Tmář a jeho rod aneb Slzavé údolí pyramid

Země původu

Česká republika

Copyright

2011

Rok výroby

2011

Premiéra

3. 5. 2012

Minutáž

199 min

Kategorie

film

Žánr

politický, esej

Typologie

dokumentárnídistribučnídlouhometrážní

Originální název

Tmář a jeho rod aneb Slzavé údolí pyramid

Český název

Tmář a jeho rod aneb Slzavé údolí pyramid

Anglický název

Obscurantist and His Lineage or The Pyramids' Tearful Valley

Pracovní název

Tmář a jeho rod

Anotace

Karel Vachek se ve svém dalším rozsáhlém dokumentárním eseji Tmář a jeho rod aneb Slzavé údolí pyramid věnuje hledání odpovědi na hranice lidského poznání, týkající se vztahu mezi racionálním pojetím světa a jeho různými „iracionálními“ výklady. „Můj film je o ezoterním pozadí lidského bytí... Neznáme a dlouho ještě nebudeme znát fyzikální podstatu prostoru mezi Bohem a zdejším prostorem. I tak se s ní spousta lidí snaží komunikovat. Ale kvůli nevědomosti nebo nedokonalým nástrojům, jimiž se sféry magie dotýkáme, dochází k mnoha tragickým i tragikomickým událostem.“ Pro Vachka znamená hledání především poučené tázání, proto se ve filmu setkává s nejrůznějšími lidmi, zaměřenými na oblasti „iracionálna“. Jsou to odborníci i laikové, někdy podívíni, jindy přímo pomatenci. Tvůrce vyhledává osoby, které poznamenal vlastní prožitek transcendentálního, Slovenku, jíž se zjevila Panna Marie, nebo rodinu, na niž v bytě útočí neznámá síla domácími předměty. Se štábem se vydává na místa záhadných přírodních úkazů, včetně údolí pyramid u bosenské Visočice. Diskutuje s filozofy, s vizionáři i se známými záhadology, Raymondem A. Moodym (odborníkem na posmrtný život) či Erichem von Dänikenem (propagátorem pobytu mimozemšťanů na Zemi). Zároveň člení vyprávění podle různých přístupů k transcendentnu. V první řadě ho zajímá náboženství, jež se institucionalizovalo na základě víry v boha. Hned v úvodních sekvencích zachycuje přípravu a mši papeže na letišti v Tuřanech nebo vede dialog s chasidem. Věnuje se otázkám vzniku světa, vztahu vědy k „nevysvětlitelným“ jevům, oblasti duchařiny, ezoterismu či animismu. Zkoumá různé jevy i prostřednictvím výkladu obrazů či textů. Netají svou skepsi ke „zjeveným“ pravdám, zároveň sám uznává, že dosavadní znalosti k existenciálnímu výkladu světa a lidstva nepostačují. Dvojlomnost pohledu, v němž neschází jeho tradiční smysl pro ironii a grotesknost situací, naznačuje i to, že je snímek uvozen, provázen a uzavřen úryvky ze zvukové nahrávky operety Mamzelle Nitouche, v níž Oldřich Nový (považovaný autorem za „anděla radosti“) vystupuje v dvojí roli jako klášterní varhaník Celestine a jako operetní autor Floridor. Oldřich Nový se objevuje i v záběrech z Fričových filmů Kristian a Pytlákova schovanka. – Po formální stránce postupuje tvůrce svým obvyklým stylem, přičemž se po právu spoléhá na důvěrnou spolupráci se svým stálým miniaturním štábem, kameramanem Karlem Slachem, který s ruční kamerou opět provádí divy, se zvukařem Liborem Sedláčkem a se střihačkou Renatou Pařezovou. Příznakem jsou různé zcizovací efekty, včetně diskusí a hádek s kolegy či dohadování „mimo záběr“. Opět používá dělené plátno, těží z přesahů mezi obrazovou a zvukovou stopou a místy používá paralelní montáž, jež vytváří nové významy dvou odlišných „akcí“. Příznačné jsou rovněž uplatněné koláže, hra s monitorem, umísťovaným v plenéru, vložené grafické titulky (včetně dlouhého výčtu válek ve 20. století) nebo použití „leitmotivů“ (kruhy v obilí, billboardy, větrníky a další stopy civilizace, kříž vrostlý do stromu, záběry zásobníků cementáren firmy Zapa a jiné). Samostatnou kapitolou je hudební dramaturgie od použití skladeb Oscara Petersona až po českou dechovku. – Jako obvykle se natáčelo na mnoha místech, tentokrát nejen u nás, ale i v cizině. – Vachek nezvykle cituje z jiných filmů, především z dokumentů svých žáků. – Jeho mohutný opus se opět radikálně vymyká mainstreamu a předpokládá pozorného a otevřeného diváka, jemuž na druhou stranu nepochybně poskytne četné náměty k přemýšlení.

