Špendlík na motýla

psychologický

Typologie filmu

hraný

Anglický název

A Pin for the Butterfly

Minutáž

113

Země původu

Velká Británie, Česká republika

Copyright

1994

Rok výroby

1993 – 1994

Premiéra

23.02.1995

Jazyková verze

anglická

Režie

Hannah Kodicek

Scénář

Hannah Kodicek

Anotace

Příběh sedmiletého děvčátka Marušky, které svérázným způsobem vnímá absurditu stalinské éry 50. let.

Filmový režijní debut Hannah Kodicekové Špendlík na motýla vznikl v koprodukci s Velkou Británií, v níž autorka českého původu (Hana Kodíčková) žije od roku 1968. Hrdinkou částečně autobiografického snímku je sedmiletá Maruška, prožívající v Praze padesátých let své smutné dětství. Její matka Zina, vášnivě zapálená pro budování světlých zítřků, se pokouší uplatnit jako herečka ve svazáckém souboru. O holčičku se stará autoritativní babička, která je spíš přísná než chápavá, laskavý dědeček a sympatický strýček. Rodina, tísněná temnou dobou, nemůže zapomenout na lepší časy: babička, bývalá herečka, čas od času pořádá čajové dýchánky pro své staré přátele, strýček se netají odporem ke komunistickému režimu. Malá Maruška příliš brzy poznává, co je to přetvářka: jinak musí mluvit doma, jinak ve škole. Jen obtížně hledá rovnováhu mezi pravdou a lží. Její vnitřní svět je naplněn barvitými vizemi, do nichž se přelévá šedá zlověstná skutečnost „zvenku“. Holčička se přimyká k jedinému dospělému, jemuž důvěřuje, protože jí nikdy nelhal: ke strýčkovi, který se nakonec rozhodne k emigraci. - Na rozdíl od některých českých snímků, pojednávajících o padesátých letech prostřednictvím postavy malého dítěte (např. Vracenky, Šakalí léta) sleduje autorka „dobu temna“ s větším odstupem a v souladu se svou vlastní, byť pozdější zkušeností, ji shledává „neobyvatelnou“. Neklade si otázku, jak se v podobné době dalo přežít, případně důstojně žít. Pro svůj nezvyklý úhel pohledu a pro naléhavou, osobně zabarvenou výpověď však režisérka nenalezla přesvědčivý umělecký klíč. Vypjatě expresivní stylizace, nepodložená hlubší snahou o postižení složitějších problémů, působí místy až nechtěně směšně. Nejméně zdařilé jsou četné vyumělkovaně „poetické“ vize malé hrdinky. Ani kvalitní britský herecký tým v čele s Joan Plowrightovou a Ianem Bannenem se v nevěrohodně vykonstruovaném světě snímku nedokázal zorientovat. Exteriéry se natáčely v Praze a v menších rolích se ve filmu objevují čeští herci. -ap-

