Postiženi muzikou

Země původu

Česká republika

Copyright

2019

Rok výroby

2015—2019

Premiéra

24. 9. 2020

Minutáž

79 min

Kategorie

film

Žánr

sociální, hudební, sociologický

Typologie

dokumentárnídistribučnídlouhometrážní

Originální název

Postiženi muzikou

Český název

Postiženi muzikou

Anglický název

Two Roads

Pracovní název

The Tap Tap – Postiženi muzikou

Anotace

Celovečerní dokument Postiženi muzikou natočil režisér, scenárista a spolukameraman Radovan Síbrt (nar. 1975) k dvacátému výročí kapely The Tap Tap (1998), s níž dlouhodobě spolupracuje při natáčení hudebních klipů. Název úspěšného profesionálního seskupení, jež sdružuje handicapované hudebníky, je odvozen od budovy TAPKY (bývalé učiliště Technicko-administrativní práce), kde má soubor zkušebnu, a z anglického výrazu tap, tedy ťukat, klepat, podupávat (většina členů jsou perkusisté a zpěváci). Vzniklo z původně hudebního kroužku (s terapeutickou náplní), jejž vedl od roku 1996 vychovatel domova mládeže při Jedličkově ústavu, dnes kapelník a manažer, pedagog, zpěvák a hudebník Šimon Ornest (nar. 1974), syn režiséra a herce Jiřího Ornesta a herečky Daniely Kolářové. Muzikanti „s diagnózou“ se řídí logem kapely, lvem se zaťatou pěstí na vozíčku, symbolizující víru, že v životě prohrává jen ten, kdo se vzdává předem. Protagonisté, lídři kapely, vozíčkáři Ladislav Angelovič, Jana Augustinová a Jiří Holzmann, jejich kolega, hůře zvladatelný (mimo jiné autista) Petr Tomek a další členové pod dohledem „nelítostného“ šéfa přijali odpovědnost za svůj osud a s nasazením a nadšením se věnují muzice s vlastním i převzatým repertoárem. Empatická sonda do tvůrčí práce (včetně koncertování, spojeného s cestováním), do zákulisí i do někdy „bouřlivého“ soukromí (obnášející pařby, rande, rozchody, svatbu a tak dále) sleduje život energických protagonistů, kteří diváky „dostanou“ odlehčující sympatickou sebeironií, černým humorem a až cynickou upřímností. Navzdory postižením se neuzavírají ve své komunitě, angažují se ve veřejném i politickém životě a působí na většinovou společnost, spoutanou předsudky. Tu se snaží přesvědčit, že nepotřebují zvláštní ohledy a přehnanou péči, že chtějí žít jako ostatní (podle svých schopností). Vrcholem snímku je sólové vystoupení Petra Tomka v rámci koncertu ve Státní opeře Praha (z něhož se ve snímku objeví několik ukázek), kde se zúročilo dlouhodobé úsilí všech zúčastněných. – Snímek byl prezentován a podpořen na Nordisk Panorama 2016, Baltic Sea Forum 2016, Czech Docs Evening 2016, Docs in Thessaloniki 2016, When East Meets West 2017, East European Forum 2017, dok.incubator 2018 a 2019, DocsBarcelona 2019, workshopu dok.incubator, DocsBarcelona Industry a East European Forum 2017 Institutu dokumentárního filmu Praha. -kk-

