Obsluhoval jsem anglického krále

Země původu

Česká republika, Slovensko

Copyright

2006

Rok výroby

2006

Premiéra

19. 12. 2006

Minutáž

120 min

Kategorie

film

Žánr

komedie, hořká komedie, smutná komedie

Typologie

hranýdistribučnídlouhometrážní

Originální název

Obsluhoval jsem anglického krále

Český název

Obsluhoval jsem anglického krále

Anglický název

I Served the King of England

Pracovní název

Obsluhoval som anglického kráľa

Anotace

Dlouho očekávanou adaptaci stěžejního díla Bohumila Hrabala i české literatury dvacátého století Obsluhoval jsem anglického krále nakonec realizoval jako svůj šestý hrabalovský přepis Jiří Menzel. Podle vlastních slov usiloval o zachování autorovy poetiky bez filmařské exhibice a o sdělnost i pro méně náročné diváky. Příběh malého muže Jana Dítěte se odvíjí od třicátých do šedesátých let minulého století a je zaplněn množstvím epizod. Menzel podle vlastního scénáře střídá různá časová pásma prostřednictvím vzpomínek zestárlého hrdiny, který po propuštění z vězení žije jako cestář kdesi v pohraničí. Dítě, jemuž se nakrátko splnil sen být milionářem, si vybavuje především tři svá číšnická působiště: maloměstský hotel, luxusní hotelovou rezidenci a restaurant v pražském hotelu Paříž. Vzpomíná na manželku, sudeťačku Lízu, kvůli níž se stal kolaborantem. Vybavuje si i další ženy svého života a připomíná si bohaté zákazníky, kteří se znalecky oddávali požitkům jak z jídla, tak z erotiky. Do hédonistické roviny s lehkým humorem, odvozeným třeba z němé grotesky či z dobových komedií, zasahují bouřlivé politické události prostřednictvím autentických rozhlasových nahrávek či filmových žurnálů. Tvůrci propojují lehké s vážným pomocí jednoduchých metafor (např. Jan za heydrichiády odevzdává při vyšetření plodnosti své sperma, zatímco jeho vrstevníci jsou popravováni). Film je postaven především na obraze a pestrém hudebním doprovodu. Minimum dialogů provází vypravěčův monolog. – Protagonistu ve stáří představuje Oldřich Kaiser, v mládí bulharský herec Ivan Barnev, Lízu hraje Němka Julia Jentschová a na plátně se objeví i maďarský režisér István Szabó. – Líbivá, poněkud chladná a konzervativní adaptace zachycuje povrch Hrabalovy prózy, jen málokdy se však dostává hlouběji, čímž bohužel zůstává pozadu za uměleckou i společensko-politickou kvalitou předlohy, vypovídající mj. i o českém charakteru. – Okolnosti zpracování této látky mají své místo v dějinách české kinematografie, neboť byly provázeny řadou afér, osobních útoků i podivných producentských praktik. Značnou vinu na tom měl sám spisovatel, který podepisoval papíry různým stranám. Film chtěl na počátku devadesátých let natáčet Karel Kachyňa, ten se později nepohodl s Jiřím Menzelem, který byl posléze ochotný natáčet podle vlastního scénáře. Látku odmítl Miloš Forman, později na ní dokonce dvakrát pracoval Jan Svěrák a také autorská dvojice Petr Jarchovský a Jan Hřebejk. Nakonec tedy snímek natočil podle vlastního scénáře Jiří Menzel. -tbk-

