Přes hranici

Země původu

Francie, Spolková republika Německo, Česká republika

Copyright

2020

Rok výroby

2017—2019

Premiéra

25. 11. 2021

Minutáž

84 min

Kategorie

film

Žánr

dobrodružný, drama, road movie

Typologie

animovanýdistribučnídlouhometrážní

Originální název

Přes hranici

Český název

Přes hranici

Anglický název

The Crossing

Souběžný název

La traversée / Die Odyssee

Anotace

Tématem koprodukčního animovaného snímku režisérky Florence Miailhe (nar. 1956) Přes hranici je migrace. Tedy námět od pradávna věčný, živý, v každé době aktuální a zároveň v kinematografii nijak originální, i když tentokrát se odehrává ve fiktivních zemích a v blíže neurčené době. I tak jde o výjimečný počin. Byl animován speciální, velmi pracnou a zdlouhavou technikou malby na sklo. Přípravné práce na něm začaly již v roce 2012. Režisérka se vzdáleně inspirovala osudem vlastní rodiny, pocházející z židovských osad v Rusku. Se scenáristkou Marií Desplechinovou si vynalézavě vypomohly pohádkou O Palečkovi, kterého opustí láskyplní rodiče, protože nemohou jinak. A tak vznikla vizuálně i obsahově působivá road movie o několikaletém putování třináctileté Kyony, která je zároveň vypravěčkou příběhu, a jejího o rok mladšího bratra Adriela za svobodou. – Sourozenci jsou s rodinou vyhnáni z domova na vesnici. Nikdo nemá potřebné dokumenty a při kontrole na hranicích je rodiče vědomě nechají ve vlaku s mapou, instrukcemi a s nadějí, že se shledají. To se však nestane a děti jsou odkázány samy na sebe. Jejich cesta je poznamenána uprchlickými klišé, přežívají ve slumu a na skládce, setkají se s převaděči, narazí na zloděje, obchodníky s lidmi, kočovníky, nevyhnou se neutěšenému pobytu v detenčním táboře. – Strastiplné putování prostoupené i Kyoninými kresbami ve skicáku, jenž ji celou dobu provází, je emocionálně i výtvarně působivé. Velkou roli hrají citlivě volená barevnost, zohledňující určité situace, ztvárnění přírodních živlů i pohádkové momenty jako straka zlodějka či začarovaný les. Florence Miailhe film věnovala své babičce, která jako malá utekla z Kyjeva. Závěrečné titulky doprovázejí fotografie z realizace filmu. – Pro dětské diváky byly na webových stránkách filmu k dispozici ke stáhnutí tematické pracovní listy. -kat-

