Po velmi úspěšné Obecné škole (1991) se scenárista a herec Zdeněk Svěrák znovu spojil v autorském tandemu se svým synem, režisérem Janem Svěrákem, při realizaci smutné komedie Kolja. Snímek (s titulem připomínajícím sovětské filmy jako Serjožka či Borisek, malý seržant) líčí všední trampoty osobitého starého mládence, který se nečekaně stane nevlastním otcem pětiletého ruského chlapce. Příběh se odehrává v posledním roce vlády komunistů a vrcholí legendárním zvoněním klíčů na Václavském náměstí v listopadu 1989. Poměrně dlouhý prolog zachycuje životní styl violoncellisty Františka Louky, protloukajícího se po výpovědi z filharmonie hraním v krematoriích a renovací hřbitovních nápisů. Jen kvůli neutěšené finanční situaci přistoupí František na fingovanou svatbu s Ruskou Naděždou, která nutně potřebuje české občanství. Manželka však záhy emigruje a hudebník se musí postarat o jejího synka. Sbližování stárnoucího muže a malého kluka tvoří hlavní osu vyprávění... – Film má všechny rysy svěrákovské poetiky, tedy dobře napsaný a prokomponovaný příběh, přesné charaktery, smysl pro detail i celek, timing, pečlivě vystiženou atmosféru jednotlivých prostředí, inteligentní (chvílemi i jemně černý) humor a jímavou lidskost. Místy se záměrně pohybuje na samé hraně přijatelné melodramatičnosti. Jen jakoby mimochodem vystihuje vzdálenou dobu před listopadem 1989. Z tohoto hlediska je zvláště zajímavý motiv vztahu Čechů k Rusům, tehdy tedy drzým okupantům. Velmi významnou roli v „ryze českém“ filmu hraje hudba Antonína Dvořáka a Bedřicha Smetany. Další předností je přesvědčivé herecké obsazení v čele se Zdeňkem Svěrákem a zejména s malým Andrejem Chalimonem. Ten byl nalezený po devíti měsících konkursů a hledání v jedné moskevské mateřské školce. Kolja nepochybně patří mezi nejlepší české polistopadové snímky. Navíc ověnčený Cenou americké Akademie filmových věd a umění Oscarem za nejlepší zahraniční film. – Scénář byl také zpracován do stejnojmenné knižní podoby, jde vydalo pražské nakladatelství Primus v roce 1996. -tbk-
Bývalý filharmonik, violoncellista František Louka, hraje s kvartetem v pohřební síni. Jako starý mládenec se značnou náklonností k něžnému pohlaví jemně provokuje zpěvačku Kláru, která při obřadu zpívá Dvořákovy Biblické písně. František má značné dluhy, proto shání práci, kde se dá. S varhaníkem Musilem vystupuje v dalším krematoriu. Kamarád mu doporučuje, aby si pořídil trabanta. – Louka bydlí v malebném bytečku ve věži na Malé Straně. Po návratu domů volá umělec milenkám, nejprve Helence a pak Zuzi, ale protentokrát má smůlu. Zůstane na noc sám. Čte si inzeráty a poslouchá Svobodnou Evropu. – Při práci v krematoriu František překvapenou Kláru neobtěžuje. O to větší má však úspěch, zpěvačka se s ním v jeho bytě pomiluje. Dostane potom škytavku a on jí radí, jak se jí zbavit. – Louka si přivydělává opravováním náhrobních nápisů na hřbitově. Hrobník Brož mu dohazuje kšefty. Chce za to stále slyšet vyprávění o tom, jak hrál František s Českou filharmonií Mou vlast v New Yorku a jak se po koncertě jeden černoch dojetím rozplakal. – Brož má doma plno dětí a zvířat a také těhotnou manželku Maruš. Louka mu dluží spoustu peněz. Hrobník mu nabídne výhodný obchod. Kdyby se hudebník oženil s Ruskou Naděždou, neteří jeho tety Tamary, dostal by za to čtyřicet