Obsah

Moje štěstí bylo vždycky v tom, že mě potkalo nějaké neštěstí. – Zestárlý Jan Dítě opouští vězení. Dostal patnáct let, ale odseděl si jen čtrnáct a tři čtvrtě roku, protože přišla amnestie. Vždycky toužil být milionářem a to se mu kdysi splnilo. Začínal jako prodavač párků na nádraží. Tak dlouho hledal peníze nazpátek, až mu zůstala stokoruna cestujícího, který marně natahoval ruku z odjíždějícího vlaku. Už tehdy si ověřil tajemnou moc peněz: stačí hodit na zem pár drobných a všichni se pro ně shýbají. – Starý Dítě přichází do rozbité chalupy v pohraničí; byla to německá hospoda. Při úklidu vzpomíná na mládí. – Jan je pikolíkem v hotelu U Zlatého města Prahy, kde se schází místní honorace. Zastaví se tu na jídlo okradený cestující z vlaku, obchodní zástupce firmy Van Berkel a obrovský jedlík pan Walden. Jan ho později zastihne v pokoji, jak si vykládá podlahu vydělanými penězi. Zkušený cesťák mu dá dobré rady. – Starý Dítě pracuje jako cestář. Setká se v lese s dívkou Marcelou, pomocnicí skeptického profesora: hledají rezonanční stromy a oba svou práci také dělají za trest. Přímočará dívka vyvolá v muži touhu. – Do výčepu se schová před deštěm vyzývavá slečna Jaruška, která pracuje (v bordelu) u Rajských. Mladý Jan se tam s ušetřenými penězi vydá. Vybere si Jarušku a po druhé taky. Uspokojí překvapenou prostitutku orálně a obloží její nahé tělo kopretinami. Když se ho jednou Jaruška zastane v restauraci před šéfem, pikolík pochopí, že tu jeho služba skončila. – Díky Waldenovi nastoupí mladík v luxusním hotelu Tichota, jehož majitel vše kontroluje z kolečkového křesla. – I tady jsou slečny a klientelu zámečku tvoří bohatí burziáni nebo štědrý generál. Po opulentních jídlech se pánové odeberou s dámami do pokojů. Pikolík skončí v pokojíku servírky Wandy, kterou po milování obloží bankovkami. – Ráno generál platí a zbytek peněz dá Janovi. Je to mnohem více, než dostal pan Tichota za účet. A Jan ví, že bude muset pryč. Najde si práci v pražském hotelu Paříž, kde vše ovládá pan vrchní Skřivánek, mluvící mnoha jazyky, zkušeně odhadující přání hostů a pyšnící se tím, že obsluhoval anglického krále. Jan se od něj naučí mnohé taje řemesla. – Starý Dítě navštíví profesora a Marcelu v jejich chalupě. Pochlubí se znalostí francouzštiny od pana Skřivánka a konstatuje, že má řád od habešského císaře. – Jan v restaurantu nenápadně podrazí nohy oblíbenému číšníkovi pana hoteliéra Brandejse, protože mu ubližuje. Kolega upustí talíř a pak ve vzteku nad ztrátou cti rozmlátí nádobí. Je propuštěn a na jeho místo nastoupí pyšný Dítě. Díky tomu obsluhuje i v salonku, kde se scházejí k hodování milionáři a kde na stole smyslně pózuje slečna Jůlinka. Rozpálenou dívku musí po odchodu hostů "obsloužit" Jan, který ji poté obloží zbytky pochoutek. – Starý muž ukáže Marcele a profesorovi svůj řád. – Habešský císař uspořádá v hotelu Paříž hostinu pro politickou smetánku. Při banketu se podává nadívaný velbloud. Malý císař chce vyznamenat pana Skřivánka, ale protože vrchní je moc vysoký, dá řád drobnému Janovi. – Profesor a Dítě pozorují v chalupě polonahou Marcelu při mytí. Dívka se ptá cestáře na válku. V té prý nebojoval, protože Češi nikdy neválčí. – Po Hitlerově projevu o právu na Sudety se Jan zastane sudeťačky, která se soukmenovci provokovala Čechy a oni jí sundali bílé podkolenky. – Později se s dívkou setká v kině, kde promítají týdeník o okleštění republiky. Pravověrná Němka se jmenuje Líza a je učitelkou tělocviku z Chebu. – Vyděšený pan Walden radí Janovi, aby sbíral známky, protože ty budou mít po válce velkou cenu. – Dvojice se sblíží, ale Líza ctitele odmítne, protože není Němec. Když za ním přijde do restaurantu, personál ji bojkotuje a pan Brandejs číšníka vyhodí. – Dítě si vzpomene na německé předky a Líza se mu oddá. – Po okupaci se v restaurantu roztahují Němci. Později gestapo odvede pana Skřivánka. – Jan se podrobí vyšetření na plodnost. Když „odevzdavá“ sperma, slyší v rádiu jména popravených při heydrichiádě. Další vlastenci vystupují z náklaďáku na popraviště, zatímco Janovi pomůže starší sestřička. – Po svatbě s Lízou se Dítě vrací do hotelu Tichota, odkud byl vynesen nábytek včetně židovského majitele. Generál se zastřelil. Z nóbl podniku je „stanice ušlechtilého chovu lidí“. Vybrané Němky tu mají počít s vybranými vojáky. A Jan tu dělá mezi nahými blondýnami číšníka. – Fanatická Líza dobrovolně odjíždí na frontu. Předtím se bez úspěchu pokusila zplodit s manželem dítě, přičemž oddaně zírala na Hitlerův portrét. – Jan na nádraží marně honí s krajícem chleba dobytčák, v němž mizí do plynu pan Walden. – Starý Dítě osamí. Jeho přátelé odjíždějí jinam. – Němci prohrávají. Líza se vrátí a přiveze známky, jež našla po deportovaných židech. Jsou bohatí a po válce si prý koupí hotel. – Z bývalého hotelu se stane sanatorium pro invalidní vojáky. – Po bombardování Líza zahyne v hořící budově, kam se vrátila pro známky. Ty jsou však zachráněny a Dítě si za ně po válce koupí hotel Tichota. Tapetuje si bankovkami stěny. Jenže jeho splněný sen trvá tři roky. Pak hotel Dítě zabaví dva milicionáři. Malý muž se jim chlubí, že je milionář, a tak ho odvedou. – Ve vězení derou bývalí milionáři včetně pana Brandejse peří. Ale nového vězně mezi sebe nepřijmou. – Starý Dítě vyhodí zbylé známky do vzduchu a řád navleče na kozu. Natočí si pivo v opravené chalupě. Objeví se tu pan Walden a majitel ho pohostí párkem. Jan pro sebe konstatuje, že tu mají dobré pivo, že sem bude chodit. -tbk-

