Mlsné medvědí příběhy v kinech

Ahoj medvěde. Velký hnědý medvěd Nedvěd si čte noviny v lehátku u své polorozpadlé boudy. Pak dumá, co by si dal k obědu. Má poslední balíček špaget a pustí se do vaření. Nezaregistruje světlého medvídka, který projde kolem boudy s mapou a obává se, že se ztratil. Nakonec k hledanému prázdnému domečku strýce Kamila, který odjel na Aljašku, dorazí. Když ve světnici otevře další dveře, ze tmy na něho vycení zuby a vyvalí oči příšera. Nebohý méďa se dá na útěk. – Nedvěd si prostře venku, ale než se vrátí s příborem, talíř, který si tam nešikovně položil, spadne na zem. – Miška na útěku vrazí do Nedvědovy boudy. Slušně se omluví a vypoví mu, co má za problém. Velký medvěd nabídne pomoc. Oba se vyzbrojí kuchyňským nádobím, na hlavu si dají hrnce, místo brnění se obalí polštáři, pomalují se válečnými barvami a vyrazí do strýcova domku. Miška se klepe strachy. Když Nedvěd otevře dveře k příšeře a rozsvítí, vyjde najevo, že šlo o optický klam nebo výplod Miškovy fantazie: místnůstka je totiž plná sklenic s jídlem a zeleniny, žádná příšera tam není. Miška pozve Nedvěda na oběd a pak mu nabídne, že by mohli bydlet spolu. Dům je dost velký a bude jim veseleji. Přiťuknou si na to a malý medvěd pomůže kamarádovi se stěhováním. – Na lanýže! Medvědi se zabydleli, v domku je útulně. Miška se houpe na koníkovi, Nedvěd si čte, ale pomalu dostávají hlad, a tak nad kuchařskou knihou přemýšlejí, co dobrého si uvaří. Nakonec se rozhodnou pro lanýže nadivoko. Nedvěd malému kamarádovi objasní, že lanýže jsou vzácné houby a velká pochoutka. Rostou pod zemí, hledají se po čichu a v jejich sběru jsou dobrá prasata. Pak si vezmou košíky a vydají se do lesa za lanýži. Mišku napadne, že by mohli divočáky poprosit o pomoc, ale podle Nedvěda oni dva mají dost dobrý čich také. Spustí se tedy na všechny čtyři. Z prvního lanýže se vyklube zahrabaná pohorka, z dalšího úlovku zaječí bobky. Miška se rozpláče a chce hledání vzdát. Pak narazí na kvičící selátko, které uvízlo v houští, a pomohou mu ven. Malý štětináč má v puse lanýž, ale jeho statná matka v domnění, že mu chlupáči chtěli ublížit a houbu sebrat, je pronásleduje lesem. Selátko na ni marně volá. Dvojice nakonec vyleze na strom, ten však bachyně vyvrátí. Včas doběhne její potomek a objasní jí, že medvědi měli dobré úmysly. Usmíří se a společně připraví lanýže, které prasata vyhrabala. Pochutnají si a uvědomí si, že požádat o pomoc není hanba. – Medvědí přenice. Nad vejci se rozpoutá bouřlivá debata. Miška se těší na palačinky s jahodami, zatímco Nedvěd má chuť na pořádnou smaženici s houbami. To je podle něho ta pravá dobrota. Má v plánu rozkvedlat vejce a posílá Mišku s košíkem na houby. Jenže ten chce palačinky a nic jiného. Jinak prý bude mít celý den zkažený. Oba trvají na svém. Nakonec Miška doporučí kamarádovi, aby si tu smaženici nacpal do chřtánu, a naštvaně za sebou práskne dveřmi. – Když Nedvěd rozbíjí vejce na smaženici, spadne ze skoby fotografie, kde se s Miškou v objetí usmívají. Nedvěda to dojme a rozhodne se, že přece jen ty palačinky udělá. Miška v lese vidí dva brouky roháče, kteří přátelsky rozpůlí jahodu, kterou našli oba zároveň. Jde do sebe a začne sbírat houby. Nedvěd smaží palačinky. Ty ale při obracení končí na stropě. Když se Miška vrátí s houbami, jedna z nich mu přistane na hlavě. Medvědi se rozhodnou pro