Nostalgická komedie Báječná léta pod psa vznikla podle stejnojmenného bestselleru Michala Viewegha z roku 1992. Autor v knize zachytil s humornou nadsázkou osudy svých rodičů i příběh vlastního dospívání. Na vděčnou látku zakoupil autorská práva Jiří Ježek (Space films), scénář napsal chicagský usedlík Jan Novák (spoluautor scénářů k filmům Valmont, Šeptej a Nejasná zpráva o konci světa). Produkčně náročnou „rodinnou ságu“, odehrávající se v letech 1962-90, režíroval Petr Nikolaev jako svůj celovečerní hraný debut. Hořká komedie ze života svérázné české rodiny se opírá především o atraktivní téma: šedá léta socialismu jsou totiž pro mnohé pamětníky zároveň šťastnou dobou jejich mladí nebo puberty. – V rolích Kvidových rodičů zaujme charismatická dvojice Libuše Šafránková-Ondřej Vetchý, do úlohy slídivého soudruha Šperka byl výtečně obsazen Vladimír Javorský. – Příběh se soustřeďuje především na trampoty Kvidova otce, excentrického dříče s vysokoškolským diplomem, kterého jeho úsilí zabezpečit rodinu bez ztráty důstojnosti, dovede až na hranici šílenství. Ve stejné době prožívá mimořádně nadaný Kvido své problémy s literární tvorbou a s dospíváním. Snímek, zaměřený především na lidské vztahy a vášně, tak akcentuje spíše „vážnější“ polohu vyprávění a vybočuje z mainstreamového proudu českých komedií o vykutálených přizpůsobivcích z rodu Homolků a Nováků. Svým tématem i zařazením do doby normalizace připomíná úspěšný titul Díky za každé nové ráno. Mozaikovitá epopej s trpkým humorem a s prvky retro stylu se bohužel nevyhnula jisté roztříštěnosti, která výsledné podívané ubírá na atmosféře i na dramatickém tahu. Z filmových komponentů, které Vieweghově příběhu dodávají na půvabu i věrohodnosti, stojí za pozornost zejména standardně kvalitní kamera (Martin Duba) a střih (Alois Fišárek), dobově výstižné kostýmy Kataríny Hollé (Šakalí léta), malebné lokality a stylové bytové zařízení (architekt Milan Býček). – Téměř současně s Báječnými léty pod psa vznikl další snímek podle Vieweghova jiného románu Výchova dívek v Čechách. -bič-
Praha 1962. Rodinný přítel Zvára vymění pro nastávající maminku Milenu s řezníkem šusťák z Milána za vepřovou kýtu. Stydlivá rodička slíbí své gynekoložce Zitě, že porodí přesně 5. srpna. – Nastávající otec Aleš ani za kýtu pro člena SNB neuspěje při závěrečné jízdě v autoškole. – Milenu cestou do divadla poleká toulavý pes. Ve foyer se budoucí rodiče Vítkovi potkají s dramatikem Holubem, v jehož hrách měla maminka menší role. Uprostřed představení začne žena rodit. Chlapečka Kvida, předčasně porozeného na toaletě, otec vymění s pohotovým divákem-gynekologem za neudaný kus vepřové. Rodiče sklidí aplaus od publika. – Děda Josef nadává na komunisty. Obě babičky malého Kvida nadšeně obdivují. Když nemluvně ukonejší matčina recitace Shakespeara, babička Líba prorokuje, že z Kvida bude básník. – Obtloustlý a obrýlený Kvido je s oběma babičkami v zoo, ale o zvířatech si raději čte. V noci u dědy Josefa ho vzbudí divný hluk: vzduch víří vrtule vojenských helikoptér a dědovi uletí milované andulky. Rádio hlásí, že Československo okupují sovětská vojska. Kvido s dědečkem Josefem vylepují na nebezpečných ulicích plakátky o ztracených andulkách. Skončí v hospodě. – Po jejich pozdním návratu k vyděšené rodině radí zkušený dědeček Jiří svému zeti-ekonomovi, aby se „uklidil“ někam do závětří. Otec požádá o pomoc kamaráda Zváru, který pracuje ve sklárnách v Sázavě nad Sázavou. – Vítkovi odjíždějí autem do idylického Posázaví, kde je čeká bydlení v podnikové prvorepublikové vile. – Při