Já, spravedlnost

Země původu

Československo

Copyright

1967

Rok výroby

1967

Premiéra

12. 4. 1968

Minutáž

86 min

Kategorie

film

Žánr

drama, fantastický, psychologický

Typologie

hranýdistribučnídlouhometrážní

Originální název

Já, spravedlnost

Český název

Já, spravedlnost

Anglický název

I, Justice

Anotace

Miloš Macourek sice debutoval scénářem k hravé komedii Kdo chce zabít Jessii? (1966), po iniciační zkušenosti s Václavem Vorlíčkem však adaptoval pro Zbyňka Brynycha „vážný“ román Miroslava Hanuše z roku 1946. Nápaditý příběh zkoumá možnosti paralelní historie: český lékař Heřman zjišťuje, že Adolf Hitler přežil svou sebevraždu a je v zajetí profesora Hartiga, který ho v odplatě za jeho zločiny ve svém soukromém sanatoriu vystavuje opakovanému psychickému týrání… V roli Heřmana exceluje morální ikona českého filmu – Karel Höger. Hitlera ztvárnil východoněmecký herec Fritz Diez. Díky své podobě s diktátorem si ho zahrál i v pětidílné válečné epopeji Osvobození (1967–1971), Volbě cíle (1974), ve třech epizodách seriálu Sedmnáct zastavení jara (1973) a minisérii Vojáci svobody (1977).

Obsah

Rok 1946. Při norimberském procesu chybí jeden z hlavních aktérů druhé světové války - Adolf Hitler, který údajně spáchal sebevraždu. - Český lékař dr. Heřman je unesen z Prahy do sanatoria profesora Rolfa Hartinga. Sanatorium je maskovaná vojenská pevnost, zřejmě s nacistickou posádkou. V podzemí jsou vězeňské kobky a popravčí místnost. V noci je Heřman odveden k pacientovi, v němž ke svému zděšení pozná Hitlera. Odmítne s Hartingem spolupracovat a rozhodne se uprchnout. Je však dobře střežen. Při vyjížďce autem se seznámí s Inge, která mu naznačí, že pracuje proti Hartingovi. Po určité době Heřman zjistí, že Harting a jeho lidé nejsou Hitlerovi přívrženci. Naopak ho chtějí za jeho zločiny potrestat. Podle nich je jedna smrt pro Hitlera málo. Organizují proto „přepadení“ sanatoria americkými a sovětskými vojáky. Hitler je pak uvržen do podzemní kobky, „odsouzen“ k smrti a dovlečen do popravčí cely, kde musí prožít hrůzu nastávající smrti.V poslední chvíli ho Harting „vysvobodí“, aby mohlo mučení později znovu pokračovat. Harting žádá Heřmana, aby Hitlera oslepil. Bojí se, že by vůdce mohl poznat, jaká hra se s ním hraje. Heřman souhlasí, místo zákroku mu však vpíchne smrtící injekci. Inge, která chtěla vůdce osvobodit, Heřmana zastřelí.

