Ceremoniář

komedie, hořká komedie

Typologie filmu

hraný

Anglický název

The Master of Ceremonies

Minutáž

90

Země původu

Česká republika

Copyright

1996

Rok výroby

1996

Premiéra

02.05.1996

Jazyková verze

česká

Režie

Jiří Věrčák

Scénář

Eva Kantůrková, Jiří Věrčák (spolupráce na scénáři)

Anotace

Budete mu fandit a budete se o něj bát. V titulní roli Jan Hrušínský.

„Tento film byl inspirován skutečným příběhem. Možná v něm někdo poznal sebe nebo své známé. S tím se při nejlepší vůli nedá nic dělat.“ To jsou závěrečné titulky snímku Ceremoniář, který lze nejspíše označit jako hořkou komedii s prvky politické satiry. Děj se odehrává v padesátých letech a líčí soukromou pomstu mladíka, jehož rodina doplatila na komunistický režim. František Valeš pracuje jako číšník v restauraci, která zbyla z hotelu jeho otce. Vede zdánlivě spokojený samotářský život. Když se však namane příležitost, uskuteční rafinovaný plán. Díky svým profesionálním znalostem se dostane na státní recepce, kde předstírá tajemné „poslání“. Na jeho noblesní hru naletí šéfové všech služeb a nakonec i straničtí papaláši. Pomsta je dokonána, když mladík s přehledem zhatí monstrózní pohřeb ministerského předsedy. Jeho budoucnost je však po tomto bohatýrském kousku krajně nejistá. Ani to však nemůže vyvážit jeho pocit zadostiučinění. – Spisovatelka Eva Kantůrková na sebe upozornila jako filmová scenáristka legendární Smuteční slavnosti (1969; r. Zdenek Sirový). Po mnoha letech se k této profesi opět vrátila. Zpracovala jistě atraktivní námět, v němž zkombinovala řadu reálií z komunistických dob a v němž zachytila typické dobové charaktery. Se značnou dávkou nadsázky a ironie poukazuje na vratkost režimu, ale i na „švejkovské“ rysy české povahy. Příběh však klouže příliš po povrchu, postrádá dramatický oblouk a drží se v rovině zábavné „zákulisní“ historky z minulých dob. Scenáristickým i režijním pojetím je určen spíše pro televizní obrazovku. Režisér Jiří Věrčák poskytl velkou příležitost Janu Hrušínskému, který v roli „číšníka ze staré školy, ale v nových dobách“ prokazuje sympatickou profesionální jistotu. -tbk-

