Máma z basy

Země původu

Česká republika

Copyright

2017

Rok výroby

2012—2017

Premiéra

28. 9. 2017

Minutáž

79 min

Kategorie

film

Žánr

sociální, časosběrný

Typologie

dokumentárnídistribučnídlouhometrážní

Originální název

Máma z basy

Český název

Máma z basy

Anglický název

Mom from Jail

Anotace

Zkušená reportérka Veronika Jonášová rozšířila svůj první, původně krátký televizní snímek S mámou v base (2014) do celovečerního formátu a uvedla jej do distribuce s pozměněným názvem Máma z basy. Sledovala tři ženy, které si odpykávaly trest za lehčí delikty ve věznici Světlá nad Sázavou, kde existuje oddělení umožňující pobyt odsouzených s jedním dítětem v delším časovém horizontu. Zaznamenala režim v unikátním zařízení (jež má nejmenší recidivu v rámci českého vězeňství), okamžiky propuštění protagonistek a jejich následnou snahu zapojit se do normálního života, což obnáší především obnovování vztahů se staršími potomky a stabilizování situace v pošramocených rodinách. Pátrala i po příčinách selhání, jež dovedly několikanásobné mámy za mříže, zachytila jejich plány či předsevzetí a také to, jak se jim a jejich dětem na svobodě daří. Zdá se, že Adriana a Petra, na rozdíl od recidivistky Báry, uspěly. – Sociologický snímek svou formou (poskládané výpovědi, časosběrné natáčení, použití mezititulků) naznačuje, že se tvůrkyně inspirovala dílem dokumentaristky Heleny Třeštíkové, která se ostatně na titulu podílela režijní supervizí. -kk-