stěhování v krušné zimě však vyjde najevo, že rodina má „dočasně“ přidělenou pouze prosklenou verandu. Zoufalá maminka trucuje venku na židli. Otec ji na Kvidovu radu uklidní dojemně naservírovaným čajem. – Nazítří si Kvido v nové škole sedne vedle spolužačky Jarušky a šokuje učitelku trefným bonmotem. – Tatínek se hned ráno namaže vodkou se svými novými spolupracovníky z podniku Sklosaz. Vzápětí vystřízliví: politicky kovaný ředitel Šperk chce, aby se angažoval; závisí na tom i jeho lepší bydlení. – Kvidovi rodiče na vymrzlé verandě popíjejí s kamarádem Zvárou a jeho přítelkyní: atmosféru zmrazí Zvárovo sdělení, že vstoupil do strany. – Je jaro: příroda se probouzí, Šperk kontroluje vlajkovou výzdobu. Kvido přemluví spolužačku Jarušku, aby si s ním hrála „na doktora“. Před spaním pak napomíná přistižené rodiče před dalším rozmnožením. – Ředitelka školy doporučí chlapce soudružce Šperkové, vedoucí recitačního kroužku. – Šperk Kvidovu otci sprostě sdělí, že jeho pracovní aktivita je mu nanic, pokud se nebude angažovat. Na frankfurtský veletrh jede straník Zvára. – Váhající Kvido vstoupí do recitačního kroužku kvůli tomu, že recitovat bude i Jaruška. – Gynekoložka Zita, nyní šatnářka v kině, vyšetří Kvidovu matku v promítací kabině a potvrdí jí další těhotenství. – Kvido s Jaruškou recitují na schůzi báseň o Leninovi. Rodičům je trapně, Šperk je však spokojen. – Po sáňkování s Jaruškou dostane Kvido zápal plic a narychlo přivolaný doktor ho i s těhotnou matkou odveze do nemocnice. Zoufalý otec na manželčinu radu požádá o pomoc Šperkovou, a ta si na manžela kvůli svému nejlepšímu recitátorovi došlápne. Otec tak získá klíče od jiné podnikové vilky. Musí si však koupit od vášnivého kynologa Šperka malou fenku vlčáka, musí chodit na VUML a hrát fotbal. – Když matka po návratu z porodnice s malým Pacem zjistí, jak otec za vilku „zaplatil“, přemůže se a navzdory své fobii ze psů fenku Něhu pohladí. – A opět je jaro: příroda se probouzí a otec pod Šperkovým dohledem trpí na fotbalovém hřišti. Malý Kvido mu navrhuje, že s ním bude trénovat: z kondičního běhu se Kvido (časovým skokem) vrací už jako mladý muž. – Otec veze matku žigulíkem (žena pracuje v Sklosazu jako právnička). – Do podniku přijíždějí jugoslávští partneři. Nechybí mezi nimi ani krásná Mirjana, do níž se otec zamiloval při služební cestě do Londýna. Teď ubytuje atraktivní cizinku v rodinné vilce. Při společné večeři mu dá matka jasně najevo, co si myslí. – Příštího dne se otec, Kvido a Mirjana projíždějí na kanoi. Roztoužený otec loď převrátí, když se krasavice svlékne. – Ve vilce je tichá domácnost. Nešťastně zamilovaný Kvido vidí Jarušku s jiným a ve vzteku napíše povídku Samoobsluha Krutost (v potemnělé samoobsluze se procházejí mondénní dívky a cynicky si vybírají nahé chlapce zavřené v drátěných přeprávkách. Jednou z nich je i Jaruška, která nad Kvidem ohrne nos). – Dívka ctitelovu povídku odmítne. – Na Sázavě teď žije dramatik Holub, dnes přísně hlídaný disident. Rodiče se s ním proti své vůli potkají v samoobsluze a ze slušnosti přijmou jeho pozvání. – Večer u ohýnku Kvido dočte svou povídku a sklidí dramatikovu pochvalu. Rodina je však vzápětí přistižena Šperkem a dalšími soudruhy z Pomocné stráže VB. – Otec je degradován na vrátného a vzápětí dostane obsílku k výslechu na StB. Po návratu u něj propukne paranoia. – Na bramborové brigádě dá Jaruška najevo Kvidovi, že o něj stojí. Jenže dívka je silně alergická, a tak všechny pokusy o milování v přírodě zkrachují. Nakonec v rozhodující chvíli na trianglu zklame zase Kvido předčasnou