Obsah

Praha, 50. léta. Sedmiletá Maruška odříkává otčenáš před Mikulášem. Podle bot pozná převlečeného strýčka, ale babička jí to vymluví. – S dědečkem vystojí holčička u Vltavy dlouhou frontu na kapry. Hraje si s rybou ve vaně a lituje ji. Udělá se jí špatně a odmítne štědrovečerní večeři. Maruščina matka Zina, pracující ve svazáckém hereckém souboru, nepřijde ani na Vánoce. Babička se nepohodne se synem, který je právník, ale protože nevstoupil do strany, musí roznášet uhlí. – Ve vlaku cestou na výlet do hor Maruška vystraší a pobouří spolucestující, když nahlas vypráví o tom, že otec jedné spolužačky emigroval do Ameriky. – Maruška se smí s babičkou jít podívat do divadla na představení Jánošíka, v němž maminka hraje. Holčička hrdinu hlasitým křikem varuje před úklady; babička se na ni zlobí. Potom zavede vnučku do zákulisí za Zinou; matka, znetvořená líčidlem do podoby ohavné stařeny, však dítě vyděsí. – Dědeček vypráví Marušce před spaním strašidelnou pohádku o babě Jaze. Babička jí potom povídá o Bohu; ve škole však učitelka dětem tvrdí, že Bůh neexistuje. – Maruška se tajně kamarádí se spolužačkou Andreou, s níž se nesmí stýkat, protože její tatínek emigroval. Holčičky si vyprávějí o železné oponě, již si představují jako oponu z divadla. – Učitel Míša vypráví ve škole dětem o válce, o nenávisti k Němcům a o lásce k Rusům. Promítá jim dokumentární válečný film, plný drastických podrobností. – Sousedky se babičce posmívají, že je nafoukaná buržoazní panička. Stará žena zjistí, že její přítelkyně Anna Vodňanská spáchala sebevraždu a že se do jejího velkého bytu nastěhovala komunistická rodina. – Strýček za Marušku sní večeři, již jí babička poručila dojíst. Potom celá rodina pomáhá dívence dělat prvomájové ozdoby. Babička vyčte synovi, že svými otevřeně nepřátelskými názory na režim ohrožuje rodinu. – Maruška má noční děsy, v nichž ji straší baba Jaga a zpívající Stalin. – Babička nutí vnučku, aby chodila na hodiny klavíru a na balet, jak se na správně vychovanou dívenku sluší. – Holčička při procházce v lese s dědečkem sní o zlatém míčku, žabce-carevně a o krásném princi. – Maruška se strýčkem a jeho přáteli sleduje z altánku prvomájový průvod. Muži sarkasticky komentují veselý svazácký rej. Strýc uvažuje o emigraci; obává se, že bude kvůli svým názorům brzy zatčen. – V soukromém krámě Maruška vyslechne, jak sousedka-komunistka vyhrožuje řezníkovi. Potom stará zlomyslnice podotkne, že brzy dojde i na Maruščinu rodinu. – Měnová reforma připraví babičku o poslední úspory. Řezník zemřel; jeho obchod je zplundrován. – Maruška s Andreou si povídají o babě Jaze, která podle nich bydlí ve sklepě a drží tam děti v otroctví. – Babička jednou za čas pořádá pro své staré přátele a obdivovatele čajový dýchánek. Všechny okouzlí svými vzpomínkami a divadelním monologem z Wildeovy Salome. Babička vnučku nutí, aby zahrála na klavír, ale strýc se nervózní a vzpurné holčičky zastane. – Maruška v noci vyslechne rozhovor dospělých o komunistických koncentrácích. Má z toho potom zlé sny. – Na výletě u řeky si Maruška užívá na loďce s dědečkem. Potom však kousne matčina kolegu a milence Vasila, který ji chce vytáhnout z vody. Babička se pohádá se Zinou. – Holčička smí s prarodiči na maminčino vystoupení v továrně. Zině při ohnivé recitaci budovatelského textu nadzdvihává průvan sukně; za její „výkon“ ji dělníci odmění bouřlivým potleskem. Během občerstvení v kantýně se Vasil pohádá s dědečkem. – Na neděli je Maruška u matky. V noci ji vyděsí, když vidí Vasila, jak se s ní miluje. Dítě si myslí, že muž mamince ubližuje. – Ve škole učitelka dojatě pláče při písni o Stalinovi; potom nabádá děti k udavačství. – Dědečkovi se zhoršuje jeho vleklá plicní choroba. Stýček jednou nepřijde domů; babička je zoufalá. – Učitel Míša vyslýchá Marušku kvůli strýčkovi; dívenka však vystrašeně mlčí. Cestou ze školy zahlédnou s Andreou žebráka, plivajícího na plakát Lenina. – Nervózní babička vyčte vnučce, že přišla pozdě, a nabije jí za vzpurnost. Nutí ji cvičit na klavír. Strýček konečně přijde domů; jeho kamarád Adam byl zatčen a uvězněn. On se pro jistotu několik dní doma neobjevil a raději se bude i dál ukrývat. – Dědeček umírá; Maruška musí k matce. Mladá žena s dítětem nedokáže normálně mluvit. Od Vasila se Zina dozví, že kvůli bratrovým názorům byla propuštěna ze souboru. Udělá milenci scénu: nezastal se jí ze strachu. Muž ji vyhodí z bytu. – Zina se nastěhuje k matce. Vyčte bratrovi, že jí kazí život. Umírající dědeček se něžně rozloučí s vnučkou. – Maruška hraje na školním koncertě na počest nových pionýrů, ale udělá chybu a uteče z jeviště. – Dědeček zemře. Strýc se neodváží ukázat se na pohřbu. Mezi smuteční hosty v krematoriu se vetře pomlouvačná sousedka. – Do bytu vtrhnou tajní; když nenajdou strýce, všechno zpřeházejí a odvedou alespoň rodinného přítele, kněze. – Maruška si představuje, že dědeček je v nebi. - Vyhledá strýčka v malém bytě, kde se muž skrývá. Strýček jí řekne, že ho vyslýchali tajní. Myslí si, že si na něj brzy něco najdou a budou ho nutit ke spolupráci. Je rozhodnut emigrovat. – Maruška o tom napíše při vyučování Andree, ale učitelka psaníčko zachytí. – Vasil naléhá na Zinu, aby se bratra veřejně zřekla: potom bude moci zase hrát. – Maruška se svěří Andree, že chce odjet se strýčkem. Ten se však na neteř rozzlobí, že všechno prozradila. Bude muset změnit plány a zmizet už dnešní noci. – Když odmítne vzít neteř s sebou, schová se Maruška do korby náklaďáčku, jímž muž jede ke hranicím. Když ji tam po cestě strýc objeví, nemůže už dělat nic jiného, než vzít zkřehlou holčičku do kabiny. Náklaďák zastaví nedaleko hranice celníci, ale pohled na rozespalé dítě je obměkčí. – Andreina matka se od dcerky dozví, že Maruška mluvila o odjezdu. Babička se Zinou pochopí, že dítě odjelo se strýcem. – Strýc se na domluveném místě v lese setká s převaděčem. Během strastiplné cesty nočním lesem se Maruška diví, že místo železné opony podlézají jenom plot z ostnatého drátu. Pohraničníci uprchlíky objeví, ale svoboda je už na dosah ruky... -ap-

