolek seniorů ze slováckého Rohatce s vlastní invencí (scénografie, kostýmy, obsazení). V dění se angažuje legendární zpěvačka Moravanky a moderátorka rozhlasu Ivana Slabáková, jež hraje jednu z hlavních rolí. Ke spolupráci přizve herce Divadla bratří Mrštíků v Brně (dnes Městské divadlo Brno) Zdeňka Junáka, bývalého člena HaDivadla Jána Sedala a Jiřího Valtera, metalového hudebníka a velekněze Církve Satanovy. Bizarní, vizuálně „bujarý“snímek, inscenovaný s nadsázkou, ale i s respektem, mísí etnografickou studii o archetypech a mýtech s úryvky mystifikační variace „antického dramatu“, s folklorní hudbou, s pokleslou hororovou estetikou, s black metalem a satanismem. To vše vedle sebe sice kontrastuje, ale zároveň společně koexistuje (vysoké versus nízké). Žánrový pastiš zasazuje konkrétní texty do nových kontextů, propojuje různé kulturní světy a odráží tak dnešní společenský vývoj. Sága končí „pohanským infernem“ (soubojem mezi moravským nacionalistou a ďáblem). Snímek je natočený v jakémsi „bezčasí“na nejrůznější materiály (8mm, 16mm film, VHS, digitální nebo televizní kamera), jejichž kombinace má docílit autentické, osobnější podoby jakoby home videa, též díky nekvalitnímu obrazu, střídání barevnosti, šumům, zrnění a trhavé kameře. Některé hudební pasáže mají podobu klipů. Rytmus ději dodává intuitivní střih Marie Hájkové, vyrovnaně střídající „obrazy“ několika dějových linek. – Projekce snímku, jehož název se objevuje v několika formách (v titulcích, na plakátu), byly spojené s vystoupením hudebních uskupení Katka a Jindra nebo I Love 69 Pop Gejů. -kk-

