Osmdesát dopisů

Země původu

Česká republika

Copyright

2011

Rok výroby

2010

Premiéra

21. 4. 2011

Minutáž

85 min

Kategorie

film

Žánr

drama, psychologický

Typologie

hranýdistribučnídlouhometrážní

Originální název

Osmdesát dopisů

Český název

Osmdesát dopisů

Anglický název

Eighty Letters

Anotace

Debutující režisér Václav Kadrnka (nar. 1973) v autobiografickém rodinném dramatu rekonstruuje jeden den v komunistickém Československu tak, jak ho prožil ve svých čtrnácti letech. Prakticky jediným dalším aktérem vyprávění je matka dospívajícího hrdiny. Dvojice během onoho dne absolvuje další pochůzky po úřadech, od nichž se matka snaží získat povolení vycestovat do Velké Británie. Každou volnou chvilku žena tráví psaním dopisu manželovi, který tam nedávno emigroval. Se synem ji spojuje mlčenlivé, pevné pouto. Emocionálním vrcholem dne pak není úspěch v jednání s úřady, ale četba manželova/otcova dopisu. – Než se Kadrnkovým v roce 1988 podařilo vycestovat, napsala režisérova matka manželovi několik desítek dopisů. Ten, na němž pracovala 29. března 1987, byl čtyřicátý čtvrtý. – Film nezobrazuje 80. léta pomocí obvyklých prvků (chybějí v něm rudé hvězdy, uniformy VB i budovatelské nápisy na ulicích). Autor si při popisu komunistické reality vystačí s monotónní barevností, chladnou odcizenou atmosférou a akcentovanými detaily a zvuky (např. zabouchávaných dveří). Záměrná absence „příznačných“ dobových reálií posouvá vyprávění do obecnější roviny, k abstraktnímu existenciálnímu dramatu. Minimalistický, úsporný, jemně cizelovaný komorní snímek pracuje s přesahem ke spirituálnímu poselství, svázanému s pocity stesku a touhy, jež sdílí rozdělená rodina. Využívá i svébytného, přetržitého rytmu vyprávění, spojeného se střídáním „nekonečného“ čekání a pohybu (jízda autobusem, rychlá chůze). Hybatelkou veškerého dění je přitom matka, naplňující s mlčenlivým odhodláním přesně stanovený plán pochůzek. – Snímek sice pracuje s esencí normalizační zkušenosti, ale sotva osloví diváky tematicky obdobných, ale „uživatelsky přátelštějších“ snímků typu Občanského průkazu. Má však zřejmě nakročeno k mezinárodnímu úspěchu, čemuž napomáhá reflexí absurdní vypravěčské poetiky 60. let i evropské „duchovní“ kinematografie (např. Andrej Tarkovskij). Svědčí o tom i jeho zcela mimořádné uvedení v sekci Forum na MFF v Berlíně 2011. Film, který vznikl skutečně nezávisle na strukturách české kinematografie, pomohli debutujícímu autorovi dovést k výslednému, poněkud odosobněnému tvaru zkušení spolupracovníci; vedle kameramana Braňa Pažitky především dramaturg a scenárista Jiří Soukup, který se zasloužil o filmy Vojtěch, řečený sirotek, Cesta pustým lesem a Sentiment. – Do hlavních a vlastně takřka jediných rolí obsadil režisér neherce s profesionální hudební zkušeností, kteří neobvyklým způsobem dokázali zviditelnit intimní vazbu mezi matkou a synem. Zvláštní uznání zaslouží zejména známá cimbalistka a zpěvačka Zuzana Lapčíková.Rastafariáni v Etiopii oslavovali sedmdesáté třetí výročí korunovace posledního etiopského císaře Haile Selassieho, kterého považují za ztělesnění Boha a spasitele afrického lidu. Rastafariáni, kteří nejčastěji pocházejí z Karibiku, Spojených států a Velké Británie, začali do Etiopie přicházet v roce 1955, kdy se Haile Selassie rozhodl věnovat pět set hektarů půdy všem Afričanům, kteří se budou chtít vrátit tam, odkud byli kdysi jejich předkové odvlečeni do otroctví. Darovaná území se nacházejí v malém jihoetiopském městě Shashemene a pro rastafariány, kteří se tam usadili, představuje nový život v Etiopii naplnění jejich víry.

