Krajina ve stínu

Země původu

Česká republika, Slovensko

Copyright

2020

Rok výroby

2019

Premiéra

10. 9. 2020

Minutáž

136 min

Kategorie

film

Žánr

drama, historický

Typologie

hranýdistribučnídlouhometrážní

Originální název

Krajina ve stínu

Český název

Krajina ve stínu

Anglický název

Shadow Country

Souběžný název

Krajina ve stínu

Anotace

Dramatickou epopej Krajina ve stínu portrétující vesnici v pohraničí na pozadí událostí 30. až 50. let 20. století v Československu natočil režisér, scenárista a filmový pedagog Bohdan Sláma (nar. 1967). Po řadě výrazně autorských snímků, uváděných na zahraničních festivalech a přijímaných odbornou kritikou, realizoval scénář jiného tvůrce, Ivana Arsenjeva (nar. 1961) podle námětu spoluproducenta filmu, Martina Růžičky (nar. 1974). Přímou inspirací byl poválečný masakr v obci Tušť v oblasti Vitorazska na jihu Čech na konci května 1945. Při takzvané očistě území od údajných „zrádců“ vykonali místní brutální popravu čtrnácti osob německého původu. Zásah provázelo běsnění ozbrojených rudých gard. – Češka Marie Veberová žije v chudé, etnicky různorodé příhraniční vesnici s novorozeným synem a manželem Karlem. Ten se stejně jako jeho sestra, rázná hostinská, hlásí k německým kořenům. Když dojde k anšlusu Rakouska, napjatá situace v zemi i celé střední Evropě dolehne na občany, kteří musí úřadům oznámit národní příslušnost. Rozdělení obyvatelstva naruší šťastné manželství Veberových, protože se Marie odmítne vzdát českého původu. Terčem sousedských útoků se v dříve poklidné obci stane židovská rodina hokynáře Steina, jež z velké části skončí v transportu. Vybraní muži musí narukovat. Přicházejí zprávy o jejich smrti nebo se vrací jako invalidé. Rozhodující posty obsadí přívrženci hitlerovského Německa snažící se potlačit akce odboje, jehož tajnou podporovatelkou je i Marie. Po osvobození republiky chce v obci nastolit spravedlnost navrátilec z koncentráku, bývalý odbojář Josef, kterého před lety odvezlo gestapo. Nastane divoké období lidových soudů, vyvlastňování majetku a vyhánění „nežádoucích živlů“ z Československa za asistence násilnických ozbrojených band partyzánů a opilých vojáků. Josef odsoudí v inscenovaném procesu spoluobčany, nevinné Němce. Ti jsou postříleni v hromadném hrobě. Zbylí členové „nepřátelských rodin“ jsou vyhnáni. Marii genocida vezme manžela i střechu nad hlavou. Doočasně přežívá s dětmi v lese a příkoří nekončí ani po návratu... – Režisér Sláma natáčel v lokacích v obci Bořice u Mirotic na Písecku. Do řady rolí obsadil vedle zkušených představitelů tamní neherce a vhodně zkombinoval přirozenou autentičnost venkovského prostředí s dobovými kulisami a rekvizitami. S kameramanem Markem Divišem vsadili na stylizovanou černobílou estetiku a širokoúhlý formát. Použili klasickou 35m filmovou surovinu, což je v digitální době unikát. S tím souvisí i specifické tvůrčí postupy, zejména vnitrozáběrová montáž, dlouhé herecké akce a časté jízdy kamery. Naléhavou atmosféru a znepokojivý děj ilustrují živly (déšť, sníh, mlha) a jemný hudební podkres. – Film zkoumá jedince v hraničních situacích, když čelí velkým dějinám a ideologiím (krutostem, násilí, důsledkům války) a demaskuje mýtus „o hodných Češích a zlých Němcích“. Upozorňuje na nejednoznačnost a vícero pohledů a potvrzuje, že pomsta nic nevyřeší, jen řetězí další nespravedlnosti. Sláma přirozeně navázal na předchozí tvorbu, v níž zobrazoval život na venkově v nepřikrášlené podobě. Divákovi klade otázku, jak by se v takové realitě zachoval. Umělecká výpověď s kvalitním hereckým obsazením zaujala porotce Cen české filmové kritiky i Českého lva. -dh-

