Modré z nebe

Země původu

Slovensko, Česká republika

Copyright

1997

Rok výroby

1997

Premiéra

17. 7. 1997

Minutáž

103 min

Kategorie

film

Žánr

tragikomedie

Typologie

hranýdistribučnídlouhometrážní

Originální název

Modré z nebe

Český název

Modré z nebe

Anglický název

Blue Heaven

Souběžný název

Modré z neba

Anotace

Poetická tragikomedie debutující slovenské režisérky Evy Borušovičové vychází z tradic slovenského filmu, představovaných v tomto případě snímky Dušana Hanáka nebo Martina Šulíka. – V komorním prostředí starého domu uprostřed zahrady se v podzimním čase odvíjejí epizody ze života tří osamělých žen tří generací. Svérázná keramička Marta se snaží udržet v pořádku chátrající dům, stará se o zahradu, o sklizeň a o zpracování různého ovoce. Má starosti s podivínskou matkou, bývalou tanečnicí z Čech Eliškou, i s osmnáctiletou dcerou Alicí. Dívka prožije první milostné štěstí a zklamání, jež nezůstanou bez následků. V domě se nakrátko objeví i dva muži: Alicin otec a Martin bývalý muž Viktor a Eliščin syn Honza, odevzdaný outsider a alkoholik. Naději přináší chápavý stavař Jozef, který by snad mohl Alici poskytnout otcovskou něhu a Martě vynahradit zmarněná léta bez lásky... – Snímek se soustřeďuje na vztahy mezi protagonistkami, zaznamenává jejich ženské spory (často hraničící s hysterií) i chvíle sounáležitosti a porozumění. Je rozdělen do několika „kapitol“, jež jsou vždy uzavřeny poetickými vizemi. V nich hraje důležitou roli čáp jako symbol zrození a možná i rodinného štěstí. Dílo vzniklo podle scénáře, jenž je bakalářskou prací studentky bratislavské VŠMU Jany Skořepové. Jistě zajímavé téma se však ukázalo být nad síly obou autorek. Symbolické sekvence nevyplývají z podstaty příběhu, který tak pouze „kolorují“. Kamera zkušeného Doda Šimončiče, vynikající (kytarová) hudba Ivana Krále ani účast Emílie Vášáryové, Jánose Bána, Jana Kačera či Zity Kabátové nedokážou překrýt nedostatky jak ve scénáři, tak v samotné realizaci. -tbk-