Obsah

Prolog. Florence Miailhe před kamerou představí sebe a svůj snímek Přes hranici. Natočila asi sedm krátkometrážních filmů, mimo jiné i Au premier dimanche dʼAoût. Všechny byly úspěšné, všechny vznikly animační technikou malby na sklo. Přes hranici je její první celovečerní film a podle jejích slov jde s největší pravděpodobností o první dlouhometrážní snímek natočený tímto postupem. Vybrala si téma migrace, tyto příběhy zná téměř každý. Kdekdo má předka či příbuzného, který musel opustit vlast a vydat se na nelehkou cestu za novým domovem. Snímek se neodehrává v určité době. Můžeme si ale představovat, že začíná zhruba v roce 1905 v nějaké zemi, například na Ukrajině. Divák si však postupně uvědomuje, že je aktuální pro moderní svět a v závěru i pro blízkou budoucnost. Tvůrkyně se inspirovala osudem svých blízkých, ale při psaní scénáře s Marií Desplechinovou se rozhodly pro změnu. Místo vyprávění o rodině, která opouští svoji zemi, vznikla historka dvou sourozenců, které opustí rodiče ve vlaku. Ne proto, že by chtěli. Nemohou jinak a věří, že jedině tak se děti, stejně jako v pohádce O Palečkovi, z níž autorky vycházely, mohou zachránit. – Animace malby na sklo je pracná. V podstatě se jedná o techniku mazání – části, které se budou hýbat, se postupně ze skla mažou a pak znovu malují, což bývá velmi riskantní. Když se něco nepovede, musí se začít od úplného začátku. Na filmu pracují skoro samé ženy. Na pozadích, kterých už je hotových více než čtyři sta, i na animaci. Tvůrkyně předpokládá, že bude dokončen na přelomu let 2019–2020. Konec prologu. – Dospělá Kyona v atelieru vzpomíná. Odjakživa ráda kreslila. První skicák dostala od tatínka. Ještě ho má. Prohlíží své obrázky a vybavuje si dětství ve vesnici Novi Varna. Byli chudí, ale vždycky si nějak poradili. Měla rodiče a čtyři sourozence, dvojčata, malou sestřičku a dvanáctiletého bratra Adriela. Ona byla o rok starší. Vesnice už neexistuje, mnoho lidí zemřelo... – Kyona na procházce straší bázlivého bratra, že na ně sedláci pustí psy. Vylezou na strom. Dívka do skicáku kreslí vesnici, má ji odtud jako na dlani. Když tam začne hořet, rozeběhnou se domů. Z úkrytu za hromadou dříví sledují, jak ozbrojenci v kuklách střílejí, zapalují domy, rabují a nadávají. Podle nich jsou všichni Jelzidé stejní – kradou. Když u nich nenajdou peníze, otci vyhrožují, že se pro něho vrátí. – Kyona a Adriel v noci slyší, jak otec s matkou plánují odchod za bratrancem do Arkaty. Ráno rodiče a skoro celá ves balí. – Kyona vzpomíná, že Adriel cestou z domova zdržoval, otec křičel, maminka, která nesla na zádech sestřičku, plakala a ona byla rozrušená, ještě nikdy neopustila ves. – U nádraží jsou davy. Dívka předpokládala, že i ostatní lidé jsou černovlasí jako oni, ale teď vidí, že někteří vypadají jinak. Kreslí je. Maminka jí objasní, že světlovlasí Osteliáni opustili domovy, protože u nich není voda a nic tam neroste. U potetovaných Skanderbergů zuří válka. – Otec neví, zda je čekají kontroly. – Dospělá Kyona konstatuje, že uprchlíci spoléhali na štěstí. Pokud je opustilo, tvrdili, že doklady ztratili, nebo zaplatili zlatem a šperky. – Přijede vlak a dav ho bere útokem. Dovnitř se rodina dostane oknem díky matce, která