Králové videa

Země původu

Česká republika, Slovensko

Copyright

2020

Rok výroby

2017—2019

Premiéra

3. 9. 2020

Minutáž

87 min

Kategorie

film

Žánr

střihový, populárně-vědecký

Typologie

dokumentárnídistribučnídlouhometrážní

Originální název

Králové videa

Český název

Králové videa

Anglický název

Video Kings

Souběžný název

Králi videa

Anotace

Koprodukční slovensko-český dokument Králové videa vznikl v úzké spolupráci karvinského hudebníka, tvůrce a obdivovatele hororů, střihače, režiséra a kameramana Lukáše Bulavy (nar. 1980), a filmového experta, sběratele a milovníka „analogu“, dramaturga snímku Petra Svobody (nar. 1977); společně se podíleli na námětu a scénáři. Tvůrce během dlouhé realizace významně podpořili protagonisté a kolegové a v postprodukci donátoři z úspěšné crowdfundingové kampaně. V opulentní rekapitulaci připomínají historii tuzemského rychlodabingu, jenž se jako součást alternativní kultury (mimo oficiální trh) etabloval (jak u nás, tak v dalších zemích východní Evropy) od sedmdesátých, ale především od začátku osmdesátých let s rozvojem technologie domácího videa. Rychlodabéři se zásadně podíleli na zpřístupnění jinak nedosažitelné západní filmové kultury díky svému „nadšenectví“. Jejich přičiněním kralovaly obývákům videopřehrávače a nelegální kopie blockbusterů, byť často v otřesné kvalitě, kde atmosféru sdíleného sledování dokreslovaly právě osobité překlady autorů v utajení (málokdo vystupoval pod skutečným jménem). Profesionální (Ondřej Hejma, František Fuka, Ondřej Neff, Dana Hábová, Petr Šaroch), poloprofesionální (Josef Jehlička, Oldřich Košťál) či amatérští tlumočníci, kteří byli často i distributory (Dušan Janota, Jiří Zídek, Miroslav Hošek, Radomír Šnajdr, Vladimír Veleba), sběratelé (Petr Svoboda, Johnny Wolf, Roman Holý, Vláďa Hradecký), „obchodníci“, přívrženci a muž z „druhého břehu“, kriminalista (Vladimír Mirc) shrnují průkopnické aktivity a okolnosti dobového filmového pirátství. Většina z nich se v nesvobodném systému pohybovala na hraně zákona. Chronologické výpovědi nastíní problematiku v tematických blocích (počátky dabingu a simultánního tlumočení, rozvoj techniky a podíl „zlatých českých ručiček“, úroveň překladů a dialogů či už jen samotných názvů filmu, rozmanitost žánrů, atmosféru videodýchánků, rozvoj a praxe v distribuční síti – od pašování kazet po pokoutní prodej, překladatelské perly, vývoj až do konce „branže“). Konkrétní vzpomínky dokládají desítky pečlivě vybraných filmových ukázek (v délce citací povolené bez autorských práv) a dobová homevidea v propracovaném „střihu“ Petera Pavlíka, na něhož byly kladeny velké nároky. Zábavná sonda je důležitým svědectvím o bizarním fenoménu jako nouzovém řešení v temné etapě naší kultury a je zajímavá i pro ty, kteří tehdejší dobu nezažili. Ostatně některé tituly byly ještě dlouho k mání pouze jako pirátské kopie s rychlodabingem. -kk-