Obsah

Autobus kapely The Tap Tap najíždí v Calais na trajekt. Někteří cestující mají z naloďování obavy. Za kanálem La Manche pokračují dvě stě kilometrů do Glastonbury. Mladík (Petr Tomek) si cestou fotí letadlo a říká mu obr. Tiskový mluvčí kapely (moderátor koncertů a perkusista Ladislav Angelovič) nacvičuje prohlášení v angličtině. Handicapovaní muzikanti černohumorně komentují své postřehy. V cíli se nedaleko místní školy, na dohled mytického vrchu s věží (Glastonbury Tor) „štelují“ s nástroji k natáčení. Vozíčkářka Jana Augustinová žertuje s ostatními, jak se vypořádat s faktem, že na louce není toaleta. Kapelník Šimon Ornest honí svěřence na místo, aby vše stihli dřív, než začne pršet. – (Ukázka) The Tap Tap ve Státní opeře Praha. – Vozíčkář Ladislav (Láďa) je s nevidomým spoluhráčem na pivu. Čeká na dívku, která se opozdila. Situaci parafrázuje drsnějším vtipem. Láďa se slečně (Léně) dovolá, ale moc jí nerozumí. Vozíčkářka posléze dorazí (doveze ji doprovod). Veselá společnost popíjí. Cestou domů dvojici zaujmou osvětlené výlohy. – Další den kamarádi přivádějí Láďu do rozpaků narážkami na rande a komentáři o jeho viditelně dobré náladě. Na zkoušce Šimona zlobí chyby hráčů. Na chodbě domlouvá Petru Tomkovi, který minule chyběl a dnes přišel pozdě. – Ornest hned v úvodu zarazí při interview rozhlasovou redaktorku kvůli nevhodné formulaci: členové souboru, s kterými spolupracuje, „netrpí“, nýbrž žijí s diagnózou. Je přesvědčen, že nepotřebují soucit, jež nikoho nikam „neposunuje“. – Během jízdy po dálnici kapelníkovi omylem zavolá těžce nemocný otec. – Šimon strojkem stříhá a holí tátu, herce a režiséra Jiřího Ornesta; na lůžko upoutaný pacient má vyhraněný názor na sestřih vousů, respektive kníru. – Doma Láďa krmí Léňu banánem. Ptá se jí, „kam by šla, když by někam šla“. Jedou spolu ven. Dívce se uvolní špunt, provizorně nasazený na ovládací páčku elektrického vozíku. Láďa špatně artikulující společnici nerozumí, musí ji dojet a pomoci jí. Navrhne, aby si koupili flašku vína. Skončí u stánku se zmrzlinou. Zaparkují u zdi, ale mladík se musí vrátit pro lžičky, které jim prodavačka nedala. Krmí kamarádku. Vanilková mu moc nechutná. – Jana brouzdá na internetové seznamce. Postěžuje si (mámě), že si „adepti“ většinou pozorně nepřečtou profil a přehlédnou, že je vozíčkářka. Po upozornění už neodepíší. Má pocit, že musí stále obhajovat, že není „mentál“, a to ji nebaví. Další lidé ji zahrnují přemírou „obdivu“, o nějž ovšem nestojí. Mladá žena jede s mámou nakupovat šaty. Jedny si vyzkouší v kabince, ale není s nimi spokojená. – (Zkušebna) Jana nacvičuje píseň s Jiřím Holzmannem. Prosí Tomka, aby vymyslel doprovod. Ten jej obratem „vysype z hlavy“ a vyťuká. – Parta po zkoušce kouří venku. Jana posílá „jančícího“ Petra (Péťu) domů s doporučením, aby se uklidnil (zabírá na něj počítání do tří). Kapelník se přidá s ultimátem; zítra hoch nesmí „vyvádět“. – Šimon s nevolí sleduje Zemanův projev v poslanecké sněmovně proti inkluzi handicapovaných do běžných škol. – Láďa natáčí šot pro YouTube. Mluví o zdravotním stavu prezidenta Miloše Zemana (je na tom jako on, sotva dojde sto metrů) a doporučuje mu koupit si vozík, jenž mu nesebere důstojnost. Dodává, že mozek chodit nemusí. Rozhodí ho pobavená Léňa, a tak musí začít znovu. – Na další zkoušce Šimon opět „krotí“ Tomka. Kapelník pak debatuje se zpěvačkou Janou (která je lektorkou studentů s poruchami soustředění a lehkých autistů) o Petrových problémech; mladík nedodržuje, na čem se dohodnou, domluvy nepomáhají a hrozí, že bude muset v kapele skončit. Dávají mu poslední šanci. – Ladislav moderuje koncert The Tap Tap na podporu integrace a inkluze osob se zdravotními obtížemi s názvem Už jsme trochu dál pod sochou svatého Václava na Václavském náměstí (21. 2. 