Doporučujeme
Webový portál Národního filmového archivu o české audiovizi

Universum Brdečka

životopisný, umělecký, dokument

Typologie filmu

dokumentární

Minutáž

84

Žánr

životopisný, umělecký, dokument

Země původu

Česká republika

Copyright

2017

Rok výroby

2017

Premiéra

21.12.2017

Režie

Miroslav Janek

Scénář

Tereza Brdečková

Námět

Tereza Brdečková
Doporučujeme

Dokumentární film Miroslava Janka.

Oceňovaný filmař Miroslav Janek natočil po portrétu manželky prezidenta Václava Havla s prostým názvem Olga (2014) a po rekapitulujícím filmovém dialogu novinářky Renaty Kalenské se známým muzikantem Evangelium podle Brabence (2015) další filmový medailon, tentokrát věnovaný významnému představiteli české umělecké scény a jedné z nejzajímavějších osobností českého filmu minulého století. Portrét novináře, kreslíře, spisovatele, scenáristy a režiséra Jiřího Brdečky (24.12.1917, Hranice – 2.6.1982, Praha) s názvem Universum Brdečka realizoval v úzké spolupráci s umělcovou dcerou, čemuž odpovídá osobní ladění projektu. Snímek se zakládá téměř výlučně na vzpomínkách samotné filmové kritičky, publicistky, scenáristky a spisovatelky Terezy Brdečkové (nar. 1957), která je i spoluautorkou podrobné monografie o otcově životě a díle, a také blízké rodinné přítelkyně, historičky Libuše Hrabové. Kromě dialogů s nimi a archivních rozhovorů je umělec připomínán úryvky z jeho bohaté literární tvorby nebo souvisejících písemných děl, ukázkami filmů (jak hraných, tak animovaných), na nichž se podílel, či materiály z pozůstalosti (rodinné fotografie, dopisy, rané kresby apod.). Chronologickému převyprávění životního osudu udávají rytmus Jankovy otázky či komentáře, týkající se Brdečkových uměleckých inspirací, snů a vášní. Výsledkem autentického tvůrčího dialogu režiséra a kameramana Janka (převážně mimo obraz) a Brdečkové, kteří se ujali i četby ukázek (jejichž atmosféru ozvláštňují ruchy a dokreslují je poetické záběry-zátiší), je výtvarně pestrá, formálně hravá koláž, postihující svým obsahem i formou rozmanitost nevšední a nadčasové osobnosti a v druhém plánu též „pořádky“ uplynulého století. Zvolená perspektiva sice neumožňuje zkoumat do větší hloubky Brdečkovy tvůrčí postupy nebo poznat v širších souvislostech jeho podíl na rozvoji české animace či žánru parodie, ale dává s lehkostí a bez patosu barvitou představu toho, z jakých poměrů vzešel, jaký byl člověk a jak vypadal jeho vnitřní svět. – Film, v němž důležitou roli hraje vynikající střih Toničky Jankové, vznikl ke stému výročí Brdečkova narození. Současně s jeho uvedením byla uspořádána retrospektivní interaktivní výstava Jiří Brdečka - 100 let s podtitulem Od Limonádového Joa k zázrakům animace ve Chvalském zámku v pražských Horních Počernicích, jejíž součástí je projekce tohoto dokumentu. – Film je vybaven volitelnými anglickými podtitulky. -mrš-