Obsah

Vitorazsko, chudý kousek pohraničí, kdysi patřilo k českému království. Poté bylo šest let součástí Rakouska. V roce 1920 si nad ním vymohlo správu nové Československo. Místní, kteří neměli rakouské školy, ale většinou mluvili česky, změnu těžce nesli. Obtížně získávali dotace pro svá políčka, mnozí přišli o práci, roztrhly se rodiny. V roce 1938 zabral Hitler Rakousko a následně i několik vesnic nedaleko. Do vsi Schwarzwald, která zatím zůstala v Československu, se tak znovu vrátila otázka: Kdo jsme a kam patříme? – Po křtinách sousedé slaví v hospodě. Maminka Marie Veberová dostane od šťastného manžela Karla a jeho rodiny šicí stroj. V lokále se vesele tančí na německý šlágr, který hraje kapela s mladou zpěvačkou Martou Liškovou. Floutek Franta Bláha sleduje vdanou Bednářovou s milencem na seně. Ženu pak vydírá a požaduje na ní stejnou „náklonnost“. – Josef Pachl, zeť židovského hokynáře Arnošta Steina, v sále promítá sovětský film Čapajev o bolševickém vůdci. Komunistická propaganda namířená proti menšinám způsobí rozruch a ukončí sousedské setkání. Opilý Otta Kaizinger vykřikuje rasistické výhrůžky. – Chlapi se vrací do vesnice, nebyli vpuštěni do práce přes hranici střeženou vojáky. Na návsi hostinská Anna vyzývá k uvědomění si příslušnosti k německému národu. Její návrh posunout státní hranici, tedy připojit obec k Německé Říši, někteří vítají i přesto, že se dřív hlásili k české národnosti. Karel petici podepíše navzdory manželčinu nesouhlasu. Lidem vadí, že vesnice s menšinou je považována za druhořadou. Starý Čech Kotrba důrazně namítá, že nepřátelští Němci zabrali pohraničí. Zanedbaný podivín Zwettler se do něho strefuje kameny, roztržku uklidní Karel. Zpěvačka Lišková balí stržený prapor s hákovým křížem a z okna pouští nahlas Hitlerův projev v rádiu. Její otec zuří. – Vychytralý Otta nabídne Steinovi odkoupení jeho krámku dřív, než mu ho zabaví Němci. Žid to odmítne a muže vyžene. Pohádá se s Josefem, nevěří, že jeho komunistické agitace mohou zastavit německé nebezpečí. Uklidňuje vystrašenou starou paní Steinovou. – Karel, jeho sestra Andula (Anna) a Bednář nesou petici kvůli připojení Schwarzwaldu k pohraniční německé jednotce. Oblečou si otrhané oblečení na důkaz toho, že je Češi okrádají. Na vojáky nezapůsobí, dostanou od nich jen uzeninu na přilepšenou. – Marie se stydí za Karlovy aktivity a má strach. Navrhne odstěhovat se, ale muž odmítá hospodářství opustit. – 1939. Veberová potupně pomáhá na přání manžela s našíváním svastik. Na domech se objeví hanlivé nápisy Česká svině a Jude. Ve vedení obce končí Jaroslav Mareš, novým starostou je proněmecký Olda, který chce zachovat pořádek. Stížnost Steinových, kterým někdo namaloval na vrata šibenici, zlehčuje. Lišková německy připomíná platné říšské zákony, v Německu Židy věší na lampy. – Hospodská nechá lokál vymalovat vzorem s hákovými kříži. Marii pobaví, že svastiky omylem našily na praporky obráceně. Marešovi někdo počmárá vrata, místní Němci na něho hanlivě pokřikují. Dochází k sousedským hádkám a potyčkám. Marie obětavě pomáhá s mytím nápisu, i když ji Karel varuje, že to není jejich věc. – Lišková alias fräulein Fuchs doprovází německého velitele, který do obce přijel. – Pachl sepisuje výzvu k odporu, chce ji roznést mezi sousedy. Na veselici pro německou návštěvu ho tři muži zatáhnou do dvora. Arnošt Stein dorazí v uniformě