Hrají

Joan Plowright

babička

Ian Bannen

dědeček

Hugh Laurie

strýc

Imogen Stubbs

matka

Florence Hoath

Maruška

Ian Hogg

Velký strýček

Stevan Rimkus

Vasil

Rosalie Crutchley

Anna

Janet Henfrey

paní Veverková

Stephen Jenn

převaděč

Tomáš Hanák

Jánošík

Charles Pemberton

pan Černík

Georgia Warren

Andrea

Peter Gideon

Míša

Andrew Taylor

Adam

Alex Kingston

paní Solomonová

Merelina Kendall

učitelka klavíru

Glynis Brooks

učitelka

Caroline Hilmy

Lefka

Brendan Somers

Mackintosh

Tina Martin

paní Palaková

Roger Booth

muž s knírem

Des McNamara

vyšinutý muž

Gillian Martell

žena s papírovou taškou

David Hatton

stranický funkcionář

Barbara Keogh

členka strany

Dagmar Rosíková

učitelka tance

Věra Kalendová

žena na ulici

Naděžda Kreclová

2.žena na ulici

Martin Štěrba

Marek

Štáb a tvůrci

Pomocná režie

Jan Menšík

Asistent režie

Jan Záhumenský, Peter Kodicek

Technický scénář

Hannah Kodicek

Druhá kamera

Jiří Maxa

Asistent kamery

Ivan Jiránek

Návrhy kostýmů

Jan Růžička

Střih

Kant Pan

Zvuk

John Midgley

Triky

Flash company

České titulky

Jana Mertinová, Linguafilm

Producent

James Crawford, Václav Eisenhamer (ČT)

Vedoucí výroby

Ann Skinnerová, Jaroslav Kučera

Hudba

Hudba

Ilona Sekaczová

Nahrál

FISYO

Produkční údaje

Původní název

Špendlík na motýla

Anglický název

A Pin for the Butterfly

Souběžný název

A Pin for the Butterfly

Copyright

1994

Rok výroby

1993, 1994

Premiéra

23.02.1995

Výrobce

Skreba Films (London, Velká Británie), HEUREKA FILM, s.r.o., Channel 4 Films (London, Velká Británie), British Screen (London, Velká Británie; spolupráce)

Distribuce

Majestic Film, London

Technické údaje

Zvuk

Dolby Stereo

Verze

anglická

Titulky

české