2015). Uvádí pozitivní příklady a dává sebe za vzor: na vozíku je po dětské mozkové obrně, přesto na běžné střední škole jako student nikoho nezdržoval (naráží na argumentaci prezidenta). – Šimon chce rozjet kampaň o realitě života lidí s handicapem. Navrhne Láďovi, aby kandidoval na prezidenta. Vozíčkářovi přijde nápad geniální, ale „nejde do toho“. Šimon se myšlenky nemíní vzdát a přemýšlí, co s tímto konceptem dál. Láďa by mohl být alespoň důležitým poradcem. Kapelník diskutuje s kolektivem o možnostech, jak viditelně představit jejich problémy. Jiřímu se politický marketing nezamlouvá, raději by se zaměřil na problematiku vzdělávání a uplatnění. – Prezidentský kandidát Jiří Drahoš přizve Láďu do expertního týmu. – Při dalším interview mluví Ornest o The Tap Tap. Dnes profesionální kapela (jejíž náplní není terapie) úspěšně vystupuje po celém světě; původně to byl hudební kroužek, který se mu „vymkl z ruky“. Zaskočí ho dotaz na nedávné úmrtí těžce nemocného otce, o něhož rodina do posledních chvil obětavě pečovala. – Láďa se Šimonem uklidňují po telefonu neklidného Péťu. – Ornest pomáhá Jiřímu na toaletě. Vozíčkář připomíná, co vše ho kapelmajstr o hygieně naučil. Smějí se vzpomínce, jak kdesi nadlouho uvízl s vozíkem na záchodě. – Ornest Jiřímu navrhuje, aby s kamarády dali dohromady písničku pro Tomka. S ním pak „překládají“ text z jeho „vlastní řeči“. Znovu na něj apelují, aby „nevyšiloval“. – Jana slaví narozeniny. Dostane dort. Přání (aby si užívala sex, našla ženicha atd.) bere s rezervou. – Při výjezdu rozebírá šéf s Janou situaci a náladu v kapele. Podle ní má každý jiné představy, někteří jsou v orchestru už dlouho, je proto přirozené, že se občas objeví krize. – Na zkoušce Jiří Holzmann procítěně zpívá milostnou píseň. – Na venkovním svatebním obřadu Jiřího a Venduly nechybí kapela. Jana s nadhledem cituje nenávistnou reakci ze seznamky. Kamarádi si veselku užívají do pozdních hodin. Janu zajímá, zda Šimona obřad dojal. – Volební kampaň 2018. The Tap Tap volí Jiřího Drahoše. Kandidát jim prostřednictvím Ládi děkuje za podporu. Vozíčkář objasňuje jejich motivaci: touží po změně na Hradě a chtějí prezidenta, který si nemyslí, že lidi s handicapem jsou „nejpomalejší auta v koloně“. – Ladislav se Šimonem sledují volební prohru svého favorita. Jsou smutní. Láďa telefonuje Léně, které zase „nerozumí“, a říká, že navzdory zklamání si volební afterparty užil. – Šimon dá dohromady „Péťovu“ písničku, chce, aby si ji „děti“ poslechly. Tomek ji odsouhlasí. Kolektiv mluví o připravované výstavě v Domě U Zlatého prstenu (ke dvacátému výročí založení kapely), kde bude mít každý člen bílou polystyrénovou sochu v nadživotní velikosti, včetně vozíku (superhrdinové). Navštíví dílnu (firmy na filmové dekorace, Sochařskou pohotovost). Nevidomý mladík pohmatem ohodnotí svoji figuru. Jana mluví o natáčení, s nímž se musela srovnat; neměla zájem podílet se na „pozitivním pornu“ o lidech s handicapem. – Vozíčkářka vyhledá vedle hudebny Petra, který je zase „mimo“. Probere ho počítáním a naléhá, ať nevyvádí, jinak by nemohl sólově vystoupit na koncertě. Vrátí se spolu na zkoušku. Když secvičují písničku, mladík se znovu rozruší. – Jiří probírá s Láďou nepříliš šťastný rozchod s Léňou (srovnával ji s asistentkami). – (Ukázka) The Tap Tap ve Státní opeře Praha. – Hudebníci v hospodě hodnotí generálku. Péťa přesně ví, kde „byla faleš“. Šimon ho chválí a domlouvá se svěřencem na odchodu další program. Janu neposlouchají ruce, když si balí cigáro. Péťa se vrátí z metra. „Vykolejilo“ ho hlášení o výluce. Jana dohodne, aby pro něj přijel táta. – Přiopilý Láďa s Léňou probírají rozchod. Mladík si po návratu domů ohřívá jídlo v mikrovlnce a volá kámošovi, jestli nepůjdou do kina. – Na posezení v zahradní restauraci Péťa nedozpívá svoji písničku. Šimon konstatuje, že mají před sebou těžký úkol: na pódiu se to nesmí stát. – Vernisáž výstavy. Instalaci soch doplňují osobní vyznání, přání a sebeironické hlášky (napsané na zdi nebo nahrané do audiosluchátek) a sepsaný příběh kapely, respektive patnácti stálých „hrdinů“. – Láďa se vyfotí s neznámými děvčaty v předsálí a dojede si na bar pro dvojitého Jamesona. – Šimon v umělecké šatně Péťovi motivačně „vyhrožuje“. – (Koncert The Tap Tap ve Státní opeře) Petr sebejistě a s radostí zazpívá svoji píseň před vyprodaným hledištěm. Až v zákulisí si rozrušeně vloží hlavu do dlaní... -kk-