Obsah

Vize: tři ženy různého věku sedí v houpacích křeslech v trávě na kopci a pletou. Kolem nich chodí čáp.Babí léto. Ve starém domě s velkou zahradou nedaleko Bratislavy žije keramička Marta se starou matkou Eliškou a s dospívající dcerou Alicí. – Marta se ráno zaplete do „pastí“ na zloděje, jež neustále nastražuje Eliška. Spolu s ní pak objeví v dceřině pokoji mladého muže, fotografa Juraje. Martě se dívčin milenec vůbec nezamlouvá, ale Alica hystericky křičí, že ho miluje. – Podivínská babička, která vystupovala jako tanečnice v zábavních podnicích, vypráví vnučce, jak se seznámila s „Dědou I.“. Jeho popel má uložený doma v urně, stejně jako popel „Dědy II.“ – Juraj si odvede Alici do kůlny a fotografuje ji polonahou na uhlí. Chce se s ní pomilovat. Dívka se brání a on je na ni nečekaně surový. Pak se však dvojice usmíří. Vyruší ji babiččino volání. – Marta se stará o domácnost a o zahradu. V ateliéru vyrábí keramické zvonky, hrnečky, květináče, vánoční stromečky a podobné předměty. Má stále plné ruce práce. – Při zavařování švestek se pohádá s babičkou. Telefonoval její bratr Honza, který po nich ustavičně chce peníze. Marta jej napřed odmítne, ale nakonec kvůli Elišce ustoupí. – Všechny tři ženy se schovávají před mužem a ženou z místního úřadu, kteří se marně dobývají dovnitř. – Marta a Alica lisují víno z vlastní vinice. Matka ukáže dceři fotografii z kůlny, kterou dívka večer předtím roztrhala a zahodila do koše. Obě se zase hystericky pohádají. – Babička obléká Alici do svých starých šatů a vypráví o Dědovi II., jenž si ji kdysi vzal i s jejími dvěma dětmi po Dědovi I. – Matka na zahradě stříká fixírkou keramické objekty. Nestačí se ukrýt před úřednicí a úředníkem. Ti zpochybňují její právo na pozemek okolo domu. Rozzlobená Marta je postříká žlutou barvou. – Alica maluje v dešti. Všimne si jí stavař Jozef, který sem s kolegy přišel vyměřovat. – V noci vleze do pokoje za dívkou Juraj. Ona ho odmítá. Mladík jí se starou břitvou v ruce vyhrožuje, že se zabije, a náhodou se skutečně trochu poraní. Dívka ho ošetří a usmíří se s ním. – Vize: ženy pozorují na půdě hvězdy. Eliška dá napít čápovi z osvětlené nádoby.Hody. Matka připravuje v kuchyni jídlo. Ukáže dceři zkrvavenou břitvu, kterou našla. Má o Alici strach. Později se marně snaží obléct si sváteční šaty; nevejde se do nich. Baví se s bývalým manželem a Aliciným otcem Viktorem. Ten přijel na oslavu jejích padesátin. Rozhovor je velmi rozpačitý. – Tři ženy hodují s Viktorem na zahradě. Popíjejí k jídlu burčák. Otec se domníval, že se dcera přihlásí na medicínu. Ona se však nedostala na uměleckou školu. Podle matky však dobře maluje. Rodiče se před ní i před babičkou pohádají kvůli minulosti. Viktor na Martu chorobně žárlil a i teď jí vyčítá její bohémský život a známosti s umělci. Marta pochopí, že to byl on, kdo upozornil úřady na údajné nesrovnalosti s pozemkem. Vyhodí ho ze zahrady. Eliška ji za to udeří do tváře. – Juraj se v noci zaplete do babiččiných „pastí“. Teď je to on, kdo se chce s Alicí rozejít. Dívka je opilá a stále se mu směje. Ani nevnímá, že její milenec odešel. – Babička si ve sklepě zkouší lehnout do necek jako do rakve. Postraší tím Martu. Aby dceru potrápila, prohlásí, že půjde do domova důchodců. Obrátí se to proti ní: Marta je s tím svolná (nemyslí to ovšem vážně). Eliška pak ve svém pokoji pláče. – Alica řekne matce, že se rozešla s Jurajem. – Vize: ženy se pokoušejí roztlačit starého volkswagena-brouka. Do sklenic prší déšť. Kolem nich chodí čáp.Říjen. Babička na zahradě větrá svou starou garderobu. Jozef zdálky pozoruje dění u domku. Eliška a Marta nezávisle na sobě schovávají v domě láhve s pitím. – Přijede Honza. Alica ho brzy přistihne, jak popíjí při natírání plotu. Babička se vymlouvá: nalévá mu jen proto, aby nešel do hospody. Jenže muž se tam stejně vydá. V noci se po návratu setká se sestrou ve sklepě. Popíjejí spolu. Alkoholik Honza, který se jen tak protlouká životem, je plný marných předsevzetí. Opilá Marta si stěžuje na svůj zničený život. Kdysi měla milostnou aféru s jedním violistou a potom šla na potrat. Od té chvíle ji provází smůla. Má už jen jedno přání: dát rodinný dům do pořádku. Dvojice potom sleduje svítání. – Eliška ráno najde dceru se synem ve sklepě, jak spí. Mlčky jim připraví kyselé zelí a dvě láhve piva. – Honza před svým odchodem dokončí natírání plotu modrou barvou. – Všem třem ženám je špatně. Marta pochopí, že Alica je těhotná, ale je jí tak zle, že se na nic nezmůže. Dívka prohlásí, že dítě nechce. Odchází z domu do nemocnice. – Marta pálí na zahradě větve. Pláče. Večer se Alica vrací. Matka s dcerou se mlčky obejmou. – Vize: tři těhotné ženy češou broskve ze stromu.Dušičky. Alica opět maluje v plenéru. Přidá se k ní Jozef. Až teď jí řekne své jméno. Pak ji odvede do lesa k velkému stromu. Poradí jí, aby položila ruce na kmen a všechno řekla. Nechá ji o samotě. Dívka promlouvá ke stromu svou vlastní „řečí“. Zoufale pláče. – Doma objeví Alica vyparáděnou babičku. Ta poklidně vypráví o své známosti se židovským inženýrem, který se za války schovával na půdě jejich domu ve městě a který zahynul při bombardování. Čekala s ním dítě a samovolně potratila. – Alica se sbližuje s Jozefem. Ten se ji snaží rozptýlit. – Smutná Marta řekne Elišce, že se Honza zabil, když v opilosti vypadl z okna. Babička to odmítá vzít na vědomí. – Marta ze zoufalství rozbije v ateliéru keramické zboží, které dělá jen kvůli penězům. – Na návštěvu přijde Jozef. Objeví se tu úřednice, která se omluví: s pozemkem je všechno v pořádku. Jozef pomáhá Martě krájet jablka a jemně jí ošetří říznutí. Alica je pozoruje. Marta je náhle klidná a šťastná. Směje se s Jozefem. Alica spokojeně zakleje, stejně jako občas klejí matka i babička. – Vize: Tři ženy pozorují na komíně vejce v čapím hnízdě. -tbk-

