Cesta do nemožna

Na začátku 20. století byla Evropa na pokraji válečného konfliktu. Jednou z největších mocností bylo Rakousko-Uhersko, císařství s tradicí budovanou po staletí. Součástí této obrovské říše bylo mnoho slovanských národů. Zatímco Češi se snažili prosadit větší autonomii v rakouské části monarchie, Slováci bojovali o vlastní přežití pod tlakem násilné maďarizace. Osvobodit se z germánsko-maďarské nadvlády bylo snem mnohých. Když naděje pomalu uhasínala, mladý astronom se vydal na cestu k záchraně vlastního národa. Jmenoval se Milan Rastislav Štefánik. – Dvojplošník, pilotovaný mladým Štefánikem, je po střetu s divokou kachnou poškozen. Nekontrolovaně se řítí k zemi. Spolucestující je hrůzou bez sebe. Letadlo z pole s kamennou tváří pozoruje sekáč s kosou. Stroj vzplane. Narazí do stromu, přijde o křídla a na samém okraji skalnatého srázu ho zarazí utržená vrtule. – Jde o animovanou scénu z filmu, který má na střihačském stole ve svém pražském ateliéru třicátník, filmař Otakar Kubánek. – Zpanikařený druhý muž bez varování vyleze z aeroplánu a uteče. Neovladatelný stroj se Štefánikem se řítí dolů, proletí billboardem s reklamou na pláž Lido a dopadne na mořskou hladinu nedaleko od břehu. Dvojice na lodičkách na pilota zírají. Mladý muž s úsměvem z útrob letadla vyčaruje slunečník a šampaňské. Nabídne sklenku půvabné slečně (u gramofonu na molu). – Otakar při pohledu na hodinky znervózní, sbalí film do krabičky, přikáže kocouru Oskarovi, aby hlídal, a opustí ateliér. Protože kulhá, používá hůl. Za chůze si prohlíží zápisky, zakopne a upadne. Sbírá rozházené papíry a krabičku s filmem. Nezaregistruje muže, který právě vystoupil ze stínu a pozoruje ateliér. Je to sekáč (tentokrát v městském obleku), jenž na poli sledoval Štefánikovo poškozené letadlo. – V malém sále promítne Kubánek snímek Miroslav Rastislav Štefánik 1880 – 1919 postaršímu, kulaťoučkému panu Weissmanovi a vojenskému kapitánu Schwarzovi. První muž dílko pochválí. Připomenutí Štefánikovy osobnosti při příležitosti výročí jeho smrti shledává důležité pro budování mladé republiky. Schwarz, pověřenec ministerstva obrany, je odtažitý. Vezme si film a požaduje i Otakarův zápisník. Ten mu Kubánek ale nevydá. – Otakar se zamyšleně vrací do ateliéru. Dveře jsou otevřené, uvnitř hraje gramofon, u okna sedí se zapálenou cigaretou Louise Weiss, žena, které Štefánik po ztroskotání letadla nabídl na Lidu šampaňské. Zaskočený muž ji hned donutí cigaretu típnout; filmový materiál je velmi hořlavý. Nejprve marně volá Oskara a až pak ho zajímá, jak se návštěva dostala dovnitř. Prý bylo otevřeno. Otakar je však přesvědčený, že zamkl. Vždycky zamyká... – Louise chce vědět, jak se on a Štefánik seznámili. Muž se pustí do vyprávění. – Okouzlily ho pohyblivé obrázky, a tak se jako mladý nadšenec vydal do Paříže, kde pracoval, vlastně spíš dělal „holku pro všechno“ u Georgese Mélièse. – Paříž 1904. Při natáčení Cesty do nemožna herci, který vletěl do slunce, vzplane oblek. Zachrání se v kádi s vodou. Francouzský filmař vynadá Otakarovi, který venku připravoval rekvizity. Ten se brání, že nemůže dohlížet na všechno, ale rozčilený Méliès ho urazí. Mladý muž odejde. Nalíčený a v kostýmu skončí v kabaretu Eclipse, kde narazí na přítelkyni Cléo. Mladá žena ho odvede na představení kouzelníka, který je prý „tam od nich“. Na malém jevišti předvádí drobný, vousatý Milan Rastislav Štefánik triky a pro Cléo vykouzlí kytici. Oba „krajané“ si padnou do oka. Milan pak v zákulisí potěší Otakara kukátkem, kterým je vidět tanečnice ve vedlejší šatně rozepínající si korzet. Zajímá ho Otakarova práce u filmu. Na oplátku mu vylíčí, jak po studiích získal v observatoři místo u astronoma Julese Janssena. Ten si ho oblíbil a drží nad ním ochrannou ruku, zatímco arogantní ředitel Henri-Alexandre Deslandres ho rád nemá. – Štefánik vezme Otakara na maškarní ples do Opery. Při odchodu si vyzvedne v šatně deštník. Muž, který je