Doporučujeme
Webový portál Národního filmového archivu o české audiovizi

V zahradě

umělecký, dokument

Typologie filmu

dokumentární

Anglický název

In the Garden

Minutáž

57

Žánr

umělecký, dokument

Země původu

Česká republika

Copyright

1995

Rok výroby

1995

Premiéra

01.10.1995

Jazyková verze

česká

Režie

Ivan Vojnár

Scénář

Ivan Vojnár

Námět

Ivan Vojnár, Jiří Soukup
Doporučujeme

Toto jsou příběhy z dávné zahrady, na které se nesnadno, těžce a téměř vůbec nerozpomínáme. Nový film režiséra Ivana Vojnára vypráví o osudech pacientů z psychiatrické léčebny v Horních Beřkovicích.

Téměř hodinový umělecký dokument Ivana Vojnára V zahradě je unikátním filmovým dílem, vymykajícím se i z tradičně kvalitní dokumentaristické tvorby. Směřuje totiž do polohy filozofické úvahy či poetického existenciálního eseje. Film zachycuje výpovědi pacientů z psychiatrického ústavu a zaznamenává přitom prostředí, v němž tito lidé tráví dlouhé měsíce či roky. Prvotním impulsem pro vznik ojedinělého díla byl režisérův intenzivní vjem ze zahrady, obklopující zámek v Horních Beřkovicích, kde je již od roku 1890 psychiatrická léčebna. Vojnár kdysi projížděl okolo, a po letech se do zahrady vrátil, aby se pokusil postihnout "tajemný" život za její zdí. Klíč k filmu je ukryt v úvodním mottu Emily Dickinsové:"V zahradě je takový nezvučný zvuk, a já dovolím, aby mu naslouchali..." a v citátu Blaise Pascala:"Lidé jsou tak nevyhnutelně blázniví, že nebýt blázen by znamenalo bláznit jiným způsobem." – Tvůrci přistupují ke svým "hercům" s pokorou a s vůlí naslouchat jim bez předsudků. Výpovědi nemocných tak dostávají zvláštní hloubku a přesah. Někdy až záražejí svou myšlenkovou konzistencí, jež se však často náhle zhroutí, a monolog se změní v blábol. Křehká hranice mezi "normálností" a "abnormalitou" je vymezena právě zdí zahrady, za niž se však může dostat kdokoliv z nás. Kamera zachycuje běžný denní režim v ústavu, stále se však vrací do nepříliš udržované velké zahrady, přitahována její tajuplnou "přirozeností" ve všech ročních dobách. "Život" zahrady a život lidí, kteří do ní přicházejí z neútulných nemocničních pokojů, chodeb či bizarních "čekáren", spolu zvláštním způsobem korespondují. Jakoby do nich nikdo "zvnějšku" nezasahoval... – Autoři si vybrali několik pacientů a z jejich výpovědí sestavují mozaiku lidských osudů. Kamera ovšem zaznamenává i další nemocné, ať už v nečekaném gestu, nebo třeba jen v pozadí. Tím jasně naznačuje i rozdíly mezi pacienty, od lehčích případů až po těžké postižené. Štáb pracoval v Kuffnerově sanatoriu (dnes Psychiatrický ústav) v Horních Beřkovicích u Mělníka s přestávkami po celý rok. Proměny zahrady v různých obdobích zdůrazňují plynutí času a znásobují celkový dojem. Snímek je výjimečný tím, že se točil na klasický formát (35 mm) a s postupy hraného filmu (jízdy kamery, nadhledy atd.). Obraz je (možná poněkud tradičně) provázen "vyvažující" starou hudbou (Tomaso Albinoni, Pavel Josef Vejvanovský, Giueseppe Aldrovandini), do níž zapadá i skladba Vzpomínka současného Slunečního orchestru. - Na XXX. MFF v Karlových Varech 1995 získalo ojedinělé dílo (jež vzniklo díky grantu Státního fondu ČR pro podporu a rozvoj české kinematografie) Hlavní cenu v soutěži dokumentárních filmů.

