Spiklenci slasti

groteska

Typologie filmu

hraný

Anglický název

Conspirators of Delight

Minutáž

75

Země původu

Česká republika, Švýcarsko, Velká Británie

Copyright

1996

Rok výroby

1996

Premiéra

17.10.1996

Režie

Jan Švankmajer

Scénář

Jan Švankmajer

Námět

Jan Švankmajer

Anotace

Nový, lehce erotický film Jana Švankmajera.

Nový film Jana Švankmajera Spiklenci slasti se svým tématem i zpracováním poněkud odlišuje od předešlé autorovy filmové tvorby, ale samozřejmě má všechny atributy jeho vyhraněného stylu. Snímek je vlastně svéráznou černou groteskou, v níž se za „sexuálními úchylkami“ protagonistů skrývá zoufalá osamělost dnešního člověka, často způsobená jeho neschopností komunikace s druhými. Šestice smutných hrdinů se ukájí bizarními způsoby, přičemž důležitou roli hraje nejen samotný akt, nýbrž i namáhavá a obtížná příprava k němu. Tvůrci s přehledem těží z nevyčerpatelné pokladnice surrealismu a opírají se především o fetišismus, sadomasochismus i nejrůznější rituální praktiky. To všechno ovšem pojednávají s ironickou nadsázkou a s důvtipnou hravostí. Rafinovaně exponují jednotlivé postavy, dlouze je sledují při tajemných přípravách, zachycují je i v letmých vzájemných vztazích, aby v několikanásobné pointě mohli provést výměnu „rolí“. – Film je uvozen frivolními erotickými rytinami z minulých století. Skládá se z epizod jednotlivých postav, jež jsou zhusta spojeny paralelní montáží. Každá figura má svůj hudební motiv. Kupodivu tentokrát klade Švankmajer větší důraz na hereckou akci; menší prostor dostává tradičně dokonalá animace reálu. Vše se odehrává bez jediného mluveného slova. -tbk-