s partnerkou také na odchodu, se mu posmívá; nic nenasvědčuje tomu, že bude pršet. Dotčený Milan málem samolibého rejpala vyzve na souboj. – Balle masqué, Théâtre de l'Opéra. Z maškarního bálu a na zbytek noci si Otakar moc nepamatuje. Dost pil. Na rozdíl od Štefánika. Cestou z plesu se k nim přidají dívky. – Milan se narodil na Slovensku ve vesničce Košariská. Odešel studovat do Prahy. Na Karlově univerzitě na něho hluboce zapůsobily přednášky profesora Masaryka (etika není pro pracovní stůl, náboženství není pro kostel). – Čtveřice skončí v bujaré zábavě v observatoři. Vyruší je Henri-Alexandre Deslandres, ale odejde s nepořízenou; Milan hosty schoval a nadřízenému do očí tvrdí, že se mu zřejmě něco zdálo. – Otakar se probudí ráno na pohovce s dívkou. – Štefánik na Janssův popud vyrazí s Otakarem, který má akci filmovat, a se čtyřmi dalšími muži na vědeckou výpravu na vrchol Mont Blancu do tamní hvězdárny. Jejich úkolem je pozorovat Slunce a planetu Mars. Podmínky v malé, dřevěné observatoři jsou drsné. Mráz, sníh, vichr a bouře jsou na denním pořádku. – Louise si prohlíží fotku Štefánika a Janssena. – Milan s francouzským astronomem hraje šachy. Sblíží se s jeho dcerou Antoinette a stanou se milenci. – Když v Paříži najde Deslandres ve Štefánikově pokoji dámský korzet, je pohoršen. Urazí ho a Slovák ho vyzve na souboj. Otakar přípravy na duel natáčí, ale zasáhne Janssen a střetu zabrání. – Po operaci žaludku se Štefánik zotavuje v Paříži u malíře Tavíka Františka Šimona. Práci v observatoři opustil. Otakar se tu za ním staví. Když mu přítel sdělí, že odjíždí do Turkestánu pozorovat zatmění Slunce, přidá se k němu. Cestou zažijí menší železniční neštěstí. V Turkestánu sestaví pozorovatelnu, zastihne je tam i sníh, v Samarkandu navštíví observatoř z 15. století a staví se i v Jasné Poljaně u Lva Nikolajeviče Tolstého. Pak se přes Paříž vydají do severní Afriky, kde Milan neúspěšně hledá místo pro svoji hvězdárnu. – Paříž 1912. Otakar líčí, jak Milan usilovně pracoval na vědecké práci, i když ho umělečtí přátelé často vyrušovali. Z legrace mu jednou donesli falešný obrázek zatmění Slunce. – Francouzská astronomická společnost udělí Štefánikovi Janssenovu cenu. – Milan se stále zabývá myšlenkou vybudovat vlastní observatoř. – Otakar v ateliéru vyhledá film z cesty do Ameriky a na Tahiti, kam se Štefánik vydal z pověření amerického vědeckého ústavu pozorovat Halleyovu kometu. Původně měli jet na Titaniku, ale kvůli pracovním povinnostem vyrazili později. Během cesty Milan onemocněl; byl nastydlý a měl horečku. V kajutě psal dopisy domů. – Přátelé pozorují tančící Tahiťanky. Jedna z nich dá Štefánikovi do dlaně misku perel a na krk květinový náhrdelník. – Milan na ostrově našel vysněný ráj; od domorodců dostal přezdívku Ten, který rozmlouvá s hvězdami. – Otakar ukáže Louise fotky, které tam pořídil. Dokonce se prý málem stal autorem prvního českého aktu. – Milan se na pláži zaobírá myšlenkou samostatného Československa. Mušlí nakreslí do písku mapu, jak by hranice nového státu mohly vypadat. – (animace) Slováci se sbratří s Tahiťany a vznikne národ Slohiti. Evropané na ostrov dovezou ovce, své tance, písně a kroje, zároveň se přizpůsobují tamním obyčejům... – Louise kouří na balkoně. – Milan a Antoinette jsou na pouti na ruském kole. On má vizi: z jejich gondoly se stane letadélko a skončí na venkovském hřbitůvku, kde právě ukládají jeho otce. – Při odchodu z lunaparku se z novin dozvědí, že vypukla světová válka. – Štefánika chtějí kvůli chatrnému zdraví demobilizovat. Na frontu se dostane až v roce 1915. Oholí se a nastoupí k letectvu. Zavede pravidelnou meteorologickou službu a díky včasné předpovědi zachrání svoji letku, zatímco jiné toho dne utrpí značné ztráty. Dostane vyznamenání. – Na terase ateliéru Louise přemluví Otakara, aby si s ní zakouřil. Zajímá ji, kde byl za války on. Jemu se vybaví, jak byl na frontě zraněn; proto kulhá. Vyzve společnici