Obsah

Současná nabídka filmových titulů (a dostupné techniky „kanálů“ k přehrávání) je rozmanitá, ale za minulého režimu se kvůli cenzuře na novinky čekalo dlouho, nebo se k divákům vůbec nedostaly. Situaci změnil rozvoj technologie videa a rozšíření domácích videorekordérů. Načerno importované blockbustery namlouvali do češtiny „rychlodabéři“ a spolu s neoficiálními distributory navzdory všem rizikům napomáhali šířit a zpřístupňovat „západní kulturu“, po níž mnozí prahli. Nelegální činnost kupodivu přežívala i po sametové revoluci 1989. – Rychlodabér a distributor Radomír Šnajdr vzpomíná na zaujetí filmy (První krev, Indiana Jones atd.), k nimž se poprvé dostal díky půjčenému přehrávači a kazetám od kamaráda. Filmový sběratel Vláďa Hradecký ocenil, když jako kluk viděl ikonického Vinnetoua; až posléze přišel Terminátor, Predátor (pro zajímavost: v ČR bylo uvedeno čtrnáct verzí rychlodabingu těchto titulů) a další trháky. Také filmový sběratel a „analogman“ Petr Svoboda se už v osmi letech těšil na půjčenou kazetu s populární indiánkou, ta však místo ní obsahovala akční thriller Komando. Zhlédl ho opakovaně a propadl „desáté múze“. Rychlodabér Ondřej Hejma považoval svět filmu za magický. V roce 1969 začal studovat jazyky a ty mu otevřely dveře k západní kultuře. Milovníka rychlodabingu a sběratele Romana Holého černý trh přivedl k žánrům, jež v republice nikdo nepromítal ani netočil. V první polovině osmdesátých let se filmy namlouvaly pro pár vyvolených. Rozmach nastal s analogovým formátem záznamu Betamax, představujícím relevantní technologii pro domácnost. Videofetišista Lukáš Gayer mluví o jeho nevýhodách. Uvedla jej na trh (10. 5. 1975) společnost Sony, jež však licenci neposkytla dalším výrobcům. Ve stejnou dobu vyvinula firma JVC systém VHS a brzo dala oprávnění na formát kazet dalším producentům. Konkurence později systém Sony „převálcovala“. Videoveterán Josef Šedý a Holý potvrzují, že se „bety“ ocitly brzy v ústraní a „véháesky“ rozjely trh na plné obrátky. Rychlodabér Petr Šaroch pořádal „videoseance“. Podle Vladimíra Veleby, distributora pirátských videokazet, se jejich prostřednictvím diváci „přenesli do jiného světa“. Fanoušek analogových dob, psychiatr Jiří Presl, v pokoutně nabízené kinematografii nalézal únik ze šedivosti socialismu. Protagonisté vzpomínají na víkendové „tahy“: obstarali igelitovou tašku kazet, sezvali kamarády a nakoupili proviant. Potíže nastaly při „dramaturgii“; v početné skupině se těžko harmonizoval vkus. Distributor videokazet Miroslav Hošek a pamětník černých burz Vlastimil Brož k praxi dodávají: „projekcí“ se účastnilo i třicet lidí, stopáž se prodlužovala pauzami na občerstvení a toaletu, jeden film tak obstaral „zážitek na půl dne“. Šaroch na promítacích mejdanech překládal „živě“. Podle rychlodabéra a distributora Jiřího Zídka trh nabízel především italské a anglické kopie; někdo kupoval filmy jiných dabérů, někdo si je přeložil sám. Svoboda konstatuje, že s rychlodabingem se začalo v sedmdesátých letech (Hvězdné války), první vznikl na 8mm kopii (Impérium vrací úder). Hradecký mluví o namlouvání do filmového pásu (Sněhurka a sedm trpaslíků). – Diváci bažili po krkolomně dovážené západní tvorbě. Hejma připomíná jeden ze zdrojů: zpěvák Karel Gott byl jakýmsi garantem „operací“ členů jeho orchestru, kteří sháněli materiál na zájezdech. Holý podotýká, že než vybudovali funkční síť, daly se sehnat slušné kopie od veksláků a taxikářů (proslulá byla stanice I. P. Pavlova). Opakované kopírování z nich však posléze udělalo „mazanice“ (doloženo verzemi traileru k filmu Rampage). „Koníček“ kvetl podle Hejmy a Veleby především díky kamarádství, v němž ctili určité zásady; například se nezabývali pornem a neprodávali kazety v místě bydliště. Hošek objasňuje další praktiku: za „čárou“ (v Německu) pořídili filmy ve videopůjčovně, ty stočili a někdo je při pracovní cestě po víkendu vrátil. Šedý nahrával filmy z rakouské televize. Rychlodabér a distributor Dušan Janota měl zdroj kvalitních kopií v bratislavské televizi, Šnajdr