Obsah

(29. březen 1987, Gottwaldov) Čtrnáctiletý Vašek se ráno probudí a uvědomí si, že matka odešla z domova. Vyběhne za ní z domu a povede se mu ji dohonit na zastávce meziměstského autobusu. Matka svolí, aby vynechal školu a jel s ní. V autobuse žena píše dopis, v němž manželovi dopodrobna popisuje začátek dne. Syn poklimbává. – (Brno) Zatímco matka cosi vyřizuje na úřadě u náměstka, musí na ni syn počkat ve vrátnici. – V nemocnici Vašek čeká v čekárně mezi pacienty. Lékař za úplatek napíše matce, která nedávno prodělala těžkou operaci, požadované doporučení. Týká se kladného vyřízení žádosti o vycestování zbytku rodiny za manželem do Velké Británie. – Na oddělení pasů a víz žena předloží úředníkovi tlustou složku, plnou nejrůznějších žádostí, formulářů a potvrzení. Díky Vaškovi, který zaběhne na poštu pro chybějící kolek, žena stihne podat další žádost včas. V dopisu manželovi, ve kterém pokračuje během čekání na syna, však poznamená, že ani tentokrát nedoufá v její kladné vyřízení. – Dvojice si odpočine v bytě kamarádky Alenky, která matce překládá příslušné části žádosti do angličtiny. Vašek si s matkou opakuje anglická slovíčka. – Matka koupí synovi nové prestižky. Druhé, větší, přibalí do kufříku s věcmi pro manžela, který celý den nosila s sebou. Je mezi nimi i stará černobílá fotografie školní třídy. – Zatímco čeká na matku, která zajde koupit manželovi ještě lovecký salám, objeví Vašek mezi dětmi na fotografii otce jako malého chlapce. Jeho tvář se však rozmazaná. – Matka se synem se v hotelové recepci na předem domluvené schůzce setká s anglickým manželským párem a vymění s ním nenápadně kufříky. Jde zřejmě o osvědčený způsob „komunikace“ mezi odloučenými partnery, dovolující vyhnout se úřední šikaně. Ve vyměněném kufříku je mimo jiné i dopis od manžela. Cestou domů si jej matka se synem pohnutě čte. – Večer si Vašek chystá učení do školy a pracuje na koláži, svědčící o jeho zájmu o zeměpis. Matka dokončuje další dopis. Je to v pořadí čtyřicátý čtvrtý, který manželovi napsala. Netuší, kolik jich ještě bude, než se setkají… -ap-

Hudba

Použitá hudba

Arvo Pärt (Pari Intervallo – výňatek ze skladby), Johann Sebastian Bach (Ich ruf' zu dir, Herr Jesu Christ – výňatky ze skladeb)

Produkční údaje

Originální název

Osmdesát dopisů

Český název

Osmdesát dopisů

Anglický název

Eighty Letters

Kategorie

film

Typologie

hranýdistribuční

Žánr

drama, psychologický

Země původu

Česká republika

Copyright

2011

Rok výroby

2010

Premiéra

premiéra 21. 4. 2011 /přístupný/ (kino Aero, Praha)

Distribuční slogan

Film, který ukazuje minulost jinak...

Nositelé copyrightu

Václav Kadrnka

Distribuce

ARTCAM, s.r.o.

Technické údaje

Délka

dlouhometrážní

Minutáž

85 min

Distribuční nosič

35mm , DCP 2-D

Poměr stran

1:1,85

Barva

barevný

Zvuk

zvukový

Zvukový systém/formát

Dolby Digital

Verze

česká

Mluveno

česky, anglicky

Podtitulky

bez titulků

Úvodní/závěrečné titulky

české

Ocenění

Vítěz

Akce: 2. ceny české filmové kritiky 2011

2012
Praha / Česká republika
Cena RWE pro objev roku
Václav Kadrnka

Nominace

Akce: 2. ceny české filmové kritiky 2011

2012
Praha / Česká republika
Nejlepší kamera
Braňo Pažitka

Vítěz

Festival: 52. soluňský mezinárodní filmový festival

2011
Soluň / Řecko
Cena FIPRESCI
Václav Kadrnka

Nominace

Akce: 9. Ceny Andreje Nikolaje Stankoviče

2011
Praha / Česká republika
Hlavní cena Animus
Václav Kadrnka

Vítěz

Festival: 52. soluňský mezinárodní filmový festival

2011
Soluň / Řecko
Stříbrný Alexandr
Václav Kadrnka

Vítěz

Festival: 19. Třinecké filmové babí léto / Trzyniecke Babie Lato Filmowe

2011
Třinec / Česká republika
Cena mezinárodní poroty Zlatý debut
Václav Kadrnka

Vítěz

Festival: 24. festival českých filmů Finále Plzeň 2011

2011
Plzeň / Česká republika
Zlatý ledňáček – kategorie celovečerní hraný film
Václav Kadrnka