Betlémské světlo

Stárnoucí spisovatel Šejnoha se probudí s utkvělým pocitem, že zemřel. Podle manželky má opravdu studené tělo. Ráno spolu začnou s přípravou pohřbu. Muž si na ženin popud oblékne rubáš a zajede do pohřebního ústavu, kde mu laskaví zřízenci pomohou uložit se do rakve. Jemně se při tom ohradí, že se mu ještě umřít nechce. – Muž se s úlevou probere ve své posteli, byl to jen sen. Cestou na lékařskou prohlídku náhodně zaslechne pána debatujícího s postiženým dospívajícím synem Vojtou. Ten touží po mobilu, který mají všichni jeho kamarádi. Otec považuje telefon za zbytečný, protože si Vojta s kamarády může denně povídat v chráněné dílně. – Lékař předepíše Šejnohovi prášky, jež si má při akutní nevolnosti okamžitě vzít. – Spisovatel při vyzvedávání léků zalichotí hezké lékárnici. Přítomný mladý muž ho poučí, že dnešní dívky se balí jinak. – Příhoda z lékárny autora inspiruje k povídce o mladíkovi, kterého přitahují magistry farmacie. Lékárnice Vendula v jeho povídce pozvání na rande vytrvale odmítá, ať se nápadník snaží sebevíc. Nespokojený autor neví, jak v příběhu pokračovat, a odejde z pracovny dolů povečeřet s manželkou. – Spisovatel se probudí se vzpomínkou na Vojtu a jeho rodiče. Ti ho prosí, aby napsal povídku, ve které se chlapec uzdraví. Spisovatel jim vysvětlí, že zázraky dělat neumí. Jádro jeho děl musí být uvěřitelné. – V klidu autora nenechá ani postava mladíka z lékárny. Šejnoha se uvolí učinit ho sebejistějším, načež mladík dívce rovnou navrhne konkrétní čas a místo setkání. Ani to však nezafunguje. – Spisovateli se rozepsané postavy začínají ve fantazii „hromadit“. V autě přemýšlí nad Vojtou a jeho otcem, nevěnuje se tak ani manželce Heleně, ani řízení. – U svérázného automechanika, jenž v dílně zároveň praktikuje léčitelství, dostane za úkol pohlídat pacientku Ludmilu. Ta při proceduře málem zemře. Šejnohu to rozruší a musí si vzít prášky. – Mladík z lékárny se nechce nechat odbýt. Jeho autor mu proto dodá chybějící „koule“ a z nezajímavého Matěje se stane frajerský fotograf Mario. Příběh Vojty a Bohumila zatím odloží. – Sebevědomý Mario dívku „sbalí“ ihned. Poté, co se zbaví vyzývavé zrzavé Máši, spolu stráví vášnivou noc v jeho ateliéru, kde také bydlí. – Spisovatel má z tvorby konečně radost a začne brát na vědomí i manželku. Ta však právě cvičí na klavír a vůbec o něj nestojí. Vyčte mu, že se cítí osamělá. Hru považuje za intimní záležitost, o kterou se s ním nehodlá dělit. – Zamilovaná Vendula se zabydluje u fotografa. – Šejnoha se v servisu opět setká s Ludmilou, která díky zázračným schopnostem zachrání hořící letadlo se sedmačtyřiceti cestujícími na palubě, jak sama tvrdí. Spisovatel je k jejímu daru skeptický, přesto se rozhodne o ní psát. – V autě se mu zjeví jeho postavy a musí se jim zpovídat. Nespokojený Bohumil trvá na povídce o svém retardovaném synovi a zázračném uzdravení. Ve vozu je i Mario s náruživou zrzkou. Rozptýlený autor nedává pozor a málem se srazí s náklaďákem. V rádiu zrovna informují o poškozeném letadle, o kterém slyšel již dříve od vědmy, přičemž všechny detaily události sedí. Šejnoha si musí vzít lék, zapomene ho však v autě, jež se automaticky zamkne. Dostat se dovnitř mu pomůže bez klíčů médium Ludmila, která ho po telefonu naviguje. Musí se přitisknout ke dveřím a ty se náhle odemknou. – Doma muž váhá, zda byl