Koprodukční slovensko-český film o slovenském politikovi, doktoru filozofie v oboru astronomie, vojenském pilotovi a vítězi ankety Najväčší Slovák Milanu Rastislavu Štefánikovi (1880–1919) Cesta do nemožna vznikl ke stému výročí jeho smrti. Výtvarník a animátor Noro Držiak (nar. 1974) si pro celovečerní režijní debut „vypůjčil“ název čtyřiadvaceti minutového němého snímku Georgese Mélièse z roku 1904 (Le voyage á travers lʹimpossible). Filmové vyprávění ostatně právě v tomto roce začíná. Netradiční, inovátorsky zpracovaný životopis kombinuje hraný film s nápaditě stylizovanými animovanými pasážemi, výtvarně působivými dobovými dekoracemi a výmluvnými odkazy na zmíněné Mélièsovo dílko. Balancuje tak mezi životopisným historickým dramatem, milostnou romancí, groteskou a dobrodružným příběhem. Žánrový mix je namístě. I když měl Štefánik chatrné zdraví a v necelých devětatřiceti letech zahynul, jeho život dobrodružný román nepřipomínal; vskutku jím byl. Jako první Slovák podnikl cestu kolem světa, několikrát pokořil Mont Blanc, zasloužil se o vybudování astronomických observatoří, na Tahiti sledoval zatmění Slunce, za první světové války se stal pilotem a průkopníkem vojenské meteorologie, byl jmenován francouzským generálem, zasloužil se o vznik československých legií, přežil havárii letadla, s Tomášem Garriguem Masarykem a Edvardem Benešem stál u zrodu samostatného Československa, stal se prvním ministrem vojenství vzniklé republiky a při tom všem s přehledem a grácií dobýval ženská srdce. Noro Držiak přirovnal svého protagonistu k filmové postavě Indiana Jonese. Vypravěčem příběhu, který vcelku věrně mapuje životní pouť slovenského dobrodruha a intelektuála včetně jeho vědecké kariéry až do tragické smrti při letecké nehodě v květnu 1919, je fiktivní postava Štefánikova přítele a obdivovatele, zapáleného filmaře Otakara Kubánka. – Dramaturgické konzultace probíhaly na workshopu Midpoint Intensive. -kat-
Na začátku 20. století byla Evropa na pokraji válečného konfliktu. Jednou z největších mocností bylo Rakousko-Uhersko, císařství s tradicí budovanou po staletí. Součástí této obrovské říše bylo mnoho slovanských národů. Zatímco Češi se snažili prosadit větší autonomii v rakouské části monarchie, Slováci bojovali o vlastní přežití pod tlakem násilné maďarizace. Osvobodit se z germánsko-maďarské nadvlády bylo snem mnohých. Když naděje pomalu uhasínala, mladý astronom se vydal na cestu k záchraně vlastního národa. Jmenoval se Milan Rastislav Štefánik. – Dvojplošník, pilotovaný mladým Štefánikem, je po střetu s divokou kachnou poškozen. Nekontrolovaně se řítí k zemi. Spolucestující je hrůzou bez sebe. Letadlo z pole s kamennou tváří pozoruje sekáč s kosou. Stroj vzplane. Narazí do stromu, přijde o křídla a na samém okraji skalnatého srázu ho zarazí utržená vrtule. – Jde o animovanou scénu z filmu, který má na střihačském stole ve svém pražském ateliéru třicátník, filmař Otakar Kubánek. – Zpanikařený druhý muž bez varování vyleze z aeroplánu a uteče. Neovladatelný stroj se Štefánikem se řítí dolů, proletí billboardem s reklamou na pláž Lido a dopadne na mořskou hladinu nedaleko od břehu. Dvojice na lodičkách na pilota zírají. Mladý muž s úsměvem z útrob letadla vyčaruje slunečník a šampaňské. Nabídne sklenku půvabné slečně (u gramofonu na molu). – Otakar při pohledu na hodinky znervózní, sbalí film do krabičky, přikáže kocouru Oskarovi, aby hlídal, a opustí ateliér. Protože kulhá, používá hůl. Za chůze si prohlíží zápisky, zakopne