Návštěvníci

Špicberky jsou souostroví, které se nachází na půli cesty mezi pevninským Norskem a severním pólem. Špicberky se oficiálně staly norským územím v roce 1925, kdy vstoupila v platnost Špicberská dohoda. Na souostroví neplatí vízová povinnost. Usadit se zde může každý, kdo si dokáže najít bydlení a práci. Longyearbyen je nejseverněji položené trvale osídlené město na světě. Žije zde asi dva tisíce čtyři sta obyvatel pocházejících z více než padesáti zemí. – Sociální antropoložka Zdenka Sokolíčková se spolu s manželem Jakubem a třemi malými syny odstěhovala do Longyearbyenu, aby studovala dopady klimatických změn a globalizace na místní obyvatelstvo. Klid izolovaných ostrovů a neustálá přítomnost rodiny jí přinášejí pocit vnitřní vyrovnanosti. Současně si uvědomuje, že nádhera Arktidy s tajícími ledovci pomalu mizí. – Respondentka č. 1. Učitelka, Norka. Hilde se na ostrovy přistěhovala kvůli manželovi, který pracoval pro důlní společnost, a přijala je za svůj domov. Chce na Špicberkách zůstat, přestože se obává změn, které možná na ostrovech nastanou. – Respondentka č. 7. Novinářka, Norka. Line vypráví o lavině, která v roce 2015 zasypala jedenáct domů v Longyearbyenu, a podivném počasí, projevujícím se v posledních letech. Obává se hrozivých následků globálního oteplování. – Respondent č. 12. Důlní elektrikář, Nor. Jon Gunnar vzpomíná na moc, kterou na Špicberkách měla důlní společnost. Kvůli zavírání uhelných dolů z ostrovů mizí stovky pracovních míst. – Respondent č. 15. Starosta, Nor. Arild popisuje vliv klimatických změn na ostrovy. Kvůli tání permafrostu je Longyearbyen jednou z nejznečistěnějších obcí v Evropě. Starosta však doufá, že se do budoucna město stane zcela bezemisním. – Jakub, který je polárním ekologem, považuje Arildovy plány za pokrytecké. K podobným iniciativám, které nejsou realizovatelné mimo nejbohatší země, se staví velmi skepticky. – Zdenka doufá, že se rodině podaří si pobyt na ostrovech, plánovaný na dva roky, prodloužit. – Respondentka č. 24. Farářka, Norka. Siv hovoří o výjimečnosti prostředí a životních podmínek na Špicberkách. – Respondentka č. 32. Pediatrička a knihovnice, Švýcarka. Silvia si i po devíti letech stále v Longyearbyenu připadá jako outsider. – Respondentka č. 58. Bioložka, Němka. Lilith se domnívá, že lidé, kteří na Špicberky přišli ze zahraničí, mají v komunitě horší postavení než Norové. – V místním luteránském kostele se koná mše u příležitosti stého výročí podpisu Špicberské dohody. – Zdenka vzpomíná na smrt své matky před sedmi lety. Zpívá v lokálním sboru. – Respondent č. 121. Podnikatel, Nor. Gustav kritizuje podle něj nespravedlivé nastavení norského systému sociální péče vůči nenorským obyvatelům Špicberk. – Respondentka č. 155. Studentka, Thajka. Varisa přijala Longyearbyen za svůj domov. Obává se, že bude ostrovy muset opustit. – Z rozhovorů s úředníky z místní správy Zdenka vyvozuje, že norskou vládu znepokojuje stoupající podíl cizinců ve špicberském obyvatelstvu. Současně však na souostroví nefinancuje žádné integrační programy. – Respondentka č. 184. Fyzioterapeutka, Norka. Postarší rodačce Kristin vadí sílící převaha angličtiny nad norštinou na Špicberkách. – Zdenku znepokojuje sílící proticizinecká rétorika norské vlády. – Respondentka č. 189. Šperkařka, Holanďanka. Marina sdílí Zdenčiny obavy. Vadí jí negativní nálada, kterou vláda vytváří. – Zdenka se snaží zorganizovat kurzy norštiny, o něž projevilo zájem množství lidí. Nedaří se jí však získat pro výuku prostory. Guvernér Špicberk i norská ministryně spravedlnosti jí odmítnou poskytnout rozhovor. Zdenka vypráví sen o teroristickém útoku, který se jí zdál. – Respondent č. 199. Kosmický fyzik, Etiopan. Fasil se na ostrovy přistěhoval s rodinou. Přestože má dostatek finančních prostředků, nedaří se mu sehnat zaměstnání a stálé ubytování. Situace jej rozčiluje, ale do své země, kde probíhá válka, se vrátit nechce. Zdenka se rozpláče, protože neví, jak by etiopské rodině mohla pomoci. Svěřuje se s tím, že se na Špicberkách již necítí tak bezpečně jako dřív a čím dál častěji se jí stýská po domově. – Norský kolega Thomas Zdenku upozorňuje, že je nemožné dělat výzkum a současně působit jako sociální pracovnice. – Zdenka vystoupí na slavnostech v Longyearbyenu s projevem, v němž shrne své dojmy ze Špicberk. S rodinou a ostrovany slaví své narozeniny. – Respondent č. 207. Umělec, Nor. Stein kritizuje zavírání dolů, rostoucí turismus a celkový přístup vlády k obyvatelům Špicberk. Souostroví nepovažuje za místo vhodné k stálému pobytu. – Zdenka se s rodinou vrací do České republiky. – V červnu 2022 norská vláda rozhodla, že odebere právo volit těm obyvatelům Špicberk, kteří v minulosti nežili alespoň tři roky v pevninském Norsku. Toto rozhodnutí se dotýká asi sedmi set lidí z celkových dvou tisíc pěti set tamějších obyvatel. Tento film je věnovaný všem, kteří museli ze Špicberk odjet dřív, než na to byli připraveni.