Písně by neměly umírat

životopisný

Typologie filmu

hraný

Anglický název

Songs Should Never Die

Minutáž

87

Země původu

Československo, Svaz sovětských socialistických republik

Copyright

1983

Rok výroby

1983

Premiéra

02/1984

Jazyková verze

česká

Režie

Georgij Kalatozišvili

Scénář

Gija Badridze, Vladimír Požar, Otto Zelenka

Námět

Gija Badridze, Vladimír Požar, Otto Zelenka

Anotace

V gruzínském Tbilisi na počátku minulého století v roce 1907 vzpomíná umírající český pěvec a sbormistr Josef Navrátil na svou profesionální dráhu. Chráněnec Bedřicha Smetany nepatří mezi oblíbence ředitele Prozatímního divadla a tak hledá uplatnění v zahraničí. Pod pseudonymem Ratili nakonec i s rodinou najde nový domov v Gruzii. Tam se věnuje především lidovým písním, které zaznamenává a hraje... Koprodukční gruzínsko-český snímek vznikl v roce 1983 v režii Georgije Kalatozišviliho. V hlavní roli se objevil Vít Olmer. Také mnohé další hlavní party ztvárnili čeští herci: hrdinovu těžce zkoušenou manželku ztvárnila Jana Březinová a skladatele Smetanu Otto Budín. Vedle krás gruzínské krajiny diváka mohou zaujmout i lidové písně v podání folklórního souboru dudukistů.

Obsah

Je rok 1907. V hlavním městě Gruzie Tiflisu přichází těžce nemocnému Čechu Josefu Navrátilovi zvanému Ratili pod okno zazpívat mužský pěvecký sbor, který před lety založil. Ve vzpomínkách se Josef vrací do Prahy v roce 1874. Jako mladý talentovaný operní pěvec zpívá ve sboru Prozatímního divadla při premiéře Prodané nevěsty. Skladatel Bedřich Smetana je mu přátelsky nakloněn, ale ředitel Maýr ho odmítne z osobní averze jmenovat sólistou. Josef zpívá v českých divadlech a kritiky jsou velmi příznivé. Při záskoku v Teplicích ho obdivuje italská pěvkyně Masacciová. Líbí se jí nejen jeho zpěv ale i on sám. Pohledný muž je však ženatý. Masacciová mu zařídí angažmá v Helsinkách a vymyslí i pseudonym Ratili. Manželka Marie žárlí, ale je Josefovi oporou a vychovává jejich dvě děti. Finská opera nemá po čase peníze. Ratili odjede na turné po Rusku. Od hranic Gruzie slyší na různých místech lidový sborový zpěv. Usadí se na nějakou dobu v Tiflisu (dnešní Tbilisi). Při návštěvě Prahy v r.1882 ho Maýr odmítne přijmout do nového Národního divadla a Josef se odstěhuje definitivně do Gruzie i s rodinou. Zapisuje do not a upravuje lidové písně, zakládá pěvecké sbory, shání mecenáše a pomáhá tak ukotvit lidovou hudbu jako pevnou součást gruzínské kultury. Sám se tak zapíše do gruzínské historie.

Poznámka

Koprodukce česko-sovětská (Gruzie).

Josef Navrátil se narodil dne 13. března 1840 v Dobšicích č. 16 jako nejmladší syn sedláka Jana Navrátila a Rozálie, rozené Pošíkové z Budměřic. Působil jako učitel v Městci Králové a deset let zpíval ve sboru Prozatímního divadla v Praze jako vynikající tenor. Další osudy zachycuje film. Navrátil se třikrát vrátil z Ruska hostovat jako sólista v pražském Národním divadle, ale nikdy nedostal angažmá.

Hrají

Vít Olmer

Josef Navrátil, uměleckým jménem Ratili

Jana Březinová

Marie, Navrátilova žena

Svetlana Toma

italská pěvkyně Enriche Masacciová

Imeda Kachiani

zpěvák a folklorista Filiomon Koridze

Žanri Lolašvili

novinář Tumanov

Otto Budín

skladatel Bedřich Smetana

Václav Helšus

Václav, Josefův bratr

Jiří Holý

ředitel Národního divadla Jan Nepomuk

Luděk Kopřiva

finský impresário Kaarlo Bergboom

Jiří Lír

lékař v Tiflisu

Adolf Filip

lékař v Praze

Eka Vibliani

Maiko Amilachvari

Jan Cmíral

poštovní úředník

Pavel Zajíc

Josef jako chlapec

Martin Kravka

Josefův syn

Pavel Hiřman

přítel

Milan Klacek

asistent

Zdeněk Skalický

hospodský

Jan Kotva

inspicient

Karel Pospíšil

impresário

Mario Klemens

hudebník

Arnošt Moulík

vedoucí orchestru

Kachi Kavsadze

kníže Eristov

Gija Badridze

Varlam Culadze

Merab Donadze

Lia Gudadze

Tengiz Majsuradze

Kira Andronikašvili (2)

