Dajori

Země původu

Česká republika

Copyright

2024

Rok výroby

2021—2023

Premiéra

14. 11. 2024

Minutáž

88 min

Kategorie

film

Žánr

sociální, rodinný, časosběrný, sociologický

Typologie

dokumentárnídistribučnídlouhometrážní

Originální název

Dajori

Český název

Dajori

Anglický název

Dajori

Pracovní název

Dajori – konečná stanice / Dajori – Konečná stanice

Anotace

Observační dokument o varnsdorfské romské rodině Hučkových s názvem Dajori natočili absolvent Katedry režie na pražské FAMU Martin Páv (nar. 1992) a člen redakce kulturního čtrnáctideníku A2 Nicolas Kourek (nar. 1993). Dvojice režijně spolupracovala již na epizodě Drag včera a dnes (2021) z dokumentárního cyklu České televize Queer. – Ve snímku Dajori, jehož název v romštině znamená „maminka“, tvůrci sledují manžele Marii a Enrica, kteří si berou do pěstounské péče dvě děti Mariiny sestry Ivy, jež se dostala do existenční nouze. Marii, která již vychovala několik vlastních dětí, přinese toto rozhodnutí mnoho starostí, zejména s Iviným pubertálním synem Samuelem, ale také určité znovuzrození mateřských instinktů. Péče o chlapce a jeho malou sestru Anabelu také upevní a emocionálně prohloubí Mariin vztah s manželem. Samuela, který trpí nepřítomností matky a rád se potuluje s kamarády, se starostlivá teta pokouší udržet v bezpečí domova. Postupně si však uvědomí, že mu v jeho vlastním zájmu musí dát určitou míru svobody. Hoch má ale problémy s dodržováním jakýchkoli nastavených pravidel. – Pávův a Kourkův snímek je vystavěn jako rodinné drama a stylizací připomíná hraný film. Rodinu Hučkových sleduje v průběhu tří let a vedle Mariina manželského vztahu a Samuelova obtížného dospívání bez matky, které dostává rozměry symbolického zápasu o jeho budoucnost, se věnuje také širšímu tématu nelehkého života romské menšiny v ekonomicky slabém českém pohraničí. Protagonistka přirovnává postavení Romů v České republice k životu havranů, kteří vysedávají v korunách stromů blízko jejího bydliště a mezi místními nejsou pro své hlasité krákání oblíbení. – Snímek Dajori byl veřejnosti poprvé představen na 28. mezinárodním festivalu dokumentárních filmů Ji.hlava v říjnu 2024, kde byl vyznamenán Cenou za originální přístup v sekci Česká radost a Cenou publika.

Obsah

V severočeském pohraničním městě Varnsdorfu žijí romští manželé Marie a Enrico Hučkovi. Aby pomohla své sestře Ivě, která se po zatčení svého partnera ocitla v existenční nouzi, ujme se Marie dvou z jejích devíti dětí. Devítiletého Samuela a dvouleté Anabely. Pokud si Iva nesežene do měsíce zaměstnání a odpovídající bydlení, stanou se podle dohody se správou sociálního zabezpečení Hučkovi jejich trvalými pěstouny. – Marie, která má s Enricem vlastní děti, sestře v její nepřítomnosti vyčte, že se nedokáže o ty svoje postarat. Nevěří, že se jí podaří postavit se na nohy. Když ale zhroucená Iva přijede na návštěvu, snaží se jí Marie dodat odvahu. Také Samuel má v matku malou důvěru. – K Marii dorazí její kamarádka, novinářka a sociální pracovnice Renata, která o varnsdorfských Romech právě dopsala diplomovou práci. Společně navštíví dům, ve kterém Marie žila se svými rodiči. Romka vzpomíná na násilnického otce. – Hučkovým, kteří bydlí v činžovním domě, bylo zvýšeno nájemné. Marie si přivydělává sbíráním bukvic. – Marie při rozhovoru s přítelkyní chválí Enrica, který je podle ní skvělým manželem. Nedokáže však nahlas říct, že jej miluje. Enrico v práci hovoří se svými kolegy o tom, jak zvládá tak velkou rodinu. – Samuel, který již prochází pubertou, se po vyučování stále více toulá, což Marii dělá starosti. Renata po rozhovoru se Samuelem Hučkovy přesvědčí, aby chlapec začal chodit na tréninky řeckořímského zápasu a měl více volnosti. – Samuel navštíví se svou matkou zábavní park. Iva jej prosí, aby se lépe choval a více snažil. Slíbí mu, že si jednoho dne jeho a Anabelu vezme zpátky k sobě. – Renata jede se Samuelem a dalšími romskými dětmi na výlet do přírody. Večer si s ním povídá o jeho toulání. Marie a Enrico se pohádají, ale následně se usmíří. Přijdou sledovat zápas, v němž Samuel získá medaili. Trenérka chválí jeho talent, ale současně mu dává poslední varování, protože zjistila, že se chlapec pral na ulici. – Celá rodina a množství přátel slaví Enricovy narozeniny. Oslavence překvapí Marie ve svatebních šatech. Za manžela se na místě znovu provdá, tentokrát při náboženském obřadě. – Samuel nepřijde večer domů. Marie má o něj velký strach a zavolá policii. Poté co je nalezen, mu pěstounka opět promluví do duše. Samu sebe již považuje za chlapcovu druhou matku. Obává se, aby stejně jako jeho otec neskončil ve vězení. – Marie Enricovi řekne, že jej miluje. Se svou velkou rodinou navštíví koupaliště.