Upozornění, následující text obsahuje spoiler! Zobrazit >

Život a dílo pana Jiřího Brdečky (jak je často titulován) s úctou nad dochovanými artefakty rekapituluje dcera Tereza u sebe doma společně s režisérem a s kameramanem Miroslavem Jankem; vyprávění začíná úryvky z Brdečkových vzpomínek na první návštěvu kina, vlastně promítací kabiny, kde jej už jako čtyřletého kinematograf navždy okouzlil. - Brdečkovo narození a dětství přibližují paměti otce, učitele z moravského maloměsta Otakara Brdečky, které pod pseudonymem Alfa zaznamenal pro své nejbližší v knize Doma s podtitulem Hrst fragmentů (vydáno vlastním nákladem v roce 1922). - Libuše Hrabová vypráví o rituálech, které doprovázela známost a posléze kamarádství jejího manžela s Brdečkou a s jeho rodinou. – Terezin děda Otakar (nar. 1881) byl tajemníkem Pěveckého sdružení moravských učitelů, působícího dodnes. Vzdělaný muž investoval výhradně do knih, kterými záměrně obklopoval syna, jinak neměl nic. – Janek a paní Hrabová citují z publikace Mlýn na Kačeně (Nejbělejší ze všech mlýnů světa) Brdečkovu vzpomínku Nejlepší prázdniny na první lásku v jeho deseti letech. - Brdečkovo zaujetí Divokým západem a westernovou ikonografií, stejně tak jako touha po objevování neznámého pravděpodobně vycházely z kontaktu se sousedy v jeho rodných Hranicích na Moravě, navrátilci ze Spojených států. Kamarádil s jejich synem Ladislavem Vlodkem, který posléze studoval na UMPRUM a který udělal dochovanou Brdečkovu chlapeckou bustu. Synovec sousedů Václav Vlasák ukazuje kresby kovbojů a indiánů, které spolu chlapci vytvořili. – Tereza mezi odloženými památkami objeví sešit autorských vtipů pro magazíny, jimiž se za války a studií Brdečka živil. – Hrabová ukazuje báseň Mlýnský potok a mládenec s Brdečkovými kresbami. Vzpomíná na komiks o Lohengrinovi Richarda Wagnera, kterým se jeho autor posléze inspiroval při práci na filmu Tajemství hradu v Karpatech. - Více než škola mladého Brdečku bavilo kreslení. Krásným rukopisem si opisoval oblíbené básně. Ve volném čase během gymnazijního studia ilustroval Goetheovu poezii. – Libuše Hrabová vzpomíná na diskuse, které o filmu a kresbě vedl Brdečka s jejím mužem. - Tereza předvádí otcův animační stůl, komparaci statických kreseb s výslednou filmovou animací. Otcovy filmy shledává plné snění, které jakoby se dnes vytratilo. – Brdečkova kniha Pod tou starou Lucernou a jiné vzpomínky přibližuje mj. jeho působení jako „pisálka a poskoka“ v propagačním oddělení Lucernafilmu Miloše Havla během války. – Brdečková vybaluje předsmrtně vytvořenou posmrtnou masku otce, jež vznikla během jeho kamarádství s umělci ze spolku Mánes. Recesisté byli dotlačeni k „humoru ze strachu“: v období protektorátu soutěžili, kdo vydrží déle hajlovat. Mnohem později si vítěz klání Brdečka zapsal sen (1968), ve kterém byl jako nacistický hodnostář vyznamenán Hitlerem. Zapisovaným snům přikládal velký význam. - Trikové studio Afit zakoupil za války Richard Dillenz. Po jeho likvidaci a následné poválečné obnově provoz převzal Jiří Trnka a podle Brdečkova scénáře realizoval animovanou grotesku Pérák a SS, která odstartovala jejich přátelství a spolupráci. Díky Trnkovi se Brdečka seznámil s Janem Werichem. – Jiří Brdečka obdivoval romantické padoušství z Divokého západu. V tomto duchu vznikl jeho portrét coby osmadvacetiletého padoucha a posléze loutkový hrdina pro snímek Arie prerie (1949). - Ve 40. letech započala geneze Limonádového Joea. Původně se zrodil pro sérii povídek do týdeníku Ahoj na neděli (1941). Po divadelních inscenacích (nejzdařilejší v režii Josefa Šmída v divadle Větrník v roce 1944) se objevilo knižní vydání a nakonec v roce 1963 vznikl kultovní celovečerní film Oldřicha Lipského. - Než začal Brdečka psát scénáře pro Wericha k filmům Císařův pekař – Pekařův císař, Byl jednou jeden král nebo Až přijde kocour, věnoval se také filmové kritice. K americkým filmům jej přivedl nejlepší kamarád, legendární filmový historik Myrtil Frída. – Nad památečními artefakty Brdečková vzpomíná na otcovu netradiční výchovu: hrál si s ní výjimečně, ale kreslil jí, dbal také na přísun vybrané literatury a umění, v osmi letech četla např. Kafkovu Proměnu. Tlumočí vzpomínky matky Zdenky Kotalíkové na seznámení s exoticky vyhlížejícím mužem (svatební fotografie rodičů). – Brdečkův první režijní animovaný film Vzducholoď a láska (1948) vznikl ve studiu Bratři v triku. – Rok 1968 přibližují ukázky z Brdečkové románové kroniky o umělecké rodině Alhambra. Stejného roku vznikl jako součást povídkového filmu Pražské noci Brdečkův jediný hraný titul - neúspěšný Poslední golem. Středu 21. srpna 1968 připomíná jídelní lístek ze zámku Dobříš, kde se sešli vyděšení českoslovenští spisovatelé. – Brdečka žil rád v představách, zapisoval si sny, k oblíbeným patří ten ze 14. ledna 1969 o mrtvole nepopulárního politika, zabalené do novin. – Umělcův byt působil tajemně, býval plný „předmětů“ a odrážel mj. obdiv k freskám z Pompejí. Ty se objevily i ve snu ze 14. května 1968. - Brdečková srovnává svého otce „pana Brdečku“ s hrdinou svého románu Alhambra, Gabrielem Kočkou. - Celoživotním tématem Brdečky, věřícího v sílu umění, byl příběh Orfea a Eurydiky. Zpracoval jej ve svém „problematickém“ filmu Metamorfeus, který byl po srpnu 1968 vyhodnocený prověrkovou komisí jako alegorie vpádu vojsk Varšavské smlouvy do Československa. - Oázami svobody byly v době normalizace nedělní sedánky karetního společenství u Brdečků, kde se hodně kouřilo a hrála se černá kočka. Na podobných setkáních se rodily nápady na parodie Adéla ještě nevečeřela nebo Tajemství hradu v Karpatech. – Brdečka těžce nesl vývoj sedmdesátých let, fyzicky chátral a jako silný kuřák měl problémy se srdcem. První vážný infarkt jej postihl krátce po podepsání Anticharty. Zemřel na zápal plic v roce 1982 ve věku šedesáti čtyř let. Před tím ještě stačil navštívit milované Španělsko. To pro něj bylo především krajinou rytíře Dona Quijota, který jej dlouhodobě fascinoval... -mrš-