a upadne. Sbírá rozházené papíry a krabičku s filmem. Nezaregistruje muže, který právě vystoupil ze stínu a pozoruje ateliér. Je to sekáč (tentokrát v městském obleku), jenž na poli sledoval Štefánikovo poškozené letadlo. – V malém sále promítne Kubánek snímek Miroslav Rastislav Štefánik 1880 – 1919 postaršímu, kulaťoučkému panu Weissmanovi a vojenskému kapitánu Schwarzovi. První muž dílko pochválí. Připomenutí Štefánikovy osobnosti při příležitosti výročí jeho smrti shledává důležité pro budování mladé republiky. Schwarz, pověřenec ministerstva obrany, je odtažitý. Vezme si film a požaduje i Otakarův zápisník. Ten mu Kubánek ale nevydá. – Otakar se zamyšleně vrací do ateliéru. Dveře jsou otevřené, uvnitř hraje gramofon, u okna sedí se zapálenou cigaretou Louise Weiss, žena, které Štefánik po ztroskotání letadla nabídl na Lidu šampaňské. Zaskočený muž ji hned donutí cigaretu típnout; filmový materiál je velmi hořlavý. Nejprve marně volá Oskara a až pak ho zajímá, jak se návštěva dostala dovnitř. Prý bylo otevřeno. Otakar je však přesvědčený, že zamkl. Vždycky zamyká... – Louise chce vědět, jak se on a Štefánik seznámili. Muž se pustí do vyprávění. – Okouzlily ho pohyblivé obrázky, a tak se jako mladý nadšenec vydal do Paříže, kde pracoval, vlastně spíš dělal „holku pro všechno“ u Georgese Mélièse. – Paříž 1904. Při natáčení Cesty do nemožna herci, který vletěl do slunce, vzplane oblek. Zachrání se v kádi s vodou. Francouzský filmař vynadá Otakarovi, který venku připravoval rekvizity. Ten se brání, že nemůže dohlížet na všechno, ale rozčilený Méliès ho urazí. Mladý muž odejde. Nalíčený a v kostýmu skončí v kabaretu Eclipse, kde narazí na přítelkyni Cléo. Mladá žena ho odvede na představení kouzelníka, který je prý „tam od nich“. Na malém jevišti předvádí drobný, vousatý Milan Rastislav Štefánik triky a pro Cléo vykouzlí kytici. Oba „krajané“ si padnou do oka. Milan pak v zákulisí potěší Otakara kukátkem, kterým je vidět tanečnice ve vedlejší šatně rozepínající si korzet. Zajímá ho Otakarova práce u filmu. Na oplátku mu vylíčí, jak po studiích získal v observatoři místo u astronoma Julese Janssena. Ten si ho oblíbil a drží nad ním ochrannou ruku, zatímco arogantní ředitel Henri-Alexandre Deslandres ho rád nemá. – Štefánik vezme Otakara na maškarní ples do Opery. Při odchodu si vyzvedne v šatně deštník. Muž, který je s partnerkou také na odchodu, se mu posmívá; nic nenasvědčuje tomu, že bude pršet. Dotčený Milan málem samolibého rejpala vyzve na souboj. – Balle masqué, Théâtre de l'Opéra. Z maškarního bálu a na zbytek noci si Otakar moc nepamatuje. Dost pil. Na rozdíl od Štefánika. Cestou z plesu se k nim přidají dívky. – Milan se narodil na Slovensku ve vesničce Košariská. Odešel studovat do Prahy. Na Karlově univerzitě na něho hluboce zapůsobily přednášky profesora Masaryka (etika není pro pracovní stůl, náboženství není pro kostel). – Čtveřice skončí v bujaré zábavě v observatoři. Vyruší je Henri-Alexandre Deslandres, ale odejde s nepořízenou; Milan hosty schoval a nadřízenému do očí tvrdí, že se mu zřejmě něco zdálo. – Otakar se probudí ráno na pohovce s dívkou. – Štefánik na Janssův popud vyrazí s Otakarem, který má akci filmovat, a se čtyřmi dalšími muži na vědeckou výpravu na vrchol Mont Blancu do tamní hvězdárny. Jejich úkolem je pozorovat Slunce a planetu Mars. Podmínky v malé, dřevěné observatoři jsou drsné. Mráz, sníh, vichr a bouře jsou na denním pořádku. – Louise si prohlíží fotku Štefánika a Janssena. – Milan