Rajko Grlić

RAJKO GRLIĆ (nar. 2.9.1947, Záhřeb) pochází z rodiny novinářky a spisovatelky Evy Grlićové a filozofa a univerzitního profesora estetiky Danka Grliće (1923-1984). Začínal v mládí jako amatérský filmař. Navštěvoval kurzy rozhlasové a televizní žurnalistiky a byl moderátorem mládežnické show v záhřebské televizi. Po maturitě (1966) dva roky hrál ve studentském experimentálním divadle a začal časopisecky publikovat krátké prózy. Po ročním studiu filozofie na univerzitě v Záhřebu odešel do Prahy, kde studoval s dalšími krajany (mj. Goran Marković, Lordan Zafranović, Goran Paskaljević, Srdjan Karanović) na katedře režie FAMU (1967-71; absolvoval v ročníku Elmara Klose); v roce 1968 byl na škole členem stávkového výboru. Po návratu do Jugoslávie vyučoval střih a režii na záhřebské Akademii dramatických umění (1972-74) a pro záhřebskou televizi natočil množství pořadů, dokumentů a populární seriál Grlom u Jagode (1975, Hlavou proti zdi; spol. r. Srdjan Karanović, spol. sc.) nebo dokumentární seriály Pohvale (1974, Pochvaly) a Žestoke priče (1976, Kruté příběhy). Působil i jako šéf scenáristického oddělení společnosti Jadran Film. Se spolužáky z FAMU (tzv. pražská škola) se zasloužil o opětovné začlenění domácí kinematografie do mezinárodního kontextu. Ve svých celovečerních hraných filmech se v různých žánrových a stylizovaných polohách zabýval složitými událostmi nedávné jugoslávské historie v osudech obyčejných lidí. Kromě řady domácích cen (mj. Velká Zlatá aréna a Zlatá aréna za režii na FF v Pule 2010 za Zůstane to mezi námi) získaly některé jeho tituly ocenění na zahraničních festivalech: To léto bílých růží – Velká cena a Cena za režii na MFF v Tokiu 1989, Zůstane to mezi námi - Cena za režii a Cena Label Europa Cinemas na MFF v Karlových Varech 2010; Ústava – Velká cena Amerik na MFF v Montrealu 2016, Cena poroty na MFF v Santa Barbaře 2017. Na řadě festivalů byly také uvedeny retrospektivy jeho díla. Podílí se na scénářích svých filmů i titulů jiných tvůrců. Na přelomu 80. let se jako spolumajitel záhřebské společnosti Maestro Film začal věnovat i produkci. Počátkem 90. let z politických důvodů opustil vlast a usadil se ve Spojených státech, kde se uplatnil zejména jako vysokoškolský pedagog (Kolumbijská univerzita v New Yorku, Ohijská universita). Přednáší však i na řadě dalších vysokých škol, především v bývalé Jugoslávii. V letech 1994-2002 založil a vedl v istrijském městečku Grožnjan Imaginární filmovou akademii s modulovou výukou pro filmaře z postsocialistických zemí (s žáky též inicioval první soukromý chorvatský filmový festival v Motovunu). Připravil rovněž instruktážní multimediální CD-ROM How To Make Your Movie – An Interactive Film School (1998, 2004, Jak natočit svůj film – Interaktivní filmová škola) a vydal několik odborných publikací. V roce 2001 obdržel státní vyznamenání Chorvatskou hvězdu. Komplexní analýzu jeho tvorby přináší monografie Ruth Bradleyové The Films of Rajko Grlic: Movies About Love, Sex, Revolution, War and Other Consequential Things (2010, Filmy Rajka Grliće: Filmy o lásce, sexu, revoluci, válce a jiných závažných věcech). Upozorňujeme též na rozhovor Jaromíra Blažejovského ve Filmu a době 2-3/2010. – Filmografie: (režie, scénář nebo podíl na něm, není-li uvedeno jinak) (krátké a středometrážní filmy) Prolazak (1966, Průchod), Djurdja (1967), dok. portrét generace „pražské školy“, Mi iz Praga (TV-1968, My z Prahy - TV), Nesporazum (1968, Nedorozumění), Vyprávěj mi něco hezkého (1969), Hamlet (TV-1969), stylizovaná bajka Sve jedno drugo pojede (1971, Všechno se navzájem pozře), Predgovor (TV-1971, Předmluva), dok. filmy Svaki je čovjek dobar (TV-1972, Každý člověk je dobrý) a Čovjek u rdjavom svetu (TV-1972, Člověk ve špatném světle), Přičam ti priču (1973, Povím ti příběh), dok. filmy Pitka voda i sloboda (1976, uveden 1986, Pitná voda a svoboda), Zagreb (1978, Záhřeb), Plava laguna Poreč (1981, Modrá laguna Poreč), Pitka voda i sloboda II (1987, Pitná voda a svoboda II), kr. f. k úvodní ceremonii Univerziády 1987 Zagrebacka bajka (TV-1987, Záhřebská pohádka), Pariži, Istria (1991, Paříž – Istrie; + spol. prod.), střm. dok. Stvarni Čaruga (TV-1991, Skutečný Čaruga), Pasta Paolo (1997), dok. filmy Pitka voda i sloboda III (1998, Pitná voda a svoboda III; + střih), Stina (2003, Balvan), střm. dok. Roberto & Paolo (TV-2005) a Ten Years After (2010, Po deseti letech; spol. r. Igor Mirković); (celovečerní filmy) dokumentaristicky laděný příběh dělníka, marně hledajícího po boku studentky z lepší rodiny místo ve společnosti, Kud puklo da puklo (1974, Ať se děje, co se děje), psychologický portrét mladého skladatele, který v touze po úspěchu promarní svůj talent, Bravo, maestro (1978, Bravo maestro), tragický příběh nerovného milostného vztahu někdejšího partyzánského velitele, stojícího v čele malého města, a baletky z kolaborantské rodiny Samo jednom se ljubi (1981, Jen jednou se miluje – TV), hořká komedie podle románu Dubravky Ugrešićové o emancipované herečce, snažící najít opravdový citový vztah stejně jako hrdinka TV seriálu, kterou hraje, U raljama života (1984, Ve spárech života), komedie o milostném trojúhelníku dvou žen s protikladnými životními ambicemi a smolaře, vracejícího se z vězení, Štěstí pro tři (1985, Za sreću je potrebno troje), drama To nije moj život, to je samo privremeno (TV-1985, To není můj život, to je jen dočasné), britsko-jugoslávská adaptace románu Borislava Pekiće o plavčíkovi, který zachrání před utonutím nacistického velitele a ohrozí tak svou dívku, That Summer of White Roses (1989, To léto bílých růží; + spol. prod.), dobrodružný film o legendárním psanci z východochorvatské Slavonie na počátku 20. století Čaruga (1991; + spol. prod. – TV), dok. f. o dramatických událostech krátce po smrti chorvatského prezidenta Franja Tudjmana Novo novo vrijeme (2001, Nová, nová doba; spol. r. Igor Mirković; + spol. prod.), zfilmovaná povídka Alexe Koenigsmarka o strastiplných peripetiích mladého Čecha v Německu počátkem 90. let Josephine (2001, Josefína), tragikomedie o tom, co všechno mohla na jaře roku 1987 vyvolat pohlavní nemoc frustrovaného ženatého důstojníka v malých kasárnách na jugoslávsko-albánské hranici, Karaula (2006, Hraniční hlídka), hořká komedie ze současného Záhřebu Zůstane to mezi námi (2010, Neka ostane medju nama), komorní psychologické drama o „kultuře nenávisti“ v současném Chorvatsku Ústava (2016, Ustava republike Hrvatske), dok. Všaka dobra zgodba je ljubezenska zgodba (2016, Každý dobrý příběh je milostný příběh; spol. r. Matjaž Ivanšin); (střih) kr. filmy Predgradje (TV-1972, Předměstí /Ibiza/; r. Lordan Zafranović), Devojka sa Biokava (TV-1975, Dívka s Biokavou; r. Stjepan Čikeš); (spolupráce na scénáři, není-li uvedeno jinak) Društvena igra (1972, Společenská hra; r. Srdjan Karanović), Miris poljskog cveća (1977, Vůně polního kvítí; r. Srdjan Karanović), Specijalno vaspitanje (1977, Zvláštní výchova; r. Goran Marković; herec – TV), Milostný život Budimira Trajkoviče (1977, Ljubavni život Budimira Trajkoviča; r. Dejan Karaklajić), Petřin osud (1980, Petrijin venac; r. Srdjan Karanović), Erogene zone (1981, Erotogenní zóny; r. Dejan Karaklajić), První sníh v Mnichově (1984, Rani snjeg u Munchenu; r. Bogdan Žižić); (podíl na produkci, není-li uvedeno jinak) kr. filmy Magija svijetla (1990, Vysvěcení; r. Bruno Gamulin) a Odlikovanja (1990, Vyznamenání; r. Arsen Ostojić), Virdžina (1991; r. Srdjan Karanović – TV), hudební dok. Sretno dijete (2003, Šťastné dítě; r. Igor Mirković), střm. dok. How Ohio Pulled It Off (2007, Jak se to Ohiu podařilo; r. Charla Barkerová, Matthew Kraus, Mariana Quirogaová). -fik- (4/2017)