JAN CVITKOVIČ (nar. 1966, Lublaň, Jugoslávie, dnes Slovinsko) vyrůstal v Tolminu v severozápadním Slovinsku. Studoval rok matematiku na lublaňské univerzitě a pak se vydal na cesty po Izraeli, Egyptě a východní Africe. Po návratu domů vystudoval archeologii (1999). V té době už psal scénáře a později se začal úspěšně věnovat i režii. Upozornil na sebe i hlavní rolí laxního věčného studenta ve snímku Volnoběh, za niž dostal herecké ceny na MFF v Chotěbuzi a na festivalu Molodist v Kyjevě. Jeho autorské snímky byly oceněny na řadě akcí: Lev budoucnosti – Cena Luigiho De Laurentiise na MFF v Benátkách, Zvláštní cena a Cena Dona Quijota na MFF v Chotěbuzi (Chléb a mléko), Velká cena za nejlepší krátký film na MFF v Gijónu (Srdce je kus masa), Cena pro nového režiséra na MFF v San Sebastiánu, Velká cena a Cena ekumenické poroty na MFF v Chotěbuzi, Cena za nejlepší balkánský film na MFF v Sofii (Zhrobudohrobu), ceny za nejlepší film a nejlepší režii na Festivalu slovinského filmu (Archeo), Cena diváků na MFF v Chotěbuzi (Šiška Deluxe). Jako scenárista se podílel i na dokumentárním TV seriálu Odklop (Vypnout). Na Febiofestu 2016 byla v sekci Pocty uvedena za jeho účasti neúplná retrospektiva jeho díla. – Filmografie: (scénář či podíl na něm a režie, není-li uvedeno jinak) kr. hraný f. Rop stoletja (1995, Loupež století; r. Urška Kosová; sc.), drama o muži, který se vrací domů z protialkoholické léčebny, Kruh in mleko (2001, Chléb a mléko; + herec), kr. f. o mohutném řezníkovi s citlivou duší Srce je kos mesa (2003, Srdce je kus masa), existenciální groteska o dvou pohřebních ceremoniářích Zhrobudohrobu (2005, Odgrobadogroba), kr. filmy Vem (2008, Vím) a To je zemlja, brat moj (2009, To je země, můj bratře), experimentální snímek Arheo (2011, Archeo), kr. f. Sto psov (2012, Sto psů), smutná komedie o třech kamarádech, kteří si založí na předměstí Lublaně pizzerii, Šiška Deluxe (2015, Šiška Deluxe), kr. f. Ljubezen na strehi sveta (2015, Láska na střeše světa); (herec) Volnoběh (1999, V leru; r. Janez Burger; + spol. sc.), Náhradní díly (2003, Rezervni deli; r. Damjan Kozole), Desperado Tonic (2004; r. Varja Mocnik, Boris Petković, Hanna Antoninaová, Wojcik Slak, Zoran Živulović), Lahko noč, gospodična (2011, Dobrou noc, slečinko; r. Metod Pevec), Zoran, můj synovec idiot (2013, Zoran, il mio nipote scemo; r. Matteo Oleotto), Avtošola (2014, Autoškola; r. Janez Burger). -tbk- (3/2016)