s kumpány navštěvovali německou půjčovnu pro americké vojáky (proto byly tituly v angličtině), Neff měl přísun z Libanonu, ale filmy byly prostoupené reklamami na mléko. – Veleba mluví o pašování prázdných kazet, jež pak prodávali nahrané. Celníci sledovali, zda jich nevezou „nepřiměřené množství“; na osobu byl limit deset kusů. I když se jezdilo plně obsazenými auty, nakoupené zboží nestačilo poptávce. Proto aktéři zřizovali u hranic bezpečnostní schránky, do nichž kazety ukrývali. Později je distribuovali po Čechách, jak se dalo. Shodují se, že činnost byla na hraně zákona a lehce protirežimní. Nevnímali ji jako „odboj“ proti komunistům (kteří stav zavinili). Bavili se a lidem zprostředkovávali „pohodu“. K tomu filmový režisér Zdeněk Troška dodává, že také touhu a zvědavost. Vidět filmy zvenku nesnižoval ani fakt, že byly v mizerné obrazové i zvukové kvalitě. Hejma je přesvědčen, že „klienti“ oceňovali aktivity rychlodabérů a oni měli dobrý pocit. Vzpomíná, že před érou videa tlumočil na „live“ projekcích z kabinky stejně jako Petr Šaroch: simultánní překlad byl součástí všech festivalů včetně Karlových Varů. Rychlodabér František Fuka považuje „ostré“ tlumočení za jednodušší, pokud měl k dispozici dialogové listiny. Přesto občas v průběhu děje zjistil, že se „ztratil v překladu“. – Rychlodabing měl původ právě v tlumočení. Nadšenci chtěli dostat „zvuk“ do obýváků. Fuka na počátku nahrával dialogy na kotoučový magnetofon (aniž by viděl obraz). Rychlodabér Josef Jehlička zmiňuje úskalí postupu: obraz se špatně synchronizoval se zvukem z magneťáku, ale i s tím si poradili, používali souběžně dvě videa, z jednoho se pustil film a na druhý se nahrával už s dabingem. Hejma připomíná „audiodílnu“ v ateliéru po Zdeňku Rytířovi. Zídek popisuje technické parametry nahrávání (na automaticky nastavených přístrojích se nedala regulovat hlasitost atd.). Jehlička realizoval „nejšílenější“ dabing naživo, na dálku a po telefonu. Podle účinkujících se namlouvalo pět až šest titulů denně, „fabrika“ jela celou noc. V praxi rychlodabér Oldřich Košťál film zhlédnul, udělal si poznámky a podruhé jel naostro. Také Fuka někdy materiál před dabováním už znal, naopak Hejma kvůli úspoře času překládal „z voleje“. Mělo to jisté kouzlo a byla to též adrenalinová záležitost. K neduhům zvukové stopy patřilo nedobrovolně zaznamenané zvonění telefonu (nažhavení diváci sháněli novinky) nebo útržky dění z domácností (ukázka z akční scény obsahuje nadávky naštvané manželky, že překládající nevynesl koš se smetím, taneční film „doplňuje“ návod k elektrickému noži atd.). Nejenom Neffovu dabingu Kvílení vlkodlaků dodává atmosféru štěkot jeho vlčáka. – Svoboda probírá úroveň překladů: vedle dobrých, otrockých či podprůměrných se objevovaly i verze od jedinců, kteří ani neuměli jazyk. Fuka připouští, že tlumočníci někdy tápají, ani on nerozumí každému slovu. Podle Šarocha bylo důležité „nemlčet“ a reagovat pohotově. Hejma tvrdí, že pokud se nechytí jádro příběhu do desáté minuty, „je konec“. Šnajdr se omlouvá za některé své překlady; mnohdy netušil, o čem filmy jsou. Aktéři připomenou překladatelské oříšky: Fuka gangsterku v hantýrce, v níž rozuměl jedné větě za minutu, Neff krimithriller v irské angličtině (Dlouhý velký pátek), jehož děj si celý vymyslel, a Hejma originální italské dialogy v Kmotrovi II. při „live“ tlumočení (italštinu neovládal). Tlumočnice a překladatelka Dana Hábová velebí vstřícné diváky na Letních filmových školách či posluchače FAMU, kterým při projekci obskurního nezávislého filmu shrnula děj do věty „předpokládám, že se baví o basketu“. Fuka se přizná, že několikrát „v práci“ během nezáživného děje usnul (Kokosy v pralese, remake Psycha). Košťál zmíní nezapomenutelné dialogy z německého erotického kusu, v nichž tvůrci použili jména komunistických pohlavárů (Jakeš, Kabrhelová) a Svoboda s Jehličkou odstrašující překlad filmu Mláďata. Autor (Branko) jazyk neovládal a dialogy si vymyslel, přesto je pobavil. Zídek má na svědomí obdobný přístup k pornografickému