velitele hasičů, německá honorace ho ignoruje. Olda mu domlouvá, ať raději odejde. Židovi je z toho nevolno. – Josef je zostuzen, omotaný ruskou vlajkou a s hlavou od slepičinců sedí na dvorku svázaný. Rozhořčený Karel chce znát pachatele. – Anna hlásí sčítacímu komisaři příslušnost rodiny k německému národu. Marie namítá, že ona je Češka. Manžel ji upozorňuje, že jedině jako Němci dostanou příspěvek na půdu. Žena však trvá na svém. Stará Kotrbová by se kvůli větším přídělům k Němcům přidala, ale manžel, bývalý legionář, zahlásí jasně, že jsou Češi. – Hokynář nechá po vsi roznést balíčky se zbožím jako pozornost. – Z vesnice narukují vybraní muži. Otta je povoláním nadšen. Matky se loučí se syny, Anna je na svého chlapce hrdá. Vyprovází je bosý a špinavý Zwettler, starosta ho odhání. – Josef tajně přebírá od spojky v lese zbraň, Zwettler opodál pytlačí a zpozoruje to. – Alois Bednář zastává novou funkci drážního dozoru. Domů doveze zabavené zboží, jež ženu potěší. – Do hospody vpadne vyhladovělý dezertér Otta. Aby se vyhnul boji, přihlásil se k českému původu, dostal výprask a vyhazov z armády. Válku plánuje přečkat doma. – 1942. Oldův syn občas pošle z fronty rodině něco na přilepšenou. Starosta zboží dodá Arnoštovi a ukáže mu další udání na Josefa. Uzavřou spolu obchod. Starý muž pak zeťovi, „hrdinovi odboje“, vyčiní. Má strach o své blízké. – Karel odmítne vyrazit s rodinou na loutkové představení pro děti, které hraje Jaroslav a Zdeňka. Marie tajně předá Josefovi peníze na podporu českých rodin stižených zatýkáním. – Bláhovi pojde tele. Pachla odveze před zraky všech gestapo. Jaroslav donese jeho rodině jídlo od hostinské. – Se zakopáním mrtvého zvířete pomáhá Zwettler. Karel zapíjí s dalšími hospodáři špatné časy. Andula se chlubí pohlednicí od Rudy z Paříže. Olda do lokálu přivede syna, který se vrátil z fronty. Mladík zabil devatenáct Poláků, nyní je bez nohy. – Lišková vede dětský sbor Hitlerjugend. Olda vydává zbytek obecních zásob. – Nadržený Franta se vloudí do domu Bednářových a vrhne se na sousedku. Znásilnění zabrání manžel. – Na schůzi v hospodě vpadne rozčílený Frantův otec, uvězněného násilníka čeká po incidentu soud a hrozí mu koncentrák. Muž lituje, že se stavěl proti Němcům. Myslí, že kdyby vstoupil do německé strany, jíž chybí místní členové, mohl by synovi pomoci. Olda slíbí, že se za Frantu přimluví. – Veberová pomáhá Steinovým ukrýt cennosti do podšívek kabátů, do transportu odjíždí Arnošt s rodinou, vnučka Zdeňka zůstává. – 1944. Hospodskou zdrtí zpráva o synově smrti. V zoufalství vymlátí kameny okna obecního úřadu, kde se Lišková srdečně loučí s německým důstojníkem. Ženské dají Anně uklidňující zábal. – Ze Steinova domu Němci odvážejí zabavený nábytek, „míšenka“ Zdeňka tomu přihlíží. Olda servilně asistuje, má o věci zájem. Dívce předá dopis od rodiny a slíbí poslat její psaní. Jaroslav jí donese jídlo. Zdeňka podle Oldy dluží za nájem ve vlastním domě a hrozí jí vystěhování. Bývalý starosta částku uhradí. Olda se vymlouvá na úřední nařízení a stranou muži přizná, že dívčini příbuzní už nežijí. – 1945. K vesnici se belhá zubožený Josef. Zwettler ho doveze na sajdkáře s českým praporem k hospodě, kde hrají prvorepublikové hity, místní přemalovávají hákové kříže a šijí české vlajky. Zdeňka se radostně shledá s tátou, vítají ho i zarytí Češi Kotrbovi. Hospodská ho zve