Psí láska

Země původu

Česká republika

Copyright

2020

Rok výroby

2018—2019

Premiéra

11. 6. 2020

Minutáž

75 min

Kategorie

film

Žánr

dobrodružný, medailon, sportovní

Typologie

dokumentárnídistribučnídlouhometrážní

Originální název

Psí láska

Český název

Psí láska

Anglický název

Doffy Love

Anotace

Dobrodružný dokument Psí láska filmařky Lindy Kallistové Jablonské (nar. 1979) zachycuje dva roky v životě svérázné chovatelky sibiřských huskyů Jany Henychové (nar. 1971), která propadla extrémním závodům psích spřežení (mushingu). Opakovaně se na část roku přesouvá z Jizerských hor se svou čistokrevnou smečkou do Skandinávie, kde o samotě trénuje na jeden z nejnáročnějších evropských závodů psích spřežení, norský Finnmarksløpet. To znamená projet dvanáct set kilometrů v časovém limitu deseti dnů nekonečnou zasněženou krajinou v často nepříznivém počasí s teplotami hluboko pod bodem mrazu. Závod se v posledním desetiletí zprofesionalizoval, dominují mu muži, většinou rodilí Seveřané, se psy připravovanými (vyšlechtěnými) jen k tomuto účelu. – Česká amatérka ze závodu dvakrát odstoupí (2018, 2019), ale navzdory velkým finančním nákladům a tvrdým tréninkům se nevzdává své vize jednou v drsném klání za polárním kruhem (kde se cítí šťastná) uspět. V osobní výpovědi přímá, někdy prostořeká protagonistka odkrývá svůj životní styl, oddanost psům, radosti i životní zklamání (nezdařené manželství) a lásku ke Skandinávii. Smělostí a nasazením čelit výzvám jako „sólistka“ je inspirující pro všechny, „kteří dosud nenašli odvahu naplnit své odvážné sny“. – O Janě Henychové již vznikl krátkometrážní snímek Go! (TV–2011; r. Ladislav Moulis). -kk-