titulu: opil se a namluvil vlastní obsah. Přesto šel titul na burze na dračku coby komedie. Svoboda poukazuje na variabilitu překladů (jeden film v deseti dabingových verzích se rovnal deseti různým zážitkům – např. Komando) a Holý na bizarnost českých názvů, jež bývaly „mimo“ (The Terminator – Dokončovatel, Ukončovatel, Red Dawn – Rudá záplava, Revenge of the Ninja – Návrat Ninji, Robot Jox – Robot džokej, Todesseur Chinatown – Stopa smrti v čínské čtvrti, Chalenge of the Tiger – Dráždění svižníka, Legal Eagles – Státní návladní se nelíbají, Legální andělé, The Empire Strikes Back – Nečekaný návrat impéria). Ondřej Neff je hrdý na název Impérium vrací úder. Svobodův nejoblíbenější horor Evil Dead je známý jako Lesní duch, Chata smrti, Zlý mrtvý nebo Zlá smrt. – Holý „miloval“ Hejmovy a Neffovy překlady. Šnajdr tvořil „moravskou verzi“, podle Janoty byli dobří Ostraváci. – Petr Svoboda registruje šedesát rychlodabérů, většině přiřadil přezdívku (málokdo užíval civilní jméno) podle stylu (Slušňák, Šeptal, Huhňal). Jsou mezi nimi pouze čtyři ženy, Divoženka, Pištilka, Hooksová; nejznámější hlas patří Daně Hábové. Její oficiální tlumočení filmu Poslední pokušení Krista někdo nahrál na videokameru a bez jejího vědomí se posléze dostalo na černý trh. – Šnajdr připomíná, že se filmy netitulkovaly. Rychlodabing nebyl výsadou pouze Československa, využíval se i v Maďarsku, Rumunsku a Polsku. Holý mluví o různých stylech, preferuje „bezemoční“ projev, při němž se divák může více soustředit na obraz. – Účinkující se vrací k pornu. Hejma tvrdí, že není útlocitný, ale většina materiálu byla v němčině, což není „jeho jazyk“. Podle Šarocha tento žánr překládali důchodci, kteří uměli německy ze školy nebo z války a kteří byli vděční za příležitost lechtivé téma zhlédnout. Jehličku zaskočilo, když poznal svoji distingovanou němčinářku v choulostivém dabingu. Podle Veleby každý z nich nějaké porno viděl, ale ze zásady se mu vyhýbali; za minulého režimu to byl prakticky zločin, což vyprovokovalo Trošku k tomu, že natočil nezávadnou pornoukázku pro film Slunce, seno a pár facek, a čekal na reakci činovníků. – Listopadová revoluce videopirátství neukončila. Vyhladovělé společnosti nestačily hity z videokazet (v zemi působila jediná videopůjčovna ÚPF, disponující pouze distribučními tituly), ale toužili po novinkách. Žádané zboží se tak dál prodávalo přes inzeráty v novinách (zn. ruším sbírku), na dobírku a na burzách. Videopiráti podnikali za hranicí zákona. Brož prochází v Karviné bývalý fotbalový stadion a budovu zimního stadionu, kde se pořádaly burzy. Prázdná kazeta stála 250, nahraná 500 korun, což byly velké peníze. Filmový fanoušek a sběratel Johnny Wold k nim vyráběl obaly. – Kvůli vysoké poptávce potřebovali aktéři navýšit kopírovací kapacitu. K propojení více zařízení sháněli různé druhy redukcí. Šedý mluví o problémech se zakódovanými „originálkami“, jež vyřešil, když „zkopíroval“ samotný odkódovač. – Ani rozšíření oficiálních půjčoven po roce 1992 s videopirátstvím ještě neskoncovalo, filmy se „kradly“ – natáčely se kamerou přímo v kině. Podle bývalého kriminalisty Vladimíra Mirce byli lidé netrpěliví a nemínili čekat, až se snímky objeví v oficiální síti. Ex-videopirát Pavel Hewlit popisuje další vývoj, kdy český trh ovládaly dvě „party“. Přestože byly některé filmy s titulky, ty se do filmu četly (Likvidátor), diváci dál vyžadovali rychlodabing. I nekompletního Terminátora Hošek bez problémů přeprodal (pravděpodobně podnikateli Ivanu Jonákovi) za 1 500 korun. Hewlit připomíná neduhy nové „technologie“. Pro pokoutně natočené kopie se létalo do Ameriky. Film někdy neměl nahraný konec (Terminátor 2), nebo byly v kopii slyšet dohady diváků o tom, co se na plátně říká, obrazu chyběly okraje, když byl záznam pořízen z přední řady (akční drama Univerzální voják) nebo se někdo naklonil do záběru. Stočené premiéry (jež byly někdy v oběhu hned druhý den) občas mívaly i dobrou kvalitu. – Protagonisté shrnují, že činnost provozovali z fandovství, ale připouští, že posléze