Minuta věčnosti

Kardiochirurgovi Petru Horákovi se doma v bytě po probuzení zjeví přízrak dvacetileté dcery Lucie. Během cesty autem do práce odmítne telefonát bývalé manželky Martiny. – Muž si myje důkladně ruce před operací. Ujišťuje asistenta, že zákrok zvládne. Je vážný, nemá náladu na vtípky. Na sále leží jeho dcera. Začne ji operovat. – Petr s Lucií putují s batohy liduprázdnou islandskou skalnatou krajinou. Dívka působí rozjařeně, energicky pobíhá a vykládá o škole. Muž hlavně mlčí a moc ji nevnímá. Chvíli si odpočinou vsedě na kamenech. Vyrazí dál, u řeky s vodopádem se osvěží. Dcera by si chtěla s otcem víc povídat. Vyčte mu, že on nemluví, a přirovná jej k „drsnému“ a „studenému“ Islandu. Muž se nerad baví o budoucích plánech. Lucie konstatuje, že oba její rodiče se shodně tomuto tématu vyhýbají. Petrovi vadí řeči o exmanželce. – Lucie se snaží poblíž stanu rozdělat oheň. Otec ji poučuje, což ona nese s nelibostí. Jiskru nicméně po chvíli vykřesá a má z toho upřímnou radost. Petrovi se vybaví zvuky z operačního sálu. – Po setmění sedí a popíjejí u táboráku. Dívka vypráví o svém dřívějším strachu, že už nikdy neuvidí otce. Ten ji věcně uklidní. – Další den dvojice míjí rozsáhlou soustavu vodopádů. Při slézání suťového svahu si Lucie poraní nohu. Otec myslí, že z nepozornosti, a trochu jí to vyčítá. – Putují dál, dívka teoretizuje o své budoucí svatbě, na které by chtěla mít tátu. Oba sedí na kameni a volají do dálky, vrací se jim ozvěna. – Zastaví u řeky. Petr si v duchu vzpomene na průběh operace. Upíjejí z termosky. Na noční oblohu vystoupá měsíc. – Ráno dívka s otcem v dobrém rozmaru žertuje. Rozjařeně poskakuje, za což ji muž napomene. Pokračují v pochodu. Lucie potají přebrodí řeku. Petra to naštve a vydá se za ní do vody. Vysvětluje jí, že za ni cítí zodpovědnost. – Odpočívají u ohně a suší mokré boty. Lucie zdůrazňuje, že se od sebe dost liší. S věčně zamlklým a zachmuřeným otcem by si ráda víc povídala. Muž uvede na pravou míru okolnosti rozchodu s manželkou, k němuž došlo, když oba pochopili, že jejich dcera už vyrostla. Ta však tvrdí, že matka by nyní ráda zašla se svým ex do oblíbené kavárny, muž tomu nevěří. – Putují dál. Petr v řece chytí rybu a zručně ji vykuchá. Lucii je to odporné. Při západu slunce večeří, dívka své maso za otcovými zády zahodí pryč. Baví se o dětech, podle Petra jsou s nimi jen starosti. – Fouká silný vítr, dvojice se schová do jeskyně k ohni. Lucie se otce vyptává na svého dědu. – Pokračují v cestě. Lehnou si do termálního jezírka, odpočívají při západu slunce. Putují dál. – Procházejí kolem úchvatných gejzírů, velkých vodopádů a členitých vodních ploch. Lucie musí víc odpočívat. Dorazí k pobřeží, rozbouřený oceán je uchvátí. Petr se v ledové vodě smočí, Lucii to připadá bláznivé. Honí se po tmavé písečné pláži. – Usadí se ve starém vraku letadla. Dívka by byla ráda, kdyby se otec setkal s matkou. Kritizuje ho, že on nemá nikdy čas ani pro ni. Před usnutím pozorují na noční obloze polární záři. Lucie hovoří o smrti a o duši, Petr jakožto chirurg vnímá lidskou existenci věcně, přesně ví, co se skrývá v těle. – Jdou dál. Lucii potěší otcův slib, že vyrazí i s matkou na letní dovolenou k moři. Náhle však omdlí a bezvládně spadne na zem. Otec ji probere. Pomalu dojdou do opuštěné chatky, kde si dívka v bolestech lehne. Muž jde k řece pro vodu. Cestou se hádá se svým vnitřním hlasem, který zpochybňuje jeho rozhodnutí operovat dceru a vyčítá mu velké ego. – Zesláblá dívka v noci pije horký nápoj. Petr ji musí hlídat, ale usne. Zdá se mu sen, v němž mu dcera vyčítá, že s ní často nebyl. – Muž ráno mluví o zážitcích z mládí s Martinou. Lucie by si přála, aby rodiče byli zase spolu. Jejich rozchod ji neskutečně zklamal, zvažovala kvůli tomu i sebevraždu a stále ji to mrzí. Cítila výčitky svědomí. – Muž zase řeší život s vnitřním hlasem, na schůzku s bývalou ženou jít neplánuje. – V noci se s Lucií baví o minulosti. Při společném tanci před chatkou mu dcera všechno chápavě odpustí. Tvář dívky náhle zmizí v dál. Muž se vyděsí a vydá se dceru hledat. Běží krajinou, na rukou se mu objeví krev. Mluví s vnitřním hlasem, který nesouhlasí s provedenou operací. Dívku najde ležet v bezvědomí, oživí ji. – Petr uloží Lucii v příbytku na lůžko. Mluví sám se sebou, přemítá, kde udělal chybu. V noci na dceři vyzvídá, zda mu nezatajila něco, co způsobilo komplikace v její léčbě, například zda nefetuje. – Ráno muž zesláblou dívku vyburcuje, aby pokračovali dál. Ona jde ve velké únavě a klopýtne. Přesto nezastavují. – Ve stanu si před spaním povídají. Lucie si nechá od táty předčítat z knížky pohádek z dětství. – Dvojice kráčí po pláži, vypráví si. Dívka řeší problematické momenty v jejich vztahu, zejména otcův workoholismus. On ji považuje za svůj největší životní úspěch. Lucie se s Petrem rozloučí... – Muž se probudí ve stanu sám. Venku zoufale hledá a na pláži najde dívčinu čepici a botu. Na mořské hladině plavou ledové kry. Dcera se mu zase zjeví. Řekne jí, že by ji býval rád zachránil. Důvěrně jí do ucha pošeptá, jak má překonat strach ze smrti. Lucie zmizí. – Operace skončila, Petr telefonuje s Martinou. Oznámí jí, že dcera bude v pořádku. Domluví se, že zajdou na kávu. -cib-