Obsah

Ve studiu legendární vědomostní hry AZ kvíz, vyzdobeném jako biblický ráj, dotváří náboženský výklad o stvoření světa (tedy i AZ kvízu) a o formování člověka inscenovanými vstupy Aleš Zbořil-Adam a z jeho žebra stvořená žena, kolegyně Eva Machourková. – (Klip k metalové písni) Dívka a muzikant putují s nákupním vozíkem krajinou. – Legendární zpěvačka kapely Moravanka, moderátorka brněnského rozhlasu Ivana Slabáková budí v chalupě Jána Sedala. Rozespalému podroušenému muži se slepicí a s pálenkou v ruce sděluje senzační zprávu: byl nalezen do kamene vytesaný Rukopis Mikulčický z 9. století, odhalující význam literární kultury Velkomoravské říše. Antické drama přirovnává k české Maryše bratří Mrštíků. Hru chce inscenovat v kulturním domě v Rohatci. – Obec Rohatec. Starousedlice čte zápis z kroniky z října roku 1906. – Důchodkyně malují kulisy, v kontejneru hledají vhodné předměty do inscenace a na zahradě skládají z vysloužilých předmětů scénu. – Brněnský herec Zdeněk Junák obhlíží jeviště v kulturáku, kam Slabáková sezvala osobnosti zdejšího kulturního života. Žena vykládá o své představě, jak bude nalezený text inscenovat do divadelní podoby jako velkomoravské drama Pád Argemy. Hlavní postavy budou Bojan, Argema a Root. Těší ji, že angažovala tři kapely stejného jména (Bojané z Dolních Bojanovic, Argema z Uherského Hradiště a Root z Brna). S Jiřím Valterem (zvaným Big Boss) z brněnské kapely Root zkouší text, který se nápadně podobá Maryše bratří Mrštíků. Dramatizací Rukopisu chtějí účastníci vrátit Moravanům hrdost. – Průvod v čele s hlavními postavami dojde za doprovodu dechovky na jeviště středem sálu, zaplněného diváky. – Muž (archeolog) za tmy nečekaně vykope popsané kosti, lebku a kamenné desky. – Ivana Slabáková uvádí rozhlasový pořad písniček na přání. Archeolog jí kvůli objevu zavolá do živého vysílání. Chce, aby ihned přijela do Mikulčic. – (Klip Morava krásná zem) Zpěvačka prochází různá místa moravské krajiny. – K překvapení muže dorazí Slabáková za tmy na místo nálezu, ačkoliv jí volal do rozhlasu teprve před chvílí. Vykopané popsané ostatky a desky jsou zřejmě literárním unikátem. – Úředník, posilněný pálenkou, doběhne se zpožděním do sálu a uvede divadelní představení, v němž na začátku ovdovělý mlynář Bojan (Ján Sedal), jemuž zbyly tři děti, zvažuje, že prodá grunt. – Odborník z historického muzea mluví o neuvěřitelné události, největším archeologickém nálezu mikulčického rukopisu. – Bohatý sedlák (Zdeněk Junák) nabízí mlynářovi za ženu dceru Argemu. – Vydavatel se domnívá, že výtisk hry Pád Argemy, tedy jakousi moravskou bibli, si pořídí každá rodina. Náklad bude pět milionů. – Úředník o přestávce komentuje antické drama, které se právě odehrálo na jevišti. Zmiňuje Aischyla, Sofokla a Euripida a jejich přínos. – Odborník mluví o hlaholici, jíž je text na ostatcích a deskách napsán. Unikátní je skutečnost, že jde vlastně o hru Maryša od bratří Mrštíků. – Diváci v kulturním domě spořádají občerstvení a tančí při dechovce. Úředník v koutě osamoceně popíjí pálenku z lahve. – Sedlák s mlynářem licitují o věnu. Mlynář rozhodně prohlásí, že Argemu chce. – Slabáková zavolá Jiřího Big Bosse Valtera (kontroverzní představitel české metalové scény, zakladatel skupiny Root, známý též jako velekněz české odnože Církve Satanovy) a předá mu podivný vzkaz, který si muž vyslechne z lebky. – Za sedlákem přichází Root (Jiří Valtera), nápadník Argemy, aby se s ní rozloučil. Sedlák ho vykáže. – V biblickém ráji (studio AZ kvízu) Eva okusí plod ze stromu. Prozře a je schopná poznat dobro i zlo. – Zkřehlý mladý pár přichází k opuštěné chatě, ale pak jde zase dál. – Mše na moravských hodech. – (Metalový klip) Cyril a Metoděj přicházejí na Moravu. – Na pódiu hraje před udivenými diváky metalová kapela. Úředník podnapile tančí. – Procesí se střetne s Cyrilem a Metodějem. – Sedlák za vyhozeným nápadníkem Rootem, který bude rukovat, volá, že je slota žebrácká, co nevěří v Boha, nectí Cyrila a Metoděje, čaruje a nic nemá. Rozhodne se, že hodná dcera půjde z domu. – Sedlák licoměrně navrhuje zaskočené dvacetileté Argemě (Ivana Slabáková) dohodnutý sňatek se starším vdovcem, věřícím Bojanem. – Ivana Slabáková na Mikulčickém hradišti mluví s historikem o významu Velkomoravské říše. V okolí, které odborníci nazývají moravské Pompeje, se ve vodě a v bahně uchovaly významné pozůstatky středověkého města. – Argema odmítá vzít si Bojana. Uvaří otci utrejch. – Úředník komentuje v dramatizaci použitý text ve staroslověnštině. Pád Argemy považuje za důležitější dílo, než je Maryša. – Sedlák znovu vyhání Roota, který se loučí s Argemou. Nápadník křičí magické číslo 666. (Metalový klip 666). Diváci se bouří při hudbě Rootovy kapely. – Krajinou táhnou příznivci Satana, pohani a zombie, vedení korpulentní nahou ženou, špinavou od bahna. Při střetu s křesťany mnozí padnou včetně, Cyrila a Metoděje. – Sedlák/Zdeněk Junák s nadávkami opouští pódium a vypadne z role s „jistým puzením“. Venku se stane kořistí zdivočelých pohanů-zombiů. Ti pak vtrhnou do sálu, kde divákům rvou kusy těl či vnitřností. Nahá žena škrtí Bojana a bije ho svými obřími prsy. V sále leží mrtví diváci v tratolišti krve. Úředník s pálenkou prchá přes plot, ale na dětském hřišti je krvežíznivým davem dostižen. – Korpulentní žena ve studiu vítá rozhlasové posluchače slovy „Velká Morava krásná zem“. Připomíná výročí osvobození od křesťanství a zároveň kulatiny pana Stanovíta, který slaví 1260 let. Pouští mu písničku. (Klip metalovo-dechovkový mix). Poddaní velekněze tančí v sále. Argema odjíždí na motorovém člunu, popíjí víno a pojídá hrozny. Okrojovaný pár zombiů jede na traktoru. Mezi sklípky se motá podroušený chasník-zombie v kroji a pak se svalí v polích. – Velká Morava, místo, kde budete šťastni. Mladý pár dál putuje krajinou. Postupně míjí zombie-muzikanty a ti padají k zemi. Za tmy dvojice dojde do civilizace, kde setřese další pronásledovatele. „Adam a Eva“ je pozvou do Noemovy archy, nákupního centra Kaufland... -kk-