k návratu dovnitř. Ani jeden netuší, že dům pozoruje neznámý muž. – Štefánik odmítne nabídku od francouzského generála, aby se stal šéfem vojenské meteorologické služby, a požádá o přeložení do Srbska. Stále má na mysli osamostatnění Čechů a Slováků a chce usilovat o jejich stát. Nad Srbskem z letadla shazuje letáky, vyzývající Slovany k boji za svobodu. Při jedné akci se střetne s nepřítelem, což Otakar názorně Louise předvádí s malými modely. Napodobí zvuk motoru a zmizí ve vedlejší místnosti. Louise vejde za ním a vidí, že tu animuje. – Někteří považovali Milana kvůli shazování letáků v neznámém jazyce za blázna, ale on na to nedbal. Když onemocněl, odmítl se léčit. Otakar předvede animovanou ukázku Štefánikova těla; měl problémy se zdravím od dětství. – Přátelé dopraví Milana letecky do Itálie, kde podstoupí náročnou operaci žaludku. Otakar ho navštíví. Dozví se, že příteli velmi pomohla paní Claire de Jouvenel, která měla pochopení pro jeho boj za svobodu. – Uzdravený Štefánik jede dobrodějce poděkovat do Francie. Šarmantní dáma ho seznámí s Louise, novinářkou, političkou a bojovnicí za práva žen. Ta je drobným mužem okouzlena. Stane se jeho pravou rukou v boji za nový stát. – Štefánik se ve francouzské společnosti pohybuje se šarmem a grácií. Edvardu Benešovi dokonce půjčí sako... – Do ateliéru Tavíka Františka Šimona přivede Louise Beneše. Domlouvají zde se Štefánkem její rozhovor s T. G. Masarykem. Slovák nabízí pomoc francouzské vlády, hodlá promluvit s ministerským předsedou. Tavík zatím zručně nakreslí diplomatovu karikaturu. Beneše se to dotkne, ostatní se dobře baví. – Když při vyhlášení samostatného Československa na tiskové konferenci ztratí Milan vědomí, je mu Louise oporou. – Štefánik prosadí samostatnou československou armádu. Seznámí se s Giulianou Benzoni a zamiluje se do ní. Nadšeně líčí žárlící Louise dokonalost a přednosti mladičké Italky, s níž se hodlá oženit. Když novinářka dělá s Masarykem korektury jejich rozhovoru, dorazí sem Beneš se zprávou, že se Štefánikovi podařilo zajistit podporu italské vlády. Masaryk je na rozdíl od Edvarda nadšen. – Louise dokončí vyprávění. Z jejího zápisníku vypadne vylisovaná růže... Otakar vyzve ženu na procházku. Vezme s sebou obě krabičky s filmem a Oskarovi nařídí, aby hlídal ateliér. – (černobílé archivní záběry) Vyhlášení Československé republiky. Štefánik je na východní frontě. – Na Karlově mostě daruje Otakar společnici film. Úvodní animovanou scénu, kde je ona s gramofonem na molu, natáčeli s Milanem u něho. Sleduje je muž, který hlídal před ateliérem. – Štefánik se nepohodne s Benešem v jeho pracovně; ten jako ministr zahraničí upřednostnil podporu Francie a nevyužil italskou, zprostředkovanou Štefánikem. – Milan píše Giulianě. Před sebou má jejich společnou fotku z Říma. – (animace) Mladá žena zaváže snoubenci oči svojí šálou a dá se na útěk. On ji najde koupající se ve Fontáně di Trévi. – Před hangárem Štefánik, se stejnou šálou kolem krku, vloží zalepený dopis do náprsní kapsy. Otakar natáčí jeho odlet... – Louise se na nábřeží rozloučí a odjede tramvají. – Slídil v ateliéru škrtne zapalovačem. Zaútočí na něho kocour. – Otakar se cestou domů staví v hospodě. Diskuse pijáků, zda Štefánikova tragická smrt byla vražda, sebevražda nebo nešťastná náhoda a zda na letadle byla italská či maďarská vlajka, skončí rvačkou. – Filmař si cestou domů vybaví, jak mu přítel při odletu s úsměvem zamával. – Kubánkův ateliér je v plamenech. Zkáze nelze zabránit. Dorazí Weissman, Schwarz i muž, který má požár na svědomí a vysloužil si od kocoura čtyři škrábance na tváři. – Louise jako jediná sleduje v kině Gaumont Palace úvodní scénu Otakarova filmu. Napíše mu pak dopis. On si jej přečte na Tahiti u ohně. Dívka vedle něj opéká nad plameny mládě krokodýla. Oběma se zdá, že když nakloní hlavu na stranu, na horizontu nad mořem vidí obří Štefánikovu tvář. Ten se usměje a zavěsí místo Měsíce míček. -kat-