Město na řece

Lotyšsko mělo během druhé světové války vlastního diktátora. Pak nás okupoval Sovětský svaz, pak nacistické Německo a pak znovu Sovětský svaz. Ale kde jsme tenkrát byli? Existovali jsme vůbec? V provinčním městě na řece. – Ansis se vrací ze služby na zámku do rodného městečka v Latgalsku. Doma ho čeká nemocný otec. Nelíbí se mu, že syn chodí za Zisele, dcerou židovského obchodníka Solomona Bernšteina, majitele železářství. – Ansis se živí jako malíř nápisů. O práci nemá nouzi, zvláště když premiér Kārlis Ulmanis uskutečnil státní převrat a zavedl autoritářský režim. Z nařízení starosty musí být všechny cedule přepsány z latgalštiny do lotyštiny. – Ansis a Zisele uvažují, jak se k sobě více přiblížit. Dívčino konvertování nebo mladíkovo absolvování obřízky jsou jedním z řešení. Ani Bernštein není jejich citu nakloněn. Argumentuje tím, že dcera má snoubence v Praze. – Do městečka přijede nový lékárník s dcerou Naigou. Když projíždějí kolem Domu jednoty, kde Ansis s otcem přemalovává nápis, spadne mu štětec rovnou do dívčina klína. Naize se mladík líbí, ale on stále myslí na Zisele. Přestože ani Židovce není Ansis lhostejný, chová se k němu odtažitě a označí ho za slabocha. Jí samotné jsou blízké myšlenky extrémní levice, proto distribuuje letáky Ligy komunistické mládeže. – Jiné ideologii podléhá Ansisův kamarád, baltský Němec Andreas, z něhož se stal stoupence politiky Adolfa Hitlera. – Naiga představí nesmělého Ansise svému otci a bere ho k nim domů. – Když mladík přemalovává městské cedule, Bernštein mu doporučí, aby nevzdával vlastní malířskou tvorbu. A oznámí mu, že Zisele odjela do Rigy studovat na učitelský ústav. – Ansis maluje za peníze nahou Naigu. Doma portrétuje ležícího otce, který při tom zemře. – Brzy po pohřbu se v zemi změní režim. Zatímco dříve mladík používal hlavně zelenou barvu, teď je v kurzu červená. – S novým politickým vývojem se do městečka vrátí Zisele, která si nechá říkat soudružka Bernšteinová. Pracuje na městském úřadu jako sekretářka. Její kolega a milenec Mamonov zastupuje NKVD. Vůči Ansisovi je odměřená, ale dává mu naději ve vztahu. Mladík váhá mezi dvěma dívkami. – Naigin otec jako lékárník končí. Před dvaceti lety bojoval proti Rudým, což mu nezůstalo odpuštěno. – Také Bernštein musí opustit svůj dům a železářství, kde vznikne státní prodejna. Zisele se s rodiči nepřijde rozloučit, protože by ji nechápali. Zamilovaný malíř Zisele navrhne, že by ji také namaloval, ale nedojde k tomu. – Starý Žid pase kozy a sžívá se s obyčejnými lidmi. Ansis ho portrétuje. – Mladík maluje do městského znaku rudou pěticípou hvězdu. Na veřejném prostranství se připomíná výročí Říjnové revoluce. Zisele dohlíží, aby zúčastnění hlasitě projevovali nadšené emoce. – Bernštein je s portrétem spokojený. Jako by mu jím Ansis vrátil čest. – V noci přiběhne za mladíkem nešťastná Naiga se zprávou, že čekisté zatkli jejího otce. – Bernštein doporučí Ansisovi, aby se s Naigou oženil. Je přesvědčen, že se blíží hrozná válka. Německá vojska se už vylodila ve Finsku. – Ansis se od Zisele dovídá, že ho Mamonov zapsal na seznam lidí k deportaci na Sibiř. Mladík ani Naiga do vlaku nenastoupí a připojí se k protikomunistickým partyzánům. Ansise v lese zadrží Mamonov a jeho svita. Při