Zahrada

Země původu

Slovensko, Česká republika, Francie

Copyright

1995

Rok výroby

1995

Premiéra

28. 9. 1995

Minutáž

95 min

Kategorie

film

Žánr

podobenství, lyrický

Typologie

hranýdlouhometrážní

Originální název

Zahrada

Český název

Zahrada

Anglický název

The Garden

Souběžný název

Záhrada

Anotace

Třetí celovečerní film slovenského režiséra Martina Šulíka Zahrada svou poetikou i tématem souzní s předchozí autorovou tvorbou. Hrdinou snímku, jejž režisér vytvořil s obdobným tvůrčím štábem, jako své předchozí snímky Neha (1992) a Všetko čo mám rád (1993), je muž na prahu „kristových let“, který musí řešit otázku, co udělá se svým životem. Nepraktický a uzavřený učitel Jakub se při hledání svých kořenů pokouší zpřetrhat svazky s městem i s lidmi, kteří ho v poslední době svými nároky pomalu ničili. Tedy především s podivínským otcem a se sobeckou milenkou, vdanou Terezou. V pozdním létě se Jakub přestěhuje do venkovského domu se zahradou, jenž kdysi patřil jeho dědovi a jejž má podle otce prodat, aby si mohl konečně koupit vlastní byt. Ani v idylickém prostředí Jakub svým problémům neunikne. Nevrátí se sice do práce, jež mu nepřinášela ani uspokojení ani peníze, ale jeho samotu neustále narušují „vetřelci“ zvenčí. Jakuba navštěvuje otec a naléhá, aby se konečně dal do pořádku a aby se choval jako dospělý muž. Spíš než atraktivní Tereza muže chápe „panna zázračnica“, venkovská dívka Helena, která má blízko k přírodě a kterou okolí (včetně její pobožnůstkářské matky) považuje za pomatenou. Jakuba navštíví postupně tři cizinci konkrétních jmen i názorů (svatý Benedikt, Jean Jacques Rousseau a Wittgenstein), kteří hrdinovi ani tak neukazují přímo cestu, nýbrž mu spíš naznačují, že následování rozumu směřuje v jeho případě do slepé uličky. Podobně jako jiní Šulíkovi hrdinové, ani Jakub svou situaci neřeší radikálně, ale dává se nést událostmi a jen postupně si uvědomuje, co vlastně chce a co nechce. Důležitou roli v jeho rozhodování hraje zanedbaný ovocný sad, v němž začne pracovat. Nakonec se rozhodne zůstat a po boku Heleny pokračovat v díle svého děda. Otec posléze synovo rozhodnutí i svéráznou podobu jeho nového života akceptuje. – Režisér se scenáristou Ondřejem Šulajem navázali na předchozí spolupráci. Vyprávění je členěno do kapitol, jejichž názvy předem navozují příští atmosféru, děj i myšlenkovou náplň, ale i zesilují duchovní rozměr Jakubova hledání sebe sama. Příběh, viděný tradiční optikou autorského poetického filmu 60. let a lehce poznamenaný vlivem Andreje Tarkovského, zaujme také kultivovanou kamerou (Martin Štrba) i hereckými výkony, především Mariána Labudy v roli hrdinova otce. – Na XXX. mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech 1995 získal snímek Zvláštní cenu poroty, Hlavní cenu FIPRESCI a Hlavní cenu ekumenické poroty. -ap-