s francouzským astronomem hraje šachy. Sblíží se s jeho dcerou Antoinette a stanou se milenci. – Když v Paříži najde Deslandres ve Štefánikově pokoji dámský korzet, je pohoršen. Urazí ho a Slovák ho vyzve na souboj. Otakar přípravy na duel natáčí, ale zasáhne Janssen a střetu zabrání. – Po operaci žaludku se Štefánik zotavuje v Paříži u malíře Tavíka Františka Šimona. Práci v observatoři opustil. Otakar se tu za ním staví. Když mu přítel sdělí, že odjíždí do Turkestánu pozorovat zatmění Slunce, přidá se k němu. Cestou zažijí menší železniční neštěstí. V Turkestánu sestaví pozorovatelnu, zastihne je tam i sníh, v Samarkandu navštíví observatoř z 15. století a staví se i v Jasné Poljaně u Lva Nikolajeviče Tolstého. Pak se přes Paříž vydají do severní Afriky, kde Milan neúspěšně hledá místo pro svoji hvězdárnu. – Paříž 1912. Otakar líčí, jak Milan usilovně pracoval na vědecké práci, i když ho umělečtí přátelé často vyrušovali. Z legrace mu jednou donesli falešný obrázek zatmění Slunce. – Francouzská astronomická společnost udělí Štefánikovi Janssenovu cenu. – Milan se stále zabývá myšlenkou vybudovat vlastní observatoř. – Otakar v ateliéru vyhledá film z cesty do Ameriky a na Tahiti, kam se Štefánik vydal z pověření amerického vědeckého ústavu pozorovat Halleyovu kometu. Původně měli jet na Titaniku, ale kvůli pracovním povinnostem vyrazili později. Během cesty Milan onemocněl; byl nastydlý a měl horečku. V kajutě psal dopisy domů. – Přátelé pozorují tančící Tahiťanky. Jedna z nich dá Štefánikovi do dlaně misku perel a na krk květinový náhrdelník. – Milan na ostrově našel vysněný ráj; od domorodců dostal přezdívku Ten, který rozmlouvá s hvězdami. – Otakar ukáže Louise fotky, které tam pořídil. Dokonce se prý málem stal autorem prvního českého aktu. – Milan se na pláži zaobírá myšlenkou samostatného Československa. Mušlí nakreslí do písku mapu, jak by hranice nového státu mohly vypadat. – (animace) Slováci se sbratří s Tahiťany a vznikne národ Slohiti. Evropané na ostrov dovezou ovce, své tance, písně a kroje, zároveň se přizpůsobují tamním obyčejům... – Louise kouří na balkoně. – Milan a Antoinette jsou na pouti na ruském kole. On má vizi: z jejich gondoly se stane letadélko a skončí na venkovském hřbitůvku, kde právě ukládají jeho otce. – Při odchodu z lunaparku se z novin dozvědí, že vypukla světová válka. – Štefánika chtějí kvůli chatrnému zdraví demobilizovat. Na frontu se dostane až v roce 1915. Oholí se a nastoupí k letectvu. Zavede pravidelnou meteorologickou službu a díky včasné předpovědi zachrání svoji letku, zatímco jiné toho dne utrpí značné ztráty. Dostane vyznamenání. – Na terase ateliéru Louise přemluví Otakara, aby si s ní zakouřil. Zajímá ji, kde byl za války on. Jemu se vybaví, jak byl na frontě zraněn; proto kulhá. Vyzve společnici k návratu dovnitř. Ani jeden netuší, že dům pozoruje neznámý muž. – Štefánik odmítne nabídku od francouzského generála, aby se stal šéfem vojenské meteorologické služby, a požádá o přeložení do Srbska. Stále má na mysli osamostatnění Čechů a Slováků a chce usilovat o jejich stát. Nad Srbskem z letadla shazuje letáky, vyzývající Slovany k boji za svobodu. Při jedné akci se střetne s nepřítelem, což Otakar názorně Louise předvádí s malými modely. Napodobí zvuk motoru a zmizí ve vedlejší místnosti. Louise vejde za ním a vidí, že tu animuje. – Někteří považovali Milana kvůli shazování letáků v neznámém jazyce za blázna, ale on na to nedbal. Když onemocněl, odmítl se léčit. Otakar