Ať žije republika (Já a Julina a konec veliké války)

příběh

Typologie filmu

hraný

Anglický název

Long Live the Republic! (Me and Julina and the End of the Great War)

Minutáž

132

Země původu

Československo

Copyright

1965

Rok výroby

1965

Premiéra

05.11.1965

Jazyková verze

česká

Režie

Karel Kachyňa

Scénář

Jan Procházka, Karel Kachyňa

Námět

Jan Procházka

Anotace

V šedesátých letech došlo díky autorům československé nové vlny k přehodnocování zažitého, ideologicky zmanipulovaného obrazu druhé světové války. Jedním z vůbec prvních děl tohoto typu je drama z roku 1965 s ironickým názvem Ať žije republika. Přelomový snímek je výsledkem šťastné spolupráce režiséra Karla Kachyni a scenáristy Jana Procházky. Tehdy jednačtyřicetiletý režisér ovšem předtím do své filmografie přidal tendenční válečné drama Práče (1960). Právě s příběhem malého účastníka bojů o Dukelský průsmyk ostře kontrastuje vyprávění o dvanáctiletém Olinovi, jehož očima sledujeme závěr války. Moravská vesnička Nesovice se stává dějištěm událostí, jejichž průběh akcelerují blížící se frontové boje. Malý protagonista žije v obavách z přísného otce, současně však udiveně pozoruje chování dospělých. Ti se neváhají pustit do drancování opuštěného německého statku, ani zlikvidovat údajného kolaboranta. Ustupující němečtí vojáci i sovětští osvoboditelé jsou pak v Olinových očích zdrojem obav, vázaných na rodinný majetek – kobylu s vozem –, který mu otec uložil schovat v lese. Rozčarování z nespravedlivého uspořádání světa ovšem pro Olina není ničím novým. Ziskuchtivost a krutost už zná od svých malých vrstevníků, kteří ho odjakživa tyranizují. Karel Kachyňa si buduje pověst režisérského lyrika, který vyvažuje snově básnivými obrazy drsnou realitu sklonku války. Podíl na strhující vizuální stránce filmu má i kameraman Jaromír Šofr, který filmem v rámci celovečerního formátu debutoval. Jako Olin exceluje neherec Zdeněk Lstibůrek, jenž povtvrzuje Kachyňovu proslulou schopnost pracovat s dětskými představiteli. Film byl uváděn i pod názvem Já a Julina a konec veliké války.

Obsah

Je jaro 1945 a k moravské vesnici Nesovice se blíží fronta. Dvanáctiletý Oldřich Vařeka, nazývaný pro svou drobnou postavu Pinďa, pozoruje okolní dění, přivolává si vzpomínky a také nachází útěchu ve své fantazii. Je jediným synem, a přesto se k němu otec chová tvrdě a surově ho za každou drobnost trestá. Možná se na něm mstí za svoji nepodařenou snahu vyrovnat se nejbohatším sedlákům ve vsi. Kluci z bohatých statků se Pinďovi vysmívají a on se jim mstí drobnými zlomyslnostmi. Chlapec z úkrytu pozoruje prchající německé vojáky. Blíží se sovětské jednotky a sedláci včetně Vařeky posílají své syny s dobytkem a koňmi do lesů v obavách před rekvírováním. Sami se ale bez skrupulí vrhnou do opuštěného německého statku a vše rozkradou. Pinďovi v lese seberou jediného koně i s vozem tři němečtí uprchlíci. Chlapec se bojí otcova trestu a pokusí se ukrást jednoho z koní, které mají v ohradě sovětští vojáci, ale málem je chycen. Ráno potká přátelského sovětského důstojníka a ukáže mu motocykl po Němcích, který našel. Spolu si užijí divokou jízdu na motorce, ale důstojníka zabije německá kulka. Oldřich s údivem pozoruje pokrytecké chování vesničanů, kteří donutí svého spoluobčana Cyrila Vitlicha k sebevraždě za údajnou kolaboraci.

