Jára Cimrman, ležící, spící

Země původu

Československo

Copyright

1983

Rok výroby

1982

Premiéra

1. 10. 1983

Minutáž

82 min

Kategorie

film

Žánr

komedie

Typologie

hranýdistribučnídlouhometrážní

Originální název

Jára Cimrman, ležící, spící

Český název

Jára Cimrman, ležící, spící

Anglický název

Jára Cimrman, Lying Asleep

Pracovní název

Jára Cimrman

Anotace

Komediální detektivka Rozpuštěný a vypuštěný (1984), tragikomedie o osudech divadelního souboru Nejistá sezóna (1987) a životopisná mystifikace Jára Cimrman ležící, spící (1983) – to jsou tři filmy, jejichž prostřednictvím se v osmdesátých letech pražské Divadlo Járy Cimrmana prosadilo na filmovém plátně. Neplánovaná „trilogie“ představuje komplexní svědectví o svébytném českém fenoménu fiktivního geniálního všeuměla, o jeho díle a o jeho tvůrcích. Brilantní komedie Zdeňka Svěráka a Ladislava Smoljaka rozkrývá životní příběh neprávem zapomenutého génia, odhaluje rozsah a obsah jeho díla a umisťuje protagonistu do historických souvislostí. Jára da Cimrman (1969/1874, Vídeň - ?, Liptákov) je sice fiktivní postavou vymyšlenou v roce 1966, jeho tvůrci ho však opatřili důkladnou biografií, pevně ukotvenou v reálném českém (kulturním, vědeckém, politickém či lyžařském) kontextu. To vše se Svěrkovi a Smoljakovi jako scenáristům povedlo ústrojně převést do vyprávění, jež rámuje návštěva divadelního vědce (Josef Abrhám) v liptákovském Muzeu peří. Tam ho stará průvodkyně (Valerie Kaplanová) seznamuje s osudy Cimrmana (Zdeněk Svěrák) členěnými do kapitol týkajících se protagonistova dětství, inspirace, kterou poskytl bezradným kolegům z rozličných oborů, i vynálezů, o jejichž autorství přišel vinou chronických pozdních příchodů na patentní úřad. Jára Cimrman je ovšem i přítelem českých celebrit a vlastencem, jenž se zasloužil o samostatnost české země. Stárnoucí génius pak zažívá trpké nepochopení a v Liptákově ho zastihuje konec starých časů – počátek 1. světové války… Snímek Jára Cimrman ležící, spící je dodnes divácky hravou, důvtipnou mystifikací, která neobsahuje jen ironickou nostalgii za starými časy, ale i vážný příspěvek k diskusi na téma českého charakteru, vlasteneckých ikon a národní důstojnosti.

Obsah

“Největším světovým spisovatelem, vynálezcem, malířem, fyzikem, lyžařem a filozofem za posledních sto let byl český velikán Jára Cimrman. Můžeme o tom vést spory, můžeme s tím nesouhlasit, ale to je tak všechno, co se proti tomu dá dělat.“ Slova staré kostnaté průvodkyně v liptákovském Muzeu peří zaujala divadelního vědce, pátrajícího po stopách zapomenutého génia. V Járově světničce je expozice předmětů, které po něm zbyly. Průvodkyně vzpomíná. Jára Cimrman, školní léta, Praha 18??: Rodiče Járovi tajili, že je chlapec, aby donosil šaty po starší sestře Luise. Až v 15 letech uviděl poprvé nahou ženu, převlékající se učitelku. Po zjištění, že on sám je muž, byl vyloučen z dívčí školy. Jára Cimrman, inspirující: Potkává vynálezce, spisovatele, konstruktéry, skladatele. Svými nápady je vede ke špičkovým výkonům. Jára Cimrman pozdě přicházející: Vynalézá, ale na patentní úřad přichází pozdě. S totožnými objevy ho předešli Bell, Lumierové, Edison i Nobel.. Jára Cimrman, tvořící, Praha 1897: Je přítelem slavných českých žen a mužů. Nemá-li Praha moře, Jára ho alespoň na půl hodiny vytvoří v centru města ve formě iluzivního obrazu. Jára Cimrman, bořící, Konopiště 1909: Stane se vychovatelem dětí následníka trůnu, aby mohl využít arcivévodova dvojníka, vraha Nývlta. Jeho hrubý nátlak má císaře Franze Josefa II. přinutit podepsat Čechům samostatnost. Z muže v císařově pracovně se vyklube rovněž dvojník a také zručný škrtič - Nývltův bývalý spoluvězeň Macháně. Jára Cimrman, Pacov 1911: Potulná divadelní společnost nemá s Járovými hrami úspěch. Před nespokojenými diváky prchá za pomoci scénky Vichr z hor. Imaginární silný vítr „odnese“ z jeviště herce i s rekvizitami a dekoracemi. Jára Cimrman, Liptákov 1914: Po zemřelé sestře se zde stane učitelem, ale s počátkem války odchází. Na místě, kde byl naposled spatřen, je pamětní deska. - Je večer turisté odjeli. Jen vědec zůstává. Šokován vidí oknem světničky průvodkyni, která oblékne Járovu košili, ulehne do jeho postele a zapálí si zbytek památečního doutníku. Scéna připomíná muzejní exponát Jára Cimrman, ležící, spící.

