Sestra

Země původu

Česká republika

Copyright

2008

Rok výroby

2008

Premiéra

11. 12. 2008

Minutáž

65 min

Kategorie

film

Žánr

báseň, příběh, milostný

Typologie

hranýdlouhometrážní

Originální název

Sestra

Český název

Sestra

Anglický název

Sister

Anotace

Obsáhlý a hutný román Jáchyma Topola z roku 1993 Sestra patří k nejvýraznějším počinům moderní české literatury. Autor v něm používá různé narativní postupy (většinou píše v ich-formě), různé roviny jazyka včetně mnoha vlastních novotvarů, vrství nejrůznější příběhy a prostředí, podobenství, sny a vize, mísí poetickou obraznost s naturalistickým popisem a sugestivně a zároveň velmi kriticky líčí polistopadovou atmosféru s prudkými sociálními změnami. Jeho mladší bratr Filip Topol zhudebnil některé texty a se svou skupinou Psí vojáci vydal v roce 1994 desku Sestra. Právě ta byla prvotním impulsem pro tvůrce experimentálních snímků Víta Pancíře, který pro kapelu natočil několik klipů. Jeho snímek je tak vlastně už třetím a do značné míry samostatným uměleckým dílem se stejným názvem. V žádném případě se tedy nejedná o přepis, který je ostatně vzhledem k mnohovrstevnosti románu nemožný, nýbrž o „reimaginaci“, o inspiraci literárním textem. Filmař kromě drobných náznaků vypustil dobový kontext, sociální či politické konotace a dramatické příběhy postav z nejrůznějších míst. Z bohatého děje zůstal v náznacích zachován jen milostný příběh hlavního hrdiny Potoka a dívky Černé, jejich značně zjednodušená epizoda z tržnice a ozvuk Potokova života na skládce. Dále zůstaly jen čtyři sny, vyprávěné v komentáři. - Vít Pancíř ve svém celovečerním debutu (stopáží připomínajícím spíše středometrážní film) usiloval o rovnocenné postavení obrazu, hudby a slova. Se svým stálým kolegou, kameramanem Martinem Čihákem, pracuje s ruční kamerou a záměrně přibližuje vizuální stránku undergroundovým či amatérským filmům. Zachycuje své postavy dokumentaristickým způsobem (sleduje je většinou zpovzdáli a často za chůze) a právě tak zabírá krajiny, městské reály či skupinky lidí při popisu snů (bezprizorná mládež, Romové ve svém prostředí). Zároveň používá metodu koláže nejrůznějších předmětů a animace reálu. V prudkých střizích a někdy ve velkých detailech vrství desítky záběrů předmětů nejrůznějších druhů (hračky, různé ovladače, dobové fotografie). Významnou roli hrají i manipulované obrazy v zrcadle, žijící vlastním životem. Ve vyhraněně pocitovém, impresivním filmu nejsou žádné dialogy, protagonisté jsou anonymní (používáme tedy jména podle knihy, k nimž se ostatně hlásí i filmaři). Zvukovou vrstvu představuje hudba a písně Psích vojáků a literární text, čtený Filipem Topolem. Hlavní roli hraje Pancířův spolužák z VŠUP, výtvarník Jakub Zich, Černou představuje makedonská herečka Verica Nedeska, která se téměř současně objevuje i ve snímku Ivo Trajkova Ocas ještěrky (2009). - Svou formální stránkou i svou poetikou se Sestra odlišuje od přepisu jiné Topolovy prózy, tedy od Michálkova snímku Anděl Exit (2000), v němž dominuje hektičnost, připomínající divokou noční můru či drogovou halucinaci. Atypické a experimentální dílo má podle tvůrců svým silným audiovizuálním nábojem šanci zaujmout určitou skupinu diváků (přinejmenších těch, kteří znají knihu nebo CD a kteří jsou ctiteli bratrů Topolových). – Vzhledem k formě a mnohosti významů nelze „děj“ popsat, následující obsah je tedy jen velmi přibližný a neposkytuje dostatečný materiál pro představu o filmu. -tbk-