šlo o výdělek či o tvrdý byznys. Podle kriminalisty si z výnosů mnozí postavili baráky a pořídili si luxusní auta. – Po pádu komunistů se ještě několik let slušně „obchodovalo“, rozložená policie nefungovala a neřešila se autorská práva. Kriminalisté se v problematice postupně zorientovali a postihovali „filmové krádeže“. Přituhlo od roku 1995. Zúčastnění se snažili fintami prokličkovat mezi kontrolami (prodávali na oko něco jiného atd.) a aktivitami policie. Po čase došlo na drsné zátahy a domovní prohlídky, často na udání. Veleba před jedním zásahem vyházel na poslední chvíli kazety z balkonu. Mirc praxi potvrzuje: kriminalisté šli po prodejcích, nikoliv po dabérech; sami chtěli vidět filmy, jimž by v originále nerozuměli. Za pirátství padaly většinou podmínečné tresty, v ojedinělém případě šel šéf jedné skupiny na rok do vězení. Hewlit popisuje „labutí píseň“ branže: začalo se profesionálně dabovat a filmy byly dostupné; éru ukončil namluvený Titanik v lednu 1998. – Komunita zanechala v československé, respektive české kultuře nesmazatelnou stopu. Aktéři hodnotí minulost: jejich činnost byla dána dobou nesvobody. V některých vzbuzuje nepříjemné smutné vzpomínky (Neff, Holý, Šnajdr), v jiných nostalgii či toleranci (Fuka, Šaroch, Hejma), někteří nedokonalý „analog“ dnes sbírají. Svoboda se „retru“ aktivně věnuje a raduje se z nových objevů, Wolf zhodnotil svou vášeň otevřením muzeí s filmovými exponáty nejslavnějších filmových, komiksových a pohádkových hrdinů... – Miroslav Hošek. Od dob totality až do dnešních dnů podniká jako vetešník a bazarista. Byl průkopníkem v oblasti konzolových her. Josef Jehlička. Po revoluci podnikal v polygrafii na pozici grafika. Jakožto milovník koní vlastnil ranč a nyní v důchodu muškaří. Roman Holý. Hudební skladatel, zpěvák a producent. Celoživotní milovník italské kinematografie, brakových filmů a rychlodabingu. Vladimír Veleba. Od roku 1991 podnikatel, posléze provozoval právnickou praxi a dnes si užívá zaslouženého důchodu. Josef Šedý. Až do roku 2013 provozoval videopůjčovnu v Brně. Byla o něm napsána kniha Jmenuješ se Josef Šedý a natočen krátký film. Pavel Hewlit. Pražský tramvaják, který píše vlastní blog a také krátké povídky. Výherce literární soutěže Hledá se autor bestselleru. Dana Hábová. Tlumočnice a překladatelka, která byla v roce 2007 nominována na cenu Josefa Jungmanna. Ve volném čase chodí ráda demonstrovat. Dušan Janota. Jeden z průkopníků karvinského bigbeatu. Hrál a zpíval v kapele Admirals. Je velkým obdivovatelem kapely Beatles. Petr Svoboda. Celoživotní milovník kinematografie a sběratel filmů na všech možných nosičích. Jeho sbírka rychlodabingů čítá přes 2000 kusů a stále roste. Živí se jako ajťák. Vladimír Mirc. Jeden z prvních kriminalistů, který se zabýval tématem porušování autorských práv. Dnes si užívá klidu na své chalupě a chodí na rockové koncerty. Oldřich Košťál. Stále ho baví filmy, i když se jim už aktivně nevěnuje. Dnes působí jako projektový konzultant. Johnny Wolf. Vášnivý filmový sběratel a zakladatel čtyř muzeí Film Legends, jež se staly světovým unikátem s rekordním počtem přes 2000 kusů filmových soch, figurek a replik. Radomír Šnajdr. Ve své domácí dílně se věnuje opravám elektroniky. Koncem roku 2018 se vrátil k rychlodabingu a namluvil francouzský akční film Commando Ninja. František Fuka. Živí se jako překladatel, filmový recenzent a hudební skladatel. Od roku 2015 pracuje na filmu o svém milovaném Japonsku. Petr Šaroch. Pracuje jako dramaturg převzatých pořadů pro Českou televizi a je spolupořadatelem Festivalu otrlého diváka. Jiří Zídek. Fotograf a spisovatel, spolutvůrce časopisů DVD Movie, DVDMAG a FILMAG. Je také velkým komiksovým fanouškem a má rozsáhlou komiksovou sbírku. Ondřej Neff. Spisovatel sci-fi povídek a románů, novinář a fotograf. Je zakladatelem internetového deníku Neviditelný pes. Ondřej Hejma. Zpěvák, hudební skladatel a frontman skupiny Žlutý pes. Je znám i jako porotce z televizní soutěže Česko hledá Superstar. Napsal tři životopisné knihy. -kk-