Obsah

Nesmělý pan Pivoňka si kupuje v trafice erotické časopisy. Trafikant na něj vrhne chápavý pohled, a po jeho odchodu se věnuje svým věcem: v šuplíku pod pultem skrývá různé elektrotechnické součástky. – Mladík si ve svém pokoji nedočkavě prohlíží časopisy a má velké nutkání jít do skříně. Konečně se k tomu odhodlá, ale vyruší ho zvonek. Listonoška na něj vrhne podobný pohled jako trafikant a předá mu dopis. V tom jsou jen dvě slova: V neděli. (Dnes je čtvrtek.) – Pošťačka se schová v činžáku pod schody a začne žmoulat z čerstvého chleba kuličky. – Pivoňka vyběhne z bytu do vetešnictví, kde si nakoupí staré deštníky. Střetne se tam pohledem s morousovitým mužem, který si vyhlíží různé pokličky, vařečky a válečky. – Prodavač novin zavře krám a ve své dílně si pustí televizi. Zbožně sleduje hlasatelku, čtoucí zprávy. Manipuluje přitom se svými vynálezy, které ho upozorní vždy, když se na obrazovce mezi různými šoty objeví hlasatelka. – Pivoňka vytáhne doma ze skříně kohouta a požádá bytnou Loubalovou, aby zvířeti usekla hlavu. Energická žena to s despektem vůči jeho slabosti udělá. Muž si nachytá vytékající krev. Podle kohoutí hlavy vypracuje z hlíny její zvětšený model. Výtvor použije jako formu pro velkou kohoutí masku, zhotovenou s pomocí papíru z erotických časopisů. Masku potom polepí peřím a udělá v ní výřezy pro oči. – Mezitím si pošťačka koupí nový chleba a dělá si další kuličky. Pak je nasype do bandasky. – Morous na ulici ukradne zednické nářadí, a potom v krámě nabere různé gumové zboží. Ve výtahu neodolá nutkání a uřízne nic netušící dámě liščí ohon z kožešinového límce. Rychle odjede domů autem a zavře se v dílně na dvorku. Za oknem ho smutně pozoruje jeho žena, hlasatelka. – Trafikant sestrojuje přístroj, jehož hlavní součástí jsou ruce z dámských figurín. – Pivoňka počká, až jeho panovačná bytná odejde. Vnikne do jejího pokoje. Na šicím stroji si ušije z koster deštníků křídla. Ve skříni jí potom sebere jedny šaty. Zahlédne tam přitom mužské nohy v botách a kalhotách. – Loubalová si na ulici cpe do tašky seno z vyhozené matrace a v obchodě si zálibně vybírá svíčky. – Hlasatelka přinese domů v tašce dva živé kapry. Její muž zatím v dílně vyrábí z donesených věcí podivné nástroje. – Trafikant dokončuje své dílo. – Neděle. Mladík se obleče do svátečního a připraví se na cestu. Má pytel a velký kufr s přivázanou židlí. Do ešusu si dá dvě porce dušeného kohouta s knedlíky. – Zoufalý morous jezdí vozem po městě a shání ještě jednu kožešinu. Potká ho Loubalová, která v něm pozná spřízněnce. Muž konečně zahlédne ženu s kožešinou, zaparkuje auto a vyběhne za ní. – Pivoňka odejde z bytu se svým nákladem. Na ulici ukradne morousovo auto. – Bytná vejde do zchátralé sklepní místnosti. Uprostřed je díže s vodou. Žena u ní zapálí svíčky a vleze do velké skříně. – Pivoňka zastaví v opuštěném lomu za městem a vleče se se svým nákladem ještě kus pěšky až k velkému cihlovému valu. Z pytle vytáhne hadrovou figurínu Loubalové a připoutá ji k židli. Pak si nasadí kohoutí masku a křídla z deštníků. – Loubalová v černém negližé, růžovém županu a v černé škrabošce na obličeji vytáhne ve starém sklepení ze skříně hadrovou figurínu mladíka (Pivoňky). Panák ožije a chvěje se strachem. Žena ho donutí, aby se svlékl, a různě ho týrá důtkami. – Vykoupaná listonoška nasype kuličky z bandasky do lavoru. Pomocí gumových hadiček a trychtýře si jimi naplní nos i uši. Nařídí si budíka a slastně ulehne do postele. Záhy se ocitne v nirváně. – Pivoňka rituálně krouží kolem „bytné“, a děsí ji různými pokusy o zabití. – Budík probudí listonošku. Ta „vysype“ chlebové kuličky z hlavy zpět do lavoru. – Pivoňka si ohřeje na ohýnku kohouta s knedlíkem. – Loubalová nutí nahého panáka, aby běhal po čtyřech a nosil v ústech její botu. – Pošťačka doručí hlasatelce balíček, v němž jsou chlebové kuličky. – Neukojená hlasatelka leží mlčky se svým mužem v posteli. Ten nevydrží její němou výčitku a seběhne do dílny. Svlékne se do naha a začne se po celém těle vášnivě třít hebkými i drsnými předměty (pokličkami s nalepenou kožešinou a gumovými prsty; válečky s připevněnými kartáčky či štětečky, vařečkami s hřebíky apod.). Zatím jeho žena krmí kapry chlebovými kuličkami. – Loubalová cynicky utopí ztýranou figurínu Pivoňky v kádi s vodou a pyšně zmizí ve skříni. – Pivoňka konečně zabije „bytnou“ velkým kamenem, shozeným z valu. Zpod kamene vytéká krev (je to krev z kohouta, kterou dal soused v balonku figuríně pod klobouček). Mladík spálí kohoutí masku i s ostatními rekvizitami, a odejde. – Hlasatelka se v maskérně připravuje na vysílání. Její muž v dílně se stále ještě vzrušuje předměty, které ho teď masírují samy. – Trafikant je připraven před televizí. Když se na obrazovce objeví hlasatelka, spustí svého robota. Ruce z ženských figurín ho laskají po nahém těle. Jedna z nich je dokonce uzpůsobena k masturbaci. Pomocí joysticků si trafikant přibližuje svůj idol k sobě. K překvapení jeho i techniků ve studiu, prožívá hlasatelka při čtení zpráv velké erotické vzrušení. Má totiž pod stolem nohy v díži s kapry, kteří se o ni třou a cucají její prsty. Po orgasmu pokračuje žena klidně v neosobním čtení zpráv. – Pivoňka při návratu domů zahlédne hlasatelčino vzrušení na obrazovkách ve výloze obchodu s televizory a fascinovaně to pozoruje. Pak se srazí s kolemjdoucí listonoškou. Tu naopak zaujmou v jiném krámu kapři v akváriu. Žena mlčky vyhodí z brašny seno a vejde do obchodu. – Pivoňka si v trafice koupí elektrotechnické časopisy. Trafikant po jeho odchodu otevře šuplík, v němž má připravenou hlínu na modelování a kohoutí peří. – Když Pivoňka přichází ke svému domu, právě odtud vynášejí mrtvou sousedku. V jejím bytě jsou kriminalisté, které vede hlasatelčin muž. Zkoumají nepatřičný vražedný předmět: obrovský kámen. Detektiv se nenápadně laská s ženiným růžovým županem ve skříni. Všimne si Pivoňky mezi dveřmi. Zaujmou ho odložené deštníky. – Pivoňka ve svém pokoji objeví káď s hořícími svíčkami. Odevzdaně se svlékne do naha a jde ke skříni, jejíž dveře se otvírají... -tbk- Podle S. Freuda se v každém z nás stále střetává princip slasti (asociální, nepřizpůsobivý, ženoucí nás bez společenských skrupulí za naší touhou, za svobodou) s principem reality (který je umravňující, omezující, glajchšaltující represí společnosti, výchovy, školy). Podle Freuda by prý při zdravém duševním vývoji měly být oba tyto principy v rovnováze. – U postav filmu jednoznačně převažuje princip slasti. Jsou zde konfrontovány "neškodné", imaginativní "perverze" jednotlivců s obludnými perverzemi civilizace jako je politika, války, mírové kongresy, etnické čistky, havárie a hladomory. To, co u jednotlivce vede k osvobozování touhy (aspoň dočasnému), u civilizace jako celku (čili při zkolektivnění) vede k otroctví a masovým vraždám. – Takto černobíle ale samozřejmě není film traktován. Je to imaginativní film a ten je vždy vícevýznamový a otvírá široké pole interpretacím. Nelze přehlédnout ani roli rituálu a magie, které ve filmu hrají nezanedbatelnou roli a skrze něž se uskutečňuje touha protagonistů příběhu. ... Vše nasvědčuje tomu, že skutečný život lidí této civilizace se bude nadále stále více odehrávat v jakýchsi "nekonformních sektách", které vznikají jako reakce na reklamou a konzumem zglajchšaltovaný život společnosti. Z pohledu těchto mas a jejich manipulátorů se každý pokus o svobodný, imaginativní čin touhy (slasti) musí nutně jevit jako perverze. "Spiklenci slasti" jsou černou groteskou reflektující tuto pohromu. Jan Švankmajer

