Osm let intenzivního pátrání stojí za dokumentárním filmem Roberta Kirchhoffa (nar. 1968) Kauza Cervanová o případu nitranských mladíků, kteří byli na začátku osmdesátých let odsouzeni k vysokým trestům za znásilnění a vraždu studentky medicíny Ľudmily Cervanové. Tvůrci se nesnaží najít odpověď na otázku, co se skutečně odehrálo osudné červencové noci roku 1976. Zaměřují se na události, jež následovaly v dalších letech a chtějí dokázat, že došlo k masivnímu zneužití justice pro likvidaci několika jedinců. A sledují také v průběhu času boj potrestaných mužů za očištění jmen v případu, který dodnes provokuje k mnoha otázkám, rozděluje slovenskou společnost a má podle nich stále otevřený konec. Obsahově i formálně propracovaný film využívá kromě přímých vstupů režiséra s protagonisty i množství archivních dokumentů, dobových reportáží nebo policejní nahrávky vynucených doznání. Na pozadí příběhu o zjevné svévoli soudní moci v socialistickém Československu sledují autoři stopu, vedoucí od bývalé StB až k politickým špičkám současného Slovenska, a jen naznačují možnost, že v případu mohli hrát roli i arabští piloti, kteří tehdy na Slovensku pobývali. Ukazují také naprostou neochotu napravit procesní pochybení, k nimž došlo před více než třiceti lety: nejabsurdnější moment případu nastal v roce 2006, kdy byl po odvolání Nejvyšším soudem SR potvrzen dřívější rozsudek a tři muži museli nastoupit znovu do vězení, neboť jim byly původní tresty ještě zvýšeny. Poškození v současné době čekají na rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku, kam se odvolali. – Na rozdíl od kooperujících odsouzených nebyli ve filmu ochotní vyjadřovat se příbuzní oběti. – Brutální vraždou mladé medičky se mj. inspiroval český kriminální snímek Bolero (2004; r. F.A. Brabec), proti němuž údajní pachatelé rozpoutali protestní kampaň. – Snímek Kauza Cervanová byl součástí podzimní přehlídky Současný slovenský film v českých kinech (2013). -jbh-
Fotografie dvacetileté medičky Ľudmily Cervanové, dobový obrazový materiál a rozhlasové hlášení o studentce, nezvěstné od 9. července 1976, připomínají události nedostatečně objasněné vraždy. – Policista Silvester Ižman se vrací k místu, kde bylo v říčce Čierna voda u obce Kráľová u Sence nalezeno spoutané tělo. – Normalizační televizní rekonstrukce osudového večera se vrací na diskotéku SSM a tendenčně odsuzuje skupinu mladíků, jež „se vzdala šance žít své normální životy, neboť se dopustila hromadného znásilnění a vraždy“. Podle reportáže trvalo pátrání pět let, protože se pachatelé, děti stranických funkcionářů, snažili vyšetřování zmanipulovat. – Soudce v rozsudku ze začátku osmdesátých let odříkává tresty od čtyř do čtyřiadvaceti let pro Romana Brázdu, Miloše Kocúra, Milana Andrášika, Stanislava Dúbravického, Pavola Beďače, Františka Čermana a Juraje Lochmana. – V rozhovoru ve francouzštině z roku 1990 vystupuje Čerman jen několik dní po propuštění z vězení. Beďač vysvětluje v jiném interview v angličtině, proč nemůže mlčet. – V televizní debatě z roku 2011 čtyři z odsouzených rekapitulují své životní příběhy. – Francouzka vypráví, jak její otec, pošťák na Champs Élysées, dostal dopis s prosbou, aby jej předal mladé pěkné dívce. Ona jako dívka na psaní, líčící příchod sovětských