palačinky s houbovou náplní. Napřed je musejí sundat ze stropu, k čemuž jim pomůže bouchání dveřmi. Teprve pak si náramně pochutnají a slíbí si, že už se na sebe nebudou nikdy zlobit. Vše se přece dá řešit dohodou. – Kouzlo Vánoc. Nedvěd a Miška si lebedí před domečkem na sluníčku a popíjejí melounovou šťávu. Straka, která má hnízdo nad nimi, upustí omylem cosi do nápoje. Nedvěd to vytáhne a vysvětlí Miškovi, že je to vánoční ozdoba. Pak mu musí objasnit, co jsou Vánoce, že je to svátek, odehrává se v zimě, zdobí se stromeček, dávají se dárky, peče se cukroví a k večeři je kapr. Oni Vánoce neslaví, protože tou dobou spí. To Miškovi přijde líto, začne natahovat, a tak Nedvěd rozhodne, že si udělají Vánoce hned teď. Vydají se do lesa pro stromeček. První, na který narazí, je opelichaný, druhý je obydlený veverkami. Pak narazí na chundelatý zelený smrček a ozdobí ho věcmi z kuchyně. Zatímco Nedvěd peče čokoládové cukroví, vydá se Miška na ryby, ale zlomí se mu prut. Vrátí se s pláčem. Kamarád ho utěšuje, že mají cukroví, jenže to se na sluníčku, kam ho dal vychladnout, rozteklo a skončilo k velké radosti mravenců na zemi. Nedvěd chlácholí nešťastného Mišku, že o nic nejde, doteď se přece bez Vánoc obešli. Ale měli by vyrazit ke stromečku. Setmělo se. Pod stromkem, jenž krásně osvětlují svatojánské mušky, najdou dárky. Malou sklenici medu pro Mišku, velkou pro Nedvěda. – Podvodníci. Nedvěd čistí kamna a Miška hledá něco k jídlu. Zklame ho, když najde jen kus chleba a palici česneku. Postěžuje si Nedvědovi, ten si zamyšleně sáhne packami na obličej a saze kolem očí způsobí, že podle Mišky vypadá jako panda. Z další diskuze vyplyne, že pandy se mají skvěle, protože je lidé mají za roztomilé a snášejí jim dobroty. Nedvěd a Miška se rozhodnou vyzkoušet to v praxi. Obalí se v mouce, začerní si končetiny, udělají si pandí monokly a vyrazí do lesa, kde je dětský tábor. Na Nedvědovu radu se oba tváří roztomile a malí táborníci jsou nadšeni. Když se „pandám“ kupodivu nelíbí bambus, který jim nabídla vedoucí, děti před ně snesou různé dobroty, které vytahaly ze stanů. Chlupáči si naberou, co unesou, a dají se na útěk, ale táborníky, vyzbrojené fotoaparáty a mobily, mají v patách. Při běhu poztrácejí medvědi ukořistěné dobroty, spadnou do vody, podvod vyjde najevo a zklamané děti o ně ztratí zájem. Miška a Nedvěd si pak doma pochutnají na topinkách s česnekem. Libují si, že nemusí jíst bambus jako pandy, a už vědí, že podvádět se nemá. – Medvědí sraz. Nedvěd a Miška vaří guláš na zítřejší medvědí sraz. Dílo se povedlo, krásně voní. Nedvěd přiklopí kastrol a s Miškou se jdou na tu zítřejší slávu vyspat. V noci se napřed probudí Nedvěd a guláš ochutná. Když usne, probudí se Miška a udělá to samé. Tak to jde na střídačku celou noc, dokud ráno spáče neprobudí budík. Medvědi prostřou venku. První dorazí lední medvědice s omluvou: nesla jim polární tresku, ale cestou ji spořádala. Grizzly měl v plánu donést marinovaného lososa, ale cestou dostal hlad. Koala, baribal i další hosté měli podobný problém, jen panda přinesla pár bambusových větviček, které nestačila slupnout. Nedvěd a Miška jsou v klidu, jídla je prý dost pro všechny. Jenže když sundají pokličku, je hrnec prázdný. Hostitelé poctivě přiznají barvu, ale návštěvě to nevadí. Mnohem důležitější přece je, že se tady ve zdraví sešli, a tak si zazpívají. -kat-