Obsah

Alta, Norsko. Březen 2018. Musherka (vůdkyně psího spřežení) Jana Henychová balí vybavení pro psy i pro sebe. – Finmarksløpet je nejdelší závod psích spřežení v Evropě. 1200 km dlouhá trať vede nejsevernějším norským územím Finnmark. Jde o jeden z nejtěžších závodů. Závodníci jsou v naprosté většině muži a především Skandinávci. Přibližně polovina účastníků ukončí závod předčasně a nedojede do cíle. Celou trasu je nutné dokončit maximálně během deseti dnů. – Hodinu před začátkem závodu cítí Jana velký strach. Na nočním startu (má číslo 3) se jí nedaří zastavit psy, uvázané v postrojích na laně, a peprně nadává. – Den první, 1195 km do cíle (Alta-Kautokeino). – Horní Maxov, Česká republika. Smečka psů vítá doma paničku. Jana vyrůstala v osmdesátých letech. Rodiče nebyli dobrodruzi; celé její dětství rekonstruovali dům a ani nejezdili na dovolenou. Byli podle ní „zaprdlíci“. – Janu navštíví sestra. Ta se vdala v devatenácti a doma tím vzbudila poprask, nyní čeká narození vnučky. Ženy vzpomínají na dětství. Nesnášely se a bily se. Jana si s vrstevnicemi nehrála, místo toho si třeba postavila v lese srub. Sestře je líto, že sourozenkyně nemá muže, ale pro tu je partnerství „uzavřená kapitola“. V nezdařeném tříletém svazku na manžela jen dřela. Rozvod pro ni byl úlevou. Nyní má šťastný život. – (Norsko) Jana i psi po šestnácti hodinách jízdy odpočívají. V tábořišti jí pomáhá obětavá kamarádka Gábina, která jí zajišťuje podporu na trase. Je velká zima. – Jana studovala strojní průmyslovku, pak šla na vysokou, začala kreslit a přihlásila se na sklářskou umělecko-průmyslovou školu. Po absolvování vysoké pracovala jako konstruktérka sklářských pecí ve sklárnách. Když si pořídila psy, dala výpověď. Je už čtrnáct let na volné noze jako „velkomajitelka psů a dobrodružka“. – Den druhý, 1065 km do cíle (Kautokeino-Jergul). Přes den je slunečno. Pod široko daleko jediným mostem čeká na Janu podle domluvy Gábina s pizzou. – Během přestávky připraví musherka psům, odpočívajícím na seně, žrádlo, ale ti o něj nejeví velký zájem. Janino spřežení je sice na předposlední pozici, ale zato první ve své kategorii. Na rozdíl od ostatních soutěžících, kteří jedou s kříženci vořechů na výkon (tzv. alaskan husky), ona a kolega Michael Hess (Míša) mají čistokrevné psy. V závodě to znamená hendikep a bude úspěch, pokud jej dokončí. Jana není nadšená, že ji Míša dojel. Je sólistka. Ulehne k psům do spacáku. – V noci přituhne, fouká a chumelí. Žena s čelovkou dojede na další zastávku. Srovnává svou situaci s Michaelem. On je fabrikant, a přestože si vybudoval zázemí ve Švédsku, musí vydělávat. Tráví tak málo času se psy, kteří ho neposlouchají. Ona se svými psy trénuje kontinuálně. – Gábina připravuje pro Janu večeři. Popisuje zážitek ze startu předešlé etapy: Míšovi psi nechtěli běžet a on na ně řval. Obdivuje Janu, jak to s těmi svými umí. Je vděčná za zkušenosti a za to, že ji s sebou musherka vzala. Kamarádka vítá zmrzlou závodnici. Janě nechutná pizza, kterou jí objednala a jde se uložit ke spánku. Kamarádka bude držet hlídku, aby ji vzbudila za tři hodiny, ráno v pět. – Jana dojídá zbytky psích zásob od Michaela, který odstoupil. – Závodnice česky nadává obsluze na zastávce (dívce, co jí drží psy) a rychle vyrazí na trať. – Den třetí, 975 km do cíle (Jergul-Levajok). – Čechy. Chovatelka přes léto organizuje sportovní „psí tábory“ pro děti. Vydělává tak na zimu ve Skandinávii. Přiznává, že chtěla mít vlastní děti, ale nenašla správného muže. Táborníci jí o prázdninách „dětský svět“ vynahrazují. Psi v létě hodně odpočívají, špatně snášejí zdejší teplo a Jana i oni se prý těší na sever. – (Norsko) Jeden ze psů má zdravotní potíže a nejí. Je příliš hubený, aby pokračoval v cestě, a Jana ho nechá u pořadatele. – Den čtvrtý, 855 km do cíle (Levajok-Tana Bru). Závodnice by měla denně urazit přes sto kilometrů. Má skluz a odhaduje, že do sobotní půlnoci nebude tam, kde by měla v určeném časovém limitu být. „Vyhlásí“ čtyřhodinovou pauzu a vleze si do spacáku. Rozhodí ji, když za tmy zjistí, že zaspala. V půl druhé v noci cítí únavu, ale má před sebou ještě šedesát kilometrů. – Den pátý, 755 km do cíle (Tana Bru-Neiden). Na trase jsou závěje čerstvého sněhu. Spřežení postupuje pomalu. Jana je naštvaná, protože si v brodu nabrala do bot i do saní. Má toho „plný kecky“. Do druhé hodiny ranní ujela sto patnáct kilometrů. Dál pokračuje v šest ráno. – Na další kontrole je závodnice poslední. Konstatuje, že se týmy za posledních deset let zprofesionalizovaly. Mnozí nadšenci proto už účast v závodu vzdali. – Den šestý, 659 km do cíle (Neiden-Øvre Pasvik). Jana má šestihodinový skluz. Pomáhá psům se saněmi do kopce. Hustě sněží. – Žena diskutuje s organizátory o časovém limitu, jenž by se mohl kvůli nepříznivému počasí změnit, jinak bude muset závod vzdát a odjet domu (organizátoři v cíli po limitu nechtějí čekat). Gábina se dohaduje s Janou o jídle, dvě hodiny pro ni vařila, ale ona by zase chtěla pizzu. – V televizi je přenos z cíle, kam dorazil v roce 2018 vítězný Petter Karlsson. – Den sedmý, 494 km do cíle (Øvre Pasvik-Kirkenes). Jana brečí, končí a jede domů. Vadí jí, že to „pokazila“ Gábině a ostatním pomocníkům. Další pokus by znamenal velké úsilí a značné finance. – O půl roku později. Jizerské hory. Jana trénuje se psy před odjezdem do Švédska. Doufá, že tentokrát uspěje. Navštíví Gábininu šicí dílnu, kde vznikají inovované typy botiček pro psy. Kamarádka jí opět slíbí spolupráci. Jsou odhodlané tentokrát dorazit do cíle za každých okolností. – Jana vypráví kosmetičce o porážce ovce, z níž připravovala žrádlo na závod. Odjíždí zanedlouho na čtyři měsíce. – Prosinec. Žena balí, nakládá saně na dodávku s přívěsem, na němž jsou kotce. Doma pečuje o umírající fenku Donu. Těší se na dobré zázemí ve Švédsku; v zimních Jizerkách vadí běžkařům. – Ujede 1530 kilometrů než dorazí do pronajatého domu. Na okolních trasách má naplánovaných osmdesát dní tréninků. – Drevdagen, Švédsko, prosinec 2018. Přestože je dvacet pod nulou, psi spí v boudách venku. – Jana se psy cvičí za jízdy povely. Je nadšená ze zasněžené krajiny. – Další noc spí lídři spřežení (fenky) uvnitř. – Pro chovatelku je účast v závodě „záminkou“, aby mohla pobývat a pracovat na severu. – Další den zapřáhne na zkoušku jako lídry psy. Přiznává, že se těžko vzdává soběstačnosti. Nemá ráda, když jí jiní organizují život. – Vánoce si poustevnice připomene zapálením svíčky. – Je skoro třicet stupňů pod nulou, psi spí uvnitř. Ráno jim majitelka venku naservíruje novoroční dávku zmrzlého masa a kostí. – Hárající fenka „rozhodí“ psy. – Další noc klesne mráz pod třicet stupňů. Dobrodružce vzplane benzinový ohřívač. – Jana absolvuje poslední dlouhý trénink. Cítí opět strach. Uvažuje o budoucnosti za předpokladu, že dokáže dojet do cíle. – Za krásného počasí musherka opouští Drevdagen. Na start, který bude za týden, musí urazit tisíc šest set kilometrů. – Alta, Norsko, březen 2019. Jana upravuje saně. Kvůli sezoně a závodu je zadlužená. Doufá, že uspěje. – Spřežení vyrazí ze startu do noci. – V roce 2019 ukončila Jana závod po dvou a půl dnech a 356 kilometrech. – Čechy. Chovatelka shrnuje události ze zimy: odstoupila ze závodu kvůli psům, kteří dostali infekci trávícího ústrojí. Roční snaha „vyletěla do luftu“. – Léto. Jana i přes opakované rozhodnutí, že se do Skandinávie nevrátí, teď připustí, že by možná znovu startovala... -kk-