Použité výňatky z filmů a archivní materiály (Česká televize, Krátký film Praha a.s., Národní filmový archiv): seriál Hoffmanovy povídky (TV-1967; r. Renáta Mázelová), seriál Procházka večerní Prahou (TV-1967), Úsměvy Jiřího Brdečky (TV-1996; r. Pavel Vantuch), Celostátní shromáždění kulturní fronty v ND (TV-1977); Horníkova růže (1974; r. Jiří Brdečka), Do lesíčka na čekanou (1966; r. Jiří Brdečka), Jsouc na řece mlynář jeden (1971; r. Jiří Brdečka), Metamorfeus (1969; r. Jiří Brdečka), Lááásky Jiřího Brdečky (1986; r. Miroslava Humplíková), Pro nemoc zavřeno (1975; r. Jiří Brdečka), Špatně namalovaná slepice (1963; r. Jiří Brdečka), Blaho lásky (1966; r. Jiří Brdečka), To jsou Bratři v triku (1957; r. Bruno Šefranka), Pérák a SS (1946; r. Jiří Brdečka), Arie prerie (1949; r. Jiří Trnka), Limonádový Joe aneb Koňská opera (1964; r. Oldřich Lipský), Císařův pekař – Pekařův císař (1951; r. Martin Frič), Slóvce M (1964; r. Jiří Brdečka), Vzducholoď a láska (1948; r. Jiří Brdečka), Jak se člověk naučil létat (1958; r. Jiří Brdečka), Kulturní přehled (1955; r. Josef Kořán), Tajemství hradu v Karpatech (1981; r. Oldřich Lipský), Pražské noci – Poslední Golem (1968; r. Jiří Brdečka), Adéla ještě nevečeřela (1977; r. Oldřich Lipský), archiv Pavla Štingla, Richarda Němce, Václava Chocholy.
Použité archivní fotografie: archiv Terezy Brdečkové, archiv rodiny Hrabových, Muzeum a galerie Hranice na Moravě, Karel Ješátko, archivní dobové fotografie a filmy 8mm: Václav Chochola, Archiv B&M Chochola (Blanka Chocholová a Marek Chochola).

Knihy
Scénáře
Články
Statě ze sborníků
Všechny dokumenty

Český film

Databáze obsahuje hrané filmy 1898–1993 v rozsahu publikace Český hraný film.

Animované filmy 1898–1945 jsou v databázi v rozsahu publikace Český animovaný film I.
Animované filmy 1946–1993 a dokumentární filmy 1898–1993 se budou doplňovat postupně na základě informací z interních zdrojů NFA.

V rozmezí 1993–2015 probíhá doplnění informací o českých hraných, animovaných a dokumentárních distribučních filmech z původního časopisu Filmový přehled a původní Filmové ročenky.

České distribuční filmy z období od roku 2016 až do současnosti zpracováváme postupně na základě ověřování údajů od producentů, distributorů, z filmových titulků a k filmům vznikají původní autorské anotace a obsahy.

Zahraniční filmy českých tvůrců se prozatím v databázi nenachází. Tyto údaje budeme také postupně doplňovat.

Televizní tvorba se v databázi nenachází.

Filmografie tvůrců v databázi, z výše uvedených důvodů, nemusí být v tuto chvíli kompletní.