Poznámka

Film vznikl pod záštitou vládní zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny a Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Ve snímku je použita citace z publikace editorky Karolíny Ryvolové O mulo! Povídky o duchách zemřelých: sbírka romských autorů (Praha: Kher, 2019).

Účinkují

Marie Hučková

Samuel Stankovič

Enrico Hučko

Kateřina Hučková

Valentýna Hučková

Anabela Stankovičová

Iveta Stankovičová

Viktorie Stankovičová

Jenny Stankovičová

Renata Klusáková

novinářka a sociální pracovnice

Alena Sobotková

sociální pracovnice

Věra Ferencová

Filip Šimonovský

Kristián Kragl

Petra Danková

Jan Hanzalík

Jaroslav Erben

Marie Ferencová

Marek Kočí

Jindřiška Kosíková

Roman Marcin

Vladimír Pups

Eva Sokolíková

Štáb a tvůrci

Původní filmový námět

Nicolas Kourek

Dramaturg

Ivana Pauerová-Miloševič, Jakub Režný (ČT)

Střih

Matěj Beran, Phil Jandaly (konzultant)

Zvuk

Adam Bláha (zvuk, záznam a mix zvuku), Nicolas Kourek (záznam zvuku), Martin Pffan (záznam zvuku), Marcel Halcin (záznam zvuku), Jiří Pícha (záznam ruchů), Matěj Lindner (střih ruchů a zvukových atmosfér), Klára Ondračková (střih zvukových atmosfér), Jaroslav Fryš (mix zvuku)

Postprodukce

Petr Kačírek (koordinátor), Česká televize (obraz a zvuk), Miloslav Čemus (obraz ČT), Pavel Hapala (obraz ČT), Radim Krištof (obraz ČT)

Výkonný producent

Jan Bodnár (Film & Sociologie), Roman Blaas (ČT)

Producent

Jan Bodnár (Film & Sociologie), Jarmila Poláková (Film & Sociologie)

Koproducent

Martina Šantavá (kreativní producentka ČT), Vera Lacková (Media Voice)

Vedoucí produkce

Robert Riedl (ČT)

Zástupce vedoucího produkce

Věra Nováková (ekonomka Film & Sociologie), Martina Jokešová (ČT)

Asistent vedoucího produkce

Martin Pffan (Film & Sociologie), Barbora Kousalová (Film & Sociologie), Dana Tuzarová (Film & Sociologie)

Výtvarná spolupráce

Jan Němec (grafický design)

Hudba

Písně

Romské písně

Zpívá Samuel Stankovičmužský hlas

Lokace

Praha, Varnsdorf a okolí, Staré Křečany, Brtníky (Staré Křečany), Liberec, Jablonné v Podještědí

Produkční údaje

Originální název

Dajori

Český název

Dajori

Anglický název

Dajori

Pracovní název

Dajori – konečná stanice / Dajori – Konečná stanice

Kategorie

film

Typologie

dokumentárnídistribuční

Žánr

sociální, rodinný, časosběrný, sociologický

Země původu

Česká republika

Copyright

2024

Rok výroby

2021—2023

Produkční data

konec distribučního monopolu 31. 12. 2026

Premiéra

festivalová premiéra 28. 10. 2024 (28. mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava)
slavnostní premiéra 4. 11. 2024 (kino Světozor, Praha)
předpremiéra 8. 11. 2024 (kino Centrum Panorama, Varnsdorf)
distribuční premiéra 14. 11. 2024 /přístupné bez omezení/

Distribuční slogan

I křivý strom dává stín.

Výrobce

Film & Sociologie, Česká televize (koprodukce), Media Voice (koprodukce)

Distribuce

Artcam Films

Technické údaje

Délka

dlouhometrážní

Minutáž

88 min

Distribuční nosič

DCP 2-D, MP4

Poměr stran

1:1,78

Barva

barevný

Zvuk

zvukový

Zvukový systém/formát

5.1, digitální zvuk

Verze

česká

Mluveno

česky, romsky

Podtitulky

bez titulků

Úvodní/závěrečné titulky

anglické, české

Pokud má uživatel případné doplnění či připomínku k některému z údajů, budeme rádi, když kontaktuje správce dat, viz sekce Kontakt.