Dokumentární film Aneta natočil Jiří Sádek (nar. 1989), absolvent oboru režie a scenáristika na Filmové akademii Miroslava Ondříčka v Písku. Vedle několika televizních projektů se podepsal pod celovečerním psychologickým hororem Polednice (2016) a rovněž pod časosběrným obrazem ze života internetových influencerů Nejsledovanější (2017). – Aneta je investigativním dokumentem o vysoce medializovaném případu smrti mladé ženy Anety Rodové, která měla údajně v roce 2014 v drogovém opojení spáchat sebevraždu několika hlubokými ranami kuchyňským nožem. Snímek rekapituluje případ plný podezřelých okolností, na jejichž základě lze teorii o sebevraždě zpochybnit, a průběh původního vyšetřování, při němž došlo k množství procedurálních chyb. Zejména však sleduje snahu Anny Rodové, matky zemřelé Anety, případ znovuotevřít. Filmaři ve spolupráci s protagonistkou pojali snímek coby neoficiální nové vyšetřování. Přizvali bývalé policejní vyšetřovatele i zahraniční soudní znalce, pro účely snímku postavili ve studiu přesnou kopii bytu, v němž k domnělé sebevraždě došlo, a zorganizovali mimo jiné rekonstrukci osudného momentu. Důležitou úlohu hraje v dokumentu rovněž investigativní novinář Petr Konečný, který se případem mrtvé Anety zabýval od samého počátku. – Sádkův film se řadí k subžánru true crime, který se soustředí na reálné zločiny zahalené tajemstvím nebo pochybnostmi a ve své době se těšil celosvětové popularitě v audiovizuální i podcastové tvorbě. V prologu režisér přiznává, že on i celý štáb mají na případ poměrně jednoznačný názor, ale zavazuje se držet se objektivních faktů a vyzývá diváky k utvoření vlastního mínění. Navzdory tomuto předsevzetí je náhled tvůrců ze snímku výrazně patrný, o čemž svědčila i podoba jeho dobového distribučního plakátu. Ke vcelku jednoznačnému, byť stále neurčitému vyznění dokumentu přispívá také dominantní úloha matky oběti, která o tom, kdo je za smrt její dcery zodpovědný, v průběhu času získala pevné přesvědčení. Obraz její snahy o nalezení spravedlnosti pro Anetu a vnitřního klidu pro sebe je patrně nejsilnější částí jinak filmařsky nepříliš invenčního snímku, který spoléhá zejména na rozhovory s odborníky z různých oborů a na začátku rovněž na hrané vsuvky.
20. září 2014. – (archivní záběry) V brzkých ranních hodinách přijme pražská policie telefonát od mladé ženy jménem Kateřina, která dispečerce ve stavu zjevného zhroucení oznámí, že si její kamarádka Aneta Rodová právě způsobila několik bodných ran. – Zahraniční forenzní odborníci zkoumají Anetinu podezřelou smrt, jejíž policejní vyšetřování skončilo závěrem, že se jednalo o sebevraždu pod vlivem toxické psychózy. – 19. září 2014. Aneta se spolu se svým přítelem vrátila z dovolené v Dominikánské republice. Kolem půlnoci se v baru setkala s kamarádkou Kateřinou a jejím přítelem libanonského původu Ahmadem. Společně užili kokain. K ránu se vydali do Kateřinina a Ahmadova bytu. Podle obou svědků se Aneta chovala podivně. Kateřina s Ahmadem opět užili kokain, Aneta již nechtěla. Pár následně odešel spát. Ahmad se po chvíli vrátil do kuchyně, kde uviděl, jak Aneta bodá sama sebe kuchyňským nožem. Snažil se jej dívce sebrat, při čemž sám utrpěl zranění. Po Kateřinině telefonátu na místo dorazila policie a vzápětí také záchranná služba. Tři hodiny poté byla Aneta prohlášena za mrtvou. – Matka zemřelé Anna Rodová vzpomíná, jak se před lety dozvěděla o smrti své dcery. Lékařem vinohradské nemocnice jí bylo nejdřív mylně sděleno, že Aneta zemřela na předávkování drogami a alkoholem. Odmítá uvěřit, že dcera spáchala sebevraždu. Tvrdí, že u své dcery, která měla stálé zaměstnání a množství přátel, nikdy depresi ani pokusy