Obsah

Jednou ráno Jakuba probudí jeho milenka Tereza, atraktivní vdaná žena, která je u jeho otce, krejčího, na zkoušce nové halenky. Tereza se s ním chce milovat, ale otec dvojici přistihne a vynadá synovi i jeho přítelkyni. Jakubovi potom vyčte, že je budižkničemu. Muž deset let pracuje jako učitel, ale ještě si nic nevydělal, ani ničeho nedosáhl. Otec nemá rád ani Jakubova kocoura, který podle něj dělá jenom nepořádek. Chce, aby syn prodal dům a zahradu po dědečkovi a aby si za stržené peníze koupil vlastní byt. – Jakub jede do dědečkovy zahrady. Ovocný sad je zanedbaný a plný plevele. Při pokusu dostat se dovnitř se pod Jakubem zboří chatrný plot. Na zahradě potom muž spadne do žumpy, zakryté shnilými prkny. Skleník se pod dotekem zbortí. Protože žádný z klíčů se nehodí do zámku, musí Jakub vlézt do stavení oknem. V sednici se usadili ptáci: mají hnízdo ve slamníku. V noci přijde bouřka a do domu teče děravou střechou. – Jakub najde před usnutím pod polštářem skříňku s deníkem, plným záznamů podivným písmem. Zjistí, že jde o dědovy zápisky, začínající datem 1912, a že je může číst s pomocí zrcátka. Týkají se pozorování přírody a úvah o ní. – Ráno si muž vezme ze skříně obnošené dědečkovy šaty. Zlikviduje zničený skleník. Na zahradě ho napadne vlčák a zažene ho na strom. Vzápětí se objeví mladá dívka, která se psa nebojí a klidně si s ním hraje. Pes však není její. Dívka, která se jmenuje Helena, ukáže cizinci modřiny; matka ji často bije. Všichni prý Helenu považují za bláznivou. Když se k ní Jakub neopatrně přiblíží, dívka vyděšeně uteče. – Večer si muž čte dědečkovy zápisky o sluneční soustavě: najde i starou mapu. – Ráno Jakuba probudí ovce, žeroucí slámu z rozbitého slamníku. Dům je „v obležení“ stáda ovčáka Benedikta, bosého starce, který Jakuba vyleká svou vášnivostí i řečmi o víře. Stařec muže donutí, aby mu umyl nohy, a vyčte mu lenost. Na odchodu Benedikt ukradne trychtýř a zboří plot. – Později Jakub plot opraví. – Helenu přivede její matka, aby se dcera cizinci omluvila za drzost. Stará žena donese Jakubovi láhev vína a vypráví mu, že měla dceru až v padesáti. Mluví o ní s pohrdáním, a tvrdí, že ji nikdy nebije. Jakub zjistí, že po včerejších podlitinách není na dívčině těle ani stopy. Helena, která prý neumí psát, napíše do vysypaného cukru na stole vzkaz zrcadlovým písmem. Pak na dvoře chytí černou slepici a „kouzlem“ ji uspí. – Jakub se koupe ve vaně na zahradě. Píchne ho vosa. Jablka, spadaná na zemi, lákají hmyz. Ve stodole objeví muž vosí hnízdo. Zrovna když se ho pokouší zlikvidovat, objeví se Tereza. Rozdychtěná milenka zaviní, že je vosy poštípají. Jakub se s ženou miluje a léčí jí vosí bodnutí. – Tereza milence nutí, aby se s ní vrátil do města. Jakub na ni marně naléhá, aby vztah ukončili. Milenka o tom nechce ani slyšet. Sklíčený muž ji vysadí na autobusové zastávce a dá jí lísku jablek pro děti. – V deníku se Jakub dočte, že děda zakopal na zahradě láhev slivovice. Vykope ji a večer se u ohně opije. – Jakub spravuje děravou střechu. Z cesty ho pozoruje Helena. Když muž spadne z žebříku, dívka mu spěchá na pomoc. Potom zjistí, že si z ní Jakub jen dělal legraci, a chce utéct. Muž na jejím těle zase objeví stopy po bití. Dívka vypráví, že matka si myslí, že spolu spí. Tvrdí, že Jakubův dědeček ji naučil psát. Učí muže naslouchat mravencům. – Do zahrady přijede neznámý, který