předvede animovanou ukázku Štefánikova těla; měl problémy se zdravím od dětství. – Přátelé dopraví Milana letecky do Itálie, kde podstoupí náročnou operaci žaludku. Otakar ho navštíví. Dozví se, že příteli velmi pomohla paní Claire de Jouvenel, která měla pochopení pro jeho boj za svobodu. – Uzdravený Štefánik jede dobrodějce poděkovat do Francie. Šarmantní dáma ho seznámí s Louise, novinářkou, političkou a bojovnicí za práva žen. Ta je drobným mužem okouzlena. Stane se jeho pravou rukou v boji za nový stát. – Štefánik se ve francouzské společnosti pohybuje se šarmem a grácií. Edvardu Benešovi dokonce půjčí sako... – Do ateliéru Tavíka Františka Šimona přivede Louise Beneše. Domlouvají zde se Štefánkem její rozhovor s T. G. Masarykem. Slovák nabízí pomoc francouzské vlády, hodlá promluvit s ministerským předsedou. Tavík zatím zručně nakreslí diplomatovu karikaturu. Beneše se to dotkne, ostatní se dobře baví. – Když při vyhlášení samostatného Československa na tiskové konferenci ztratí Milan vědomí, je mu Louise oporou. – Štefánik prosadí samostatnou československou armádu. Seznámí se s Giulianou Benzoni a zamiluje se do ní. Nadšeně líčí žárlící Louise dokonalost a přednosti mladičké Italky, s níž se hodlá oženit. Když novinářka dělá s Masarykem korektury jejich rozhovoru, dorazí sem Beneš se zprávou, že se Štefánikovi podařilo zajistit podporu italské vlády. Masaryk je na rozdíl od Edvarda nadšen. – Louise dokončí vyprávění. Z jejího zápisníku vypadne vylisovaná růže... Otakar vyzve ženu na procházku. Vezme s sebou obě krabičky s filmem a Oskarovi nařídí, aby hlídal ateliér. – (černobílé archivní záběry) Vyhlášení Československé republiky. Štefánik je na východní frontě. – Na Karlově mostě daruje Otakar společnici film. Úvodní animovanou scénu, kde je ona s gramofonem na molu, natáčeli s Milanem u něho. Sleduje je muž, který hlídal před ateliérem. – Štefánik se nepohodne s Benešem v jeho pracovně; ten jako ministr zahraničí upřednostnil podporu Francie a nevyužil italskou, zprostředkovanou Štefánikem. – Milan píše Giulianě. Před sebou má jejich společnou fotku z Říma. – (animace) Mladá žena zaváže snoubenci oči svojí šálou a dá se na útěk. On ji najde koupající se ve Fontáně di Trévi. – Před hangárem Štefánik, se stejnou šálou kolem krku, vloží zalepený dopis do náprsní kapsy. Otakar natáčí jeho odlet... – Louise se na nábřeží rozloučí a odjede tramvají. – Slídil v ateliéru škrtne zapalovačem. Zaútočí na něho kocour. – Otakar se cestou domů staví v hospodě. Diskuse pijáků, zda Štefánikova tragická smrt byla vražda, sebevražda nebo nešťastná náhoda a zda na letadle byla italská či maďarská vlajka, skončí rvačkou. – Filmař si cestou domů vybaví, jak mu přítel při odletu s úsměvem zamával. – Kubánkův ateliér je v plamenech. Zkáze nelze zabránit. Dorazí Weissman, Schwarz i muž, který má požár na svědomí a vysloužil si od kocoura čtyři škrábance na tváři. – Louise jako jediná sleduje v kině Gaumont Palace úvodní scénu Otakarova filmu. Napíše mu pak dopis. On si jej přečte na Tahiti u ohně. Dívka vedle něj opéká nad plameny mládě krokodýla. Oběma se zdá, že když nakloní hlavu na stranu, na horizontu nad mořem vidí obří Štefánikovu tvář. Ten se usměje a zavěsí místo Měsíce míček. -kat-
V závěrečných titulcích je copyright 2020, film měl ale zahraniční premiéru na Slovensku již 26. října 2019. Celý snímek byl natočen ve studiích s herci před zeleným klíčovacím pozadím. Celý vizuál a pozadí byly dotvořeny až v postprodukci.