tisíc. Svatba by samozřejmě byla fingovaná, jen aby Naděžda získala české občanství. František by si mohl koupit trabanta a ještě zaplatit část dluhu. Cellista to však rezolutně odmítne. – Louka jede na víkend do rodného městečka. Jeho maminka nemá ani ponětí, že syna vyhodili z filharmonie. Mluví o tom, že je potřeba spravit okapy. Ale František na to nemá peníze. Maminka mu dává za příklad jeho bratra Víťu, který emigroval a který se v cizině vzmáhá. – Louka sám čistí okap a najde v něm přívěsek, který však podle zdejšího klenotníka nemá žádnou cenu. – Po návratu do Prahy přijme František hrobníkovu nabídku. V hospodě se setká s ráznou tetou Tamarou i se svou nastávající, Naděždou. Ruska se živí jako překladatelka a má pětiletého synka. Louka dostane zálohu a brzy následuje svatba. Při obřadu hraje Musil, který je šokován, když vidí pro koho. – Svatba se slaví v panelákovém bytě u Naděždiných příbuzných. Podnapilý František, který vůbec neumí rusky, se rozhodne navzdory dohodě splnit své manželské povinnosti, protože se mu novomanželka líbí. Nakonec však musí spát na gauči v obýváku sám. – V zánovním trabantu kombi veze Louka okapové roury. Městečkem projíždí kolona sovětských vojáků. Maminka rozhořčeně mluví o tom, jak místní lidé s „Rusákama“ kšeftují. Myslí si, že Fráňa si vydělal peníze na zájezdu filharmonie. – Zpěvačka Klára se na Františka zlobí. Málem se kvůli němu rozvedla, a on se oženil. – Před bytem čeká na Františka mladá Slovenka Blanka, která se chce u něj učit na violoncello. Úspěšné svádění přeruší naléhavý telefonát od Brože. Na konspirativní schůzce v hospodě hrobník Františkovi sdělí, že Naděžda emigrovala do Západního Německa za svým přítelem, že nechala kluka u tety Tamary a že po Františkovi teď určitě půjdou estébáci. – Před bytem se brzy místo estébáků objeví dva saniťáci. Teta Tamara dostala záchvat, vezou ji do nemocnice a Františkovi nechají u dveří malého ruského kluka. – Brož nemůže vzít chlapce k sobě, protože se mu nedávno narodilo páté dítě. A tak si rozzlobený František musí vzpurného pětiletého špunta nechat u sebe. Chlapec s ním vůbec nekomunikuje. Nevlastní otec ho musí brát s sebou do krematoria. – Domovnice Buštíková se na kluka zvědavě vyptává a zlobí se na nájemníka, že nevyvěsil praporky k výročí. Z obav před estébáky Louka raději přilepí papírové vlaječky na okno. Chlapec poprvé promluví, když vidí sovětský praporek. Louka mu vypráví o ruské rozpínavosti a koupí mu ruské vejce. Přijde Blanka na hodinu a baví se s chlapcem rusky. Tak se František dozví, že se jeho svěřenec jmenuje Kolja. Nicméně posadí Kolju do plné vany, aby se mohl věnovat návštěvě. Kluk vyruší dvojici právě v nejlepším, a svůdce smutně rezignuje. – V nemocnici se Louka dozví, že teta Tamara umřela a musí Koljovi říct, že „babuška“ bude dlouho spát. Chlapec mu na přechodu nečekaně dá svou ruku. – Kamarádi z kvarteta radí kolegovi, co dělat. Muž se vydá do dětského ústavu pro formuláře. – Pak odveze Kolju za svou matkou. Tvrdí jí, že je to syn jeho jugoslávských kolegů. Najde chlapci na půdě staré loutkové divadlo. Kolja se však dá do řeči s ruskými vojáky, kteří před domem opravují náklaďák, a maminka vše pochopí. Odmítne se starat o Rusa. František jde s chlapcem za strýcem Růžičkou, který dá dítěti dřevěného vlčka a který vypráví o