Poznámka

Lví silou, vzletem sokolím – jako autor skladby bývá mylně uváděn František Kmoch, přestože byl pouze úpravcem.

Hrají

Zdeněk Svěrák

Jára Cimrman/Cimrmanův otec

Valerie Kaplanová

průvodkyně v Muzeu peří

Josef Abrhám

divadelní vědec

Petr Čepek

arcivévoda František Ferdinand d'Este/arcivévodův dvojník Nývlt

Milena Dvorská

arcivévodkyně Žofie Chotková

Jiří Kostka

císař František Josef I./císařův dvojník Macháně

Míla Myslíková

ředitelka Minervy

Václav Král

úředník patentního úřadu/hudebník

Vladimír Svitáček

profesor Kingsley

Jaroslav Vozáb

tlumočník

Marie Drahokoupilová

vedoucí zájezdu

Ladislav Šimek

vynálezce Konstantin Ciolkovskij

Jiří Hálek

spisovatel Anton Pavlovič Čechov

Karel Houska

hudební skladatel Antonín Dvořák

Leoš Suchařípa

francouzský konstruktér Alexandre Eiffel

Jiří Zahajský

cestovatel Emil Holub

Nina Divíšková

manželka cestovatele Holuba

Petr Brukner

vynálezce turbiny Viktor Kaplan

František Volf

vynálezce Alexander Graham Bell

Jiří Wimmer

konstruktér František Křižík

Petr Kostka

malíř Josef Mánes

Ivan Lukeš

vynálezce Guglielmo Marconi

Ladislav Frej

malíř Luděk Marold

Jan Cmíral

sochař Josef Václav Myslbek

Bořík Procházka

vynálezce Alfred Bernhardt Nobel

Pavel Vondruška

skladatel Johann Strauss ml./sbormistr

Věra Bublíková

spisovatelka Karolina Světlá

Jaromír Kučera

spisovatel Jaroslav Vrchlický

Gustav Skála

houslový virtuos Jan Kubelík

Boris Hybner

učitel biologie

Edita Dindělová

učitelka tělocviku

Jaroslav Weigel

učitel fyziky

Zdeňka Rosolová

učitelka zdravovědy

Jan Hraběta

majitel domku Josef Lešner

Radka Dulíková

Lešnerova žena

Jaroslav Tomsa

lovčí Mirvald

Vlastimil Zavřel

kapitán fotbalistů

Jan Kašpar

krajánek

Nina Strnadová

turistka

Rudolf Hrušínský ml.

herec hrající Tomáše Edla

Miroslav Vladyka

herec, který není švagr

Vlasta Žehrová

herečka Adéla, hrající Karlu

Oldřich Vlach

herec Karel, který není otec ale syn

Jiřina Jirásková

herečka Anežka, která není maminka ale babička

Jaroslava Kretschmerová

herečka, která není teta

Jan Kehár

malý Konrad Henlein

Filip Švarc

Cimrman jako šestiletý

Jan Unger

Cimrman jako patnáctiletý

Bohumil Vávra

dědoušek u Lešnera

Miloslav Štibich

sluha/kulisák u fukaru/komorník

Jiří Bruder

průmyslník Ringhoffer

Ladislav Smoljak

rodič v ředitelně

Ivan Šlapeta

hostinský

Arnošt Kurell

faktor Adámek

Marian Cingroš

starosta v Liptákově

František Kubíček

obdivovatel bavorského piva

Eliška Sirová

sestra Luisa

Alice Štěchová

Cimrmanova matka

Zdeněk Mašek

syn arcivévody

Martin Šotola

syn arcivévody

Veronika Vrabcová

dcera arcivévody

Zdeněk Václavík

černoch

Linda Dřevikovská

holčička v Liptákově

Vladimír Švabík

muž na pivu

Zdeněk Barášek

člen orchestru

Zdeněk Bulín

člen orchestru

Jiří Kaucký

člen orchestru

Jan Laibl

turista

Zuzana Hojdová

trubačka

Josef Horák

trubač

Lubomír Krystlík

trubač

Zdeněk Pok

trubač

Jiří Schmiedt

trubač

Marie Srbová

trubačka

Olga Světelská

trubačka

Zdeněk Podskalský

pokladník divadelní společnosti

František Hajský

řidič

Antonín Cingl

člen sokolské kapely

František Doksanský

člen sokolské kapely

Pavel Kutka

člen sokolské kapely

František Maximovič

člen sokolské kapely

Miroslav Nováček

člen sokolské kapely

Taras Petrenko

člen sokolské kapely

Karel Sommer

člen sokolské kapely

Václav Šebor

člen sokolské kapely

Viktor Šejna

člen sokolské kapely

Jan Šimek

člen sokolské kapely

Jaroslav Šimek

člen sokolské kapely

Stanislav Šimek (2)