na jídlo. Pachl, který prošel i Terezínem a má viditelně podlomené zdraví, spěchá nejdřív na radnici. – Vyděšená Lišková se schovává doma. – Z příchodu bývalého odbojáře má radost Mareš, který je zpátky v úřadě. Josef, nový bezpečnostní tajemník okresu, má pomoct na místním národním výboru. Jaroslav dostane od vlády pokyn vyčistit obec od největších „nácků“. Olda se chce také zapojit, avšak Josef ho popuzeně odmítne. Zwettler funguje na radnici jako spojka. Pachl mu vpálí, že ví, kdo ho zostudil slepičinci. Podivín ho varuje, má přehled o všem, co se ve vesnici dělo, a tak se mu bude ještě hodit. – V hospodě Josef veřejně předčítá z novin řeč místopředsedy vlády Klementa Gottwalda, požaduje zneškodnit aktivní nacisty a zajistit jejich majetek. Zrádce a kolaboranty čekají lidové soudy, venkov konfiskace půdy. Názory sousedů se na vládní kroky různí. – Josef vyžaduje důrazně po Oldovi, bývalém říšském komisaři, věci zabavené jeho rodině. Když se „dozví“, že za smrt příbuzných si může kvůli neopatrnosti sám, vyhrožuje sousedovi soudem. – Veberovi doma probírají výzvu prezidenta Beneše odsunout Němce. Bojí se pomstychtivého Josefa. Marie muže uklidňuje, že nic neprovedl. Konec války manželé slaví na zábavě před hospodou. – Vyčerpaný Josef s Jaroslavem sestavují seznam zrádců, i když zatím nedostali jasné příkazy shora. Debat se účastní Zwettler s Ottou, pomýšlející na domy sousedů. Starý Kotrba to zaslechne a zrazuje je od „zlodějin“. – Do hospodářství Veberových vpadne ozbrojená garda, k níž patří i propuštěný Franta. Hrubě zatýkají „zrádce“. Jaroslav šokované ženě vysvětluje, že z nařízení vlády zadržení půjdou před soud. Zatím je zavřou do sklepa pod radnicí. S Karlem tam odvedou i Andulu. – Bednářovi doma balí. Chtějí utéct. Při vpádu Frantovy bandy se muž zbaběle schová a nepomůže manželce, kterou odvlečou. Franta se konečně pomstí sokovi. – Zwettler předhodí Liškovou lačným gardistům. Znásilněná a polonahá skončí s ostatními Němci ve sklepě. – Pachl požaduje od zadržených doznání. Odmítne pustit zuboženou zpěvačku. – Na náves dorazí partyzánský důstojník se svými muži a pověřením zbavit obec Němců. Jaroslavovi se nabídnutá „pomoc“ nelíbí, kvůli poruše telefonního spojení nemá instrukce z okresu. Vojáci jdou rychle na věc, práskač Zwettler je zavede do domů „zrádců“. Marie se dvěma malými dětmi a tchyní se musí rychle sbalit. Zdeňka, která marně žádala odpočívajícího Josefa, aby zastavil neurvalé vyhánění lidí, se s ní rozloučí. – Běsnění slyší zajatci ve sklepě. Těhotnou Bednářovou propustí. Žena se vrátí do vyrabovaného stavení. Uvnitř najde oběšeného manžela. – Franta s otcem ukořistí Mariin šicí stroj. Kotrbová si odnese malované hrníčky. – Vyhnanci směřují lesem k rakouské hranici. Pohraničí je plné a odsunuté obyvatele nepřijímá, musejí tedy zůstat v divočině. – Opilý Otto s Zwettlerem zadržené ve sklepě ponižují. Protestující Karel i ostatní jsou zbiti. – Podroušený důstojník požaduje po Jaroslavovi a Josefovi, aby stanovili lidový soud, potřebuje odjet a řešit další záležitosti. Češi rozsudek nad sousedy vynášet nechtějí. Jaroslavova snaha velitelův záměr odvrátit selže. – Ves je vzhůru nohama, gardisté střílejí mezi lidmi. Zdeňka prosí tátu, aby zabránil tragédii. Zlomený muž jí připomene hrůzy, jež zažil, i to, že jejich rodinu Němci zabili. Oběti slíbil pomstít. – Otta a Zwettler ve sklepě