Obsah

Myslím, že největší slabost současného myšlení tkví v přemrštěném přeceňování známého ve srovnání s tím, co zbývá poznat. Chceme-li ovlivnit toto myšlení tak, aby se neřídilo jen základní nenávistí ke každé usilovné snaze, je více než jindy na místě odvolat se na svědectví Hegelovo: „Duch je udržován v bdělosti a mohutně podněcován potřebou rozvíjet se v přítomnosti věcí jen potud, pokud na nich zůstává něco tajemného, co ještě nebylo zjeveno.“ Z toho si dovolíme vyvodit, že nelze pro nic a za nic pranýřovat naprostou neuvěřitelnost, neověřitelnou, ale vyplývající z ověřitelných zjištění. – André Breton, Šílená láska. – V londýnských ulicích jezdí autobusy s propagačním nápisem Bůh asi není, nebojte se a užívejte života. – Vachek se baví s expertem o záhadě pískovcových koulí u Mirošové nedaleko slovensko-české hranice. – Režisér debatuje s filozofem o skrytých dimenzích existujících entit a s dalším znalcem o staroegyptských bozích. – Na brněnském letišti v Tuřanech se připravuje mše s papežem. – Štáb navštíví bezdomovce pod mostem. – Písnička Vodňanského a Skoumala o vědeckém kongresu uvozuje protesty kvůli postavení vědy u nás a zároveň ilustruje názor, že vědci pojímají svět jen jako realitu. – Vachek medituje o astrálních světech a o poslání mágů. – Znalec mluví o starověkých civilizacích, jimž podle něj někdo „předal“ poznání. – Existují dva pohledy na skutečnost, jež nejsou komplementární. Podle Vachka lze mluvit o průniku transcendentní dimenze do fyzického světa. Věda a umění jsou ve svých špičkových projevech mystikou současnosti. Dokládají to třeba díla Hieronyma Bosche. – V Tuřanech probíhá přísně organizovaná papežská mše. – Vachek rozmlouvá s chasidem o křesťanství a židovství. – Po mši se filmař na letišti baví se ženou, vykládající o tom, jak je s ní a s jejím tělem manipulováno tajemným „systémem“. – Ze záznamu mluví filozof Egon Bondy skepticky o svém oboru. – Ukázky různých náboženských obřadů. – Vachek dělá rozhovor s mladou Slovenkou (protagonistkou dokumentu Víta Janečka Ivetka a hora), jíž se zjevila Panna Maria. Chce po ní přesný popis událostí a příliš se netají skepsí. – Režisér doma přerovnává stohy knih a časopisů věnovaných magii, mystice apod. – V souvislosti se zjevením jsou použity i záběry z filmu Terezy Nvotové Ježíš je normální!, v níž děti i dospělí podléhají extatickým náboženským stavům. – Štáb se účastní exkurze u geometricky poskládaných menhirů, tzv. Kounovské řadě. – Přednášející muž vykládá posluchačům v sále svou konspirační teorii manipulace médií a médii (čtyři části přednášky: Mediální polštář, Systém přístupu k informacím, Odhalení skandálu UFO, Protlačené technologie a ukradený svět). Podle něj vše řídí supertajné služby bez vědomí politiků. Paralelně si chasid navléká modlitební řemínky a mluví o smyslu obřadu. – Vachek se baví s kryptozoologem, který hledal v Mongolsku tajemnou bytost, zvanou olgoj chorchoj. Kvůli tomu tam záhadně onemocněl a přežil jen díky šamance. – V obchodním centru se pohybují kostýmovaní mimozemšťané. – Znalec starověku vykládá o Knize mrtvých. – Na setkání v Polsku mluví jeden léčitel a pak Polák o UFO. – Vachek hovoří o paranormálních jevech a o změněných stavech vědomí. – Na přednášce profesora Raymonda A. Moodyho, experta na „posmrtný život“ je plno. – Na plátně běží seznam válek během dvacátého století, v nichž zemřelo sto šedesát milionů lidí. – Ve zvuku je dlouhá pasáž z audionahrávky Mamzelle Nitouche. – Text: Stát a politika, společnost, výroba a obchod, jazyk a tvorba – to vše, co lze chápat rozumem, má i svůj nerozumný rozměr. – Záběry Oldřicha Nového z filmů Kristian a Pytlákova schovanka. – Vachek se v newyorském knihkupectví setká s autorem knih o mimozemšťanech Zechariem Sitchinem, uvažujícím o tom, že za Boha považovali lidé právě mimozemšťana. – Vachek konstatuje: „Já bych se z těch lidí zbláznil. Oni budou mávat na Boha, zatímco mají k dispozici díky počítačům síť, kterou si můžou vládnout sami.“ – Zatímco přednášející dál mluví o konspiraci, na Hradčanech řeční Barack Obama. – Filmař zpovídá barmanku z pražské kavárny Slávia, která tam i doma vídá duchy. – Raymond A. Moody přednáší o „životě po životě“. – Štáb navštíví byt, v němž záhadně létají předměty. – Známý záhadolog Erich von Däniken se svěřuje s postojem ke svým odpůrcům. – Jedna žena vykládá na shromáždění Moodymu o svých esoterických zkušenostech. – Ezoterismus je spjatý i s určitým druhem obrazů. – Léčitelka mluví o případu, v němž důležitou roli hrál hrob. – Moody zmiňuje zkušenosti lidí, kteří přežili svou smrt. – Rodina dál popisuje „útoky“ věcí v bytě; nikdo nic nevysvětlil ani neporadil. – Záběry odkazují na konflikt v Jugoslávii (vyhození mostu v Mostaru). Vachek se dohaduje s filozofem, zda agrese nesouvisí se střetáváním transcendentních bytostí a s růzností víry, náboženství a ritů na Balkáně. – U kultovního místa v Japonsku štáb natáčí básníka Gozoa. Ten mluví o básni, o UFO i o animismu. – Při rozhovoru s režisérem se Däniken zmiňuje o své snaze změnit zažité úhly pohledu na minulost světa. Lidstvo je podle něj výsledkem celokosmické evoluce, ale ne jejím vrcholem. Mimozemšťané nás podle něj dříve či později znovu navštíví. – Egon Bondy ze záznamu medituje o bohu. – Místní průvodce mluví o „pyramidách“ v oblasti hory Visočica v Bosně. Tyto pyramidy jsou ukryté pod zalesněnými pahorky a vykazují zvláštní fyzikální vlastnosti. Místní lidé věří v jejich magický zrod a moc. – Titulek: Nežijeme v koncentračním táboře světa pěti smyslů. – Strohý text oznamuje, že v 21. století zatím zemřelo ve válkách šestnáct milionů lidí. -tbk-