vizi krkonošského jasnovidce, podle níž komunisté půjdou letos od válu. Kolja chce mermomocí vidět v místním kině ruské grotesky a František koupí pět lístků, aby se mohlo promítat. – Po návratu do Prahy předá všetečná domovnice nájemníkovi předvolání na Bezpečnost. Na policii se Kolja drží svého „otce“ jako klíště. „Hodného“ estébáka Pokorného při výslechu brzy vystřídá „zlý“ kapitán Novotný. Dobře ví, že Loukova svatba byla fingovaná, ale vyslýchaný to nepřizná. – František koupí Koljovi boty. V metru se dá do řeči se svou známou a vystoupí bez chlapce. Po dlouhém hledání ho najde na stanici Moskevská. – Brož muzikanta znovu uklidňuje: Naděžda chce dostat dítě do Německa přes Červený kříž. – František si všimne, že Kolja je smutný. Zavolá své dávné milence Zuzi, učitelce ruštiny, a poprosí ji, aby chlapci přečetla po telefonu ruskou pohádku. – „Otec a syn“ se sbližují. Když Kolja dostane vysokou horečku, pomůže zoufalému Františkovi usmířená Klára, která v bytě pak zůstane přes noc. Po milování jí František vypráví, že byl vyhozen z České filharmonie za hloupý žert, který napsal do dotazníku. Muž dá Kláře přívěsek nalezený v okapu, který tam podle ní zanesla kavka nebo straka. – Uzdravující se Kolja chce pohádku po telefonu, ale místo Zuzi zvedne sluchátko její muž, a tak František vykládá chlapci česky pohádku o Budulínkovi. Malý Rus jí kupodivu rozumí. – Dvojice spolu stráví prázdniny. Po návratu do Prahy udělá František chlapci oslavu narozenin, neví ovšem, kdy se narodil. Dá mu jako dárek malé housličky. Dobrou náladu zkazí komisní úřednice ze sociální péče, Zubatá. Tvrdí, že chlapce si patrně převezmou sovětské orgány. František se rozhodne jednat. Ukryje se i s Koljou u kamaráda Houdka v rodném městě. Přijme tu místo v kolonádním orchestru. Jednou večer poslouchají oba muži Svobodnou Evropu a slyší o událostech na Národní třídě. – Kolja je na „tátových“ ramenou a s Houdkem mezi demonstranty na Václavském náměstí. Všichni zvoní klíči, včetně estébáků Pokorného a Novotného. – Na letišti předává smutný František chlapce Naděždě, která si pro syna přiletěla. – Louka vystupuje s Českou filharmonií na Staroměstském náměstí pod taktovkou Rafaela Kubelíka. Mou vlast poslouchá mezi diváky i těhotná Klára... -tbk-
Louka
Kolja
Klára
hrobník Brož
maminka
Houdek
Naděžda
Blanka
teta Tamara
Musil
Paša
Brožová
Pokorný
Novotný
Buštíková
Růžička
Zubatá
fotograf
pokladní v kině
fotograf
zlatník
David Rauch (druhá režie)
Zbyněk Mikulík, Ivo Špalj (mix zvuku)
Jiří Ježek (Space films), Pavel Šolc (Space films)
Mirko Škampa (odborná spolupráce)
Josef Suk (Smyčcový kvartet - Barcarola), Zdeněk Fibich (Nálady, dojmy a upomínky), Felix Mendelssohn-Bartholdy (Svatební pochod), Petr Iljič Čajkovskij (Nocturno), Bedřich Smetana (Má vlast - Tábor)
Hudba k písni V. G. Dobrynin
Kolja
Kolja
Kolya
Kolya / Kolya
film
hranýdistribuční
komedie, smutná komedie
Česká republika, Velká Británie, Francie
1996
1995
začátek natáčení 21. 8. 1995
konec natáčení 31. 10. 1995
distribuční premiéra 15. 5. 1996 /přístupný/
slavnostní premiéra 16. 5. 1996 (kino Blaník, Praha)
Nový rodinný film Zdeňka a Jana Svěrákových. Myslel si, že už nemůže být hůř, a netušil, že prožívá nejhezčí léta svého života. Český film o vpádu ruského chlapečka do života starého mládence a šťastné lásce v pozdní době.