člen sokolské kapely

Jaroslav Tyl

člen sokolské kapely

Oldřich Vitouš

člen sokolské kapely

Slavomil Vrzal

člen sokolské kapely

Karel Duchoslav

člen pěveckého sboru

Roman Gottlieb

člen pěveckého sboru

Ivan Havlíček

člen pěveckého sboru

Jiří Honus

člen pěveckého sboru

Vladimír Janoušek

člen pěveckého sboru

František Klimeš

člen pěveckého sboru

Tomáš Kopecký

člen pěveckého sboru

Jindřich Mendl

člen pěveckého sboru

Jaroslav Novák

člen pěveckého sboru

Oldřich Panovský

člen pěveckého sboru

Eduard Pavlíček

člen pěveckého sboru

Milan Půlkrábek

člen pěveckého sboru

Břetislav Rychlík

člen pěveckého sboru

Miroslav Svoboda (2)

člen pěveckého sboru

Milan Šmíd

člen pěveckého sboru

Jan Švanda

člen pěveckého sboru

Jaroslav Tlapák

člen pěveckého sboru

Jaromír Vogel

člen pěveckého sboru

Rostislav Zeman

člen pěveckého sboru

Jaroslav Zvěřina

člen pěveckého sboru

Milan Zvěřina

člen pěveckého sboru

Kateřina Smoljaková

holčička na ulici

Alžběta Smoljaková

holčička na ulici

Mluví

Richard Honzovič

hlas průvodce z magnetofonu

Ladislav Smoljak

hlas velitele četníků

Štáb a tvůrci

Pomocná režie

Jiří Ostrý

Asistent režie

Zuzana Hojdová, Jan Hraběta

Původní filmový námět

Ladislav Smoljak, Zdeněk Svěrák

Dramaturg

Pavel Hajný

Druhá kamera

Karel Hejsek

Asistent kamery

Petr Hojda

Assistent architekta

Štěpán Exner

Výtvarník

Bedřich Dlouhý

Výprava

Zdeněk Jeřábek, Rudolf Kinský, Vítězslav Kudláč

Návrhy kostýmů

Irena Greifová

Asistent střihu

Eva Horázná

Vedoucí výroby

Jan Balzer

Zástupce vedoucího výroby

Václav Eisenhamer, Zdeňka Černá

Asistent vedoucího výroby

Daniela Stašková

Spolupráce

Hana Suchá (klapka), Miloslav Mirvald (fotograf)

Hudba

Použitá hudba

Johann Strauss ml. (Na krásném modrém Dunaji), Antonín Rejcha (Kvartet pro čtyři lesní rohy)

Nahrál

FISYO (Dirigent Štěpán Koníček)

Písně

Hej, Slované

Hudba k písni lidová slovenská píseň
Text písně Samo Tomášik
Zpívá Petr ČepekMartin Šotola

Svoji k svému

Hudba k písni Karel Bendl
Text písně Bedřich Peška
Zpívá sbor

Lví silou, vzletem sokolím

Hudba k písni František Josef Pelz

Ktož jsú boží bojovníci

Produkční údaje

Originální název

Jára Cimrman, ležící, spící

Český název

Jára Cimrman, ležící, spící

Anglický název

Jára Cimrman, Lying Asleep

Pracovní název

Jára Cimrman

Kategorie

film

Typologie

hranýdistribuční

Žánr

komedie

Země původu

Československo

Copyright

1983

Rok výroby

1982

Produkční data

konec natáčení 11. 10. 1982

Premiéra

premiéra 1. 10. 1983 /přístupný mládeži/

Distribuční slogan

Český film. Životopis nezapomenutelného muže, který upadl v zapomenutí.

Nositelé copyrightu

Státní fond kinematografie

Výrobní skupina

2. dramaturgicko-výrobní skupina, Josef Císař (vedoucí 2. dramaturgicko-výrobní skupiny)

Technické údaje

Délka

dlouhometrážní

Minutáž

82 min

Původní metráž

2 353 metrů

Distribuční nosič

16mm, 35mm

Poměr stran

1:1,37

Barva

barevný

Zvuk

zvukový

Zvukový systém/formát

mono

Verze

česká

Mluveno

česky

Podtitulky

bez titulků

Úvodní/závěrečné titulky

české

Revue

„Jsem to já a nejsem to já“ aneb Postava Zdeňka Svěráka

Jedna z nejoblíbenějších osobností českého kulturního prostoru oslaví 28. března osmdesátiny. Ceněný herec, divadelník a...