Film online

Hrají

Zdeněk Lstibůrek

Oldřich Vařeka zvaný Pinďa

Naděžda Gajerová

Oldřichova matka

Vlado Müller

Oldřichův otec

Gustáv Valach

pacholek Cyril Vitlich

Jurij Nazarov

sovětský důstojník

Iva Janžurová

Bertýna Petrželová

Jindra Rathová

Vitlichova žena

Eduard Bredun

ruský voják Vasilij

Jiří Chmelař

sedlák Vašák

Josef Karlík

sedlák Kaderka

Vladimír Stach

sedlák Čumát

Pavel Wuršer

sedlák Rez

Jan Handt

Vašákův syn

Vlastimil Kadeřábek

Kaderkův syn

Miroslav Lerche

Rezův syn

Jaroslav Urban

Čumátův syn

P. Bohdanecký

Ruda, Niklíkův syn

O. Lozan

Pepek Puma

J. Kozel

Bedřa

Alena Černá

Anča

Štěpán Zemánek

zedník Josef Petržela, otec Bertýn

K. Patek

Singer

Zdeněk Jarolímek

čeledín u Singerových

V. Podolák

farář

František Šolc

kostelník

plk. František Golyšev

biskup/německý důstojník

J. Vagrčka

Ludvík

J. Štegr

učitel

A. Vocílka

veterinář

D. Svobodová

veterinářova žena

Karel Kachyňa

František Nebozes, majitel firmy Auto-velo

Oto Ševčík

německý voják

Josef Vorel

německý voják

Ivan Renč

německý voják

Vít Olmer

německý voják

Zdeněk Martínek

německý voják

Miloš Nesvadba

německý důstojník

Frank Argus

německý důstojník

M. Fila

německý důstojník

Alex Jandouš

německý důstojník

Vladimír Kabeláč

náčelník

Josef Bárta

handlíř

Ilona Kubásková

pokladní cirkusu

Mluví

Jan Kraus

hlas Pindi

Štáb a tvůrci

Asistent režie

Lubomír Břinčil, Zdena Kracíková

Původní filmový námět

Jan Procházka

Technický scénář

Karel Kachyňa

Druhá kamera

Jiří Macháně

Asistent kamery

Jiří Macák, Jiří Pospíšil

Architekt

Leoš Karen

Výprava

Ladislav Winkelhöfer, Jiří Žůček

Zástupce vedoucího výroby

Karel Vejřík, Artur Stacha

Asistent vedoucího výroby

Ctibor Jeřábek, Vladimír Tišer

Odborný poradce

plk. František Golyšev

Spolupráce

Miroslava Vopěnková, Vilemína Binterová, Leopold Zeman

Hudba

Produkční údaje

Původní název

Ať žije republika (Já a Julina a konec veliké války)

Anglický název

Long Live the Republic! (Me and Julina and the End of the Great War)

Copyright

1965

Rok výroby

1965

Premiéra

05.11.1965

Nositelé copyrightu

Státní fond kinematografie

Výrobní skupina

Švabík – Procházka, Jan Procházka, Erich Švabík, Šmída – Fikar, Ladislav Fikar, Bohumil Šmída

Technické údaje

Nosič

HD, DVD, Betacam

Verze

česká

Ocenění

Vítěz

Akce: Pamětní medaile Svazu uruguayských autorů

1966
Montevideo / Uruguay
Pamětní medaile
Jan Procházka
udělena při příležitosti uvedení filmu

Vítěz

Festival: 7. mezinárodní filmový festival Mar del Plata

1966
Mar del Plata / Argentina
Velká cena

Vítěz

Akce: Pamětní medaile Svazu uruguayských autorů

1966
Montevideo / Uruguay
Pamětní medaile
Karel Kachyňa
udělena při příležitosti uvedení filmu

Vítěz

Festival: 7. mezinárodní filmový festival Mar del Plata

1966
Mar del Plata / Argentina
Cena Svazu argentinských kritiků

Vítěz

Akce: Ceny Trilobit 1965

1966
Praha / Československo
Trilobit za střih
Miroslav Hájek

Vítěz

Festival: 14. mezinárodní filmový festival San Sebastián

1966
San Sebastián / Španělsko
Cena Mezinárodní federace filmového tisku

Vítěz

Akce: Ceny Trilobit 1965

1966
Praha / Československo
Trilobit za kameru
Jaromír Šofr

Vítěz

Festival: 7. mezinárodní filmový festival Mar del Plata

1966
Mar del Plata / Argentina
Cena Mezinárodního výboru pro šíření umění a písemnictví filmem

Vítěz

Akce: Umělecká soutěž k 20. výročí osvobození Československa

1965
Praha / Československo
Hlavní cena za scénář celovečerního filmu
Jan Procházka

Upozornění

Český film

Databáze obsahuje hrané filmy 1898–1993 v rozsahu publikace Český hraný film.

Animované filmy 1898–1945 jsou v databázi v rozsahu publikace Český animovaný film I.
Animované filmy 1946–1993 a dokumentární filmy 1898–1993 se budou doplňovat postupně na základě informací z interních zdrojů NFA.

V rozmezí 1993–2015 probíhá doplnění informací o českých hraných, animovaných a dokumentárních distribučních filmech z původního časopisu Filmový přehled a původní Filmové ročenky.

České distribuční filmy z období od roku 2016 až do současnosti zpracováváme postupně na základě ověřování údajů od producentů, distributorů, z filmových titulků a k filmům vznikají původní autorské anotace a obsahy.

Zahraniční filmy českých tvůrců se prozatím v databázi nenachází. Tyto údaje budeme také postupně doplňovat.

Televizní tvorba se v databázi nenachází.

Filmografie tvůrců v databázi, z výše uvedených důvodů, nemusí být v tuto chvíli kompletní.

 

Zahraniční distribuční film

Zahraniční distribuční filmy z období od roku 2014 až do současnosti zpracováváme a zpracováváme a postupně zveřejňujeme.

Zahraniční distribuční filmy do roku 2014 máme v plánu v budoucnu postupně přidávat na základě informací z původního časopisu Filmový přehled.