zneškodní Jaroslava, který tu najde zajatce zbité do krve. Josef se rozhodne postavit komisi. – Odsunutí „Němci“ přežívají v lese. Mariin syn se ptá na tátu. – Kotrba se i přes odpor musí stát členem improvizovaného soudu. Pachl obviněným oznámí, že k přiznání sice nedošlo, ale shodli se na rozsudku a za konkrétní přečiny udělují tresty smrti. Znechucený Kotrba nechce mít nic společného s vraždou, Jaroslav by zadržené raději poslal na okres. Josef však pevně trvá na vykonání rozsudku. Podle něj jde o revoluční soud trestající výjimečně závažné zločiny. Ostatní samozvaní soudci verdikt pod výhrůžkou podepíší. – Odsouzenci si v noci vykopají společný hrob. Zwettler tomu přihlíží. Opilý Franta s kumpány sousedy chladnokrevně postřílí. – Vyhnance v lese sužuje zima. Jaroslav se přijde Marii omluvit. Stěhuje se s rodinou z vesnice, nesnese pohled na hromadné pohřebiště. Žena od něho nic nechce. Na improvizované venkovní mši kněz povzbudivě hlásá, že situaci lidí bez domova mocnosti a československá vláda řeší. – Provizorium v lese je drsné. Oldův invalidní syn umírá. Veberová obdrží úřední výzvu k návratu domů. S tchyní najdou vydrancované hospodářství. Bláha se synem je vyženou a zastraší střelbou. Předseda Pachl prokáže Marii povýšeně „laskavost“. Umožní jí vrátit se do stavení, nabídne základní kusy nábytku a půjčí jí část zabavených polí. Potravinové lístky však neposkytne. – Zlomená Marie se rozpláče u svatební fotky, jež zůstala na zdi v poničeném stavení. Z obecního skladu si s pomocí Zdeňky odnese svůj stůl a židle, jež musí zaplatit. Josef jí nařídí nosit bílou pásku na ruce. – Kotrbová s manželem přinesou Marii zachráněné hrníčky, jež si vzala na památku. Poprosí o odpuštění. – Bláhu budí kvůli špatnému svědomí noční děsy, pomočuje se. – Marie zajde za Bednářovou, která se stará sama o dcerku, s žádostí o pochování mrtvých. Sousedka se obává, že to bude chápáno jako provokace, a nepodepíše. – Veberové se na obecním úřadu Pachl a Zwettler kvůli prosbě o exhumaci a řádný pohřeb vysmějí. Zdrojem neklidu jsou podle nich právě „černé vdovy“ a jejich děti, Josef požaduje zjednat nápravu. – Marie s Karlovou matkou dřou na přiděleném políčku. – 1947. Josefa zpovídá inspektor, který tvrdí, že lidový soud byl nepravomocný a rozsudky nebyly podloženy důkazy. Podle archivu gestapa nepřišlo za války ze vsi žádné udání. Josefově ženě se tak stala osudnou mužova neopatrnost při odbojové činnosti. Pachl, pomýšlející na kariéru okresního tajemníka, si chce na inspekci stěžovat. Zdeňka tajně vyslechne, že podle archivů otec ve vězení donášel a pokusil se o sebevraždu. Příslušník doprovázející inspektora Pachlovi doporučí na sebe neupozorňovat. Mladý Bláha, vyhozený z místa bachaře, má strach z účasti na popravě. Josef mu radí rychle vstoupit do komunistické strany. Franta po něm chce, aby ho dostal k StB. Vyhrožuje, že jinak bude svědčit proti němu. Dcera se od zdiskreditovaného otce distancuje a odjede pryč. – 1952. Státní úředník předá Marii uprostřed žní nařízení k okamžitému přesunu do vnitrozemí, jež se týká všech Němců v zemi. Rodina musí během tří hodin sbalit nejnutnější věci. Rozloučí se s Kotrbovými a opustí vesnici. Pachl je podle některých sousedů vrah a měl by se obávat o život. – V místě hromadného hrobu dají Veberovi poslední sbohem Karlovi. – Inspirováno skutečnou historickou událostí. -dh-