jedné přestřelce se mu podaří z jejich sevření utéci a dostat se domů, kde najde německé vojáky. – Mladík smícháním zelené a červené barvy získá hnědou. Na městský znak maluje hákový kříž. Od německého majora dostane za úkol vyrábět dopravní směrovky v němčině. – Naigy si u „lesních bratrů“ všimne Andreas a odveze ji k Ansisovi. Chválí je, že se nezapletli s Rusy. – Němci provázejí místní obyvatele sklepením pevnosti a vypráví jim, jaká zvěrstva tam prováděli Rusové a židovští doktoři. – Mladík v objektu potká bývalého starostu, který se dal k Němcům. Dozví se od něj, že se připravuje hon na Židy. Muž je nelituje, poněvadž kvůli nim jeho rodina skončila v sibiřském vyhnanství. Jeho kolega nehodnotí Němce lépe než Rusy, i oni si berou, co můžou. – U zdí pevnosti pozná Naiga mezi mrtvolami svého otce. Po lékárníkově pohřbu místní kněz pokřtí osiřelé židovské děti, aby spasil alespoň jejich duše. – Ansis navštíví Bernšteina, o jehož osud má obavy. Starý muž mu doporučí, aby odešel k jeho příbuzným do Londýna a začal tam studovat výtvarnou akademii. Napíše jim kvůli tomu dopis. – Ansis stále vzpomíná na Zisele, Naize to vadí. – Když malíř instaluje u cesty ceduli, vidí, jak Němci naženou Židy na loď a odplují s nimi neznámo kam. Je mezi nimi i Bernštein s manželkou. – Ansis a Naiga mají svatbu v kostele. Doma na půdě ukrývají Zisele, která se u nich schovává před Němci. Při milování Naiga hlasitě vzdychá, aby ukrytou pokořila. – Naiga podléhá německé propagandě, podle níž jsou původci zla na světě Židé. Viní je i ze smrti otce. Chce, aby Zisele z jejich domácnosti zmizela, což Ansis odmítne. Připomene novomanželce, že je zachránila před transportem. – Jedné noci Naiga potratí. Ansis o těhotenství vůbec nevěděl. – Andreas, díky kterému je Naiga hospitalizována v nemocnici, nabídne kamarádovi místo u Hitlerových stoupenců. Přestože by ho materiálně zabezpečilo, Ansis odmítne. V noci tajně odveze Zisele, jejich dávnou společnou přítelkyni, na lodi pryč. – Ansis se s Naigou zúčastní večerní nacistické slavnosti, kde Andreas zpívá árii. Na rozdíl od choti se tam mladík necítí dobře a odejde před budovu. Po chvíli se tam objeví Andreas, a když se přiblíží ke svému automobilu, dojde k explozi. Výbuch má na svědomí Zisele, která zraněného důstojníka zastřelí. Rudá Židovka se překvapeně zastaví před Ansisem, ale záhy ji smrtelně zraní Naiga výstřelem z Andreasovy pistole. – Ansis pálí Bernšteinův portrét a chystá se opustit dům, protože byl odveden do Lotyšské legie. Manželka má v plánu odjet do Kuronska a odtud do Švédska, aby unikla blížícím se Rusům. – Ansis na lodi spolu s ostatními muži Lotyšské legie zpívá píseň o své vlasti, jež se ubrání Němcům i Rusům. Plavidlo se dostane pod palbu, smrtelně zraněn je starý kapitán, mlčenlivý svědek Ansisových životních peripetií. Mladík je zasažen střelou do paže, zachrání ho lidé na člunu. Když se od nich dozví, že se připravují na cestu přes moře, dá jim Bernšteinův dopis pro příbuzné. Ošetřující starý muž ho ujistí, že se do Londýna v budoucnu jistě sám podívá. – V roce 1943 začala Třetí říše mobilizaci lotyšských mladíků. Aby formálně dodržela mezinárodní právo, rukovali lotyšští občané do SS jako nevojenské struktury. Vyhýbání se odvodu bylo trestáno smrtí. -hal-