Obsah

Pod koláží školních fotografií mluví vypravěč o přátelích, o ztracených iluzích a o mizení času. – Asi pětatřicetiletý muž (Potok) opouští svůj neútulný malý byt. Míjí výlohy se spotřebními cetkami, z nichž některé jsou černobílé jako v minulosti (včetně portrétu Lenina mezi zbožím). – Svoboda a smrt jsou sestry. Hledal jsem mezi nimi a teď s nimi bydlím v malém pokoji. – Potok vejde do prázdného hlediště divadla Minor, v němž probíhá zkouška. Vpředu sedí blondýnka, která se s ním potom baví u baru. – Potok se vrací domů, hledí na svou tvář do zrcadla. Vybavuje si sen o cestě se svými přáteli do Osvětimi, kde se brodili popelem mrtvých židů. – Na pracovní projekci si pouští Potok s půvabnou černovlasou ženou (Černou) její záběry, jak těhotná myje v kuchyni nádobí. Pak doma kreslí a vzpomíná na kamaráda Davida, který se zbláznil. – Potok s Černou kráčejí ulicemi. Jsou sami uprostřed davu. Kouří spolu v zaplněné hospodě. Pak doma leží v něžném objetí. V zrcadle se objeví jejich nahá, jakoby pomoučněná těla. – Ve snu o Bohlerovi se připomíná přítelova starost o bezprizornou mládež z ulice i společný útok na sklad moderních hraček, kterým říkají tojfly a které vytlačily staré hračky včetně figurek indiánů (jednu figurku má Potok doma). Bohler způsobil výbuch budovy. – Potok a Černá se vydají na venkov. Procházejí městečky, vysedávají v hospodách, přespávají, kde se dá, třeba na autobusové zastávce. – Opilý Potok usne v hospodě uprostřed společnosti trhovců. Ti potom vezou dvojici v autě. – Potok se na bleším trhu stále opíjí. Černá pomáhá vařit obtloustlé blondýně, která si do otlučeného skříňáku s nápisem Masážní salon vodí kunčofty. Musí odmítat návrhy dotěrných trhovců. Později se stará o nemocného milence. Ten slyší ze starého stanu její smích... – Potok se sám vrací do svého bytu. Dál chlastá. Vybaví si sen přítele Žraloka o lidech knihy a o svobodných lidech tlupy – Romech (skupinky Romů před vybydlenými domy). Potok si s nimi opéká u ohníčku buřty. V jeho vizi městem chodí cikánské dívky, jež mají ve vlasech ohníčky. – Muž se oholí před zrcadlem. Ztracen čeká v supermarketu na nakupující ženu. Doma s ní sedí u stolu. Je to patrně jeho matka, on je za stolem oproti ní malý; je nešťastný. – Potokovi se vybavuje jeho sen, jak jako vlk Akéla prchal zemí se svou milovanou vlčicí Rakšou. – Muž vyrazí na skládku za městem. Bloumá v horách odpadků. Objeví tu obrázek vlčí smečky z knihy, kterou mu kdysi ukazovala Černá. – Zpět doma v bytě vidí v zrcadle tvář Černé. Ta tam později stojí těhotná u dřezu a myje nádobí... -tbk-

Poznámka

Použité nahrávky: Psí vojáci (Filip Topol – piano, klávesy, zpěv; David Skála – bicí; Luděk Horký – baskytara; Jiří Jelínek – saxofon): Teď jděte v pokoji; Valčík; Zpíval jsem...; Žralokův sen; Vlčí sen; Cestou II. CD Jáchym Topol & Psí vojáci – Sestra: Ohnivá voda; Cestou; Kdykoliv; Starý slova.

Štáb a tvůrci

Předloha

Jáchym Topol (Sestra – na motivy románu) (1993)

Scénář

Vít Pancíř, Jáchym Topol (úprava textu pro film), Michal Bregant (konzultace scénáře), Milan Klepikov (konzultace scénáře), Jiří Soukup (konzultace scénáře), Kristián Suda (konzultace scénáře)

Vizuální efekty

AVION FILM s. r. o., Jiří Šindelář (supervize)

Výkonná produkce

Jan Maxa

Hudba

Produkční údaje

Originální název

Sestra

Anglický název

Sister

Kategorie

film

Typologie

hraný

Žánr

báseň, příběh, milostný

Země původu

Česká republika

Copyright

2008

Rok výroby

2008

Premiéra

11. 12. 2008

Distribuční slogan

Film na motivy románu Jáchyma Topola s hudbou Psích vojáků.

Výrobce

endorfilm s.r.o., ČESKÁ TELEVIZE (koprodukce), AVION FILM s. r. o. (koprodukce)

Technické údaje

Délka

dlouhometrážní

Minutáž

65 min

Verze

česká

Titulky

bez titulků