Obsah

Léto 2013. Adriana (Andy) má na čtyři dny přerušen výkon trestu a po dvou letech jede s malou dcerou Rianou domů, kde má starší syny. – O rok dříve, léto 2012. Věznice Světlá nad Sázavou. Andy za mřížemi pečuje o Rianku. Petra oceňuje, že může být „v base“ se synem Jiříkem. Její šestnáctiletá dcera Míša je umístěna v dětském domově v Plzni. Manžel Jiří i dcera ji navštěvují. Bára si odpykává trest za opakované krádeže v obchodech. Ve věznici s ní je dcera Kristýnka. Syn Eda byl svěřen do péče babičky, protože otec o něj nejeví zájem. Táta Kristýnky zemřel na mozkovou příhodu. – Podzim 2012. Mámy s dětmi vyráží po prohlídce na vycházku za brány věznice. – Zima 2012. Vánoční atmosféra vyvolává v ženách vzpomínky. Adriana prožila nejhorší Vánoce za mřížemi. Bára svátky mívala hezké. Petra by nejraději zapomněla na Vánoce, kdy jí bylo dvanáct. Babičce, která ji vychovávala, udělali opilí rodiče scénu, již ukončil až zásah policie. – Ženy mluví o každodenním vězeňském režimu. – Jaro 2013. Dětem nevadí všudypřítomné mříže, dobře je jim tam, kde mají mámu. Zato rozumí slovu amnestie; ta nedávno vyhlášená se týkala jenom části osazenstva, ale domů chtěly všechny. – Andy si posteskne, že se trest vleče. Její synové začali chodit do školky. Povzbuzuje ji přítomnost dcerky. Ve vězení je kvůli závislosti na drogách. O problémech chce s dětmi mluvit otevřeně. – Adriana s dcerou dojedou do Kynšperku. U vlaku je čeká manžel Jirka, propuštěný na amnestii v lednu. Před nádražím je vítá celá rodina. S Jirkou jsou spolu osm roků, z toho jako manželé pět let. Po narození dětí se prý změnili. Odluku od synů-dvojčat a rodiny považuje Andy za největší trest. Zpočátku odměřené, dnes vstřícné tchyni vděčí za péči o syny, kteří by jinak skončili v ústavu. – V lednu amnestovaná Petra je půl roku na svobodě. Rodina si našla lepší byt. Žena byla se synkem ve výkonu trestu skoro dva roky kvůli neplacení výživného. Dcera byla v dětství v pěstounské péči Petřiny babičky, nyní je stále v děcáku. Bude plnoletá dřív, než soud vyřídí propouštěcí formality. Petra nerada přiznává, že další dceru, která je od dvou let u bývalého partnera, od rozchodu neviděla. O dívce má informace z internetu. Trestní rejstřík bude mít čistý až za tři roky. Nemůže sehnat práci a školku pro synka. – Za tři týdny. Andy se vrací do vězení. Synové nechápali, proč bere s sebou pouze Rianku. – O půl roku později. 2014. Andy dnes slaví 36. narozeniny. Adriana s Riankou jdou po třiceti dvou měsících na svobodu. Žena touží napravit vše, co v péči o děti zameškala. Propouštěcí procedura vrcholí dojemným loučením dvojice s vychovatelkou. – Petřin Jiřík slaví doma čtvrté narozeniny. - Česká televize odvysílala původní film „S mámou v base“. Manželé sledují sekvence o Petřině zkaženém dětství. – Bára si přeje, aby už byly s Kristýnkou doma. Chybí jí syn, kterého má u mámy. – V březnu 2014 byla Bára podmínečně propuštěna na svobodu. Další natáčení opakovaně odmítla. – Petra provádí štáb po novém bytě, Jiřík má svůj pokoj. Ženu nezaměstnali ani jako „škrabku brambor“. Začala se stýkat s neslyšící mámou. Ta svým handicapem zdůvodňuje, proč kdysi odložila dceru k babičce. Petra je z toho rozhozená. – O měsíc později. Režisérka vezme Petru s Jiříkem na návštěvu věznice, kde je vítá ředitelka Gabriela Slováková. Petra, kterou pochválí vychovatelka, tvrdí, že bude se synem o jejich pobytu zde mluvit. Chlapec se rozpláče, když se chystají odjet. – Andy je už 8 měsíců na svobodě. Režisérka se setká s Andy a s Jirkou. Manželé se nastěhovali do bytu nad tchyní, aby byli nablízku dvojčatům. Ženě skončila mateřská. Chce pracovat, aby nemusela pobírat dávky hmotné nouze. Se syny, kteří se cítí doma u babičky, se těžko sbližují. Matka se je snaží připravit na „přechod“ k nim, a proto spolupracuje s psycholožkou. Uvědomuje si, že na ně musí brát maximální ohled. Manžel měl tři měsíce práci, teď chodí po brigádách. Pro oba jsou prý drogy minulostí Starosti jim dělají finance. – Petra chodí na úklidy, nic lepšího nesehnala. Manžel dělá po večerech a po nocích taxikáře. – O 3 měsíce později. 2015. Andy nemůže sehnat práci, přestože spolupracuje s organizacemi, zabývajícími se problematikou začleňování propuštěných zpět do společnosti. „Seděla“ za majetkovou trestnou činnost, což při pohovorech přiznává. – Andy je už 15 měsíců na svobodě. Adriana si přeje, aby se jejich život konsolidoval, aby měli práci a mohli splácet dluhy. Pobírají dávky v hmotné nouzi na bydlení a na živobytí. Dřív byla holka z ulice, hrála automaty, fetovala a měla hromadu peněz. Nyní se naučila žít skromně. – Petře zemřela babička. Po pohřbu došlo mezi ní a matkou k hádce kvůli dědictví. – Petra je už 2,5 roku na svobodě. Žena jde na plzeňský úřad práce pro dávky hmotné nouze. Doma pak čeká na dceru, s níž se vidí málo, ale píší si. – Dcera Míša. 19 let. Dívka má narozeniny. Nerada vzpomíná na čtyři roky, kdy byla zavřená v děcáku a máma v „báni“. Petra se kaje za své dřívější chování. – Míša „ulítává“ na focení sama sebe. Kromě Petry, kterou neumí oslovovat mámo, jí je blízká jakási paní z Tesca. – Snaha Petry navázat kontakt s druhou dcerou uvízla na mrtvém bodě. – O 2 měsíce později. Míše vadí, že ji máma kdysi odložila k babičce. Své děti by opustit nechtěla. Dá se fotit pro reklamní agenturu. Smrt prababičky ji zasáhla. – Petra má domácí práci; kompletuje sady kartiček. Chodí i na odběry plazmy. – 2016. Andy už je 2 roky na svobodě. Žena dělá pomocnou kuchařku v sociálních službách. Spolupracovníci jí fandí. Nikdy nepracovala a toto je pro ni nový začátek. Současné problémy s manželem se snaží překonat. Kluci jsou stále u babičky. – Za Petrou dorazí druhá dcera Martina. – Dcera Martina 17 let. Máma neviděla děvče patnáct let. První shledání trvalo krátce, což brzo napravily. Dívka se teprve před pěti lety dozvěděla, že má někde mámu. Učí se na pekařku a chce zkusit štěstí v TV soutěži Superstar. – Tisková konference k běhu Yellow Ribbon Run. Andy jako ambasadorka běhu na podporu trestaných, kteří nemohou sehnat zaměstnání, přednese řeč. – Dozvěděli jsme se, že naše třetí hrdinka Bára skončila opět ve vězení. Trest si odpykává ve věznici v Opavě. Andy se potká na běhu s Petrou. Obě jsou se svou situací spokojené. Naše hrdinky napsaly dopis Báře do věznice. Petře a Adrianě okolí nevěřilo, že život po propuštění zvládnou. – 1. září 2016. Riana i Jiřík jdou do první třídy. O 7 měsíců později. 2017. Během dokončování filmu ve střižně jsme znovu oslovili Báru. Souhlasila s natáčením. – Věznice Opava. Bára nechce být vidět na kameru. Stydí se. Po propuštění ze Světlé střídala milence a kradla. Ráda by se poučila. Kristýnce bude sedm, je u babičky. – Bára si odpykává trest ve věznici v Opavě do roku 2019. O její děti se stará matka. S Kristýnkou se vídá jednou měsíčně. Se synem Edou se nevídá. Petra se dál věnuje domácí práci. Jiříkovi se ve škole daří. Dcera Míša dokončuje střední školu. Dceru Martinu získala Petra do střídavé péče, ale v době dokončování filmu se jejich vztah výrazně zhoršil. Andy stále pracuje v kuchyni, kde získala zaměstnaneckou smlouvu. Udělala si řidičský průkaz a pořídila si auto. S manželem čekají čtvrté dítě. -kk-