k vagonu přistaví v pravou chvíli nalezený žebřík. – Rodiče s mladšími sourozenci musejí vystoupit kvůli kontrole. Otec Kyonu v noci vzbudí a dá jí mapu a instrukce: mají s Adrielem zůstat schovaní v kupé, vystoupit na konečné a počkat tam na ně. Pokud nedorazí, ať pokračují za bratrancem do Arkaty. – Stemetsvar. Kyona a Adriel se ocitnou poprvé v životě ve městě. Na rodiče čekají marně. Okrade je parta výrostků, která pracuje pro potetovaného adolescenta Iskendera. Ten se jich ujme a pasuje se na jejich ochránce. Podle něho rodiče už neuvidí. – Kyona přesto denně chodí k nádraží, zatímco Adriel si najde kamarády. Říkají si Havrani. Kradou a jemu to jde moc dobře. Parta si dělí lup a Kyona dá kus chleba přihlížejícím malým Osteliánům. Dorazí sem blonďák Jon s pobočníkem. Podle Iskendera se zachmuřený mladík stará o to, aby je policie nechala na pokoji. Pochopitelně za to požaduje protislužby. Tentokrát chce měď. Dostane ji výměnou za tabák. Kluci si zapálí, Kyona se na bratra zlobí. – Iskender poprosí Kyonu o svůj portrét. Její kresby se nejen jemu moc líbí. – Děti hledají na smetišti vše, co by se mohlo hodit. Když Kyona vyhrabe zlatý prsten, sebere jí ho drzá straka. – Dívka pochopí, že rodiče nedorazí. Chce splnit slib otci a odvést bratra do Arkaty. Iskender ji přemlouvá, aby zůstala s ním. – Zrádný Jon přivede k partě policisty. Kromě Kyony a Adriela, s nimiž má jiné plány, všechny odvezou. Dívka si až teď uvědomí, jak moc jí na Iskenderovi záleží. – Jon dá sourozencům čisté oblečení, vrátí Kyoně skicák, který jí sebral, a u řeky je po tvrdém smlouvání o cenu předá převaděči. Sám pojede trajektem, má doklady. Během bouřlivé plavby děti vidí přeplněné čluny s uprchlíky. – Dolní Batélie. Jon už čeká v autě na břehu. Jeho řidič poznamená, že tihle dva jsou hezčí než ti minule. – Panství Paradiso. Jon za sourozence dostane slušně zaplaceno. Než odjede, oběma poručí, aby se chovali vzorně. Herečka Florabelle, která je koupila, provede děti domem. Oba dostanou svůj pokoj. Při jídle se od jejího manžela Maxima dozvědí nová jména. Z Adriela je Peter, z Kyony Janet. Je mají oslovovat tatínku a maminko. Na rozdíl od přizpůsobivého Adriela je dívka vzpurná. – Florabelle chlapci odbarví vlasy, podstrkuje mu pamlsky a on tloustne. Kyonu ostříhají. Dívku trápí, že se s bratrem odcizili a že je pořád pod dozorem. Panství je obehnané plotem. Les za ním prý požírá děti. Objeví se tu straka. Kyona jí dá náušnici od „maminky“. Herečka kvůli tomu ztropí scénu a dívka se začne bát o život. Chce s bratrem utéct, jenže tomu tu nic nechybí. – Na večírek se schází militantní společnost. Adriel přistihne Florabelle, jak online hovoří s Jonem a chce, aby pro Kyonu hned přijel. Když to sestře sdělí, oba bez meškání utečou do „prokletého“ lesa. Pronásledovatelé se tam za nimi neodváží. – Začne sněžit. Sourozenci se jeden druhému ztratí. Znavená Kyona si lehne a za chvilku zmizí pod sněhem. Vyhrabe ji pes potetované babky. Ta dívku odnese do své chalupy na mýtině. Kyona se probere, má hodně otázek. Žena ji mlčky nakrmí a dá jí teplé oblečení. Dívka chce hledat bratra, ale brzo pochopí, že je to nemožné, všude je plno sněhu. – Kyona přečká v chalupě zimu a snaží se být užitečná. Ráda