Hrají

Ivan Barnev

Mluví Oldřich Kaiser
mladý Jan Dítě

Oldřich Kaiser

starý Jan Dítě

Julia Jentsch /ž/

Líza

Milan Lasica

profesor

Martin Huba

Skřivánek

Jiří Lábus

šéf hotelu U Zlatého města Prahy

Pavel Nový

generál

Jaromír Dulava

číšník Karel

Tonya Graves /ž/

císař

Jan Klusák

milionář

Petr Brukner

milionář

Jiří Žák

milionář

Tomáš Sechser

milionář

Jaroslav Tomsa

milionář

István Szabó

milionář

Václav Knop

burzián

Jiří Knot

Weinfurter

Zdeněk Maryška

německý host

Zdeněk Žák

milicionář

Martin Zahálka

milicionář

Vladimír Kulhavý

německý lékař

Stephan Nobbe

německý starosta

Jana Vránová

aranžerka

Thomas Zielinski

lékař v sanatoriu

Nikolaj Penev

pikolík Ferda

Komentář

Štáb a tvůrci

Předloha

Bohumil Hrabal (Obsluhoval jsem anglického krále – motivy z románu)

Scénář

Jiří Menzel

Druhá kamera

Klaus Fuxjäger

Asistent kamery

Karel Kaliban

Architekt

Milan Býček

Návrhy kostýmů

Milan Čorba

Triky

Boris Masník (supervize), Jiří Mařan

Výkonná produkce

Rudolf Biermann

Vedoucí výroby

Pavel Čechák, Jan Balzer

Odborný poradce

Karel Čáslavský, Jaroslav Čvančara, Hana Lasicová, Hana Makovičková, Pavel Štingl, Jiří Kalina (poradce v gastronomii), Václav Šmíd (poradce v gastronomii)

Hudba

Hudba

Aleš Březina (aranžmá dobových skladeb)

Použitá hudba

Jaroslav Ježek (Rapsodie krvavého měsíce), Otakar Ostrčil (Křížová cesta), Léo Delibes (Coppélia – Tanec automatů, L' Arora, La priére), Carl Millöcker (Die sieben Schwaben), Franz Schubert (Smyčcové trio v B dur), Felix Mendelssohn-Bartholdy (Venezianisches Gondellied), Richard Wagner (Parsifal – Karfreitagszauber), Ludwig van Beethoven

Zpívá

Tony Scott

Hudební režie

Zdeněk Zahradník

Písně

I Served the English King

Hudba k písni Aleš Březina
Text písně Jiří Ornest

Teď ještě ne

Hudba k písni Jaroslav Ježek
Text písně Vítězslav Nezval
Zpívá Jaroslav Gradwohl

Von mir aus Kanns regnen?