Poznámka

Ve filmu je použita ukázka ze sovětského snímku Čapajev (1934, Čapajev; režie Sergej Vasiljev, Georgij Vasiljev).

Hrají

Magdaléna Borová

švadlena Marie Veberová

Stanislav Majer

sedlák Karel Veber, Mariin muž

Csongor Kassai

zámečník a odbojář, později okresní tajemník Josef Pachl

Robert Mikluš

řezník a opilec Otto Kaizinger

Petra Špalková

hospodská Anna Svitková, Veberova sestra

Barbora Poláková

úřednice a nacistka Marta Lišková

Marie Ludvíková

Emilie Winklhoferová

Cyril Drozda

hospodář, později starosta Leopold Winklhofer, Emiliin muž

Marek Pospíchal

starosta a předseda Jaroslav Mareš

Jiří Černý

obecní blázen Zwettler, čeledín u Winklhofera

Denisa Barešová

Zdena Pachlová, Josefova dcera

Tomáš Jeřábek

chalupník Václav Bláha

Miloslav Pecháček

násilník, později revoluční gardista Franta Bláha, Václavův syn

Halka Jeřábek Třešňáková

Božena Bláhová Václavova žena

Anežka Kubátová

Elen Pachlová, Josefova žena

Pavel Nový

židovský obchodník Arnošt Stein, Elenin otec

Ondřej Malý

dělník, později drážní dozorce Alois Bednář

Ági Gubíková

Eva Bednářová, Aloisova žena

Božena Fučíková

babička Veberová, Karlova a Annina matka

Ladislav Dušek

hospodář a bývalý legionář Bedřich Kotrba

Zuzana Kronerová

Růžena Kotrbová, Bedřichova žena

Michael Goldschmid

Jindřich, syn Winklhoferových

Václav Ebel

Honza Mareš, Jaroslavův syn

Jiří Wohanka

invalida Liška, otec Marty

Tobias Šmigura

Karlík, syn Veberových jako malý

Jiří Pajkrt

Karlík, syn Veberových jako starší

Anička Pumprová

Anička Veberová, dcera Veberových

Adam Langer

číšník Rudy Svitek, Annin syn

Hana Frejková

Steinová, Arnoštova žena

Jan Lepšík

revoluční gardista s knírem

Luboš Veselý

policejní inspektor v civilu

Miloslav König

důstojník SNB

Marek Taclík

plukovník jezdectva a velitel partyzánů Kreps

Philipp Schenker

rakouský kněz

Dušan Kraus

německý důstojník na hranici

Stanislav Tůma

harmonikář

Maxmilián Bělka

Karlík, syn Veberových jako kojenec

Sofie Jiříková

Anička Veberová, dcera Veberových jako malá

Šimon Špeta

Mareš, Jaroslavův starší syn

Radim Špeta

Mareš, Jaroslavův starší syn jako malý

Sára Ettlerová

Marešová, Jaroslavova dcera

Ema Ettlerová

Marešová, Jaroslavova dcera jako malá

Jan Velka

Mareš, Jaroslavův nejmladší syn

Alex Velka

Mareš, Jaroslavův mladší syn

Pavel Raušer

revoluční gardista

Marek Šácha

revoluční gardista

Daniel Vízek

revoluční gardista

Ladislav Čarek

český vesničan

Hynek Růžička

český vesničan

Janek Suchomel

český vesničan

Bronislav Straka

český vesničan

Oliver Toman

český vesničan

Miloslav Vokatý

český vesničan

Monika Kupková

česká vesničanka

Anežka Suchomelová

česká vesničanka

Matouš Horák

německý vesničan

Jan Janoušek