ženu pozoruje, jak kouří dýmku, a vypráví jí o otci, který podomácku vyráběl cigarety. Hodně kreslí. Líčí, co všechno s bratrem po odchodu z domova prožili. Teprve tehdy žena promluví. Kyona si nemá myslet, že je jediná, koho něco takového potkalo. – Na dveře chalupy zaklepají vojáci, hledají děti. Žena dívku zapře. Využije toho, že ji mají za čarodějnici, vystraší je a oni odejdou s nepořízenou. – Je jaro. Kyoně dorostly vlasy a vyspěla. Vykoupe se v tůni. Při loučení dostane od staré ženy zlatou brož. – Dívka za lesem narazí na cirkus. Ředitelka, které všichni říkají Madam, pochopí, kdo je, ví, že je hledaná, a má pro ni překvapení, odvede ji za bratrem. Adriel tady v dívčím převleku našel azyl a je tu šťastný. S o něco starším dlouhovlasým blonďatým Erdewanem, kterému se Kyona zalíbí, vystupuje jako žonglér. Madam nad ansámblem drží ochrannou ruku. Kyona se naučí žonglovat. Když má volno, kreslí. Cirkus pomalu postupuje k hranici. Díky tanečnicím, které měli vojáci v oblibě (a Madam jim je na každé kontrole nabízela), jsou v klidu. – Zamilovaný Erdewan se pokouší o Kyonu. Té se jeho uspěchanost nelíbí. On naopak tvrdí, že jsou v situaci, kdy je lepší na nic nečekat. Čím jsou k hranicím blíž, tím víc vojáků přibývá. Madam je nervózní. – Erdewan, Kyona a Adriel vystupují v manéži, zatímco vojáci v čele s Jonem zatknou akrobatku Shaké, je v zemi ilegálně. Madam ji marně brání. Jon sice sourozence neviděl, ale dívka se obává, že se vrátí. S bratrem a s Erdewanem v noci cirkus opustí a zamíří k hranici. – Kyona konstatuje, že má srdce jako řešeto. Od té doby, co je na cestě, ztrácí přátele. – Erdewan předpokládá, že ve vsi v horách najdou převaděče, jenže narazí na vojáky a skončí v detenčním táboře Šalangar. Dostanou mundúry. Při prohlídce bachařka hodí skicák na zem a sebere Kyoně brož. Té se ale zmocní straka. Žena na ni vytáhne pistoli. Dívka zbraň srazí. Vyslouží si za to pár kopanců. Skončí na zemi a podaří se jí nenápadně sebrat skicák. – Kyona onemocní. Nejsou léky. Malý Issawa na palandě nad ní ví, kdo by jim mohl pomoci, a přivede Iskendera. Ten je tu taky internovaný, vyzná se a lék obstará. Kyona se uzdraví a začne kreslit děti z bloku. Straka jí přinese šperk. Vyjde najevo, že klenot dostala od Iskenderovy matky, tak mu ho dá. Zamilovaný Erdewan na potetovaného mladíka žárlí. Zároveň mu nedůvěřuje a Kyonu před ním varuje. Ta náhodou přijde na to, že se nemýlil, Iskender je opravdu udavač. Erdewan zjistí, že pár vězňů chystá útěk. Přidají se s Adrielem a s Kyonou k nim a přiberou Issawu, kterému to slíbili. Jsou odhaleni. Erdewan je zastřelen. Otřesená Kyona si jen matně vybavuje, že s bratrem a Issawou prošli nějakým tunelem a venku narazili na číhající Jona a Iskendera. Jon na uprchlíky vytáhne pistoli. Iskender mu chladnokrevně podřízne krk, nechá je odejít a vrátí se do tábora. Nad trojicí přeletí straka. – Dospělá Kyona konstatuje, že útěk pohltil jejich dětství i dřívější život. Nevěděla, co ji na druhé straně čeká, ale Adrien a Issawa byli s ní. Přešli poslední hranici a ona plakala kvůli lidem, které nechala za sebou. Celý život doufá, že někdo z nich u ní zazvoní, že se náhodou potkají na ulici, dostane dopis... Kyona zavře skicák... -kat-