Ruslan Mikaberidze

Michail Kobachidze

Tengiz Culaja

C. Mamaladze

Michail Joffe

Leonid Pjarn

Voldemar Gruzec

Davit Čchikvadze

Temur Kvechišvili

R. Cagarejšvili

Pjotr Minejev

T. Tkvavašvili

R. Danělija

Ivan Sakvarelidze

V. Mkrtičjan

Vasil Kočlamazašvili

Merab Vačnadze

M. Darčija

V. Kobulašvili

Lado Tatišvili

L. Nižaradze

dudukista

G. Gabašvili

dudukista

V. Grigorjan

dudukista

O. Kasajan

dudukista

Z. Adam

člen orchestru

K. Beran

člen orchestru

M. Beranová

členka orchestru

J. Čížek

člen orchestru

L. Davídek

člen orchestru

D. Dvořáková

členka orchestru

Bohuslav Hájek

člen orchestru

Otto Havel

člen orchestru

J. Hercl

člen orchestru

J. Hlinka

člen orchestru

A. Kadeřábek

člen orchestru

D. Kadeřábková

členka orchestru

A. Křiklánová

členka orchestru

V. Kubánek

člen orchestru

M. Laube

člen orchestru

A. Loudová

členka orchestru

M. Macháček

člen orchestru

J. Machálek

člen orchestru

J. Mazáček

člen orchestru

J. Navrátil

člen orchestru

J. Novák

člen orchestru

M. Ožanová

členka orchestru

K. Pavlíček

člen orchestru

J. Razim

člen orchestru

I. Rösch

člen orchestru

J. Rychetník

člen orchestru

J. Slavík

člen orchestru

M. Šidlof

člen orchestru

A. Štanclová

členka orchestru

I. Tausingerová

členka orchestru

A. Tomková

členka orchestru

J. Traksl

člen orchestru

J. Truhlářová

členka orchestru

L. Vaverková

členka orchestru

P. Vitnovský

člen orchestru

J. Zeman

člen orchestru

K. Anděl

člen orchestru

Zdeněk Bažant

člen orchestru

Karel Benda

člen orchestru

J. Burian

člen orchestru

S. Capouch

člen orchestru

Čermák J. ml.

člen orchestru

V. Hájek

člen orchestru

Z. Hamouz

člen orchestru

J. Hasman

člen orchestru

Miloslav Hašek

člen orchestru

I. Havel

člen orchestru

M. Hlavsa

člen orchestru

Pavel Chramosta

člen orchestru

Jan Nepomuk Köhler

člen orchestru

J. Krejčí

člen orchestru

Lubomír Krystlík

člen orchestru

Vítězslav Marek

člen orchestru

Antonín Merhaut

člen orchestru

J. Mokroš

člen orchestru

K. Naumčík

člen orchestru

V. Pešek

člen orchestru

František Pušman

člen orchestru

J. Sailer

člen orchestru

Stanislav Sejpal

člen orchestru

J. Svárovský

člen orchestru

L. Šmejkal

člen orchestru

Josef Šroubek

člen orchestru

O. Trnka

člen orchestru

M. Vavřínek

člen orchestru

Miroslav Vinš

člen orchestru

J. Vodrážka ml.

člen orchestru

J. Vodrážka st.

člen orchestru

Stanislav Vojtíšek

člen orchestru

J. Votava

člen orchestru

Zdeněk Uher

člen orchestru

František Zelenka

člen orchestru

J. Šrámek

hudebník

Josef Valenta (2)

hudebník

Mluví

Alena Procházková

hlas pěvkyně Masacciové

Miroslav Moravec

hlas Koridzeho

Ladislav Županič

hlas Tumanova

Štáb a tvůrci

Pomocná režie

Drahomíra Králová, Guram Mgeladze, Miša Kalatozišvili

Asistent režie

Dagmar Švejdová, Karina Sardlišvili, Karina Ovanova, Vasilij Mindiašvili, Zdeněk Fiala

