Jára Cimrman, ležící, spící

komedie

Typologie filmu

hraný

Anglický název

Jára Cimrman, Lying Asleep

Minutáž

82

Země původu

Československo

Copyright

1983

Rok výroby

1983

Premiéra

10/1983

Jazyková verze

česká

Režie

Ladislav Smoljak

Scénář

Ladislav Smoljak, Zdeněk Svěrák

Námět

Ladislav Smoljak, Zdeněk Svěrák

Anotace

Komediální detektivka Rozpuštěný a vypuštěný (1984), tragikomedie o osudech divadelního souboru Nejistá sezóna (1987) a životopisná mystifikace Jára Cimrman ležící, spící (1983) – to jsou tři filmy, jejichž prostřednictvím se v osmdesátých letech pražské Divadlo Járy Cimrmana prosadilo na filmovém plátně. Neplánovaná „trilogie“ představuje komplexní svědectví o svébytném českém fenoménu fiktivního geniálního všeuměla, o jeho díle a o jeho tvůrcích. Brilantní komedie Zdeňka Svěráka a Ladislava Smoljaka rozkrývá životní příběh neprávem zapomenutého génia, odhaluje rozsah a obsah jeho díla a umisťuje protagonistu do historických souvislostí. Jára da Cimrman (1969/1874, Vídeň - ?, Liptákov) je sice fiktivní postavou vymyšlenou v roce 1966, jeho tvůrci ho však opatřili důkladnou biografií, pevně ukotvenou v reálném českém (kulturním, vědeckém, politickém či lyžařském) kontextu. To vše se Svěrkovi a Smoljakovi jako scenáristům povedlo ústrojně převést do vyprávění, jež rámuje návštěva divadelního vědce (Josef Abrhám) v liptákovském Muzeu peří. Tam ho stará průvodkyně (Valerie Kaplanová) seznamuje s osudy Cimrmana (Zdeněk Svěrák) členěnými do kapitol týkajících se protagonistova dětství, inspirace, kterou poskytl bezradným kolegům z rozličných oborů, i vynálezů, o jejichž autorství přišel vinou chronických pozdních příchodů na patentní úřad. Jára Cimrman je ovšem i přítelem českých celebrit a vlastencem, jenž se zasloužil o samostatnost české země. Stárnoucí génius pak zažívá trpké nepochopení a v Liptákově ho zastihuje konec starých časů – počátek 1. světové války… Snímek Jára Cimrman ležící, spící je dodnes divácky hravou, důvtipnou mystifikací, která neobsahuje jen ironickou nostalgii za starými časy, ale i vážný příspěvek k diskusi na téma českého charakteru, vlasteneckých ikon a národní důstojnosti.

Obsah

“Největším světovým spisovatelem, vynálezcem, malířem, fyzikem, lyžařem a filozofem za posledních sto let byl český velikán Jára Cimrman. Můžeme o tom vést spory, můžeme s tím nesouhlasit, ale to je tak všechno, co se proti tomu dá dělat.“ Slova staré kostnaté průvodkyně v liptákovském Muzeu peří zaujala divadelního vědce, pátrajícího po stopách zapomenutého génia. V Járově světničce je expozice předmětů, které po něm zbyly. Průvodkyně vzpomíná. Jára Cimrman, školní léta, Praha 18??: Rodiče Járovi tajili, že je chlapec, aby donosil šaty po starší sestře Luise. Až v 15 letech uviděl poprvé nahou ženu, převlékající se učitelku. Po zjištění, že on sám je muž, byl vyloučen z dívčí školy. Jára Cimrman, inspirující: Potkává vynálezce, spisovatele, konstruktéry, skladatele. Svými nápady je vede ke špičkovým výkonům. Jára Cimrman pozdě přicházející: Vynalézá, ale na patentní úřad přichází pozdě. S totožnými objevy ho předešli Bell, Lumierové, Edison i Nobel.. Jára Cimrman, tvořící, Praha 1897: Je přítelem slavných českých žen a mužů. Nemá-li Praha moře, Jára ho alespoň na půl hodiny vytvoří v centru města ve formě iluzivního obrazu. Jára Cimrman, bořící, Konopiště 1909: Stane se vychovatelem dětí následníka trůnu, aby mohl využít arcivévodova dvojníka, vraha Nývlta. Jeho hrubý nátlak má císaře Franze Josefa II. přinutit podepsat Čechům samostatnost. Z muže v císařově pracovně se vyklube rovněž dvojník a také zručný škrtič - Nývltův bývalý spoluvězeň Macháně. Jára Cimrman, Pacov 1911: Potulná divadelní společnost nemá s Járovými hrami úspěch. Před nespokojenými diváky prchá za pomoci scénky Vichr z hor. Imaginární silný vítr „odnese“ z jeviště herce i s rekvizitami a dekoracemi. Jára Cimrman, Liptákov 1914: Po zemřelé sestře se zde stane učitelem, ale s počátkem války odchází. Na místě, kde byl naposled spatřen, je pamětní deska. - Je večer turisté odjeli. Jen vědec zůstává. Šokován vidí oknem světničky průvodkyni, která oblékne Járovu košili, ulehne do jeho postele a zapálí si zbytek památečního doutníku. Scéna připomíná muzejní exponát Jára Cimrman, ležící, spící.