Poznámka

Snímek je věnován režisérčině prababičce a matce, malířce Mireille Glodek Miailhe (1921–2010), jejíž kresby jsou v příběhu použity. K filmu, jenž byl distributorem nabízen v české nebo francouzské jazykové mutaci s českými podtitulky, byl pro uvedení v kinech připojen úvod – prolog režisérky Florence Miailhe o genezi snímku z roku 2018 a také samostatný předfilm V kafemlejnku (2021; režie David Súkup).

Komentář

Jakub Saic

četba titulků české verze

Mluví

Taťjana Medvecká

děvče Kyona jako dospělá

česká verze

Alžběta Volhejnová

děvče Kyona

česká verze

Miloslav Frýdl

chlapec Adriel, Kyonin mladší bratr

česká verze

Matěj Převrátil

vůdce dětské party Iskender

česká verze

Richard Krajčo

překupník Jon

česká verze

Ivan Lupták

žonglér Erdewan

česká verze

Zuzana Stivínová

bývalá herečka Florabelle della Chiusa

česká verze

Ota Jirák

finančník Maxime della Chiusa, Florabellin muž

česká verze

Zlata Adamovská

ředitelka cirkusu zvaná Madam

česká verze

Leona Skleničková

akrobatka Shaké

česká verze

František Zdeněk

chlapec Issawa

česká verze

Jakub Saic

otec Kyony a Adriela

česká verze

Zuzana Říčařová Kajnarová

matka Kyony a Adriela

česká verze

Tereza Bebarová

Marie, služebná u della Chiusových

česká verze

Zuzana Kronerová

stařena Baba Jaga

česká verze

Libor Terš

velitel vojáků Markus/voják/policista

česká verze

Zbyšek Pantůček

převaděč/voják/policista/sluha u della Chiusových

česká verze

Jiří Valeš

farmář, Jonův kumpán/voják/policista

česká verze

Jiří Havelka

voják/policista/vězeň

česká verze

Zuzana de Pagter /ž/

tanečnice/vězeňkyně/dozorkyně ve vězení

česká verze

Jana Svobodová

tanečnice/dozorkyně ve vězení

česká verze

Denisa Agarski /ž/

vězeňkyně/dozorkyně ve vězení

česká verze

Eliška Žáková

vězeňkyně/dozorkyně ve vězení

česká verze

Lukáš Vejšický

dvojče, bratr Kyony a Adriela/chlapec

česká verze

Florence Miailhe /ž/

děvče Kyona jako dospělá

francouzská verze

Emilie Lan Dürr /ž/

děvče Kyona

francouzská verze

Maxime Gémin

chlapec Adriel, Kyonin mladší bratr

francouzská verze

Arthur Pereira

vůdce dětské party Iskender

francouzská verze

Serge Avedikian

překupník Jon

francouzská verze

Axel Auriant

žonglér Erdewan

francouzská verze

Jocelyne Desverchère /ž/

bývalá herečka Florabelle della Chiusa

francouzská verze

Marc Brunet

finančník Maxime della Chiusa, Florabellin muž

francouzská verze

Aline Afanoukoé /ž/

ředitelka cirkusu zvaná Madam

francouzská verze

Polina Borisova /ž/

akrobatka Shaké

francouzská verze

Mehdi Guerbas

chlapec Issawa

francouzská verze

Samuel Debure

otec Kyony a Adriela

francouzská verze

Anne Cart /ž/

matka Kyony a Adriela

francouzská verze

Hélène Vauquois /ž/

Marie, služebná u della Chiusových

francouzská verze

Jenny Bellay /ž/

stařena Baba Jaga

francouzská verze

Nicolas Abraham

velitel vojáků Markus

francouzská verze

Nicolas Rougraff

převaděč

francouzská verze

Nicolas Simoneau

farmář, Jonův kumpán/voják/policista/vězeň

francouzská verze

Alexandre De Seze

voják/policista/vězeň

francouzská verze

Axelle Farrugia /ž/

voják/policista/vězeň/tanečnice/vězeňkyně/dozorkyně ve vězení

francouzská verze

Warren Ferri

voják/policista/vězeň

francouzská verze

Nicolas Guy-Bianchi

voják/policista/vězeň

francouzská verze

Nicolas Haudelaine

voják/policista/vězeň

francouzská verze

Nicolas Julian

voják/policista/vězeň

francouzská verze

Jérôme Médeville

voják/policista/vězeň

francouzská verze

Jules Miesch

voják/policista/vězeň

francouzská verze

Charles Nogier

voják/policista/vězeň

francouzská verze

Oliviero Vendraminetto

voják/policista/vězeň

francouzská verze

Camille Alméras /ž/

tanečnice/vězeňkyně/dozorkyně ve vězení

francouzská verze

Soazig Segalou /ž/

tanečnice/vězeňkyně/dozorkyně ve vězení

francouzská verze

Abel Camilli

chlapec

francouzská verze

Léo Labertandie

chlapec

francouzská verze

Carles Randrianarinovy Lopez

chlapec

francouzská verze

Štáb a tvůrci

Asistent režie

Soline Fauconnier /ž/, Fabienne Wagenaar /ž/, Emilie Mereghetti /ž/, Camille Alméras /ž/, Margaux Duseigneur /ž/, Loubna Manssouri /ž/, Julie Lespingal /ž/, Antonie Dědečková (česká verze)

Skript

Agathe Sallaberry /ž/

Původní filmový námět

Florence Miailhe /ž/

Technický scénář

Florence Miailhe /ž/ (storyboard), Clément Courcier (asistent storyboardu)

Dramaturg

Hélène Vayssières /ž/ (konzultace), Meike Götz /ž/ (MDR), Barbara Häbe /ž/ (Arte Germany), Jaroslav Sedláček (hlavní dramaturg FC ČT)