Poznámka

Ve filmu jsou použity fragmenty z filmů Jana Foukala, Martina Friče, Terezy Nvotové, Alaina Resnaise, Maura Andrizziho a Víta Janečka, dále výtvarná díla Davida Černého, Krištofa Kintery a Vladimíra Kokolii.

Hudba

Použitá hudba

Oscar Peterson (A Little Jazz Exercise)

Písně

A Little Jazz Exercise

Lokace

Česká republika, Slovensko, Spojené státy americké, Japonsko, Velká Británie, Bosna a Hercegovina, Polsko, Rakousko, Německo

Produkční údaje

Originální název

Tmář a jeho rod aneb Slzavé údolí pyramid

Český název

Tmář a jeho rod aneb Slzavé údolí pyramid

Anglický název

Obscurantist and His Lineage or The Pyramids' Tearful Valley

Pracovní název

Tmář a jeho rod

Kategorie

film

Typologie

dokumentárnídistribuční

Žánr

politický, esej

Země původu

Česká republika

Copyright

2011

Rok výroby

2011

Premiéra

slavnostní premiéra 18. 4. 2012 (kino Ponrepo, Praha)
předpremiéra 19. 4. 2012 (kino Ponrepo, Praha)
distribuční premiéra 3. 5. 2012 /přístupný/

Distribuční slogan

Nový filmový román Karla Vachka o mimozemských i zemských civilizacích, reklamokracii a demokracii počítačové sítě.

Technické údaje

Délka

dlouhometrážní

Minutáž

199 min

Distribuční nosič

35mm , DCP 2-D, DVD

Poměr stran

1:1,37

Barva

barevný

Zvuk

zvukový

Zvukový systém/formát

Dolby Digital, digitální zvuk

Verze

česká

Mluveno

česky, anglicky, německy, slovensky, polsky, bosensky

Podtitulky

české

Úvodní/závěrečné titulky

české

Ocenění

Nominace

Akce: 20. výroční ceny Český lev 2013 za filmovou tvorbu roku 2012

2013
Praha / Česká republika
Cena filmových kritiků a teoretiků za nejlepší dokument
Karel Vachek

Vítěz

Akce: 10. ceny Andreje Nikolaje Stankoviče

2012
Praha / Česká republika
Hlavní cena Animus
Karel Vachek

Vítěz

Festival: 15. mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava 2011

2011
Jihlava / Česká republika
Film New Europe Visegrad Prix (sekce Mezi moři)
Karel Vachek