BIOGRAF JAN SVĚRÁK, Portobello Pictures, ČESKÁ TELEVIZE, TS Helena Sýkorová – Karel Škorpík (ČESKÁ TELEVIZE), Cinemart, a.s., Pandora cinema, Centrum českého videa, a. s., Barrandov Biografia a. s., Překladatelské skužby Ing. Kristián Bílý a Barbora Hlaváčová
BIOGRAF JAN SVĚRÁK s. r. o., Portobello Pictures, ČESKÁ TELEVIZE, Pandora cinema
dlouhometrážní
108 min
35mm
1:1,66
barevný
zvukový
Dolby Stereo
česká, anglická
česky, rusky
bez titulků
české
Akce: Anketa českých filmových kritiků o nejlepší český film let 1990 – 2019
2020
Praha / Česká republika
1. místo
výsledky speciální ankety vyhlášeny 1. 2. 2020 na slavnostním ceremoniálu předávání Cen české filmové kritiky 2019
Festival: 30. dětský filmový a televizní festival Oty Hofmana Ostrov
1998
Ostrov nad Ohří / Česká republika
1. místo v anketě o nejúspěšnější film třicetiletí podle výsledku hlasování rodičů a sourozenců starších 15 let
Festival: 30. dětský filmový a televizní festival Oty Hofmana Ostrov
1998
Ostrov nad Ohří / Česká republika
1. místo v anketě o nejúspěšnější film třicetiletí podle výsledku hlasování dětí
Akce: Televizní anketa diváků o nejpopulárnější českou filmovou komedii století – anketa České televize a Týdeníku Televize Volíme veselohru století
1998
Praha / Česká republika
2. místo
udělené v pražském kině Lucerna 7. 11. 1998
Akce: 4. výroční ceny Český lev 1996
1997
Praha / Česká republika
Nejlepší střih
Alois Fišárek
Akce: 69. ročník Ceny americké Akademie filmových věd a umění Oscar 1996
1997
Hollywood, Los Angeles / Spojené státy americké
Oscar za nejlepší zahraniční film
Jan Svěrák
udělen 24. 3. 1997
Akce: 55. ročník Výročních cen Sdružení zahraničního tisku v Hollywoodu Zlaté glóby 1996
1997
Los Angeles / Spojené státy americké
Zlatý glóbus za nejlepší zahraniční film
udělen 18. 1. 1997
Festival: Finále Plzeň 1997 – 10. festival českých filmů
1997
Plzeň / Česká republika
Cena divácky nejúspěšnějšímu filmu
Jan Svěrák
udělená na základě hlasování festivalových diváků
Festival: 4. Febiofest '96
1997
Praha / Česká republika
Cena Kristián za nejpozohurodnější audiovizuální čin roku 1996 v oblasti hrané tvorby
Jan Svěrák
cena udělena 29.1.1997
Akce: 4. výroční ceny Český lev 1996
1997
Praha / Česká republika
Nejlepší scénář
Zdeněk Svěrák
Festival: Finále Plzeň 1997 – 10. festival českých filmů
1997
Plzeň / Česká republika
Cena za nejlepší mužský herecký výkon
Zdeněk Svěrák
udělená na základě hlasování čtenářů časopisu Cinema
Akce: 4. výroční ceny Český lev 1996
1997
Praha / Česká republika
Nejlepší režie
Jan Svěrák
Akce: 4. výroční ceny Český lev 1996
1997
Praha / Česká republika
Nejlepší mužský herecký výkon ve vedlejší roli
Andrej Chalimon
Akce: 4. výroční ceny Český lev 1996
1997
Praha / Česká republika
Nejlepší film
Akce: 4. výroční ceny Český lev 1996
1997
Praha / Česká republika
Hlavní ženský herecký výkon
Libuše Šafránková