Poznámka

Krátce po uvedení filmu v září 2020 byla distribuce přerušena od 12. října 2020 do 23. května 2021 z důvodu druhého uzavření kin po vyhlášení nouzového stavu v České republice kvůli pandemii Covidu-19. Do běžné distribuce byl snímek vrácen 24. května 2021 v obnovené premiéře.

Ve filmu jsou použité archivní materiály Slovenského filmového ústavu, z archivu Jiřího Zídka a Petra Svobody. Použité filmové ukázky (uvedené názvy jsou převzaty z pirátských kopií s autorem rychlodabingu; opraveny jsou formální chyby a vročení): Slunce, seno a pár facek (1989; režie Zdeněk Troška), 7 Grandmasters / Hu bao long she ying (1982; režie Joseph Kuo, rychlodabing Křikloun), LʹUomo puma / The Pumaman (1980, Puma člověk; režie Alberto De Martino, rychlodabing Profesor Hrbolek), 2001: A Space Odyssey (1968; režie Stanley Kubrick), Mad Max (1979, Šílený Max; režie George Miller, neznámý maďarský dabér), Above the Law (1988; režie Andrew Davis), Masters of the Universe (1987; režie Gary Goddard), Alien (1979, Vetřelec; režie Ridley Scott, rychlodabing Flegmatik), Miami Spice II (1988; režie Svetlana, rychlodabing Plzeňák), Aliens (1986, Vetřelci; režie James Cameron, rychlodabing Ondřej Hejma), Missing in Action (1984; režie Joseph Zito), Aligator (1980; režie Lewis Teague), My Cousin Vinny (1992; režie Jonathan Lynn), American Ninja (1985, Americký ninja; režie Sam Firstenberg, rychlodabing Niňja), My Lucky Stars / Fu xing gao zhao (1985, Mé šťastné hvězdy; režie Sammo Hung Kam-Bo, rychlodabing Tomáš z Ostravy), American Werewolf in London (1981; režie John Landis), Naked Gun 2 1/2: The Smell of Fear (1991; režie David Zucker), Angel Heart (1987; režie Alan Parker, rychlodabér Niňja), Naked Lunch (1991, Nahý oběd; režie David Cronenberg, rychlodabing Šeptal), Avenging Force (1986; režie Sam Firstenberg), Never Too Young to Die (1986, Příliš mladý aby zemřel; režie Gil Bettman, rychlodabing Štajgr), Back to the Future (1985; režie Robert Zemeckis), Night Fever (1977; režie Maxime Debest, Jean Lefait, rychlodabing Tomáš z Ostravy), Back to the Future part 2 (1989, Návrat do budoucnosti 2; režie Robert Zemeckis, rychlodabing František Fuka), Nightmare on Elm Street (1984; režie Wes Craven), Beverly Hills Cop (1984; režie Martin Brest), Nine 1/2 Weeks (1986, 9 a ½ týdne; režie Adrian Lyne, rychlodabing Ondřej Hejma), Big Trouble in Little China (1986; režie John Carpenter), Nine Deaths of the Ninja (1985, Devět životů nindži; režie Emmett Alston, rychlodabing Křikloun), Bird on a Wire (1990, Pták na drátě; režie John Badham, rychlodabing Jiří Zídek), No Retreat, No Surrender (1986; režie Corey Yuen), Black Rain (1989; režie Ridley Scott), Over the Top (1987; režie Menahem Golan), Blade Runner (1982; režie Ridley Scott), Patriot Games (1992; režie Phillip Noyce), Bloodsport (1988; režie Newt Arnold), Phenomena (1985; režie Dario Argento), Blue Thunder (1983; režie John Badham), Police Academy (1984, Policejní akademie; režie Hugh Wilson, rychlodabing Dědek), The Breakfast Club (1985; režie John Hughes), Poltergeist (1982; režie Tobe Hooper), Cannibal Mercenary (1983; Hong Lu Wong, rychlodabing Podpantoflák), Predator (1987, Predátor; režie John McTiernan, rychlodabing Karviňák), Cape Fear (1991; režie Martin Scorsese), Pretty Woman (1990; režie Garry Marshall), Cinema Paradiso (1988; režie Giuseppe Tornatore), Psycho (1998; režie Gus Van Sant), Cobra (1986, Kobra; režie George P. Cosmtos, rychlodabing Démon), Raiders of the Lost Ark (1981; režie Steven Spielberg), Commando (1985, Komando; režie Mark L. Lester, rychlodabing Petr Šaroch, Uspávač, Kliďas, Petr Týle, Vypravěč), Rambo 3 (1988; režie Peter MacDonald), Coming to America (1988, Cesta do Ameriky; režie John Landis, rychlodabing Brňák), Rambo: First Blood Part II (1985, Rambo 2; režie George P. Cosmatos, neznámý polský rychlodabér), Conan the Barbarian (1982; režie John Milius), Rampage (1987; režie William Friedkin), Critters 2: The Main Course (1988; režie Mick Garris), Raw Deal (1986; režie John Irvin), Cyborg (1989; režie Albert Pyun), Red Dawn (1984; režie John Milius), Dance of the Dwarfs (1983, Let do zeleného pekla; režie Gus Trikonis, rychlodabing Tomáš z Ostravy), Red Heat (1988, Rudé horko; Walter Hill, rychlodabing Niňja), Dances With Wolves (1990; režie Kevin Costner), Revenge of the Ninja (1983; režie Sam Firstenberg), Deadly Target / Laban kung laban (1986, Smrtelný terč; režie Romy Suzara, rychlodabing Brepta), Road House (1989; režie Rowdy Herrington), Death Wish 2 (1982, Přání smrti 2; režie Michael Winner, rychlodabing Kokos), Robin Hood (1973; režie Wolfgang Reitherman, rychlodabing Josef Jehlička), Demolition Man (1993; režie Marco Brambilla), Robocop (1987; režie Paul Verhoeven), Dèmoni 2... lʹincubo ritorna (1986; režie Lamberto Bava), Robot Jox (1990; režie Stuart Gordon), Die Hard (1988; režie John McTiernan), Rocky IV (1985; režie Sylvester Stallone), Die Hard 2 (1990, Smrtonosná past 2; režie Renny Harlin, rychlodabing Dramatik), Running Man (1987, Běžící muž; režie Paul Michael Glaser, rychlodabing Niňja), Die Hard with a Vengeance (1995; režie John McTiernan), Saturday Night Fever (1977; režie John Badham), Dirty Dancing (1987, Hříšný tanec; režie Emile Ardolino, rychlodabing Petr Šaroch), The Empire Strikes Back (1980; Impérium vrací úder; režie Irvin Kershner, rychlodabing Průkopník, Ondřej Neff), Snow White and the Seven Dwarfs (1937, Sněhurka a sedm trpaslíků; režie David Hand, dabing Filmové studio Barrandov 1970), Eraser (1995, Likvidátor; režie Chuck Russell, rychlodabing Šeptal), Star Trek VI: The Undiscovered Country (1991; režie Nicholas Meyer), Escape from New York (1981; režie John Carpenter), Star Wars (1977, Hvězdné války; režie George Lucas, rychlodabing Huhňal), Escape from Sobibor (1987; režie Jack Gold), Subway (1985, Podzemka; režie Luc Besson, rychlodabing Radomír Šnajdr), E. T. The Extra Terrestrial (1982, E. T. – Mimozemšťan; režie Steven Spielberg, rychlodabing Hooksová), Superman 3 (1983; režie Richard Lester), Evil Dead (1981, Smrtelné zlo; Sam Raimi, rychlodabing Démon), Sweet Savage (1979; režie Ann Perry /ž/, rychlodabing Porňák), First Blood (1982, Rambo; režie Ted Kotcheff, rychlodabing Niňja), Tango & Cash (1989; režie Andrej Konchalovsky), Flashdance (1983; režie Adrian Lyne), Tenement / Game of Survival (1985; režie Robert Finley, rychlodabing Staroch), Freddyʹs Dead: The Final Nightmare (1991, Freddyho smrt – Poslední noční můra; režie Rachel Talalay /ž/, rychlodabing Slušňák), Terminator 2: The Judgment Day (1991; režie James Cameron), Friday the 13th Part VI: Jason Lives (1986; režie Tom McLoughlin), The Texas Chainsaw Massacre (1974; režie Tobe Hooper), Fright Night (1983, Noc hrůzy; režie Tom Holland, rychlodabing František Fuka), The Abyss (1989, Propast; režie James Cameron, rychlodabing Simultán), Girls, Girls, Girls (1985; režie Alan Vydra), The Air Up There (1994; režie Paul Michael Glaser), Gremlins (1984; režie Joe Dante), The Bodyguard (1992; režie Mick Jackson), Gremlins 2: The New Batch (1990, Gremlins 2; režie Joe Dante, rychlodabing Znuděnec), The Brood (1979, Mláďata; režie David Cronenberg, rychlodabing Mimoň Branko), Halloween II (1981; režie Rick Rosenthal), The Fugitive (1993; režie Andrew Davis), Help! (1965; režie Richard Lester, rychlodabing Dušan Janota), The Ghost (1990; režie Jerry Zucker), Hero and the Terror (1988, Sám proti teroru; režie William Tannen, rychlodabing Radomír Šnajdr – moravskou verzi Meloun), The Godfather Part II (1974, Kmotr 2; režie Francis Ford Coppola, rychlodabing Divoženka), Highlander (1986; režie Russell Mulcahy), The Last Boy Scout (1991, Poslední skaut; režie Tony Scott, rychlodabing Slušňák), Homeward Bound II: Lost in San Francisco (1996, Neuvěřitelná cesta 2: Ztraceni v San Francisku; režie David režie Ellis, simultánní překlad František Fuka – záznam z novinářské projekce /v záběru filmová kritička Alena Prokopová/), The Last Temptation od Christ (1988, Poslední pokušení Krista; režie Martin Scorsese, rychlodabing Dana Hábová), Hot Shots! (1991; režie Jim Abrahams), The Little Mermaid (1989, Malá mořská víla; režie John Musker, Ron Clements, rychlodabing Pohádkář), Howard the Duck (1986, Kačer Howard; režie Willard Huyck, rychlodabing Ondřej Hejma), The Long Good Friday (1979, Dlouhý Velký pátek; režie John Mackenzie, rychlodabing Ondřej Neff), The Howling (1981, Kvílení vlkodlaků; režie Joe Dante, rychlodabing Ondřej Neff), The Omen (1976; režie Richard Donner), Challenge of the Tiger (1980; režie Bruce Lee), The Party (1968; režie Blake Edwards), Childʹs Play (1988; režie Tom Holland), The Punisher (1989; režie Mark Goldblatt), Chinatown Connection (1990; režie Jean-Paul Ouellette), The Shawshank Redemption (1994; režie Frank Darabont), Ilsa, the Tigress of Siberia (1977; režie Jean LaFleur), The Specialist (1994; režie Luis Llosa), Indiana Jones and the Temple of Doom (1984; režie Steven Spielberg), The Sting (1973; režie George Roy Hill), Iron Eagle (1986, Železný orel; režie Sidney J. Furie, rychlodabing Huhňal), The Terminator (1984, Terminátor; režie James Cameron, rychlodabing Znuděnec), Jaws (1975, Čelisti; režie Steven Spielberg, rychlodabing Petr Šaroch), The Thing (1982; režie John Carpenter), Jurassic Park (1993; režie Steven Spielberg), The Untouchables (1987; režie Brian De Palma), The Karate Kid Part III (1989; režie John G. Avildsen), The Wu Tang / Wudang (1983, Bojovník z Wutangu; režie Sha Sun, rychlodabing Popleta), Kickboxer (1989; režie Mark DiSalle), Titanic (1997; režie James Cameron), Labyrinth (1986, Labyrint; režie Jim Henson, rychlodabing Josef Jehlička, Ospalec), Top Gun (1986; režie Tony Scott), Las Vegas Hustle (1984, Maniaci z Las Vegas; režie Gerd Wasmund, rychlodabing Porňák), Trading Places (1983; režie John Landis), Legal Eagles (1986; režie Ivan Reitman), Two Mules for Sister Sara (1970, Dva mezci pro slečnu Sáru; režie Don Siegel, rychlodabing Ráček), Legend (1985, Legenda; režie Ridley Scott, rychlodabing Ondřej Hejma), Under Siege 2: Dark Territory (1995; režie Geoff Murphy), Le professeur dʹamour (1981, Plnokrevná učitelka lásky; režie Jean-Marie Durand, rychlodabing Brňák), Universal Soldier (1992; režie Roland Emmerich), Lethal Weapon 3 (1992; režie Richard Donner), White Nights (1985; režie Taylor Hackford), Lionheart (1990, Lví srdce; režie Sheldon Lettich, rychlodabing Irina Nistor), Who Framed Roger Rabbit (1988; režie Robert Zemeckis), The Living Daylights (1987, Dech života; režie John Glen, rychlodabing Vtipálek), Winnetou und Shatterhand im Tal der Toten (1968; režie Harald Reinl), Lock Up (1989; režie John Flynn), 48 Hrs. (1982, 48 hodin; režie Walter Hill, rychlodabing Kulometčík), trailer k filmu Rampage (1987; režie William Friedkin, rychlodabing Hysterik; pražská verze, plzeňská verze).