Ve filmu byly použity ukázky z dokumentárního filmu Devět kapitol ze starého dějepisu (1965; režie Pavel Háša), dále archivní materiály a fotografie Vojenského historického ústavu Praha, Slovenského národního muzea – Etnografického muzea Martin, Československé obce legionářské, Slovenského národního archivu Bratislava, Critical Past LLC, BuyoutFootage a České televize.
Milan Rastislav Štefánik
filmař Otakar Kubánek
žurnalistka Louise Weissová
markýza Giuliana Benzoniová
tanečnice Cléo de Mérode, Otakarova přítelkyně
státní tajemník Weissman
kapitán Schwarz, zvláštní pověřenec ministerstva obrany
profesor Tomáš Garrigue Masaryk/farář Pavol, Štefánikův otec
Albertína, Štefánikova matka
filmový režisér Georges Méliès
astronom Henri-Alexandre Deslandres
astronom Jules Janssen
Antoinette, Janssenova dcera
Štefánikův bratr
malíř Tavík František Šimon
tahitská dívka Anuata
diplomat Edvard Beneš
generál Ferdinand Foch
filantropka Claire Boas de Jouvenel, sestřenice Louise
smrtka/sledovač
horal/muž v kabaretu Éclipse/hospodský
kinař Viktor Ponrepo
dívka z opery
dívka z opery
astronom Gaston Millochau
francouzský ministerský předseda Aristide Briand
elegán v kabaretu Éclipse
elegantní dáma v kabaretu Éclipse
slunce ve filmu Georgese Mélièse
tanečnice v kabaretu Éclipse
tanečnice v kabaretu Éclipse
tanečnice v kabaretu Éclipse
tanečnice v kabaretu Éclipse
tanečnice v kabaretu Éclipse
štamgast
štamgast
štamgast
štamgast
štamgast/pilot
Federico, chlapec u fontány
dívka ve filmu Georgese Mélièse
dívka na střelnici
pilot
tahitský hoch na pláži
tahitský hoch na pláži
tahitský hoch na pláži
tahitská dívka na pláži
tahitská dívka na pláži
tahitská dívka na pláži
zdravotní sestra
šatnářka
dítě na pouti
služebná markýzy Giuliany Benzoniové
transvestita v kabaretu Éclipse/dubl za Petra Vaňka
hlas žurnalistky Louise Weissové
hlas astronoma Henri-Alexandre Deslandrese
hlas filantropky Claire Boas de Jouvenelové, sestřenice Louise
Michal Baláž, Michael Kaboš, Noro Držiak
David Lisý (storyboard), Jan Bohuslav (storyboard)
Alexandra Gunišová, Jakub Tabery, Josef Albrecht (vedoucí dramaturg FC ČT), Ondrej Starinský (šéfdramaturg dokumentární tvorby RTVS)
Jakub Vrbík, Ferdinand Mazurek, Simona Weisslechner /ž/, Aleš Němec
Zdeněk Fišer, Ondřej Černý, Jan Hofman, Tomáš Uhlík, Ondřej Kačer, Ondřej Kudrna, Zdeněk Vichr, Žofie Milatová, Patricia Santoz /ž/
Dominika Oubramová, Anna Vránová
Noro Držiak (výtvarná koncepce)
Robert Podolský (rekvizitář), Miroslav Oubram (rekvizitář), Vladimír Spousta (rekvizitář), Miroslav Holub (rekvizitář)
Naďa Rejmanová
Lenka Hájek Kristiánová, Sabina Kyralová, Klára Režnarová, Dagmar Vobořilová
Lucie Lišková, Lukáš Král, Natália Čapská, Lucie Brown /ž/, Kristýna Venclová, Marie Navrátilová, Jaroslav Šámal, Alice Hrozová
Lucie Navrátilová, Erik Schilla, Michal Kahan, Matylda Štancelová
Bohumil Martinák (zvuk a mix zvuku), Petr Provazník, Rumen Pešek (záznam ruchů), Martin Roller (záznam hudby)
Martin Roskaňuk, Peter Veselý