o sebepoškozování nepozorovala. – Forenzní toxikolog a psycholog zpochybní verzi s toxickou psychózou. Podle pitevní zprávy zemřelá před smrtí požila jen malé množství kokainu a žádný alkohol. – Anna Rodová popíše, jak neochotně s ní představitelé policie komunikovali. Kritizuje údajně ledabylý přístup bezpečnostních orgánů i záchranářů, kteří po příjezdu na místo začali ošetřovat jen na první pohled viditelné povrchní rány a ignorovali rány hluboké. Upozorní na další podezřelé detaily z místa činu. – Bývalý vyšetřovatel z pražského policejního oddělení vražd Josef Doucha kritizuje nedbalost policistů při zajištění místa činu a fakt, že případ nebyl navzdory podezřelým okolnostem od počátku vyšetřován jako vražda. V podobném smyslu se vyjádří i soukromí vyšetřovatelé a advokát Anny Rodové Tomáš Výborčík. Ti také upozorní, že od příjezdu policie a záchranářů do příjmu Anety do nemocnice uplynuly celé dvě hodiny a že zemřelá v průběhu večera na nějakou dobu opustila bar. Volala kamarádovi a pak na policii. Ani jeden hovor nebyl přijat. – Anna vypráví, jak byl dva roky po činu a na základě intervence Bezpečnostní rady státu případ znovu otevřen státní zástupkyní Lenkou Bradáčovou. – Novinář Petr Konečný zmíní teorii, že policie nedbalým vyšetřováním kryla Ahmada, svého údajného informátora ze světa obchodu s drogami. Uvede, že Kateřina konvertovala k islámu a stala se Ahmadovou druhou, bigamickou manželkou. Jejich vztah však měl být velice bouřlivý. – (archivní záběry) Při policejní rekonstrukci Ahmad s Kateřinou tvrdí, že Aneta se celý večer chovala paranoidně a domnívala se, že ji někdo chce zabít. Později měla dospět k názoru, že ten někdo je Ahmad. – Zahraniční forenzní experti se podivují, že policie se vůbec nezabývala psychickým stavem Ahmada a Kateřiny ani přítomností drog v jejich tělech. Výborčík vzpomíná na repitvu Anety, při níž patologové zjistili, že z mrtvého těla bylo po první pitvě odstraněno srdce. Kvůli tomu se dá mnohem hůře zpětně posoudit možnost cizího zavinění ženina úmrtí. Policie obnovené vyšetřování opět uzavřela jako sebevraždu. – Bývalý kriminalista Jan Štoček jednání policie obhajuje a za teorii o sebevraždě se staví. – V zájmu dalšího znovuotevření vyšetřování filmaři postavili ve studiu přesnou kopii bytu, v němž se tragická událost odehrála, a za dohledu forenzních specialistů provedou její rekonstrukci, jíž je přítomna matka oběti. Anna Rodová se domnívá, že za smrt její dcery je zodpovědný Ahmad, který měl podle ní vazby na mafii a dlouhodobé problémy s agresivitou, a Kateřina. Uvede, že Ahmad je v České republice stíhán v souvislosti s jinými případy a že utekl do svého rodného Libanonu. Znalci vyvrátí domněnku o toxické psychóze, ale kvůli nedostatku informací z místa činu a první pitvy nedokážou dojít k jednoznačnému závěru. – Anna se neúspěšně pokouší spojit s bývalým přítelem své dcery Jakubem. Režisér filmu Jiří Sádek zmíní, že o Anetině případu nechce nikdo hovořit, ani její kamarádky, dokonce ani její otec. Jakub se měl zúčastnit natáčení, ale na smluvenou schůzku nedorazil a změnil si telefonní číslo. – Režisér náhodou na veřejnosti narazí na Ahmada. Pokouší se s ním udělat rozhovor, ale muž odpovídá vyhýbavě a natáčení se nechce zúčastnit. – Anna Rodová uvede, že do promlčení případu chybí v době natáčení ještě deset let. Během nich se doufá dostat k pravdě. Ví, že své dceři tím život nevrátí, ale má naději, že pak sama bude moci žít ve větším klidu. – Ahmad a Kateřina byli kontaktováni. Rozhodli se natáčení filmu nezúčastnit. – Aneta Rodová. † 20. 9. 2014. Sebevražda pod vlivem toxické psychózy. – Anetina matka vyzve ke znovuotevření vyšetřování.