Obsah

Padesátá léta. Z bývalého hotelu Valeš zůstala jen restaurace, kam chodí místní řemeslníci a lidé z okolí. Personál tvoří pan vedoucí, který dělá výčepního, syn bývalého majitele, mladý František Valeš, a servírka Helenka, která je do Františka zamilovaná. – Františkův život je určený otvírací dobou hospody a návratem domů ke kocourovi Kubovi, pro nějž Helenka vždycky něco zabalí. Mladík je spokojený. Jediného nepřítele má v domovnici, která má spadeno na Kubu. – Jednou Františka zastaví bývalý zaměstnanec jeho otce, Miloš. Tatínek ho kdysi vyhodil, protože kradl párky. Miloš teď zařizuje oficiální hostiny. Nabízí mladíkovi „kšeft“; podmínkou je však vlastní frak. A tak večer František v tatínkově fraku dělá číšníka při státní recepci. Miloš ho stručně instruuje: nesmí se přitom usmívat a nesmí hostům nic moc nabízet: stejně prý všechno „sežerou“. Akce je pod kontrolou vysoce postaveného tajného. – Po práci se Miloš vymlouvá, že teď nemůže Františkovi zaplatit. Mladík se ve fraku staví ještě v restauraci. Vedoucí ho před Milošem varuje. – František navštíví maminku ve venkovském domově důchodců. Stará paní mu klade na srdce, aby se s komunisty nezapletl a aby nedopadl jako jeho tatínek. – Jenže mladý Valeš se rozhodl změnit svůj životní stereotyp. Od výřečné referentky se dozví, kdy bude další recepce, a dostaví se tam. Tajným, kteří kontrolují prezenci personálu, řekne, že se jmenuje Zahrádka, a svou suverenitou je snadno přiměje, aby ho pustili dovnitř. Neunikne však pozornosti hlavního tajného. František přesvědčí šéfa protokolu, že na stoly by se hodily starodávné svícny. Chladnokrevně si získá i šéfa ochranky. Během obsluhování hostů doporučí správné přílohy primitivní dceři prvního muže ve státě. Pak se decentně postará o zcela opilého ministerského předsedu K., který ho označí za svého anděla strážného. Svým profesionálním vystupováním zaujme i Prvního. Mnohem větší zájem však mají o číšníka, který překračuje své kompetence, „zodpovědní hlídači“. Ti se domnívají, že Zahrádka byl někým nasazen. Šéf tajné služby přikáže podřízenému neznámého mladíka opatrně prověřit. – Miloš přijde za Františkem do hotelu Valeš. Zaplatí mu a varuje ho před „partyzánštinou“, kterou předvedl. – František se vydá znovu za maminkou a dá jí nějaké peníze. – V hospodě se parta karbaníků baví o tom, jak mají papaláši v jednom divadle zařízený tajný bordel, do něhož si vodí herečky. Pan vedoucí je marně napomíná. – Mladík přesvědčí referentku, aby ho „ve státním zájmu“ pustila do přípravny. Ukáže jí lednici, v níž si Miloš schovává hojné „zbytky“ z recepcí, a zdánlivě ledabyle si prohlíží svícny. – František překvapí Helenku tím, že ji pozve na neděli do kina. Doma vykládá Kubovi, že je čekají velké věci. Druhý den se vydá za šéfem protokolu. Začne mu hned po soudružsku tykat, tváří se velmi zasvěceně a profesionálně, a tak z něj dostane podrobnosti ohledně zítřejší „schůzky“ ministerského předsedy s herečkou Grábovou v divadelní sauně. – Miloš v hospodě varuje mladíka před referentkou, která prý slídila v přípravně. – Tajný a jeho šéf marně prohlížejí svícny (domnívají se, že v nich Zahrádka nechal nějakou zprávu). – František hledá doma Kubu a najde ho mrtvého na dvoře. Zakope ho. Ráno se však kocour objeví živý; obětí domovnice se stala jiná rezavá kočka. – Mladík jde do divadla za Grábovou a tvrdí, že je její „dnešní doprovod“. Protože ji viděl v neděli s Helenkou v biografu a protože se do ní zamiloval, dá jí brož po babičce. Pochopí, že Grábová se podvoluje jen z donucení. Doprovodí ji do sauny za ministerským předsedou, a pak se postará o pohodlí dvojice. Bonvivánský politik v něm kupodivu pozná „svého anděla strážného“. Mladíkovi je nanic, když vidí, jak policejní kameraman tajně natáčí i ty nejintimnější okamžiky. Zkušená Grábová po odchodu vynuceného milence pochopí, že sympatický muž patrně není „od nich“. – Tajný pouští záběry ze sauny Prvnímu. Ten to však označí za nechutné. – František na další recepci vidí, že Grábová, kterou si přivedl ministerský předseda, má jeho brož. Herečka mu slíbí lístek na premiéru. Tajný jejich natočený rozhovor pouští šéfovi. – Při premiéře si Zahrádky všimnou jak šéf ochranky, tak šéf protokolu. – Zamilovaný mladík nese herečce dárek. Vidí ji však, jak se před divadlem šťastně objímá se svým skutečným milencem. – Miloš čeká na mladíka v parku. Roztrpčeně mu oznámí, že byl „povýšen“: odjíždí dělat správce na ambasádu kdesi v rovníkové Africe. – Při návštěvě v domově důchodců se syn baví s nemocnou maminkou. Ta chce, aby si koupil černé šaty. – Zasvěcený karbaník v hospodě tvrdí, že bordel v divadle byl zrušen. – Helenka utěšuje Františka, který dostal zprávu, že maminka umřela. Mladík se pak zúčastní pohřbu v kostele u domova důchodců. – Při další recepci se k Zahrádkovi připojí šéf protokolu a poděkuje mu za to, že odhalil Milošovu rozkrádačku, za niž byl pachatel patřičně „potrestán“. Číšník si pak povídá se šéfem ochranky, který s nadšením chválí fízlování. – Upovídaný karbaník má k nelibosti pana vedoucího další důvěrné zprávy. Ministerský předseda leží ve špitále se žlučníkem a Grábová je tam také po pokusu o sebevraždu, když jí „zatrhli“ další premiéru. Vzápětí se František z rozhlasu dozví, že ministerský předseda zemřel. – V černých šatech se mladík vydá do mauzolea na Vítkov. Suverénně tu začne organizovat ceremonii. Šéf protokolu i šéf ochranky to s povděkem akceptují. Tajemný muž instruuje nejen fízly a různé politiky, ale nakonec i Prvního. Tvrdí mu, že studoval pohřební ceremonie francouzských králů. – Na trase pohřebního průvodu čekají tisíce naverbovaných lidí. Jenže František přesvědčí Prvního, že hrozí nebezpečí atentátu. A tak kondukt rychle jede do krematoria zadem. František vystoupí ze služebního tatraplánu v postranní uličce: svůj plán splnil. – První muž ve státě odhalí podvod. Nikdo z jeho vystrašených kolegů ani podřízených mu však nedokáže říct, kdo je Zahrádka a která tajná služba ho platí. Dceři Prvního více vadí, že podezřelý číšník jim mohl klidně plivat do polévky. – Tajný vyhledá Františka v hospodě; ptá se ho, zda nemá bratra. Potom hlásí svému šéfovi, že číšník všechno udělal jen z legrace. Nadřízený konstatuje, že se tak odhalila vážná vada v systému. Přikáže tajnému, aby mladíka buď získal, nebo zlikvidoval. – Nic netušící spokojený František odchází z domova na schůzku s Helenkou... -tbk-