Hrají

Slávka Malčáková

Alica

János Bán

Mluví Štefan Bučko
Jozef

Jan Kačer

Mluví Ján Kroner
Viktor

Juraj Nvota

úředník z Místního úřadu

Soňa Ferancová

úřednice z Místního úřadu

Štáb a tvůrci

Pomocná režie

Barbora Kardošová

Původní filmový námět

Jana Skořepová

Scénář

Jana Skořepová, Eva Borušovičová (spolupráce na scénáři)

Asistent kamery

Petr Nečas

Architekt

Aleš Votava

Návrhy kostýmů

Lea Fekete /ž/

Masky

Juraj Šteiner

Vizuální efekty

Studio Honza, Jan Kotovský

Zvláštní efekty

SFX, spol. s r.o. (pyrotechnické efekty), František Rakitski (pyrotechnik)

Vedoucí výroby

Ivan Filus

Zástupce vedoucího výroby

Jana Horáková

Spolupráce

Gabriela Liptáková

Hudba

Nahrál

Talichovo kvarteto

Produkční údaje

Originální název

Modré z nebe

Český název

Modré z nebe

Anglický název

Blue Heaven

Souběžný název

Modré z neba

Kategorie

film

Typologie

hranýdistribuční

Žánr

tragikomedie

Země původu

Slovensko, Česká republika

Copyright

1997

Rok výroby

1997

Premiéra

premiéra 17. 7. 1997 /doporučená přístupnost od 12 let/ (kino Lucerna, Praha)

Distribuční slogan

Nový československý film. V hlavních rolích Zita Kabátová a Emília Vášáryová.

Výrobce

Charlieʹs (Slovensko), IN Film Praha spol. s r.o., Česká televize (spolupráce), TS Čestmíra Kopeckého (Česká televize), Slovenská televízia Bratislava (spolupráce), Hlavná redakcia literárne-dramatického vysielania (Slovenská televízia Bratislava)

S podporou

Sorosova centra pro současné umění

Nositelé copyrightu

CHARLIE'S, Česká televize, IN FILM PRAHA, Slovenská televízia Bratislava

Technické údaje

Délka

dlouhometrážní

Minutáž

103 min

Původní metráž

3 000 metrů

Distribuční nosič

35mm

Poměr stran

1:1,66

Barva

barevný

Zvuk

zvukový

Zvukový systém/formát

Dolby Stereo

Verze

slovenská

Mluveno

česky, slovensky

Podtitulky

bez titulků

Úvodní/závěrečné titulky

slovenské