Poznámka

Lví silou, vzletem sokolím – jako autor skladby bývá mylně uváděn František Kmoch, přestože byl pouze úpravcem.

Film online

Hrají

Zdeněk Svěrák

Jára Cimrman/Cimrmanův otec

Valerie Kaplanová

průvodkyně v Muzeu peří

Josef Abrhám

divadelní vědec

Petr Čepek

arcivévoda Ferdinand/dvojník Nývlt

Milena Dvorská

arcivévodkyně Žofie Chotková

Jiří Kostka

císař František Josef I. / dvojník Macháně

Míla Myslíková

ředitelka Minervy

Václav Král

úředník patentního úřadu/hudebník

Vladimír Svitáček

profesor Kingsley

Jaroslav Vozáb

tlumočník

Marie Drahokoupilová

vedoucí zájezdu

Ladislav Šimek

vynálezce Konstantin Ciolkovskij

Jiří Hálek

spisovatel Anton Pavlovič Čechov

Karel Houska

hudební skladatel Antonín Dvořák

Leoš Suchařípa

francouzský konstruktér Alexandre Eiffel

Jiří Zahajský

cestovatel Emil Holub

Nina Divíšková

manželka cestovatele Holuba

Petr Brukner

vynálezce turbiny Viktor Kaplan

František Volf

vynálezce Alexander Graham Bell

Jiří Wimmer

konstruktér František Křižík

Petr Kostka

malíř Josef Mánes

Ivan Lukeš

vynálezce Guglielmo Marconi

Ladislav Frej

malíř Luděk Marold

Jan Cmíral

sochař Josef Václav Myslbek

Bořík Procházka

vynálezce Alfred Bernhardt Nobel

Pavel Vondruška

skladatel Johann Strauss ml./sbormistr

Věra Bublíková

spisovatelka Karolina Světlá

Jaromír Kučera

spisovatel Jaroslav Vrchlický

Gustav Skála

houslový virtuos Jan Kubelík

František Husák

kočí Wimr

Boris Hybner

učitel biologie

Edita Dindělová

učitelka tělocviku

Jaroslav Weigel

učitel fyziky

Zdeňka Rosolová

učitelka zdravovědy

Jan Hraběta

majitel domku Josef Lešner

Radka Dulíková

Lešnerova žena

Jaroslav Tomsa

lovčí Mirvald

Vlastimil Zavřel

kapitán fotbalistů

Jan Kašpar

krajánek

Jožka Stoklasa

vesničan

Lena Birková

turistka

Václav Kotva

turista

Nina Strnadová

turistka

Jana Viščaková

turistka

Rudolf Hrušínský ml.

herec hrající Tomáše Edla

Miroslav Vladyka

herec, který není švagr

Vlasta Žehrová

herečka Adéla, hrající Karlu

Oldřich Vlach

herec Karel, který není otec ale syn

Jiřina Jirásková

herečka Anežka, která není maminka ale babička

Jaroslava Kretschmerová

herečka, která není teta

Jan Kehár

malý Konrad Henlein

Filip Švarc

Cimrman jako šestiletý

Jan Unger

Cimrman jako patnáctiletý

Bohumil Vávra

dědoušek u Lešnera

Miloslav Štibich

sluha/kulisák u fukaru/komorník

Jiří Bruder

průmyslník Ringhoffer

Ladislav Smoljak

rodič v ředitelně

Ivan Šlapeta

hostinský

Arnošt Kurell

faktor Adámek

Marian Cingroš

starosta v Liptákově

František Kubíček

obdivovatel bavorského piva

Eliška Sirová

sestra Luisa

Alice Štěchová

Cimrmanova matka

Zdeněk Mašek

syn arcivévody

Martin Šotola

syn arcivévody

Veronika Vrabcová

dcera arcivévody

Zdeněk Václavík

černoch

Linda Dřevikovská

holčička v Liptákově

Vladimír Švabík

muž na pivu

Zdeněk Barášek

člen orchestru

Zdeněk Bulín

člen orchestru

Jiří Kaucký

člen orchestru

Jan Laibl

turista

Zuzana Hojdová

trubačka

Josef Horák

trubač

Lubomír Krystlík

trubač

Zdeněk Pok

trubač

Jiří Schmiedt

trubač

Marie Srbová

trubačka

Olga Světelská

trubačka

Zdeněk Podskalský

pokladník divadelní společnosti

František Hajský

řidič

Antonín Cingl

člen sokolské kapely

František Doksanský

člen kapely

Pavel Kutka

člen kapely

František Maximovič

člen kapely

Miroslav Nováček

člen kapely

Taras Petrenko

člen kapely

Karel Sommer

člen kapely

Václav Šebor

člen kapely

Viktor Šejna

člen kapely

Jan Šimek

člen kapely

Jaroslav Šimek

člen kapely

Stanislav Šimek (2)