Původní filmový námět

Gija Badridze, Vladimír Požar, Otto Zelenka

Technický scénář

Georgij Kalatozišvili

Dramaturgie

Vladimír Bor, M. Modebadze

Asistent kamery

Lubomír Moravec, Jiří Vitvar, Šota Nikoladze, Robert Pogosov

Výprava

Petr Dostál, Miloslav Dvořák, Jiří Forst, Karel Vaňásek

Návrhy kostýmů

Šárka Hejnová

Zástupce vedoucího výroby

Michail Naneišvili, Gedeon Balančivadze, Jana Koubová, Jarmila Tomišková

Asistent vedoucího výroby

Zdeněk Hurník, Aleš Komárek

Spolupráce

Zuzana Čvančarová, Alena Chvojková, Magda Hájková, Olga Rosenfelderová, Neli Devnozašvili, M. Hellmuthová, D. Puchašvili, G. Mčelidze, Vladimír Souček

Hudba

Použitá hudba

Giuseppe Verdi (Aida), Giuseppe Verdi (Trubadúr), Bedřich Smetana (Prodaná nevěsta /Dobrá věc se podařila/), Bedřich Smetana (Libuše – /fanfáry/), Gaetano Donizetti (Nápoj lásky /L'elisir d'amore/ – árie Una furtiva lagrima), Charles François Gounod (Faust a Markéta)

Nahrál

Státní symfonický orchestr Gruzie, Gruzínský lidový národní pěvecký sbor Rustavi, Mužský folklórní soubor gruzínské televize a rozhlasu

Dirigent

Džansug Kachidze (Státní symfonický orchestr Gruzie), A. Erkomaišvili (Gruzínský lidový národní pěvecký sbor Rustavi), Temur Kvechišvili (Mužský folklórní soubor gruzínské televize a rozhlasu)

Písně

Sborové písně, Já bych rád k Betlému, Operní árie

Zpívá

Lidový soubor dudukistů (Sborové písně), Mužský folklórní soubor gruzínské televize a rozhlasu (Sborové písně), Gruzínský lidový soubor Rustavi (Sborové písně), Pavel Zajíc (Já bych rád k Betlému), Medeja Amiranašvili (Operní árie), Alexandr Chaneriki (Operní árie)

Produkční údaje

Původní název

Písně by neměly umírat

Anglický název

Songs Should Never Die

Pracovní název

Díky Ratili

Souběžný název

Gmadlobt Ratili

Copyright

1983

Rok výroby

1983

Premiéra

02/1984

Nositelé copyrightu

Státní fond kinematografie

Výrobní skupina

Jiří Blažek

Technické údaje

Nosič

35mm

Verze

česká

Ocenění

Vítěz

Festival: 22. festival československých filmů Banská Bystrica

1984
Banská Bystrica / Československo
Čestné uznání

Upozornění

Český film

Databáze obsahuje hrané filmy 1898–1993 v rozsahu publikace Český hraný film.

Animované filmy 1898–1945 jsou v databázi v rozsahu publikace Český animovaný film I.
Animované filmy 1946–1993 a dokumentární filmy 1898–1993 se budou doplňovat postupně na základě informací z interních zdrojů NFA.

V rozmezí 1993–2015 probíhá doplnění informací o českých hraných, animovaných a dokumentárních distribučních filmech z původního časopisu Filmový přehled a původní Filmové ročenky.

České distribuční filmy z období od roku 2016 až do současnosti zpracováváme postupně na základě ověřování údajů od producentů, distributorů, z filmových titulků a k filmům vznikají původní autorské anotace a obsahy.

Zahraniční filmy českých tvůrců se prozatím v databázi nenachází. Tyto údaje budeme také postupně doplňovat.

Televizní tvorba se v databázi nenachází.

Filmografie tvůrců v databázi, z výše uvedených důvodů, nemusí být v tuto chvíli kompletní.

 

Zahraniční distribuční film

Zahraniční distribuční filmy z období od roku 2014 až do současnosti zpracováváme a zpracováváme a postupně zveřejňujeme.

Zahraniční distribuční filmy do roku 2014 máme v plánu v budoucnu postupně přidávat na základě informací z původního časopisu Filmový přehled.