Jan Bohuslav, Milan Ondruch, Noro Držiak, Tomáš Holub, Vojtěch Sysel, Tereza Unzeitigová
Tobogang, Milan Ondruch (hlavní kompozitor), Jan Kolegar (hlavní kompozitor), Martin Máj (hlavní kompozitor), Marek Duda (kompozice), Tomáš Hájek (kompozice), Noro Držiak (kompozice), Michal Kahan (kompozice)
Tobogang (obraz), Aleš Baumgartner (manažer Tobogang), Dimas (zvuk), Juraj Martinák (manažer Dimas), Monika Kraupová (produkce Dimas), Symphonica recording (hudba)
Ladislav Kaboš (výkonný producent Media Film), Olga Grossmanová (výkonná producentka FC ČT)
Michael Kaboš (Media Film)
Svatava Maria Kabošová (KABOS Film & Media), Lenka Poláková (kreativní producentka FC ČT), Helena Uldrichová (vedoucí FC ČT), Tibor Búza (RTVS), Marek Ťapák (RTVS), Alexandra Gunišová (kreativní producentka RTVS), Noro Držiak (Tobogang)
Jan Gerthoferová (Media Film), Zuzana Bartošová (Media Film), Tomáš Cibulka (FC ČT), Soňa Horváthová (manažerka výroby RTVS), Roman Genský (RTVS), Tatiana Javorková (RTVS), Gabriela Kyselová (Tobogang)
Eva Pavlíčková (KABOS Film & Media), Jakub Pinkava (KABOS Film & Media), Jana Urbášková (FC ČT)
Roman Kejklíček (3D modely), Martin Hanuš (3D modely), Tomáš Studnička (3D modely), Tomáš Bezděčka (matte paint), Prokop Wilhelm (matte paint), Antonín Kolman (matte paint), Akile Nazli Kaya /ž/ (matte paint), Žofie Zajíčková (matte paint), Martin Adam (matte paint)
Michal Kšiňan, Jiří Charfreitag (uniformy)
Pavel Kubíček (vrchní osvětlovač), Jáchym Bareš (práce se zvířaty)
Juliana Ďurišová (slovenská verze)
Vladimír Martinka, Mark Buys (orchestrace), Matt Boden (orchestrace)
Jacques Offenbach (Orfeus v podsvětí)
Symfonický orchester Slovenského rozhlasu (Dirigent Vladimír Martinka), Peter Šaray /housle/, Vladimír Martinka /klavír/, Matt Boden /klavír/
Mirko Krajči
Kateřina Stupecká
Hudba k písni Zdenka Trvalcová
Text písně Zdenka Trvalcová
Zpívá Zdenka Trvalcová
Hudba k písni Max Schneyder
Hudba k písni Frank Stein
Hudba k písni Dušan Rapoš
Cesta do nemožna
Cesta do nemožna
The Impossible Voyage
Cesta do nemožna
Mr. Štefánik: Cesta do nemožna
film
hranýdistribuční
historický, životopisný, trikový
Slovensko, Česká republika
2019
2017—2019
zahraniční premiéra 26. 10. 2019 (Slovenské národní divadlo, Bratislava, Slovensko)
slavnostní premiéra 8. 1. 2020 (kino Dlabačov, Praha)
distribuční premiéra 9. 1. 2020 /nevhodné pro děti do 12 let/
M. R. Štefánik.
Media Film, KABOS Film & Media (koprodukce), Česká televize (koprodukce), Filmové centrum (Česká televize), Rozhlas a televízia Slovenska (koprodukce), Tobogang (koprodukce)
Audiovizuálny fond SR, Státní fond kinematografie ČR, Státní fond kinematografie (Program filmových pobídek), Ministerstvo kultúry Slovenskej republiky, Program Kreativní Evropa Media EU
Rozhlas a televízia Slovenska, MEDIA FILM, s.r.o., KABOS Film & Media s.r.o., Česká televize, TOBOGANG s.r.o.
dlouhometrážní
89 min
DCP 2-D, BRD
počítačová animace, 2-D, 3-D
1:2,39
barevný
zvukový
5.1, digitální zvuk
česká, slovenská
česky, francouzsky, slovensky, maďarsky
bez titulků
české