oběť Aneta Rodová
oběť Aneta Rodová
oběť Aneta Rodová
Kateřina, Anetina kamarádka
Kateřina, Anetina kamarádka
Kateřina, Anetina kamarádka
Libanonec Ahmad, Kateřinin přítel
Libanonec Ahmad, Kateřinin přítel
Libanonec Ahmad, Kateřinin přítel
matka oběti
investigativní novinář
kanadský odborník na biomechaniku
francouzský forenzní toxikolog
britský forenzní konzultant a klinický psycholog
americký soudní lékař
bývalý kriminalista
soudní lékař
bývalý kriminalista
advokátka
právní zástupce matky oběti
majitelka detektivní kanceláře
advokát
odborník na trestní právo
režisér filmu
představitelka oběti Anety Rodové při rekonstrukci
představitelka oběti Anety Rodové při rekonstrukci
představitelka oběti Anety Rodové při rekonstrukci
představitelka Kateřiny, Anetiny kamarádky při rekonstrukci
představitelka Kateřiny, Anetiny kamarádky při rekonstrukci
představitelka Kateřiny, Anetiny kamarádky při rekonstrukci
představitel Libanonce Ahmada, Kateřinina přítele při rekonstrukci
představitel Libanonce Ahmada, Kateřinina přítele při rekonstrukci
představitel Libanonce Ahmada, Kateřinina přítele při rekonstrukci
štáb filmu
Viktor Svoboda (storyboard)
Tomáš Kotas, Marek Záruba (záběry ze zákulisí), Jiří Sádek (záběry z mobilního telefonu)
Jan Hofman (operátor), Tomáš Frkal (operátor)
Ondřej Mikuš, Michal Witoszek, Eliška Miláčková, Patrik Rams (ostřič), Jiří Vágner (ostřič), Dan Novák (ostřič)
Mariana Hädler /ž/
Oliver Růžička (vedoucí výpravy), Kateřina Hájková, Patrik Ziegler (rekvizitář), Ondřej Mikuš (rekvizitář)
Barbora Kafková
Kristina Králová, Martina Kottová, Kateřina Měšťánková
Jiří Čupr (zvuk a záznam zvuku), Miroslav Červená Chaloupka (zvuk, záznam a mix zvuku), Štěpán Trčka (zvuk a záznam zvuku), Stanislav Kejval (střih zvuku), Vojtěch Zavadil (střih zvuku)
Lukáš Podaný
UPP (obraz), Ivo Marák (supervize UPP), Lenka Velingerová (produkce UPP), Tomáš Pulc (technologická supervize UPP), Ladislav Hrbáček (koordinátor UPP), Sleepwalker (zvuk), Ludvík K. Bohadlo (producent Sleepwalker)
Martin Utíkal (grafika)
Vít Hašek (DonArt production)
Jiří Tuček (DonArt production)
Sergiu Támas (DonArt production)
Lucie Šeidlová (ekonomka DonArt production)
Rudolf Havlík (grafika), Marcela Šedivá (grafika)
Tomáš Voltér (vrchní osvětlovač), Zuzana Panská (fotografka), Eda Babák (fotograf)
Ina Maertens /ž/, Jiřina Holkupová
Jeffrey Whitcher (You Shouldn't See Something Like This), Adam Saunders (Love's Last Stand A), Mark Stephen Cousins (Love's Last Stand A), Otto Sieben (Love's Last Stand A), Ronald C. James (Roommate Revenge), Diego Stocco (Storm Chasers D), hudebnibanka.cz
Jiří Šlechta /violoncello/, Jan Šléška /violoncello/
Praha, Strašnice (Praha), Goyova ulice (Strašnice), Kladno, Stará Říše, Nepomuky (Stará Říše)
Aneta
Aneta
Aneta
film
dokumentárnídistribuční
kriminální
Česká republika
2024
2018—2024
začátek natáčení 10/2018
konec natáčení 09/2024
slavnostní premiéra 6. 11. 2024 (multiplex Cinema City Slovanský dům, Praha)
distribuční premiéra 7. 11. 2024 /nepřístupné pro děti do 15 let/
Příběh sebevraždy, které nikdo nevěří. Režie Jiří Sádek. Film Jiřího Sádka.
DonArt production, UPP (koprodukce), Sleepwalker (koprodukce)
dlouhometrážní
101 min
DCP 2-D, MP4
1:1,85
barevný
zvukový
5.1, digitální zvuk
česká
česky, anglicky, francouzsky
české
české
Pokud má uživatel případné doplnění či připomínku k některému z údajů, budeme rádi, když kontaktuje správce dat, viz sekce Kontakt.