se představí jako Jean-Jacques Rousseau. S hádavou manželkou a dětmi jede na svatbu, ale rozbilo se mu auto. Pořád řeční o ušlechtilosti, ale potom si bezohledně vezme Jakubovo auto a odjede. Místo toho mu nechá v zahradě svůj nepojízdný vůz. – Za Jakubem přijede otec. Vyčte mu, že už tři dny měl být v práci. Na rodný dům nevzpomíná v dobrém, ani na dědečka, který byl přísný podivín; věnoval se mimo jiné i boxu a dvakrát synovi zlomil nos. – Otci se vůbec nelíbí, že musí řešit Jakubovy problémy; dokonce ho prý vyhledala Tereza a řekla mu, že se chce kvůli milenci rozvést. – Jakub se snaží otce ostříhat, ale protože neumí zacházet se starobylými nůžkami, pokazí to. Aby otce usmířil, naloží se svými vlasy podobně. Dovolí otci, který neumí řídit, aby si sedl za volant Rousseauova vozu. Starý muž má z řízení radost. Na obědě v motorestu na syna naléhá, aby zahradu prodal. K údivu hostů a k nelibosti personálu si pak oba spokojení muži zazpívají několik španělských písní. Náladu jim nezkazí ani vyhazov na vzduch. – Jakub s Helenou češou jablka a moštují je. Dívka muži vypráví svůj sen a náhodou mu poraní ruku v drtiči ovoce. Aby uklidnila bolest, vymočí se mu na zhmožděninu. Po dni, plném pilné práce, se dvojice na zahradě umyje. Helena se zprvu brání sblížení, ale potom se s Jakubem pomiluje. – Jakub s Helenou pečou chleba. Dívka předčítá z dědovy knihy. Nečekaně přijede Tereza s dětmi a s manželem. Polekaný Jakub novou milenku skryje v domě. Manžel chce, aby Jakub otevřeně přiznal, že má s Terezou poměr. Muž však vše zapře a ženu hrubě urazí. Manžel ji uhodí a ona s pláčem uteče do auta. Nevítaní návštěvníci odjedou. Helena, která vše pozorovala oknem, uteče. – Jakub se opije. Ráno procitne v blízkosti neznámého muže, který mu řekne, že se jmenuje Wittgenstein a který tvrdí, že zabloudil. Chce, aby Jakub zahradu prodal: když mu však majitel nabídne jeden strom darem jen pod podmínkou, že ho nepokácí, dá mu na oplátku svou knihu. Potom odejde. – Jakub vyhledá Helenu ve vesnici, v domě její matky. Dívka je v podivném strnulém stavu, nepije, nejí a nemluví. Stará žena muži vyčte, že vše je jeho vina. Jakub milenku odnese do svého stavení. Přes všechny jeho snahy se Helenin stav nelepší. – Večer Jakub najde na podlaze mrtvé myši; v domě se objeví jeho kocour, který se podle otcových slov ve městě ztratil. Helena ožije a prosí o mléko. – Podzim pokročil. Helena a Jakub vápní stromy a obalují je drátěným pletivem. Dívka muže prosí, aby se nevracel do města. Naloží s ním stejně jako se stromy, a tak mu dokáže, že zima na venkově mu neublíží. Laškující dvojici vyruší otec. Přiveze Jakubovi výpověď ze školy. Dívka udivenému hostu předloží k večeři „ptačí mléko“ (smetanu, posbíranou z vroucího mléka). Když návštěvník nechce jíst, krmí ho. Rozzlobený otec synovi vyčte, že ho musel krýt v práci i před uraženou Terezou, a že navíc přichází o klientky kvůli svému podivnému účesu. Chce s Jakubem boxovat, ale jejich spor skončí nerozhodně. – Starý muž nakonec uzná, že se mu Helena, která se před ním klidně svlékne, líbí. – Jakub zůstane ve stavení. Pokračuje v psaní dědova deníku. Nastoupil v místní škole; jednou z jeho žákyň je i Helena, která dělá velké pokroky. – Helena trhá ze stromu poslední, zapomenuté jablko. Otec a syn sledují, jak dívka levituje nad stolem. Starý muž poklidně konstatuje, že je vše v pořádku. -ap-