vojsk, odpověděla... – František Čerman přijíždí za francouzskými přáteli a baví se s nimi o svém procesu. Deník jedné z pošťákových dcer, které byly v roce 1976 na návštěvě v Bratislavě, dokazuje, že Čerman vůbec nebyl na diskotéce, z níž měl unést Cervanovou. – Miloš Kocúr vzpomíná s přáteli u řeky na večer, kdy byl právě zde, daleko od diskotéky. Kocúrovým kamarádům však nebylo umožněno svědčit u soudu. – Vyšetřovatel případu poslouchá policejní záznam z roku 1980 a konstatuje, že pachatelé si někdy vsugerují vlastní nevinu. – Dva soudní lékaři, kteří kdysi ohledávali Ľudmilino tělo, jsou přesvědčeni o tom, že praví pachatelé si odseděli zasloužené tresty. Mladší kolega před nimi tvrdí, že podle pitevní zprávy Ľudmilino tělo neneslo známky sexuální manipulace. Oba staří patologové uraženě odejdou. – Staří manželé Bačovi líčí, že tehdy viděli Ľudmilu na autobusové zastávce, kde nastoupila do auta s arabskými mladíky. Ani Bačovi nesvědčili. – Občanský aktivista Ivan Mačura rozkládá na stůl myšlenkovou mapu kauzy. Nemůže se smířit se skutečností, že dosud nedošlo k vyrovnání se s minulostí. Poukazuje na arabskou stopu, jež se line celým příběhem. Otec Ľudmily, podplukovník Cervan, se podílel na školení arabských pilotů v Piešťanech a měl úzké kontakty s arabskou komunitou v Československu. – Staří letečtí instruktoři vysvětlují, že kurzy pro zahraniční letce byly důležité pro státní pokladnu. Režisér se marně vyptává jednoho z pilotů, který stále žije na Slovensku. – Prokurátor Valašík čte závěrečnou řeč u soudu v roce 1982: pro tři obžalované žádá trest smrti. – Miloš Kocúr vysvětluje, jak došlo k doznání, jež je zachyceno na magnetofonové pásce. Policisté mu tolikrát opakovali svou verzi příběhu, že ji brzy uměl nazpaměť jako básničku. – Roman Brázda vypráví, že mu ve vazbě policisté říkali, že jeho žena zabila dceru a že dostala trest smrti. Psychicky zlomen opakoval nakonec celý příběh únosu Cervanové po vyšetřovatelích. – Milan Andrášik podepsal doznání za podobných okolností. Vyšetřovatelé mu navíc tvrdili, že ostatní podezřelí svalují vinu na něj. – Beďač se odmítl podvolit a byl vystaven nelidskému zacházení a ponižování. Proti jednání policistů podal stížnost, ale jediným výsledkem bylo obvinění a odsouzení za křivé svědectví a křivá obvinění. – V domě v Lausanne popisuje údajný svědek událostí Vladimír Varga, že proti obviněným svědčil, protože mu při výslechu bylo vyhrožováno fyzickým násilím. Jeho dopis z roku 1981, jenž poslal soudu z emigrace a v němž popírá pravdivost vynuceného svědectví, zůstal nedoručený. – Další svědkyně Viera Zimáková tvrdí, že případ byl vykonstruovaný a že vyšetřovatelé potřebovali už jen dosadit do svého scénáře konkrétní osoby. Psychicky zlomená, v odloučení od dítěte, které tehdy ještě kojila, dosvědčila, že viděla obviněné Ľudmilu unést. U soudu vše popřela a dostala kvůli tomu trest za křivé svědectví. – Televizní reportáž informuje o znovuotevření případu, o jehož konečném výsledku rozhodne Nejvyšší soud SR. – Obhájce Allan Böhm byl na začátku obnoveného procesu překvapen, že s ním obvinění mluvili o výsleších v roce 1981 více než o událostech roku 1976. Uvědomil si, že je případ vykonstruovaný, když zjistil, že všichni korunní svědkové se vynořili až pět let po vraždě. – Milan Andrášik