Poznámka

Ve filmu jsou použity záběry České televize a ČT24 s proslovem prezidenta Miloše Zemana v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky z 10. ledna 2018.

Účinkují

Jana Augustinová

Ladislav Angelovič

Jiří Holzmann

Petr Tomek

Petr Burda

Petr Blahut

Vít Feller

Jitka Hroudová

Petr Hudec

Michal Kabát

Patricie Kolhamrová

Jan Macháček

Ladislav Nagy

Jan Polák

Roman Tefr

Lenka Dvořáková

Jana Augustinová st.

Štáb a tvůrci

Původní filmový námět

Radovan Síbrt

Střih

Tomáš Elšík, Jorge Sánchez Calderón, Pernille Bech Christensen (konzultant dok.incubator), Joelle Alexis /ž/ (konzultantka dok.incubator), Jakob Kirstein Høgel (konzultant Rough Cut Service), Jordana Berg /ž/ (konzultantka Rough Cut Service)

Asistent střihu

Adam Martinec, Jakub Podmanický, Antonio Veljanoski, Ilona Malá, Magdalena Bažantová, Kristýna Toupalová, Simona Donovalová, Elvíra Dulskaya /ž/

Zvuk

Dominik Dolejší (záznam, design a mix zvuku), Marek Poledna (mix zvuku), Ondřej Ježek (mix hudby), Džian Baban (mix hudby), František Šec (střih dialogů), Sara Pinheiro /ž/ (střih zvukových ruchů), Vítek Jíra (záznam zvuku), Adam Levý (záznam zvuku), Vojtěch Knot (záznam zvuku), Lukáš Kosek (záznam zvuku), Jan Richtr (záznam zvuku), Jan Kalužný (záznam zvuku), Dan Černý (záznam zvuku), Adam Bláha (záznam zvuku), Ivan Horák (záznam zvuku)

Vizuální efekty

Magiclab, Michal Křeček (supervize), Barbora Bajgarová (koordinátorka)

Postprodukce

Magiclab (obraz), Ester Fendrychová (produkce Magiclab), Dmitry Medinsky (supervize Magiclab), Studio Bystrouška B3 (zvuk), Petr Novák (produkce Studio Bystrouška)

Návrhy titulků

Šimon Pánek (animace)

Výkonná produkce

Hanka Kastelicová (HBO Europe)

Producent

Alžběta Karásková (Pink), Karel Poupě (Pink), Tereza Polachová (HBO Europe)

Produkce

Tereza Keilová (koordinátorka HBO Europe)

Vedoucí produkce

Petra Dobešová (Pink)