ejakulací. – Otcův stihomam se horší: muž si začne v domácí dílně vyrábět rakev. Kvido zahájí práci na svém románu Báječná léta pod psa. – Zoufalá matka se vypraví do blízké „estébácké“ maringotky, a aby otci dokázala, že jeho obavy jsou liché, přivede večer s sebou v podroušeném stavu partu podnapilých vojáků, kteří tu opravdu něco stavějí. Na Zitinu radu vyhledá bývalého předního pražského psychiatra, dr. Liehra, který jí poradí, aby otce nějak rozptýlila. – Kvido na její příkaz marně telefonicky kontaktuje Mirjanu. Jedinou šancí na záchranu je teď podle matky vnouče. – Vysokoškolák Kvido matčinu teorii vysvětlí Jarušce. Ta k jeho překvapení souhlasí. Vše zařídí matka, která za pomocí svých rodičů zbaví jejich pražský byt prachu a pylu. Svou náhlou mužnou nedostatečnost zaplaší Kvido tím, že po Jaruščině hrudi začne psát. – Při obědě se otec dozví o Jaruščině těhotenství. Skepticky, ale přece k synovi promluví. – A opět je jaro: lidé se chystají ke svobodným volbám a zbohatlický Šperk v autě ze zvyku kontroluje vlajkovou výzdobu. Zastaví se i u Kvidovy rodiny, kde si malá obrýlená vnučka čte Květy zla a povídá si s Kvidovým otcem, nyní už spokojeným dědou... -bič-
Výňatky z filmů: Kladivo na čarodějnice (1969; r. Otakar Vávra), Spalovač mrtvol (1968; r. Juraj Herz).
Kvidův otec
Kvidova matka
Šperk
Kvido - chlapec
Kvido - mladík
Jaruška - holčička
Jaruška - slečna
Zvára
Šperková
babička Věra
babička Líba
dědeček Josef
dramatik
dr. Liehr
Mirjana
Zita
dědeček Jiří
vrátný
Michal Viewegh (Báječná léta pod psa – román)
Jaroslav Česal
Báječná léta pod psa
Báječná léta pod psa
The Wonderful Years That Sucked
film
hranýdistribuční
komedie, hořká komedie
Česká republika
1997
1997
premiéra 3. 4. 1997 /přístupný/ (multiplex Galaxie, Praha)
bez sloganu
Space Films, Česká televize, TS Heleny Slavíkové (Česká televize), Krátký Film Praha a. s.
Space Films, spol. s r. o., Česká televize, Krátký Film Praha a. s.
dlouhometrážní
109 min
35mm
1:1,66
barevný
zvukový
Dolby Stereo
česká, anglická
česky
bez titulků
české
Akce: 5. výroční ceny Český lev 1997
1998
Praha / Česká republika
Nejlepší mužský herecký výkon ve vedlejší roli
Vladimír Javorský
Akce: 5. výroční ceny Český lev 1997
1998
Praha / Česká republika
Cena čtenářů časopisu Cinema
Akce: 5. výroční ceny Český lev 1997
1998
Praha / Česká republika
Nejlepší film
Helena Slavíková
Akce: 5. výroční ceny Český lev 1997
1998
Praha / Česká republika
Nejlepší mužský herecký výkon v hlavní roli
Ondřej Vetchý
Akce: 5. výroční ceny Český lev 1997
1998
Praha / Česká republika
Nejlepší střih
Alois Fišárek
Akce: 5. výroční ceny Český lev 1997
1998
Praha / Česká republika
Nejlepší ženský herecký výkon v hlavní roli
Libuše Šafránková
Akce: Ceny nadace Český literární fond za rok 1997
1998
... / Česká republika
Cena za roli
Ondřej Vetchý
Akce: 5. výroční ceny Český lev 1997
1998
Praha / Česká republika
Nejlepší scénář
Jan Novák
Akce: 5. výroční ceny Český lev 1997
1998
Praha / Česká republika
Nejlepší film
Jiří Ježek
Festival: 13. mezinárodní filmový festival Alexandrie 1997
1997
Alexandrie / Egypt
Cena za první film režiséra
Petr Nikolaev
Festival: 19. festival české filmové komedie Novoměstský hrnec smíchu Nové Město nad Metují
1997
Nové Město nad Metují / Česká republika
Cena za nejlepší ženský herecký výkon
Libuše Šafránková
Festival: 19. festival české filmové komedie Novoměstský hrnec smíchu Nové Město nad Metují
1997
Nové Město nad Metují / Česká republika
Hlavní cena poroty Zlatý Prim
Petr Nikolaev
za úsměvné a přesvědčivé zobrazení dvacetileté reality našeho života