svědkem skutečného zázraku. Racionální manželka myslí, že si dveře odemkl sám ovladačem, který měl celou dobu v kapse. – Vendulu rozzuří, když najde Mášin vlas v posteli. Spor milenců v ateliéru přeruší Helenin hlas, volá totiž manžela k večeři. Šejnohovi se u jídla pohádají, protože žena zjistí, že ji muž vůbec nevnímá. – Spisovatel po jídle pokračuje v psaní příběhu mladého páru milostnou scénou. Usedlý Bohumil je spisovatelovými fantaziemi pohoršen, radí mu věnovat se závažnějším tématům. Autor mu slíbí, že jeho rodinu konečně navštíví. – Mario si uvědomí, že by měl s milostnými avantýrami přestat, aby o Vendulu nepřišel. – Helena vyčte muži, že ji nikdy nevzal na zámky na Loiře, natož na dávno plánovaný výlet do Stráže nad Nežárkou. – Ráno na spisovatele čeká Bohumil i s rodinou, jsou usazeni na parapetu za oknem a dožadují se svého příběhu. Sotva se muž pustí do psaní o Vojtově truhlářské dílně a hezkém soužití s milujícím a silně věřícím tatínkem, přeruší ho Helena kvůli domluveným nákupům. – Muž v garáži obchodního domu ženě omylem přibouchne prst do dveří auta. Zraněná Helena mu navíc musí najít zakutálený prášek, aby on nezkolaboval. – Šejnoha se doma bez partnerky, kterou odvezla sanitka, cítí sám. Odhání nespokojenou Vendulu, jež mu vyčítá, že jí vnutil „sexistického“ Maria. – Starému muži se vrátí noční můra z pohřebního ústavu. Tentokrát do rakve spokojeně uléhá Helena a pohřebákům se svěří, že se už léta nemá na co těšit a že ji manžel potřebuje jen na domácí práce. Spisovatel se probudí s pocitem viny. Svolá své hrdiny a dá jim volnost. – Spisovatel se odhodlaně pustí do vaření a ženu vezme na slíbený zámek. Ta si však výlet neužije kvůli jeho nevhodnému chování během prohlídky. – Vztah Venduly a Maria je v troskách. Fotograf dívce odešle psaní, ve kterém jí oznamuje rozchod. Dívka na něho právem uhodí kvůli jeho nevěře a hádka vyvrcholí dramatickou žárlivou scénou. Mario později dopisu zalituje a neúspěšně se ho pokusí vyjmout z poštovní schránky. – Vojtovým rodičům dojde trpělivost a vydají se za automechanikem, aby je spojil s Ludmilou. Mají strach z toho, jak bude Vojta jednou žít bez jejich pomoci. Léčitelka jim slíbí synovo uzdravení. Matka se však zalekne, protože by chlapec bez hendikepu už nebyl jako dřív, a jeho proměnu zavrhne. – Mario omylem postřelí pošťáka, na kterého číhal u schránky. – Šejnoha překvapí manželku prosbou o posouzení povídky. V poslední době jí svá díla neukazoval, protože se bál kritiky. Žena se přizná, že vůči jeho tvorbě byla přísná záměrně, aby stále platil za kvalitního autora. – Policie zatkne Maria na jeho výstavě v Polsku za útok na poštovního zaměstnance. – Ve vězení si fotograf čte psaní od Venduly o svatbě se solidním kolegou Velebou. – Heleně je mladíka líto, ale Šejnoha myslí, že si „koule“, tentokrát u nohy, zaslouží. – U štědrovečerního stolu Vojta sfoukne svíčku zažehnutou betlémským světlem. Matka ji znovu rychle rozsvítí zápalkami a syna požádá, ať o tom před nábožným tátou pomlčí, protože mu na plameni záleží. Vojta se přemůže a tajemství udrží. Spisovatele konečně napadne chybějící název povídky a ke spokojenosti celé rodiny ji pojmenuje Betlémské světlo. – Helena doma v obýváku zahraje na klavír manželovi, poslouchají i přítomné literární postavy. Za oknem už na Šejnohu netrpělivě čekají pohřebáci... -mkm-