Olympijský mezičas

Režisérka Haruna Honcoop a čínský fotograf Ťiang Šeng-da v roce 2018 tajně zkoumají rozpadající se pekingský stadion postavený teprve o dekádu dříve pro Letní olympijské hry 2008. – Honcoop, která se narodila v Praze do česko-japonské rodiny, vypráví o komplikované historii strahovského stadionu a o významu tokijských Letních olympijských her 1964 pro poválečnou historii Japonska. Popisuje rozdílné přístupy k údržbě, respektive neúdržbě či likvidaci již využitých sportovišť ve třech zemích momentálně se chystajících již podruhé nebo potřetí pořádat olympiádu. V Japonsku, v Číně a ve Francii. – Při návštěvě rozpadlého olympijského muzea v řecké Olympii vypráví Honcoop o dějinách starověkých i moderních her. Zmiňuje, že pořádání letní olympiády v Athénách v roce 2004 přispělo k finančním problémům Řecka a že většina pořadatelských měst splácí související dluhy dlouhá léta. – Honcoop upozorňuje na nešetrný přístup tokijského magistrátu k olympijské infrastruktuře. Občanská aktivistka Misako Ičimura na protest proti pořádání her stanuje v parku, který má kvůli olympiádě zaniknout. – Francouzský architekt Marc Perelman vysvětluje, proč o pořádání olympijských her projevuje zájem stále méně měst. Honcoop popisuje brutální zásahy čínské vlády do života pekingského obyvatelstva v souvislosti s přípravou letních her v roce 2008. Hovoří s právničkou Ni Jü-lan, která zastupovala lidi vystěhované z likvidovaných čtvrtí. Za svou odvahu byla advokátka uvězněna a kvůli následkům mučení není schopna chodit. Vybudovaný stadion, známý jako Ptačí hnízdo, má přitom od konce her v roce 2008 problém najít využití. – V létě 2019 zahajuje Tokio oficiální odpočet roku zbývajícího do zahájení letní olympiády. Kuma Kengo, architekt nového stadionu budovaného na místě zbouraného olympijského sportoviště, hovoří o specifikách svého vítězného návrhu. Honcoop zmiňuje ekologický dopad stavby na pralesy jihovýchodní Asie. – Dokumentaristka se účastní dvou prohlídek tokijských olympijských areálů. První je oficiální, druhou pořádá antiolympijské hnutí. Účastní se též konference o možnostech reformování olympijských her. – Občanský aktivista Frédéric Viale hovoří o negativních důsledcích letních her na Paříž a Pařížany. Haruně Frédéricův výklad připomene vyprávění Ni Jü-lan. Honcoop hovoří s obyvateli chudé čtvrti Aubervilliers, kterou stavba olympijských objektů výrazně změní. – Filmařka si prohlíží stavbu vysokorychlostní železnice mezi Pekingem a horskými areály, kde se mají konat olympijské soutěže ve venkovních sportech. Zjišťuje, že v oblasti téměř vůbec nesněží a že pořadatelé budou muset použít umělý sníh. Bez úspěchu se snaží získat informaci, zda v Číně v souvislosti s novou olympiádou opět dochází k hromadnému vystěhovávání. – Zatímco v Tokiu probíhají poslední přípravy na letní olympijské hry, z Číny se do světa šíří pandemie Covidu-19. Olympiáda je zahájena až s ročním zpožděním, čímž se ještě více prodraží. Pokračující protipandemická opatření vylučující osobní účast diváků zničí naději na ekonomický přínos akce pro Japonsko. Proti pořádání her se v Tokiu konají rozsáhlé demonstrace. – Čínskou zimní olympiádu se z důvodu četných souvisejících kontroverzí část světa rozhodne diplomaticky bojkotovat. Čestným hostem zahájení her je ruský prezident Vladimir Putin, který o pouhé dva týdny později napadne Ukrajinu. – Haruna na Strahovském stadionu vylepuje plakáty s čínskými protirežimními karikaturami. – Z obav před gentrifikací se část obyvatel Aubervilliers dobrovolně stěhuje pryč. Čtvrť se mění v pochmurné staveniště dlouhodobě neudržitelných objektů. – Tokijská olympiáda stála téměř dvojnásobek nákladů odhadovaných při zvolení olympijským městem. Konečné náklady byly 13 miliard dolarů. – Čínská zimní olympiáda 2022 stála 38,5 miliard dolarů, tedy desetkrát více, než byl původní odhad. – Paříž utratila za olympijské výdaje nejméně 9,7 miliardy dolarů, z toho 3,25 miliardy dolarů podle odhadů pochází od francouzských daňových poplatníků. Kvůli vysoké inflaci se částka navýšila o 10 %. – Od února 2022, kdy Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu, zemřelo nejméně 450 sportovců a trenérů a bylo zničeno více než 500 sportovišť. Ukrajinský olympijský výbor doporučil svým sportovcům, aby se co nejvíce vyhýbali styku a fotografování s ruskými a běloruskými sportovci, kteří mají povoleno soutěžit pod „neutrální vlajkou“.