Komentář

Účinkují

Dana Hábová

tlumočnice, překladatelka

Dušan Janota

rychlodabér, distributor

František Fuka

rychlodabér

Jiří Zídek

rychlodabér, distributor

Johnny Wolf

filmový fanoušek a sběratel

Josef Jehlička

rychlodabér

Josef Šedý

videoveterán

Lukáš Gayer

videofetišista

Miroslav Hošek

distributor pirátských videokazet

MUDr. Jiří Presl

fanoušek analogových dob

Oldřich Košťál

rychlodabér

Ondřej Hejma

rychlodabér

Ondřej Neff

rychlodabér

Pavel Hewlit

bývalý videopirát

Petr Svoboda

filmový sběratel, analogman

Petr Šaroch

rychlodabér

Radomír Šnajdr

rychlodabér, distributor

Roman Holý

milovník rychlodabingu, sběratel a hudební skladatel

Vláďa Hradecký

filmový sběratel

Vladimír Mirc

bývalý kriminalista

Vladimír Veleba

distributor pirátských videokazet

Vlastimil Brož

pamětník černých burz

Zdeněk Troška

filmový režisér

Albert Svoboda

Alice Strašíková

Andrea Viktorová

Barbora Kosiecová

Danek Wolf

David Kněžík

Denisa Valošková

František Viktorka

Jakub Drechsler

Jan Feber

Klára Šafránková

Lubomír Drechsler

Michal Tiller

Michal Tiller ml.

Milan Hudeczek

Mirek Strašík

Petr Janko

Tomáš Strašík

Tomáš Valošek

Marie Turečková

Monika Turečková

Václav Šimáček

Vincent Strašík

Štáb a tvůrci

Původní filmový námět

Petr Svoboda, Lukáš Bulava

Dramaturg

Petr Svoboda

Kamera

Adam Šebesta, Albert Loprais, Aleš Špidla, Lukáš Bulava, Tomáš Pletnický, Peter Čermák

Střih

Peter Pavlík

Zvuk

Michal Džadoň (zvuková úprava)

Postprodukce

Dom zvuku (zvuk)

Producent

Igor Kovács (Artactive Film Production)

Koproducent

Tibor Danilla (Blackout production), Petr Svoboda, Peter Neveďal, Jaroslav Niňaj

Produkce

Igor Kovács

Výtvarná spolupráce

Tibor Danilla (grafická úprava), Zwukarski Graphix (grafická úprava fotografií)

Hudba

Lokace

Praha, Vinohrady (Praha), náměstí Jiřího z Poděbrad (Vinohrady), Vysočany (Praha), Pešlova ulice (Vysočany), Nové Město (Praha), Klimentská ulice (Nové Město), Žižkov (Praha), Biskupcova ulice (Žižkov), kino Aero /interiér/ (Biskupcova ulice), Poděbrady, Jiřího náměstí (Poděbrady), Film Legends Museum /i interiér/ (Jiřího náměstí), Karviná, třída Osvobození (Karviná), kino Ex /interiér/ (třída Osvobození), ulice Svatopluka Čecha (Karviná), fotbalové hřiště (ulice Svatopluka Čecha), ulice Karola Śliwky (Karviná), zimní stadion /i interiér/ (ulice Karola Śliwky), Frýdek-Místek, Hlavní třída (Frýdek-Místek), kino Vlast /interiér/ (Hlavní třída), Tišnov

Produkční údaje

Originální název

Králové videa

Český název

Králové videa

Anglický název

Video Kings

Souběžný název

Králi videa

Kategorie

film

Typologie

dokumentárnídistribuční

Žánr

střihový, populárně-vědecký

Země původu

Česká republika, Slovensko

Copyright

2020

Rok výroby

2017—2019

Produkční data

začátek natáčení 04/2017
konec natáčení 05/2019

Premiéra

slavnostní premiéra 1. 9. 2020 (kino Lucerna, Praha)
distribuční premiéra 3. 9. 2020 /přístupné bez omezení/
obnovená premiéra 24. 5. 2021 /přístupné bez omezení/ (znovuuvedení)

Distribuční slogan

Příběh československého rychlodabingu.

Výrobce

Artactive Film Production, Blackout production (koprodukce), Petr Svoboda (koprodukce)

Partner

RTVS

Distribuce

Film Europe

Technické údaje

Délka

dlouhometrážní

Minutáž

87 min

Distribuční nosič

DCP 2-D, DVD, BRD

Poměr stran

1:1,85

Barva

barevný

Zvuk

zvukový

Zvukový systém/formát

stereo, 2.0

Verze

česká

Mluveno

česky, anglicky, německy, polsky, maďarsky, rumunsky

Podtitulky

české

Úvodní/závěrečné titulky

české