Hrají

Jan Hrušínský

František

Jana Paulová

Helenka

Jana Švandová

Grábová

Jiří Krampol

zásobovač

Jiří Klem

šéf protokolu

Rostislav Kuba

šéf ochranky

Oldřich Vlček

šéf tajné služby

Milan Riehs

tajný

Ladislav Potměšil

(ministerský předseda) K.

František Němec

První muž ve státě

Bára Štěpánová

dcera Prvního

Jan Vala

vedoucí restaurace

Stanislav Bouchner

štamgast

Štáb a tvůrci

Pomocná režie

Magdaléna Čechová

Asistent režie

Lucie Blažková

Předloha

Eva Kantůrková (Černá hvězda – epizoda z románu)

Scénář

Eva Kantůrková, Jiří Věrčák (spolupráce na scénáři)

Technický scénář

Jiří Věrčák

Druhá kamera

Jan Kváča

Výprava

Ivan Ernyei, Marek Šíma, Dana Smržová

Návrhy kostýmů

Ivana Brádková

Producent

Petr Koliha

Vedoucí výroby

Ilona Jirásková

Zástupce vedoucího výroby

Zuzana Vrbová, Simona Machytková

Spolupráce

Antonín Chundela, Filip Halaška, Taťjana Čížková, Jitka Frimlová, Josef Váňa, Petr Kantor, Norbert Riedhof, David Skoumal, Václav Beneš, Ing. Jiří Baloun, Tomáš Schlesinger, Petra Nováková, Soňa Arnoldová, Jan Šindler, Zdeněk Janda, Pavel Chalupný, Jan Rokos, Jaroslav Dašek, Petr Rošický, Zoja Kodešová

Produkční údaje

Původní název

Ceremoniář

Anglický název

The Master of Ceremonies

Copyright

1996

Rok výroby

1996

Premiéra

02.05.1996

Výrobce

Česká televize, TS Petra Kolihy (Česká televize)

Nositelé copyrightu

Česká televize

Technické údaje

Barva

colour

Verze

česká