Kamera

Cyril Maddalena, Guillaume Hoenig, Ralf Kukula, Danko Dolch, Jaroslav Fišer, Tobias Krettek (kresby ve skicáku Kyony), Stefan Urlass (ateliér Kyony), Pauline Maillet /ž/ (prolog)

Asistent kamery

Bertram Hetze (steadicam ateliér Kyony)

Výtvarník

Florence Miailhe /ž/, Mireille Glodek Miailhe /ž/ (kresby ve skicáku Kyony), Margaux Duseigneur /ž/ (ateliér Kyony), Loubna Manssouri /ž/ (ateliér Kyony)

Střih

Julie Dupré /ž/, Nassim Gordji Tehrani

Asistent střihu

Léa Lagréou /ž/, Théo Zachmann

Zvuk

Florian Marquardt (zvuk, záznam a design zvuku), Timo Ostrowski (střih postsynchronních ruchů), Jonathan Feurich (mix hudby), Jean-Pierre Sluys (mix cirkusové hudby), Tomáš Kozelka (česká verze), Jiří Klenka (mix české verze), Nicolas Sacco (francouzská verze), Christophe Girod (francouzská verze)

Animace

Florence Miailhe /ž/ (vedoucí animace), Youri Tcherenkov (režie animace), Julien Laval (asistent režie animace), Valentine Delqueux /ž/, Marie Juin /ž/, David Martin, Aurore Peuffier /ž/, Anita Brüvere /ž/, Ewa Łuczkow /ž/, Paola de Sousa /ž/, Aline Helmcke /ž/, Urte Zintler /ž/, Lucie Sunková, Polina Kazak /ž/, Eva Skurská, Anna Paděrová, Zuzana Studená, Marta Szymanska /ž/, Chloé Sorin /ž/, Mandy Müller /ž/, Pavla Baštanová, Magdalena Kvasničková, Romane Granger /ž/, Isis Leterrier /ž/, Lena Martinez /ž/, Laura Passalacqua /ž/

Vizuální efekty

Royal Post, Jean Christophe Levet (vedoucí kompozice Royal Post), Balance Film, Jan Mildner (vedoucí kompozice Balance Film), StillinMotion, Falk Büttner (producent StillinMotion), Danny Jurk (vedoucí kompozice StillinMotion)

Postprodukce

Jean Delduc (vedoucí), Matthias Reger (vedoucí), Royal Post (obraz), Nathalie de Bernardinis /ž/ (manažerka Royal Post), Jonathan Trébois (koordinátor Royal Post), digital images (obraz), Klangfee Media Sound (zvuk)

Návrhy titulků

Grégoire Pierre, Francie Liebschner /ž/, Patrick Zachmann (fotografie)

Výkonná produkce

Jaroslav Kučera (výkonný producent FC ČT)

Producent

Dora Benousilio /ž/ (Les Films de l'Arlequin), Ralf Kukula (Balance Film), Alena Vandasová (MAUR film), Martin Vandas (MAUR film), Luc Camilli (XBO Films), Grit Wisskirchen (vývoj projektu Balance Film)

Koproducent

Olivier Père (Arte France Cinéma), Rémi Burah (Arte France Cinéma), Nicole Zscherny /ž/ (MDR), Helena Uldrichová (vedoucí FC ČT)

Produkce

Alena Vandasová (česká verze), Tereza Morávková (česká verze)

Vedoucí produkce

Karsten Matern (Balance Film), Marcela Vrátilová (MAUR film), Ane Lasa Barrio /ž/ (Les Films de l'Arlequin), Jiří Koštýř (FC ČT)

Zástupce vedoucího produkce

Zuzana Vrbová (FC ČT)

Asistent vedoucího produkce

Madeline Zonzon /ž/ (Les Films de l'Arlequin), Zoé Chabry /ž/ (Les Films de l'Arlequin), Anika Homolová (MAUR film), Antonie Dědečková (MAUR film), Mária Moťovská (MAUR film)

Výtvarná spolupráce

Margaux Duseigneur /ž/ (návrhy pozadí), Jean Baptiste Peltier (návrhy pozadí), Charles Nogier (návrhy postav), Marie Juin /ž/ (návrhy postav)