Poznámka

Archivní záběry poskytla norská veřejnoprávní televizní společnost Norsk rikskringkasting (NRK).

Účinkují

Gábina Lehká

Jitka Vávrová

Štáb a tvůrci

Kamera

David Cysař, Jana Henychová (osobní záběry), Tomáš Klein (letecké záběry)

Zvuk

Jan Paul, Petr Šoltys, Viktor Ekrt (mix zvuku), Michal Pekárek (mix hudby)

Animace

>o< mowshe, Ondřej Matyáš

Postprodukce

Oddělení trikové postprodukce ČT (obraz), Jitka Chaloupková (vedoucí produkce Oddělení trikové postprodukce ČT), cinematik (obraz), Soundsquare (zvuk)

Výkonná produkce

Kateřina Kovářová (výkonná producentka ČT)

Producent

Pavel Berčík (Evolution Films), Alena Müllerová (kreativní producentka ČT), Petr Kubica (kreativní producent ČT)

Produkce

Kateřina Traburová

Vedoucí produkce

Jindřich Bareš (ČT)

Asistent vedoucího produkce

René Kujan, Kateřina Bubeníčková (ČT)

Výtvarná spolupráce

>o< mowshe (grafický design), Ondřej Matyáš (grafický design)

Hudba

Nahrál

Jaroslav Noga /bicí/, Filip Nebřenský /baskytara, flétna/, Milan Jakeš /housle/, Simon Marek /violoncello/, Jan Jirucha /trombon/

Lokace

Česká republika, Jizerské hory (Česká republika), Lučany nad Nisou (Česká republika), Horní Maxov (Lučany nad Nisou), Jablonec nad Nisou (Česká republika), Nerudova ulice (Jablonec nad Nisou), provozovna firmy Gasso /interiér/ (Nerudova ulice), Norsko, trať závodu Finnmarksløpet (Norsko), Alta (Norsko), Kautokeino (Norsko), Jergul (Norsko), Levajok (Norsko), Tana Bru (Norsko), Neiden (Norsko), Øvre Pasvik (Norsko), Kirkenes (Norsko), Švédsko, Drevdage (Švédsko)

Produkční údaje

Originální název

Psí láska

Český název

Psí láska

Anglický název

Doffy Love

Kategorie

film

Typologie

dokumentárnídistribuční

Žánr

dobrodružný, medailon, sportovní

Země původu

Česká republika

Copyright

2020

Rok výroby

2018—2019

Premiéra

festivalová premiéra 13. 3. 2020 (22. mezinárodní festival dokumentárních filmů o lidských právech Jeden svět, Praha)
distribuční premiéra 11. 6. 2020 /přístupné bez omezení/

Distribuční slogan

Dokumentární film Lindy Kallistové Jablonské. 1200 km, 14 psů a jedna žena. Jediný cíl je cesta. V kinech od jara 2020.

S podporou

Státní fond kinematografie ČR (Program filmových pobídek)

Distribuce

Pilot Film

Technické údaje

Délka

dlouhometrážní

Minutáž

75 min

Distribuční nosič

DCP 2-D

Poměr stran

1:1,85

Barva

barevný

Zvuk

zvukový

Zvukový systém/formát

5.1, digitální zvuk

Verze

česká

Mluveno

česky, anglicky, norsky

Podtitulky

české