německý vesničan

Ivo Stehlík

německý vesničan

Honza Valtr

německý vesničan

Silvia Ronisová

německá vesničanka

Edita Valtrová

německá vesničanka

Eliška Valtrová

německá vesničanka

Matyáš Jurák

vesničan

Jakub Matoušek

vesničan

František Mück

vesničan

František Políček

vesničan

Pavel Raušer

vesničan

Matěj Růžička

vesničan

Tomáš Valášek

vesničan

Daniel Vízek

vesničan

Věra Matoušková

vesničanka

Magda Mücková

vesničanka

Terezie Mücková

vesničanka

Róza Políčková

vesničanka

Anežka Růžičková

vesničanka

Marta Sambaer /ž/

vesničanka

Jana Valášková

vesničanka

vůl Volek Bolek

vůl Veberových

Štáb a tvůrci

Pomocná režie

Damián Vondrášek (druhá režie), Petr Samec

Asistent režie

Jiří Matoušek, Jan Hecht

Původní filmový námět

Martin Růžička

Scénář

Ivan Arsenjev, Bohdan Sláma (spolupráce na scénáři)

Dramaturg

Tereza Brdečková, Jíra Soukup

Druhá kamera

Ferdinand Mazurek (švenkr)

Asistent kamery

Urban Arsenjuk (ostřič), Pavel Frydrych (zakladač), Roman Machanec (zakladač), Matěj Kosák

Assistent architekta

Jana Nosková

Výprava

Roman Chochola (vedoucí výpravy), Patrik Ziegler (rekvizitář), Lukáš Slavík (rekvizitář), Zdeněk Fišer (rekvizitář), Tomáš Čekan (rekvizitář), Robert Holoubek (rekvizitář), Pavel Kuře (rekvizitář)

Návrhy kostýmů

Zuzana Krejzková

Kostýmy

Zuzana Mazáčová (vedoucí kostymérka), Evelína Hudec /ž/, Eliška Surmová, Lukáš Vejnar, Magda Guštarová

Masky

Lukáš Král, Jaroslav Šámal, Daniel Šámal, Natália Čapská, Klára Hubalová, Andrea Štrbová, Věra Bílá, Květa Holasová, Dori Šotířová, Eliška Hejdová

Asistent střihu

Matěj Sláma

Zvuk

Marek Poledna (zvuk a mix zvuku), Michal Holubec (záznam kontaktního zvuku), Lukáš Spáčil (záznam kontaktního zvuku), Jan Čeněk (mix zvuku, záznam a střih postsynchronů), Petr Kapeller (záznam ruchů), Dominik Dolejší (střih zvuku)

Asistent zvuku

Jan Skála, Michael Míček

Zvláštní efekty

Jan Kovalčík, Martin Slavík, Milan Blažek, Jiří Bouda, Pavel Burda

Postprodukce

i/o post (obraz), Jordi Niubò (vedoucí postprodukce i/o post), Libuše Martínková (koordinátorka i/o post), Jaromír Pesr (supervize i/o post), Blue Faces (obraz), Marek Ježo (supervize Blue Faces), Marek Poledna (zvuk)

Kaskadéři

Luděk Jelen, Daniel Trsek

Výkonná produkce

Pavel Vácha (výkonný producent Bratři), Jaroslav Kučera (výkonný producent ČT)

Producent

Martin Růžička (LUMINAR Film), Jindřich Motýl (LUMINAR Film)

Koproducent

Jaroslav Sedláček (kreativní producent ČT), Helena Uldrichová (vedoucí FC ČT), Peter Neveďal (Filmpark production), Silvia Učňová Kapustová (Filmpark production), Jordi Niubò (i/o post)

Produkce

Markéta Janečková (Bratři), Eva Pavlíčková (Bratři), Dominika Jurkiewicz /ž/ (manažerka produkce Filmpark production)

