Kamera – technika a umění německé kinematografie
Kamera je srdcem kinematografie – jak technicky, tak umělecky. Na počátku stála touha po zachycení a předvedení pohyblivých obrazů. Rozpohybovanými fotografiemi začal proces vývoje techniky i technologií, od filmového materiálu až po práci se světlem. Technické inovace jako například vynález Agfacoloru měly vždy vliv také na estetiku – a naopak. Na vývoji záznamové techniky se podepsaly i politické události, především obě světové války.
Německé kameramanské umění si získalo mimořádný respekt a mělo celosvětový vliv; vyhlášení mistři kamery odcházeli do zahraničí pomáhat při profesionalizaci filmové produkce, tu německou na oplátku obohatila řada čerstvých talentů z jiných zemí.
Za svůj věhlas vděčí německá kameramanská škola dodnes hlavně období, od nějž nás dnes dělí už sto a více let, éra, pro niž se vžilo označení Výmarská kinematografie. Je spojena se jmény, která si nezaslouží, aby byla navždy zastíněna režisérskými „stars“. Aktuální retrospektiva Cinefestu chce proto náležitě „nasvítit“ přínos velkých filmařů-vynálezců, jako byli Guido Seeber, Karl Freund, Eugen Schüfftan nebo Fritz Arno Wagner. Jejich nejvýraznějším vrstevníkem v tehdejším Československu byl Otto Heller, brzy žádaný i v německých ateliérech. Zatímco hamburská retrospektiva Cinefestu připomenula jeho spolupráci s Martinem Fričem a s dvojicí Voskovec a Werich, v pražské se posuneme v čase o čtvrt století dále, kdy Otto Heller v exilu vytvořil spolu s britským režisérem Michaelem Powellem přelomový snímek Peeping Tom. Film Zlaté město, natáčený za války v protektorátní Praze Goebbelsovým „dvorním režisérem“ Veitem Harlanem, je zase nejen – u nás málo známým – brisantním dokumentem doby, ale představuje i velice významnou kapitolu z počátků barevného filmu.
Není obvyklé, aby dějiny filmu psali ti, kteří je sami vytvářejí, tím méně technici, kameramani. Na Cinefestu 2021 byl v kategorii filmové literatury oceněn Axel Block, filmař, který představuje výjimku z pravidla. Uznávaný kameraman, spolupracovník Haruna Farockiho, Margarethy von Trotta a dalších předních režisérů, podal ve své knize Die Kameraaugen des Fritz Lang, vyznamenané Cenou Willyho Haase, zcela originální analýzu děl německé filmové klasiky (nejen jmenovaného režiséra) z perspektivy kameramanského profesionála a zároveň erudovaného znalce filmové historie. Jakožto hlavní konsultant měl Axel Block nemalý podíl na dramaturgii „kameramanského“ Cinefestu, konaného v Hamburku v listopadu 2022. Jsme proto rádi, že historik i praktik v jedné osobě přijal naše pozvání, aby se podělil o své poznatky i s českými diváky.
Cinefest je přehlídka (nejen) německého filmového dědictví, kterou Národní filmový archiv každoročně pořádá ve spolupráci s hamburským badatelským centrem Cine Graph (Hans-Michael Bock, ředitel; Erika Wottrichová, organizace; Swenja Schiemannová, koordinace). Dramaturgie české části Milan Klepikov.
Program Cinefestu se koná s finanční podporou Česko-německého fondu budoucnosti.