Asistent vedoucího produkce

Viktória Hozzová, Markéta Duchková, Magda Danel /ž/, Lukáš Bucman, Tereza Nejedlá, Julie Suchá, Martin Písařík, Zuzana Tichá, Jakub Pinkava, Nela Bůšková

Výtvarná spolupráce

Bohumil Vašák (grafický design)

Spolupráce

Stanislav Krupař (fotograf)

Hudba

Písně

Feel the Heat

Hudba k písni Džian Baban David Heider
Text písně Džian Baban
Zpívá Džian BabanDavid Heider

Whatever

Hudba k písni Džian Baban
Text písně Džian Baban
Zpívá Džian Baban

Kroužím

Hudba k písni Jaroslav Svoboda
Text písně Jiří Ornest
Zpívá skupina The Tap Tap

Svíčky

Hudba k písni Karel Kryl
Text písně Karel Kryl
Zpívá Ladislav Angelovič

Babylon

Hudba k písni Karel Kryl
Text písně Karel Kryl
Zpívá Ladislav Angelovič

Smutná optimistka

Hudba k písni Matěj Belko
Text písně Pavel Bělobrádek
Zpívá skupina The Tap TapPuellae cantantes

Vrba

Hudba k písni Matěj Belko
Text písně Tomáš Belko
Zpívá skupina The Tap TapPuellae cantantes

Dvě cesty

Hudba k písni Michal Nejtek
Text písně Tomáš Belko
Zpívá skupina The Tap TapPuellae cantantes

Skafandr

Hudba k písni Matěj Belko
Text písně Tomáš Belko
Zpívá skupina The Tap Tap

Love Song

Hudba k písni Jaroslav Svoboda
Text písně Šimon Ornest
Zpívá skupina The Tap Tap

Tomkův slovník naučný

Hudba k písni Šimon Ornest
Text písně Šimon Ornest
Zpívá skupina The Tap TapPuellae cantantes

Lokace

Francie, Calais (Francie), Velká Británie, Glastonbury (Velká Británie), Glastonbury Tor (Glastonbury), Česká republika, Praha (Česká republika), Nusle (Praha), ulice Na Pankráci (Nusle), Domov mládeže TAPKY Jedličkova ústavu (ulice Na Pankráci), Černý most (Praha), Nové Město (Praha), Státní opera /interiér/ (Nové Město), Václavské náměstí (Praha), Národní muzeum (Václavské náměstí), socha sv. Václava (Národní muzeum), Staré Město (Praha), Týnská ulice (Staré Město), Dům U Zlatého prstenu /interiér/ (Týnská ulice), Vltava (Praha), železniční most (Praha), náplavka u Rašínova nábřeží (Praha)

Produkční údaje

Originální název

Postiženi muzikou

Český název

Postiženi muzikou

Anglický název

Two Roads

Pracovní název

The Tap Tap – Postiženi muzikou

Kategorie

film

Typologie

dokumentárnídistribuční

Žánr

sociální, hudební, sociologický

Země původu

Česká republika

Copyright

2019

Rok výroby

2015—2019

Produkční data

konec distribučního monopolu 31. 12. 2026

Premiéra

festivalová premiéra 26. 10. 2019 (23. mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava)
slavnostní premiéra 20. 9. 2020 (Divadlo Archa, Praha)
distribuční premiéra 24. 9. 2020 /nevhodné pro děti do 12 let/

Distribuční slogan

Dokumentární film Radovana Síbrta o kapele The Tap Tap. Sex, drogy a rockʹnʹroll na kolečkách. I se špatně rozdanýma kartama si můžete docela dobře zahrát.

Výrobce

Pink, HBO Europe, Magiclab (spolupráce), Bystrouška B3 (spolupráce), OSA (spolupráce), Rough Cut Service (spolupráce)

Distribuce

Aerofilms

Technické údaje

Délka

dlouhometrážní

Minutáž

79 min

Distribuční nosič

DCP 2-D, MP4

Poměr stran

1:2,35

Barva

barevný

Zvuk

zvukový

Zvukový systém/formát

5.1, digitální zvuk

Verze

česká

Mluveno

česky, anglicky, slovensky

Podtitulky

bez titulků

Úvodní/závěrečné titulky

anglické