Hrají

Dušan Trančík

Terezin muž

Ján Melkovič

starý Benedikt

Stanislav Štěpka

Jean-Jacques Rousseau

František Kovár

Wittgenstein

Štáb a tvůrci

Původní filmový námět

Martin Šulík, Marek Leščák, Ondrej Šulaj

Návrhy kostýmů

Mona Hafsahl /ž/

Zvuk

Petr Mojžíš

Vedoucí výroby

Jolanka Potašová

Hudba

Produkční údaje

Originální název

Zahrada

Anglický název

The Garden

Souběžný název

Záhrada

Kategorie

film

Typologie

hraný

Žánr

podobenství, lyrický

Země původu

Slovensko, Česká republika, Francie

Copyright

1995

Rok výroby

1995

Premiéra

28. 9. 1995

Distribuční slogan

Křehká komedie o tajuplném životě v zahradě.

Výrobce

Charlie's Bratislava (Slovensko), ARTCAM International (Francie), Slovenská televízia Bratislava (Slovensko), Slovenská filmová tvorba Koliba (Slovensko), Štátny fond kultúry Pro Slovakia (Slovensko), ČESKÁ TELEVIZE, Tvůrčí skupina Čestmíra Kopeckého (ČESKÁ TELEVIZE)

Technické údaje

Délka

dlouhometrážní

Minutáž

95 min

Verze

slovenská

Titulky

bez titulků

Ocenění

Vítěz

Akce: Ceny Igric

1996
Bratislava / Slovensko
Cena Igric za režii
Martin Šulík

Vítěz

Akce: 3. výroční ceny Český lev 1995

1996
Praha / Česká republika
Nejlepší scénář
Marek Leščák

Vítěz

Festival: 5. mezinárodní filmový festival slovanských a pravoslavných národů Zlatý bohatýr Minsk

1996
Minsk / Bělorusko
Cena za mužský herecký výkon
Marián Labuda

Vítěz

Akce: 3. výroční ceny Český lev 1995

1996
Praha / Česká republika
Nejlepší výtvarný počin
František Lipták

Vítěz

Akce: 3. výroční ceny Český lev 1995

1996
Praha / Česká republika
Nejlepší mužský herecký výkon ve vedlejší roli
Marián Labuda

Vítěz

Akce: Cena filmových kritiků

1996
Praha / Česká republika
Cena filmových kritiků

Vítěz

Festival: 5. mezinárodní filmový festival slovanských a pravoslavných národů Zlatý bohatýr Minsk

1996
Minsk / Bělorusko
Cena za ženský herecký výkon
Zuzana Šulajová

Vítěz

Akce: 3. výroční ceny Český lev 1995

1996
Praha / Česká republika
Nejlepší scénář
Martin Šulík

Vítěz

Akce: 3. výroční ceny Český lev 1995

1996
Praha / Česká republika
Nejlepší režie
Martin Šulík

Vítěz

Festival: 5. mezinárodní filmový festival slovanských a pravoslavných národů Zlatý bohatýr Minsk

1996
Minsk / Bělorusko
Hlavní cena – Zlatý bohatýr v kategorii uměleckých hraných filmů

Vítěz

Akce: 3. výroční ceny Český lev 1995

1996
Praha / Česká republika
Nejlepší scénář
Ondrej Šulaj

Vítěz

Akce: 3. výroční ceny Český lev 1995

1996
Praha / Česká republika
Nejlepší film roku

Vítěz

Festival: 44. mezinárodní filmový festival Mannheim

1995
Manhheim / Spolková republika Německo
1. cena diváků

Vítěz

Akce: Slovenská nominace na Cenu americké Akademie filmových věd a umění Oscar 1995

1995
Bratislava / Slovensko
Oscar za nejlepší cizojazyčný film
kandidatura filmu v 68. ročníku Ceny americké Akademie filmových věd a umění Oscar 1995

Vítěz

Festival: 30. mezinárodní filmový festival Karlovy Vary

1995
Karlovy Vary / Česká republika
II. místo v divácké anketě

Vítěz

Festival: 10. mezinárodní filmový festival Belfort

1995
Belfort / Francie
Zvláštní cena publika

Vítěz

Festival: Mezinárodní televizní festival Prix Italia

1995
Bologna / Itálie
1. cena – Prix Italia

Vítěz

Festival: Mezinárodní filmový festival Rotterdam

1995
Rotterdam / Nizozemsko
4. místo

Vítěz

Festival: Mezinárodní festival Cinema GIOVANNI

1995
Turín / Itálie
Zvláštní cena poroty

Vítěz

Festival: 5. festival mladého východoevropského filmu

1995
Chotěbuz / Spolková republika Německo
Zvláštní cena poroty

Vítěz

Festival: 5. festival mladého východoevropského filmu

1995
Chotěbuz / Spolková republika Německo
1. cena