Hrají

Karel Höger

MUDr. Josef Heřman

Angelica Domröse

Inge Stahlová

Jiří Vršťala

profesor Rolf Harting, bývalý důstojník SS

Fritz Diez

Adolf Hitler

Jindřich Narenta

muž v brýlích

Karel Peyr

garážmistr

Rudolf Macharovský

muž s klíči

Oldřich Stodola

holohlavý muž

Ervin Zolar

žalobce

Paul Leclér

vrátný

Jan Schánilec

Bormannův muž

Jiří Fuchs

sluha Inge

Rajmond Gabriel

příslušník MP /americké vojenské policie/

Petr Oliva

příslušník MP /americké vojenské policie/

Zdeněk Matouš

muž číslo 1

T. Lederer

muž číslo 2

Jiří Svárovský

muž číslo 3

H. J. Müller

muž číslo 4

Vladimír Zoubek

muž číslo 5

Karel Špička

muž číslo 6

Jan Diviš

muž číslo 7

Karel Dellapina

muž číslo 8

Milan Sandhaus

muž číslo 9

Jaroslav Tomsa

muž číslo 10

Vilém Pruner

muž číslo 11

Karel Hábl

muž číslo 12

Miroslav Nosek

muž číslo 13

J. Rek

muž číslo 14

Ludvík Wolf

muž číslo 15

Jan Váňa

muž číslo 19

Jindřich Sejk

muž číslo 20

Viktor Oktábec

muž číslo 21

Jiří Cimický

muž číslo 22

Ivan Foltýn

muž číslo 24

Jan Kropáček

americký důstojník

Jaroslav Klenot

příslušník amerického komanda číslo 1

Pavel Navara

příslušník amerického komanda číslo 2

Jindřich Vítek

příslušník amerického komanda číslo 3

Karel Vítek

příslušník amerického komanda číslo 4

Otakar Rademacher

příslušník amerického komanda číslo 10

P. Stejskal

příslušník amerického komanda číslo 11

Josef Schneider

sovětský voják číslo 1

Jiří Kasík

sovětský voják číslo 2

Karel Engel

sovětský voják číslo 3

Josef Bárta

sovětský voják číslo 4

Jaroslav Vlk

sovětský voják číslo 5

J. Maroušková

dubl za Angelicu Domröse – pád ze schodiště

Štáb a tvůrci

Pomocná režie

Jaromír Borek

Asistent režie

Viktor Karásek

Předloha

Miroslav Hanuš (Já, spravedlnost – román)

Druhá kamera

Václav Helliman

Asistent kamery

Bohumil Vodička

Assistent architekta

Jan Sedláček

Návrhy kostýmů

Jan Kropáček

Vedoucí výroby

Eliška Nejedlá

Zástupce vedoucího výroby

Vladislav Špidra, Jiří Zika

Asistent vedoucího výroby

Milan Klacek

Odborný poradce

Bohumil Černý

Spolupráce

Jiřina Srbová (klapka), Miloslav Mirvald (fotograf)

Hudba

Nahrál

FISYO (Dirigent František Belfín), skupina Jana Hammera, Hudba Československé lidové armády

Produkční údaje

Originální název

Já, spravedlnost

Český název

Já, spravedlnost

Anglický název

I, Justice

Kategorie

film

Typologie

hranýdistribuční

Žánr

drama, fantastický, psychologický

Země původu

Československo

Copyright

1967

Rok výroby

1967

Produkční data

schválení literárního scénáře 10. 2. 1967
schválení technického scénáře 15. 4. 1967
začátek natáčení 18. 5. 1967
konec natáčení 31. 8. 1967
promítání povoleno 6. 12. 1967

Premiéra

premiéra 12. 4. 1968 /nepřístupný mládeži/ (celostátní)
premiéra 19. 4. 1968 /nepřístupný mládeži/ (kino Paříž /2 týdny/, Praha)

Distribuční slogan

Soud nad odsouzeným. – Český film režiséra Zbyňka Brynycha.

Nositelé copyrightu

Státní fond kinematografie

Ateliéry

Barrandov

Výrobní skupina

Tvůrčí skupina Šebor – Bor, Vladimír Bor (vedoucí dramaturg tvůrčí skupiny), Jiří Šebor (vedoucí výroby tvůrčí skupiny)

Technické údaje

Délka

dlouhometrážní

Minutáž

86 min

Původní metráž

2 459 metrů

Distribuční nosič

16mm, 35mm

Poměr stran

1:1,37

Barva

černobílý

Zvuk

zvukový

Zvukový systém/formát

mono

Verze

česká

Mluveno

česky, německy

Podtitulky

české

Úvodní/závěrečné titulky

české

Ocenění

Vítěz

Festival: 6. mezinárodní festival vědecko-fantastických filmů Terst

1968
Terst / Itálie
Zvláštní cena poroty

Vítěz

Akce: Peněžitá odměna za film v rámci hodnocení produkce Filmového studia Barrandov v roce 1967

1968
Praha / Československo
Peněžitá odměna Filmového studia Barrandov
Zbyněk Brynych
odměna vedení Československého filmu za rok 1967 předána 5. ledna 1968 v pražském Filmovém klubu ústředním ředitelem Československého filmu Aloisem Poledňákem a ředitelem Filmového studia Barrandov Vlastimilem Harnachem jako peněžitá odměna tvůrčím pracovníkům Filmového studia Barrandov, kteří byli oceněni v rámci hodnocení produkce Filmového studia Barrandov

Vítěz

Akce: Peněžitá odměna za film v rámci hodnocení produkce Filmového studia Barrandov v roce 1967

1968
Praha / Československo
Peněžitá odměna Filmového studia Barrandov
Miloš Macourek
odměna vedení Československého filmu za rok 1967 předána 5. ledna 1968 v pražském Filmovém klubu ústředním ředitelem Československého filmu Aloisem Poledňákem a ředitelem Filmového studia Barrandov Vlastimilem Harnachem jako peněžitá odměna tvůrčím pracovníkům Filmového studia Barrandov, kteří byli oceněni v rámci hodnocení produkce Filmového studia Barrandov

Revue

Já, spravedlnost

V roce 1967 zakončil Zbyněk Brynych svou volnou trilogii o nacismu snímkem Já, spravedlnost, který je zejména po vizuáln...