Účinkují

Ivana Slabáková

Jiří Big Boss Valter

Aleš Zbořil

Kateřina Peclová

Božena Vláčilová

Zdena Koláčková

Zdena Hálková

Kateřina Olivová

Pavel Pernický

Jakub Adamec

Miroslav Maixner

Michal Ženíšek

Jan Kovář

František Synek

Jindřich Keil

Tomáš Motal

Jaroslava Tomšejová

Vojtěch Úlehla

Igor Mokroš

Tomáš Ambrož

František Ševela

Samuel Szabó

Marek Miech

Aleš Dostál

Igor Hubík

Pavel Kubát

Klára Fleková

Františka Králíková

Daniel Havíř

Petr Frinta

Veronika Špundová

Pavel Šuráň

Martin Cáb

Pavel Richtr

Anežka Walterová

Michal Zbořil

Kateřina Miechová

Matúš Baluch

Aino Sepponen /ž/

Luboš Pulkrábek

Jana Mikulová

Pavel Mikula

Michal Strýček

Barbora Vyhnálková

Markéta Gregorová

Lucie Hornofová

Jakub Novák

Ondřej Vaněk

pes Tequilla

Štáb a tvůrci

Režie

Petr Šprincl, Lukáš Jiřička (scénická režie)

Asistent režie

Zuzana Walter /ž/

Původní filmový námět

Lukáš Jiřička, Petr Šprincl

Dramaturgie

Dagmar Smržová (ČT)

Kamera

Matěj Piňos, Jiří Špička (sekvence AZ-kvíz), Michal Peloušek (sekvence AZ-kvíz)

Druhá kamera

Jan Vidlička, Michal Böhm, Marie Hájková, Petr Šprincl

Architekt

Klára Fleková, Františka Králíková, Marie Hájková

Kostýmy

Daria Hrubá (sekvence AZ-kvíz)

Masky

Zuzana Malá (sekvence AZ-kvíz)

Zvuk

Ladislav Mirvald, Richard Vacula, Jaroslav Fryš

Asistent zvuku

Filip Johánek, Mojmír Měchura

Animace

Magdalena Kašparová

Výkonná produkce

Kateřina Kovářová (výkonná producentka ČT)

Producent

Marek Novák (Xova Film)

Koproducent

Petr Kubica (kreativní producent ČT)

Produkce

Michal Vodák (sekvence AZ-kvíz)

Vedoucí produkce

Jindřich Keil, Kateřina Kovářová (ČT)

Zástupce vedoucího produkce

Barbora Foglová (ČT)

Asistent vedoucího produkce

Aneta Holaňová

Výtvarná spolupráce

Petr Šprincl (grafický design)

Hudba

Písně

Depka, Maryša, Kluci z Moravy, Morava, krásná zem, Išla Marína do Hodonína, Za Rohatcem, za dědinů, Přiletěl k nám na Moravu, 666, Příchod věrozvěstů, Kohútku jarabí, Hřbitov, U našeho mlýna, Lúčka, lučina, Za svým snem, Disco Disasters, Tři a dva je pět