Poznámka

Ve filmu byla použita ukázka z filmu S mámou v base (TV-2014; r. Veronika Jonášová).

Účinkují

Adriana Titěrová

Petra Holubová

Barbora Šípková

jejich rodiny a děti – Riana, Jiří a Kristýna

Gabriela Slováková

Jitka Dvořáková

Jiří Titěra

Štáb a tvůrci

Původní filmový námět

Veronika Jonášová

Dramaturg

Jan Gogola ml., Jakub Hejna, Ivana M. Pauerová

Druhá kamera

Jan Taimr, Tomáš Horák, Andrej Štuk, Martin Kučmin

Zvuk

Jarmila Štuková (záznam zvuku), Petr Lenděl (mix zvuku), Richard Müller (mix zvuku), Petr Šoupa (mix zvuku), Michal Pekárek (mix hudby), Štěpán Škoch (mix hudby)

Postprodukce

Richard Müller (zvuk), Petr Šoupa (zvuk)

Výkonná produkce

Veronika Jonášová (výkonná producentka), Kateřina Šafaříková (výkonná producentka), Jiří Vlach (výkonný producent ČT)

Producent

Pavla Janoušková Kubečková, Alena Müllerová (kreativní producentka ČT)

Vedoucí produkce

Kateřina Kovářová (ČT)

Spolupráce

Jarmila Štuková (režijní spolupráce), Helena Třeštíková (režijní spolupráce)

Hudba

Písně

Dzerka moja

Zpívá skupina Šarkani

Lokace

Česká republika, věznice Světlá nad Sázavou (Česká republika), věznice Opava (Česká republika), Kynšperk nad Ohří (Česká republika), objekt sociální služby (Kynšperk nad Ohří), základní škola (Kynšperk nad Ohří), mateřská škola (Kynšperk nad Ohří), Plzeň (Česká republika), základní škola (Plzeň), Praha (Česká republika), Masarykovo nádraží (Praha), Staroměstské náměstí (Praha)

Produkční údaje

Originální název

Máma z basy

Český název

Máma z basy

Anglický název

Mom from Jail

Kategorie

film

Typologie

dokumentárnídistribuční

Žánr

sociální, časosběrný

Země původu

Česká republika

Copyright

2017

Rok výroby

2012—2017

Premiéra

premiéra 28. 9. 2017 /nevhodné pro děti do 12 let/

Distribuční slogan

Dokumentární film Veroniky Jonášové a Jarmily Štukové.

Výrobce

Česká televize, Tvůrčí skupina Aleny Müllerové (Česká televize), nutprodukce

Nositelé copyrightu

Česká televize, nutprodukce

Distribuce

nutprodukce

Technické údaje

Délka

dlouhometrážní

Minutáž

79 min

Distribuční nosič

DCP 2-D, MP4

Poměr stran

1:1,85

Barva

barevný

Zvuk

zvukový

Zvukový systém/formát

5.1, digitální zvuk

Verze

česká

Mluveno

česky

Podtitulky

bez titulků