Hudba k písni Willi Richartz
Text písně Charles Amberg

Lokace

Praha, Slapy, Harrachov, Liberec, Vejprty

Produkční údaje

Originální název

Obsluhoval jsem anglického krále

Český název

Obsluhoval jsem anglického krále

Anglický název

I Served the King of England

Pracovní název

Obsluhoval som anglického kráľa

Kategorie

film

Typologie

hranýdistribuční

Žánr

komedie, hořká komedie, smutná komedie

Země původu

Česká republika, Slovensko

Copyright

2006

Rok výroby

2006

Produkční data

začátek natáčení 9. 3. 2006
konec natáčení 21. 6. 2006

Premiéra

slavnostní premiéra 18. 12. 2006 (kino Lucerna, Praha)
předpremiéra 18. 12. 2006 (multiplex Palace Cinemas Velký Špalíček, Brno)
premiéra 19. 12. 2006 /doporučená přístupnost od 12 let/ (limitované uvedení)
slavnostní premiéra 10. 1. 2007 (multiplex Palace Cinemas Slovanský dům, Praha)
distribuční premiéra 11. 1. 2007 /doporučená přístupnost od 12 let/
obnovená premiéra 28. 3. 2024 /nevhodné pro děti do 12 let/

Distribuční slogan

Film držitele Oscara Jiřího Menzela na motivy románu Bohumila Hrabala. (2006) / Remastrovaná verze 4K v kinech. (2024)

Partner

Michal Štefl

Distribuce

Bioscop (původní 2006), Bioscop (obnovená 2024)

Technické údaje

Délka

dlouhometrážní

Minutáž

120 min

Distribuční nosič

35mm , DCP 2-D

Poměr stran

1:1,85

Barva

barevný

Zvuk

zvukový

Zvukový systém/formát

Dolby Digital

Verze

česká

Mluveno

česky, německy

Podtitulky

české

Úvodní/závěrečné titulky

české

Ocenění

Vítěz

Akce: 14. výroční ceny Český lev 2006

2007
Praha / Česká republika
Český lev 2006 udělený Českou filmovou a televizní akademií za nejlepší mužský herecký výkon ve vedlejší roli, za ztvárnění postavy Skřivánka
Martin Huba

Vítěz

Festival: 33. festival zdravotnických filmů – MEDICFILM

2007
Podbořany / Česká republika
2. místo podle hlasování diváků
Jiří Menzel

Vítěz

Akce: 12. Ceny Asociace českých kameramanů

2007
Praha / Česká republika
výroční cena za vynikající kameramanské dílo
Jaromír Šofr

Vítěz

Akce: 14. výroční ceny Český lev 2006

2007
Praha / Česká republika
Český lev 2006 udělený Českou filmovou a televizní akademií za nejlepší film
Jiří Menzel

Vítěz

Akce: Česká nominace na Cenu americké Akademie filmových věd a umění Oscar 2007

2007
Praha / Česká republika
Oscar za nejlepší cizojazyčný film
kandidatura filmu podle návrhu České filmové a televizní akademie vyhlášeném 21. 9. 2007 v 80. ročníku Ceny americké Akademie filmových věd a umění Oscar 2007

Vítěz

Akce: 14. výroční ceny Český lev 2006

2007
Praha / Česká republika
Český lev 2006 udělený Českou filmovou a televizní akademií za nejlepší kameru
Jaromír Šofr

Vítěz

Akce: PRIX ARTE – Cena Evropské filmové akademie (EFA)

2007
Praha / Česká republika
doporučení filmu Českou filmovou a televizní akademíií v kategorii hraný film spolu s filmy Pravidla lži (Rules of Lies, r. Robert Sedláček, 2006), Tajnosti (Little Girl Blue, r. Alice Nellis /ž/, 2007) a Vratné lahve (Empties, r. Jan Svěrák, 2007)

Vítěz

Akce: 14. výroční ceny Český lev 2006

2007
Praha / Česká republika
Český lev 2006 udělený Českou filmovou a televizní akademií za nejlepší režii
Jiří Menzel

Vítěz

Akce: 14. výroční ceny Český lev 2006

2007
Praha / Česká republika
Cena České filmové a televizní akademie (plaketa) za nejlepší filmový plakát, udělená 10. 2. 2007 při vyhlášení nominací cen Český lev 2006
AQS, a.s.
– výtvarníci

Vítěz

Festival: 29. festival české filmové a televizní komedie Novoměstský hrnec smíchu Nové Město nad Metují

2007
Nové Město nad Metují / Česká republika
Cena poroty za výtvarný počin
Jaromír Šofr
za kameru filmu