Hudba k písni

Jindřich Polášek (Depka), Jiří Volf (Maryša), František Maňas (Kluci z Moravy), lidová píseň (Morava, krásná zem), lidová píseň (Išla Marína do Hodonína), lidová píseň (Za Rohatcem, za dědinů), Stanislav Zhejbal (Přiletěl k nám na Moravu), Blackie (666), Karel Homoláč (Příchod věrozvěstů), Zbyněk Horák (Příchod věrozvěstů), lidová píseň (Kohútku jarabí), Blackie (Hřbitov), Jiří Valter (Hřbitov), lidová píseň (U našeho mlýna), lidová píseň (Lúčka, lučina), Kateřina Peclová (Za svým snem), Pavel Pernický (Disco Disasters), Jakub Adamec (Disco Disasters), Pavel Pernický (Tři a dva je pět), Jakub Adamec (Tři a dva je pět)

Text písně

Jindřich Polášek (Depka), Stanislav Pěnčík (Maryša), Slávek Ostrezí (Kluci z Moravy), lidová píseň (Morava, krásná zem), lidová píseň (Išla Marína do Hodonína), lidová píseň (Za Rohatcem, za dědinů), Stanislav Zhejbal (Přiletěl k nám na Moravu), Jiří Valter (666), Karel Homoláč (Příchod věrozvěstů), lidová píseň (Kohútku jarabí), Jiří Valter (Hřbitov), lidová píseň (Hřbitov), lidová píseň (Lúčka, lučina), Kateřina Peclová (Za svým snem), Pavel Pernický (Disco Disasters), Jakub Adamec (Disco Disasters), Pavel Pernický (Tři a dva je pět), Jakub Adamec (Tři a dva je pět)

Zpívá

Jindřich Polášek (Depka), Bojané (Maryša), Bojané (Kluci z Moravy), Mužský sbor Moravanky (Morava, krásná zem), Božena Vláčilová (Išla Marína do Hodonína), Zdena Koláčková (Išla Marína do Hodonína), Zdena Hálková (Išla Marína do Hodonína), Jaroslava Tomšejová (Išla Marína do Hodonína), Božena Vláčilová (Za Rohatcem, za dědinů), Zdena Koláčková (Za Rohatcem, za dědinů), Zdena Hálková (Za Rohatcem, za dědinů), Jaroslava Tomšejová (Za Rohatcem, za dědinů), skupina Velká Morava (Přiletěl k nám na Moravu), skupina Root (666), František Ševela (Příchod věrozvěstů), Jakub Ševčík (Příchod věrozvěstů), Tomáš Ambrož (Příchod věrozvěstů), Igor Mokroš (Příchod věrozvěstů), skupina ExArgema (Příchod věrozvěstů), Mužský sbor Moravanky (Kohútku jarabí), skupina Root (Hřbitov), Vladimír Pfeffer (U našeho mlýna), Jan Slabák (U našeho mlýna), Jiří Helán (U našeho mlýna), Dívčí sbor Moravanky (U našeho mlýna), Mužský sbor Moravanky (Lúčka, lučina), skupina Katka a Jindra (Za svým snem), skupina I Love 69 Pop Gejů (Disco Disasters), skupina I Love 69 Pop Gejů (Tři a dva je pět)

Lokace

Moravské Slovácko, Hodonínsko, Rohatec, Dolní Bojanovice, Mikulčice, Brno, Trnkova ulice (Brno), Česká televize Brno /interiér/ (Trnkova ulice)

Produkční údaje

Originální název

Morava, krásná zem III.

Anglický název

Moravia, O Fair Land III.

Souběžný název

Morava, krásná zem III. Genesis / Morava, krásná zem III: Genesis

Kategorie

film

Typologie

dokumentární

Žánr

experimentální, hudební

Země původu

Česká republika

Copyright

2019

Rok výroby

2018—2019

Premiéra

27. 1. 2020

Distribuční slogan

Make Moravia Great Again.

Výrobce

Xova Film, Česká televize (koprodukce)

Nositelé copyrightu

Xova Film s.r.o., Česká televize

Distribuce

Krutón

Technické údaje

Délka

dlouhometrážní

Minutáž

68 min

Verze

česká

Titulky

bez titulků