člen kapely

Jaroslav Tyl

člen kapely

Oldřich Vitouš

člen kapely

Slavomil Vrzal

člen kapely

Václav Šimek (2)

kapelník

Stanislav Šimek

hudebník

Karel Duchoslav

člen sboru

Roman Gottlieb

člen sboru

Ivan Havlíček

člen sboru

Jiří Honus

člen sboru

Vladimír Janoušek

člen sboru

František Klimeš

člen sboru

Tomáš Kopecký

člen sboru

Jindřich Mendl

člen sboru

Jaroslav Novák

člen sboru

Oldřich Panovský

člen sboru

Eduard Pavlíček

člen sboru

Milan Půlkrábek

člen sboru

Břetislav Rychlík

člen sboru

Miroslav Svoboda (2)

člen sboru

Milan Šmíd

člen sboru

Jan Švanda

člen sboru

Jaroslav Tlapák

člen sboru

Jaromír Vogel

člen sboru

Rostislav Zeman

člen sboru

Jaroslav Zvěřina

člen sboru

Milan Zvěřina

člen sboru

Mluví

Richard Honzovič

hlas průvodce z magnetofonu

Ladislav Smoljak

hlas velitele četníků

Štáb a tvůrci

Pomocná režie

Jiří Ostrý

Asistent režie

Zuzana Hojdová, Jan Hraběta, Eva Kolářová

Původní filmový námět

Ladislav Smoljak, Zdeněk Svěrák

Dramaturgie

Pavel Hajný

Druhá kamera

Karel Hejsek

Asistent kamery

Petr Hojda

Výtvarník

Bedřich Dlouhý

Výprava

Zdeněk Jeřábek, Rudolf Kinský, Vítězslav Kudláč

Návrhy kostýmů

Irena Greifová

Vedoucí výroby

Jan Balzer

Zástupce vedoucího výroby

Václav Eisenhamer, Zdeňka Černá

Asistent vedoucího výroby

Daniela Stašková

Hudba

Použitá hudba

Johann Strauss ml. (Na krásném modrém Dunaji), Antonín Rejcha (Kvartet pro čtyři lesní rohy)

Nahrál

FISYO

Dirigent

Štěpán Koníček (FISYO)

Písně

Hej, Slované, Svoji k svému, Lví silou, vzletem sokolím

Hudba k písni

lidová slovenská píseň (Hej, Slované), Karel Bendl (Svoji k svému), František Josef Pelz (Lví silou, vzletem sokolím)

Text písně

Samo Tomášik (Hej, Slované), Bedřich Peška (Svoji k svému)

Zpívá

Petr Čepek (Hej, Slované), Martin Šotola (Hej, Slované), sbor (Svoji k svému)

Produkční údaje

Původní název

Jára Cimrman, ležící, spící

Anglický název

Jára Cimrman, Lying Asleep

Pracovní název

Jára Cimrman

Copyright

1983

Rok výroby

1983

Premiéra

10/1983

Nositelé copyrightu

Státní fond kinematografie

Výrobní skupina

Josef Císař

Technické údaje

Nosič

HD, DVD, Betacam

Verze

česká

Revue

„Jsem to já a nejsem to já“ aneb Postava Zdeňka Svěráka

Jedna z nejoblíbenějších osobností českého kulturního prostoru oslaví 28. března osmdesátiny. Ceněný herec, divadelník a...

Upozornění

Český film

Databáze obsahuje hrané filmy 1898–1993 v rozsahu publikace Český hraný film.

Animované filmy 1898–1945 jsou v databázi v rozsahu publikace Český animovaný film I.
Animované filmy 1946–1993 a dokumentární filmy 1898–1993 se budou doplňovat postupně na základě informací z interních zdrojů NFA.

V rozmezí 1993–2015 probíhá doplnění informací o českých hraných, animovaných a dokumentárních distribučních filmech z původního časopisu Filmový přehled a původní Filmové ročenky.

České distribuční filmy z období od roku 2016 až do současnosti zpracováváme postupně na základě ověřování údajů od producentů, distributorů, z filmových titulků a k filmům vznikají původní autorské anotace a obsahy.

Zahraniční filmy českých tvůrců se prozatím v databázi nenachází. Tyto údaje budeme také postupně doplňovat.

Televizní tvorba se v databázi nenachází.

Filmografie tvůrců v databázi, z výše uvedených důvodů, nemusí být v tuto chvíli kompletní.

 

Zahraniční distribuční film

Zahraniční distribuční filmy z období od roku 2014 až do současnosti zpracováváme a zpracováváme a postupně zveřejňujeme.

Zahraniční distribuční filmy do roku 2014 máme v plánu v budoucnu postupně přidávat na základě informací z původního časopisu Filmový přehled.