drží protestní hladovku před vynesením rozsudku v obnoveném procesu. Pavol Beďač pronese u soudu působivou řeč. – Soud potvrdí vysoké tresty a několik obviněných musí znovu za mříže. – V emotivní hádce vyčítá Beďač kamarádu Andrášikovi jeho tehdejší doznání. – Kocúr se hlásí do výkonu trestu. – Ombudsman Otakar Motejl, který na konci osmdesátých let Kocúra obhajoval, je překvapen nad současným rozsudkem. – Režisér marně zpovídá soudce Nejvyššího soudu, který se odmítá vyjádřit. – Odsouzení muži se dobrovolně podrobují testu na detektoru lži u amerického odborníka Patricka T. Coffeyho, který kvůli tomu přijel na Slovensko. Jeho závěr je jasný: nemůžete znásilnit někoho, s kým jste se nikdy nesetkali. – Prezident Gašparovič jmenuje nové soudce, „arbitry demokracie“. Na oslavách v obci Krajná však na režisérovy otázky ke kauze Cervanová nechce odpovídat. – Americký odborník Robert E. Lee vidí celý případ jako výsměch justici. -jbh-
Peter Zagar
Kauza Cervanová
Kauza Cervanová
Cervan Cause
Kauza Cervanová
Normalizace / Normalizácia
film
dokumentárnídistribuční
dokument
Česká republika, Slovensko
2013
2005—2012
konec distribučního monopolu 31. 8. 2016
premiéra 19. 9. 2013 /přístupné bez omezení/
Pravda je jednoduchá. Lži jsou složité.
atelier.doc, s.r.o., ČESKÁ TELEVIZE (koprodukce), TS Kamily Zlatuškové (ČESKÁ TELEVIZE), Rozhlas a televízia Slovenska (koprodukce), Slovenský filmový ústav (koprodukce), Filmpark, s. r. o. (koprodukce)
dlouhometrážní
100 min
DCP 2-D, DVD
barevný
zvukový
5.1, digitální zvuk
česky, anglicky, francouzsky, slovensky
bez titulků
Akce: Ceny Trilobit Beroun 2013, Cena Vladislava Vančury a Čestná uznání FITES – Českého filmového a televizního svazu, Nadace Český literární fond a města Beroun za původní díla domácí filmové a televizní tvorby
2014
Beroun / Česká republika
Ceny poroty
Robert Kirchhoff
ČR koprodukce
Akce: Ceny slovenské filmové kritiky 2014, udělené Klubem filmových novinářů SSN za tvůrčí výkony v roce 2013
2014
Bratislava / Slovensko
Cena za slovenský celovečerní dokumentární film
Robert Kirchhoff
ex aequo (ČR koprodukce)
Akce: IGRIC – 25. ročník výroční národní tvůrčí ceny Slovenského filmového svazu, Unie slovenských televizních tvůrců a Literárního fondu SR za audiovizuální tvorbu roku 2013
2014
Bratislava / Slovensko
Filmová a TV dokumentární tvorba
Robert Kirchhoff
ČR koprodukce
Akce: 5. ročník, slovenské národní filmové ceny udělené Slovenskou filmovou a televizní akademií – SLNKO V SIETI 2014
2014
Bratislava / Slovensko
Nejlepší dokumentární film
Robert Kirchhoff
ČR koprodukce
Festival: 8. mezinárodní filmový festival Cinematik Piešťany
2013
Piešťany / Slovensko
Cena Cinematik.doc – nejlepší slovenský dokument
Robert Kirchhoff
Festival: 17. mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava
2013
Jihlava / Česká republika
Mezi moři – nejlepší dokument střední a východní Evropy (zvláštní uznání)
Robert Kirchhoff
Festival: 56. lipský mezinárodní festival dokumentárního a animovaného filmu DOK Lipsko
2013
Lipsko / Spolková republika Německo
Cena ekumenické poroty
Robert Kirchhoff
Festival: 56. lipský mezinárodní festival dokumentárního a animovaného filmu DOK Lipsko
2013
Lipsko / Spolková republika Německo
Zvláštní uznání v kategorii dokumentů nad 45 minut
Robert Kirchhoff