Výtvarník pozadí

Margaux Duseigneur /ž/ (vedoucí), Fabienne Wagenaar /ž/ (vedoucí), Emilie Battersby /ž/, Marine Dillard /ž/, Emeline Perrin /ž/, Anne-Sophie Raimond Flau /ž/, Raphaëlle Stolz /ž/, Brigitte Barin /ž/, Charlie Belin /ž/, Noémie Gruner /ž/, Nele Sandner /ž/, Zuzana Studená, Romane Granger /ž/, Isis Leterrier /ž/, Lena Martinez /ž/, Laura Passalacqua /ž/

Spolupráce

Mathilde Wallas /ž/ (vedení rozhovoru s režisérkou v prologu), Daniel Pauselius (vrchní osvětlovač ateliér Kyony), Jaroslav Fišer (fotograf)

České podtitulky

Antonie Dědečková

Překlad české verze

Antonie Dědečková

Dialogy české verze

Jiří Dědeček (úprava)

Režie české verze

Martin Vandas

Výrobce české verze

studio DEMA Creative Production

Hudba

Hudba

Philipp E. Kümpel, Andreas Moisa, Manuel Merlot (cirkusová hudba), Lucien Larquère (cirkusová hudba)

Použitá hudba

Bernhard Flies (Ukolébavka /Schlafe, mein Prinzchen/)

Nahrál

Filmorchester Babelsberg (Dirigent Lorenz Dangel), Thabet Azzawi /loutna/, Valerie Funkner /ž/ /akordeon/, Ralf Schrabbe /klavír/, Michel-Ange Merino /cirkusová hudba/, Cedryck Santens /cirkusová hudba/, Philippe Mallard /cirkusová hudba/

Písně

Tracer la route

Hudba k písni Marc Perrone

Quai des vertus

Hudba k písni Marc Perrone

Au Jardin du Luxembourg

Hudba k písni Marc Perrone

Babel-gomme

Hudba k písni Marc Perrone

Produkční údaje

Originální název

Přes hranici

Český název

Přes hranici

Anglický název

The Crossing

Souběžný název

La traversée / Die Odyssee

Kategorie

film

Typologie

animovanýdistribuční

Žánr

dobrodružný, drama, road movie

Země původu

Francie, Spolková republika Německo, Česká republika

Copyright

2020

Rok výroby

2017—2019

Produkční data

začátek natáčení 01/2017
konec natáčení 06/2019

Premiéra

festivalová premiéra 17. 6. 2021 (45. mezinárodní festival animovaných filmů Annecy, Francie)
předpremiéra 5. 7. 2021 (kino Pilotů, Praha)
festivalová premiéra 12. 9. 2021 (61. mezinárodní festival filmů pro děti a mládež Zlín Film Festival)
zahraniční premiéra 29. 9. 2021 (Paříž, Francie)
předpremiéra 14. 10. 2021 (kino Pilotů, Praha)
slavnostní premiéra 19. 11. 2021 (kino Lucerna, Praha)
festivalová premiéra 20. 11. 2021 (24. festival francouzského filmu Praha)
distribuční premiéra 25. 11. 2021 /nevhodné pro děti do 12 let/
zahraniční premiéra 28. 4. 2022 (Berlín, Německo)

Distribuční slogan

Dramatické cesty sourozenců Kyony a Adriela, kteří utíkají z blíže neidentifikované východoevropské země.

Výrobce

Les Films de l'Arlequin, Balance Film, MAUR film, XBO Films, Arte France Cinéma (koprodukce), MDR (koprodukce), Arte Germany (koprodukce), Česká televize (koprodukce), Filmové centrum (Česká televize), Arte France (spolupráce), Fondation Gan pour le Cinéma (prolog)

Distribuce

Pilot Film (monopol do 25. 11. 2023)

Technické údaje

Délka

dlouhometrážní

Minutáž

84 min

Distribuční nosič

DCP 2-D

Poměr stran

1:1,85

Barva

barevný

Zvuk

zvukový

Zvukový systém/formát

5.1, digitální zvuk

Verze

česká, francouzská

Mluveno

česky, francouzsky

Podtitulky

české

Úvodní/závěrečné titulky

české, francouzské