 

Zahraniční distribuční film

Zahraniční distribuční filmy z období od roku 2014 až do současnosti zpracováváme a zpracováváme a postupně zveřejňujeme.

Zahraniční distribuční filmy do roku 2014 máme v plánu v budoucnu postupně přidávat na základě informací z původního časopisu Filmový přehled.

Doporučujeme
Vlasta Mlejnková

Vlasta Mlejnková

Jaroslav Hlubek

Jaroslav Hlubek

Libuše Hrabová

Libuše Hrabová

Miroslav Janek

Miroslav Janek

neuveden

Václav Vlasák

Václav Vlasák

Pavel Tomešek

Pavel Tomešek

neuveden

Pěvecké sdružení moravských učitelů

Pěvecké sdružení moravských učitelů

kočka Blažena

kočka Blažena

Původní filmový námět

Tereza Brdečková

Dramaturgie

Hana Jemelíková,

Ivana Miloševič Pauerová (dramaturgie ČT)

Zvuk

Vladimír Chrastil (zvuk, záznam zvuku, mix),

Michael Míček (záznam zvuku)

Postprodukce

Pavel Sedlák (obraz ČT),

Petr Lenděl (zvuk ČT)

Výkonná produkce

Jiří Vlach (výkonný producent ČT)

Producent

Ondřej Zima,

Alena Müllerová (kreativní producentka ČT)

Vedoucí produkce

Tereza Keilová (Evolution Films),

Kateřina Doležalová (Evolution Films),

Robert Riedl (ČT)

Zástupce vedoucího produkce

Martina Jokešová (ČT)

Asistent vedoucího produkce

Antonie Dědečková (Evolution Films)

Výtvarná spolupráce

Studio Mowshe (grafika)

Spolupráce

Světlana Tvrdíková (rešerše filmových archivů),

Tonička Janková (trailer)

Použitá hudba

Zdeněk Liška (hudba z filmu Horníkova růže, Metamorfeus a Pražské noci),

Jan Novák (hudba z filmu Blaho lásky, Do lesíčka na čekanou a Slóvce M),

Jan Rychlík (hudba z filmu Arie prerie, Pérák a SS, Vzducholoď a láska, Arie prerie a Limonádový Joe),

Jan F. Fischer (hudba z filmu Špatně namalovaná slepice),

Jiří Kolafa (hudba z filmu Jsouc na řece mlynář jeden a Nešťastná svatba),

Luboš Fišer (hudba z filmu Adéla ještě nevečeřela),

Richard Wagner (opera Lohengrin, hudba z filmu Tajemství hradu v Karpatech),

Jan Fischer (hudba z filmu Jak se člověk naučil létat),

Julius Kalaš (hudba z filmu Císařův pekař – Pekařův císař),

Jiří Malásek,

Jiří Bažant (hudba z filmu Pro nemoc zavřeno)

Nahrál

František Tomášek (improvizace na akordeon),

Pěvecké sdružení moravských učitelů

Písně

Když v baru houstne dým,

So far ,

Lohengrin

Hudba k písni

Vlastimil Hála (Když v baru houstne dým),

Jan Rychlík (So far ),

Richard Wagner (Lohengrin)

Text písně

Jiří Brdečka (Když v baru houstne dým),

Jiří Brdečka (Když v baru houstne dým),

Jiří Brdečka (Lohengrin)

Zpívá

Viktorie Dugranpere (Když v baru houstne dým),

František Tomášek (Když v baru houstne dým),

Karel Gott (So far ),

Slávka Procházková (So far ),

Oldřich Dědek (So far ),

Michal Dočolomanský (Lohengrin),

Helena Růžičková (Lohengrin)

Lokace

Česká republika,

Praha (Česká republika),

Úvoz (Praha),

Vodičkova ulice (Praha),

palác Lucerna (Praha),

Hranice (Česká republika),

Špičky (Hranice),

Spálov (Česká republika),

zámek Dobříš (Česká republika)

Původní název

Universum Brdečka

Copyright

2017

Rok výroby

2017

Premiéra

21.12.2017

Přístupnost

přístupný

Výrobce

Evolution Films, s.r.o.,

Česká televize – Tvůrčí skupina Aleny Müllerové. Rok copyrightu: 2017. Finanční podpora: Státní fond kinematografie ČR, Státní fond kinematografie – P

S podporou

Státní fond kinematografie ČR,

Státní fond kinematografie – Program filmových pobídek

Distribuce

AEROFILMS s.r.o. (monopol do 31.12.2018)

Nosič

2–D, MP4

Formát

1:1,77

Barva

colour

Zvuk

Dolby