Vedoucí produkce

Jiří Koštýř (ČT)

Zástupce vedoucího produkce

Stanislava Fišárková (ekonomka LUMINAR Film), Zuzana Vrbová (ČT)

Asistent vedoucího produkce

Markéta Sedelmayerová (ČT)

Výtvarná spolupráce

Jan Poukar (výtvarný design), Eliška Motýlová (výtvarný design), Ivan Zachariáš (výtvarný design)

Odborný poradce

Bernard Riepl, Zdeněk Špitálník, Ladislav Famfule

Spolupráce

Petr Forman (režie loutkové scény), Alex Bareš (vrchní osvětlovač), Václav Tomšovský (práce se zvířaty), Lenka Nietzchová (práce se zvířaty), Matouš Horák (práce se zvířaty), Pavel Vácha (fotograf), Filmové laboratoře České televize

Hudba

Písně

Bei mir bist du schön

Hudba k písni Sholom Secunda
Text písně Jacob JacobsBarbora Poláková

Hm hm, ach ty jsi úžasná

Hudba k písni Leopold Korbař
Text písně Jaroslav Moravec
Zpívá Arnošt KavkaAllanovy sestry

Hm hm, du bist so zauberhaft /Hm hm, ach ty jsi úžasná/

Hudba k písni Leopold Korbař
Text písně Günther SchwennPeter Schaeffers
Zpívá Rudi Schuricke

Wenn die Soldaten

Hudba k písni lidová německá píseň
Text písně lidová německá píseň
Zpívá mužský sbor

Preussens Gloria

Hudba k písni Johann Gottfried Piefke

Erika

Hudba k písni Herms Niel
Text písně Herms Niel
Zpívá mužský sbor

O Haupt voll Blut und Wunden

Hudba k písni Hans Leo Hassler
Text písně Paul Gerhardt
Zpívá Philipp Schenkersbor

Die Fahne hoch /Horst Wessel Lied/

Hudba k písni Etienne Nicolas Méhul
Text písně Horst Wessel
Zpívá Robert Mikluš

Unsre Fahne flattert uns voran

Hudba k písni Hans-Otto Borgmann
Text písně Baldur von Schirach
Zpívá dětský sbor

Za vodou

Hudba k písni Karel Hašler
Text písně Karel Hašler
Zpívá sbor

Když se ten Tálínskej rybník nahání

Lokace

Mirotice, Bořice a okolí (Mirotice), Radobytce (Mirotice), Suchdol nad Lužnicí, Chuchelna, zámek Cerhonice, Český ráj, hora Kozákov (Český ráj)

Produkční údaje

Originální název

Krajina ve stínu

Český název

Krajina ve stínu

Anglický název

Shadow Country

Souběžný název

Krajina ve stínu

Kategorie

film

Typologie

hranýdistribuční

Žánr

drama, historický

Země původu

Česká republika, Slovensko

Copyright

2020

Rok výroby

2019

Produkční data

začátek natáčení 16. 2. 2019
konec natáčení 7. 6. 2019

Premiéra

festivalová premiéra 12. 8. 2020 (46. Letní filmová škola Uherské Hradiště)
slavnostní premiéra 8. 9. 2020 (kino Lucerna, Praha)
distribuční premiéra 10. 9. 2020 /nevhodné pro děti do 12 let/

Distribuční slogan

Výpravný film Bohdana Slámy.

Výrobce

LUMINAR Film, Česká televize (koprodukce), Filmové centrum (Česká televize), Filmpark production (koprodukce), i/o post (koprodukce), Bratři s.r.o. (výkonná produkce)

Distribuce

Bontonfilm

Technické údaje

Délka

dlouhometrážní

Minutáž

136 min

Distribuční nosič

DCP 2-D

Poměr stran

1:2,39

Barva

černobílý

Zvuk

zvukový

Zvukový systém/formát

5.1, digitální zvuk

Verze

česká

Mluveno

česky, německy, latinsky

Podtitulky

české

Úvodní/závěrečné titulky

české