Filmové putování Patnácté předjaří Václava Táborského po středních Čechách na přelomu 50. a 60. let přináší idylický obrázek poválečného vývoje, který se nese ve znamení výstavby nových obytných domů, škol a kulturních institucí. Příznačně je film zakončen záběry ze slavnostního otevření domu kultury v Příbrami, kde se setkávají spokojení občané různých profesí, včetně těch, ze kterých se právě během poválečných patnácti let stali inženýři či ředitelé. Film byl natočen k patnáctému výročí osvobození Československa. -aš-
Středočeský kraj prožívá patnácté předjaří od konce druhé světové války. V kladenské porodnici se rodí malí občánkové, kteří budou žít v nově vystavěných domech a obcích, kde hrůzy okupace budou připomínat jen pomníky a památníky. Předním příkladem poválečné výstavby jsou nové Lidice. Další obce nezničili okupanti, ale až poválečná výstavba Orlické a Slapské přehrady. Také místo zaplavených obcí už stojí nové. Staví se moderně zařízené obytné domy, kulturní zařízení, školy. Mladí lidé mají možnost uplatnit se v nejrůznějších odvětvích. V Roztokách u Prahy se po válce začal vyrábět penicilin, v Řeži probíhá výzkum jaderné energie. Obyvatelé Příbrami oblékli sváteční šaty a setkávají se při otevření nového domu kultury.
malíř
archivní
Patnácté předjaří
Patnácté předjaří
Fifteenth Prespring
15. předjaří / Kraj Praha – venkov
film
dokumentárnídistribuční
budovatelský, politický
Československo
1960
1960
promítání povoleno 11. 2. 1960
premiéra 1960 /přístupný mládeži/
bez sloganu
krátkometrážní
12 min
336 metrů
16mm, 35mm
1:1,37
černobílý
zvukový
mono
česká
česky, komentář
bez titulků
české