Festival: Finále Plzeň 1997 – 10. festival českých filmů
1997
Plzeň / Česká republika
Cena za nejlepší ženský herecký výkon
Libuše Šafránková
udělená na základě hlasování čtenářů časopisu Cinema
Festival: 18. festival české filmové komedie Novoměstský hrnec smíchu Nové Město nad Metují
1996
Nové Město nad Metují / Česká republika
Hlavní cena poroty Zlatý Prim za scénář
Zdeněk Svěrák
za mimořádně zdařilé zpracování lidského příběhu z doby, která nás všechny poznamenala
Festival: Dětský filmový a televizní festival Oty Hofmana
1996
Ostrov nad Ohří / Česká republika
Čestné uznání poroty dospělých v oblasti filmové tvorby za námět a scénář
Jan Svěrák
Festival: Mezinárodní filmový festival Madrid 1996
1996
Madrid / Španělsko
Cena za fotogenický přínos k obrazovému ztvárnění filmu
Zdeněk Svěrák
Festival: Tachovská dýně 1996
1996
Tachov / Česká republika
Velká tachovská dýně
Jan Svěrák
Festival: 18. festival české filmové komedie Novoměstský hrnec smíchu Nové Město nad Metují
1996
Nové Město nad Metují / Česká republika
Hlavní cena poroty Zlatý Prim za režii
Jan Svěrák
za mimořádně zdařilé zpracování lidského příběhu z doby, která nás všechny poznamenala
Festival: Dětský filmový a televizní festival Oty Hofmana
1996
Ostrov nad Ohří / Česká republika
Čestné uznání poroty dospělých v oblasti filmové tvorby za námět a scénář
Zdeněk Svěrák
Festival: Mezinárodní filmový festival Madrid 1996
1996
Madrid / Španělsko
Cena za kameru
Vladimír Smutný
Akce: Česká nominace na Cenu americké Akademie filmových věd a umění Oscar 1996
1996
Praha / Česká republika
Oscar za nejlepší cizojazyčný film
kandidatura filmu podle návrhu České filmové a televizní akademie oznámeném na slavnostním večeru v pražském Lucernabaru 11. 10. 1996 v 69. ročníku Ceny americké Akademie filmových věd a umění Oscar 1996
Festival: 18. festival české filmové komedie Novoměstský hrnec smíchu Nové Město nad Metují
1996
Nové Město nad Metují / Česká republika
Hlavní cena diváků Novoměstský hrnec smíchu
Jan Svěrák
za smích diváků při 13,00 % promítacího času
Festival: Dětský filmový a televizní festival Oty Hofmana
1996
Ostrov nad Ohří / Česká republika
Hlavní cena Oty Hofmana – Křišťálová váza v oblasti filmové tvorby
Jan Svěrák
Festival: 9. mezinárodní filmový festival Tokio 1996
1996
Tokio / Japonsko
Cena za scénář
Zdeněk Svěrák
Festival: 18. festival české filmové komedie Novoměstský hrnec smíchu Nové Město nad Metují
1996
Nové Město nad Metují / Česká republika
Cena FITES za nejlepší scénář
Zdeněk Svěrák
Festival: 9. mezinárodní filmový festival Tokio 1996
1996
Tokio / Japonsko
Grand Prix
Jan Svěrák
Festival: Mezinárodní filmový festival Benátky 1996
1996
Benátky / Itálie
Cena Mezinárodni katolické organizace pro film a audiovizuální tvorbu
Jan Svěrák
Vyprávět pomocí obrázků – to je krédo vysoce ceněného kameramana, který právě slaví pětasedmdesáté narozeniny. Kamera po...