Upozornění, následující text obsahuje spoiler! Zobrazit >

Zahradou neustále prochází činorodý mužík, sbírající papír a všechno možné. Ukládá své nálezy v boudě na konci zahrady. Má stále dobrou náladu a neustále střídá čepice od nejrůznějších uniforem. Prý je nosí proto, aby mu nezmokly cigarety. Starý pán sbírá v zahradě po dešti šneky. Stařenka, která se sem dostala po pokusu o sebevraždu, ráda vysedává v zahradě. Měří čas pozorováním proměn starého stromu. Tlustý muž vykládá své matematické a filozofické názory a mluví o svých četných setkáních s mimozemšťany. S mimozemšťany, s Ježíšem či bohem, nebo se svými mrtvými se často setkávají i další pacienti. Jedna ze starých žen mluví jenom v číslech. Starší muž, který doma všechno rozmlátil sekerou, si stěžuje, že je to tu podobné jako v kriminále. Mladík s kytarou zpívá písničku o Horních Beřkovicích. Schizofrenik se léčí už od svých patnácti let. Teď je mu třiačtyřicet. Milenci mluví o svém vztahu. Muž, který dlouho nedůvěřivě sledoval filmaře, se náhle rozpovídá: dostal se do blázince z politických důvodů na základě nařízené soudní léčby. Vzal si zdejší lékařku, ale pak se s ní rozvedl. Kdysi měl IQ přes 120, dnes má 90; ví, že je degenerovaná osobnost. Dívka, procházející celým filmem, vypráví o svých komplexech a o zoufalých nejistotách. Uvažuje o duši a o rozumu. Kamera ji sleduje i po jejím odjezdu z léčebny. Vystupuje z vlaku na Hlavním nádraží v Praze. Vidí tu lidi, kteří se na první pohled ničím neodlišují od těch v zahradě... – Život v léčebně má ustálený rytmus, k němuž patří i občasná zábava s maskami, či při diskotéce. Pacienti bloumají po chodbách, tráví čas nad stravou v jídelně nebo ve velkých ložnicích. Vše se soustřeďuje pouze na ně. Jen v několika okamžicích se objeví i ti, kteří se o ně starají. Lékařka uvádí pacienty do hypnotického stavu. Jindy se jako kontrapunkt k vyprávění objeví obraz mladé doktorky, projíždějící rozzářenou zahradou na kole. Jedním z klíčových momentů je dlouhá depresivní sekvence hromadné léčby elektrošoky: lékaři postupují od lůžka k lůžku a s uklidňujícím hlasem přikládají nemocným přístroj ke spánkům. Těla se zachvějí v křeči... – Svět za zdmi zahrady je zachycen jen ve zmíněné sekvenci z Hlavního nádraží.

Knihy
Scénáře
Články
Statě ze sborníků
Všechny dokumenty

Český film

Databáze obsahuje hrané filmy 1898–1993 v rozsahu publikace Český hraný film.

Animované filmy 1898–1945 jsou v databázi v rozsahu publikace Český animovaný film I.
Animované filmy 1946–1993 a dokumentární filmy 1898–1993 se budou doplňovat postupně na základě informací z interních zdrojů NFA.

V rozmezí 1993–2015 probíhá doplnění informací o českých hraných, animovaných a dokumentárních distribučních filmech z původního časopisu Filmový přehled a původní Filmové ročenky.

České distribuční filmy z období od roku 2016 až do současnosti zpracováváme postupně na základě ověřování údajů od producentů, distributorů, z filmových titulků a k filmům vznikají původní autorské anotace a obsahy.

Zahraniční filmy českých tvůrců se prozatím v databázi nenachází. Tyto údaje budeme také postupně doplňovat.

Televizní tvorba se v databázi nenachází.

Filmografie tvůrců v databázi, z výše uvedených důvodů, nemusí být v tuto chvíli kompletní.

 

Zahraniční distribuční film

Zahraniční distribuční filmy z období od roku 2014 až do současnosti zpracováváme a zpracováváme a postupně zveřejňujeme.

Zahraniční distribuční filmy do roku 2014 máme v plánu v budoucnu postupně přidávat na základě informací z původního časopisu Filmový přehled.

Doporučujeme

Původní filmový námět

Ivan Vojnár,

Jiří Soukup

Scénář

Ivan Vojnár

Vedoucí výroby

Eva Ctiborová

Vítěz

Festival: 3. FEBIOFEST 1996

1996
Lokalita: Praha / Česká republika
Cena Kristián za nejpozoruhodnější audiovizuální čin roku 1995 v oblasti dokumentu
Ivan Vojnár

Vítěz

Festival: 30. mezinárodní filmový festival Karlovy Vary

1995
Lokalita: Karlovy Vary / Česká republika
Hlavní cena v soutěži dokumentárních filmů

Použitá hudba

Tomaso Giovanni Albinon (Concerto a cinque Op. 9 /Adagio/),

Pavel Josef Vejvanovský (Sonata a 4 be mollis),

Pavel Josef Vejvanovský (Sonata paschalis),

Giuseppe Antonio Aldrovandini (Sonata No 3 /Largo/),

Aleš Kudela (Vzpomínka) (z alba Sluneční orchestr),

Miloš Vacík (Vzpomínka) (z alba Sluneční orchestr),

Fredrik Janáček (Vzpomínka) (z alba Sluneční orchestr)

Původní název

V zahradě

Anglický název

In the Garden

Pracovní název

Nehybnost

Copyright

1995

Rok výroby

1995

Premiéra

01.10.1995

Výrobce

KF /ISIS/,

Produkční skupina 558-Film Brevis (KF /ISIS/)

Distribuce

KF a.s.,

ASTRA CINEMA, spol. s r. o. (programování)

Nosič

35mm

Barva

colour

Verze

česká