Hrají

Petr Meissel

Pivoňka

Barbora Hrzánová

listonoška

Anna Wetlinská

hlasatelka

Jiří Lábus

prodavač novin

Pavel Nový

komisař

Štáb a tvůrci

Původní filmový námět

Jan Švankmajer

Výtvarník

Jan Švankmajer (rekvizity, dekorace), Eva Švankmajerová (loutky)

Výprava

Jan Švankmajer, Eva Švankmajerová, Karel Vaňásek

Spolupráce

Stephen Quay (hudební spolupráce), Timothy Quay (hudební spolupráce), Olga Jelínková

Produkční údaje

Původní název

Spiklenci slasti

Anglický název

Conspirators of Delight

Pracovní název

Princip slasti, Bleděmodrovous

Copyright

1996

Rok výroby

1996

Premiéra

17.10.1996

Výrobce

ATHANOR – společnost pro filmovou tvorbu, s. r. o., Delfilm SA., Koninck International

S podporou

Státní fond České republiky pro podporu a rozvoj české kinematografie, Federální úřad kultury Federálního departmentu pro vnitřní záležitosti (Švýcarsko)

Partner

Eurimages

Nositelé copyrightu

ATHANOR – společnost pro filmovou tvorbu, s. r. o., Delfilm SA., Koninck Internationa

Technické údaje

Nosič

35mm

Barva

colour

Ocenění

Nominace

Akce: 4. výroční ceny Český lev 1996

1997
Praha / Česká republika
Nejlepší výtvarný počin
Eva Švankmajerová
nominace vyhlášená 12. 2. 1997

Nominace

Akce: 4. výroční ceny Český lev 1996

1997
Praha / Česká republika
Nejlepší výtvarný počin
Jan Švankmajer
nominace vyhlášená 12. 2. 1997

Vítěz

Festival: 40. mezinárodní filmový festival San Francisco 1997

1997
San Francisco / Spojené státy americké
Cena pro tvůrce, kteří se nevzdávají své vize
Jan Švankmajer

Vítěz

Festival: 49. mezinárodní filmový festival v Locarnu

1996
Locarno / Švýcarsko
První cena UBS poroty mladých
Jan Švankmajer

Upozornění

Český film

Databáze obsahuje hrané filmy 1898–1993 v rozsahu publikace Český hraný film.

Animované filmy 1898–1945 jsou v databázi v rozsahu publikace Český animovaný film I.
Animované filmy 1946–1993 a dokumentární filmy 1898–1993 se budou doplňovat postupně na základě informací z interních zdrojů NFA.

V rozmezí 1993–2015 probíhá doplnění informací o českých hraných, animovaných a dokumentárních distribučních filmech z původního časopisu Filmový přehled a původní Filmové ročenky.

České distribuční filmy z období od roku 2016 až do současnosti zpracováváme postupně na základě ověřování údajů od producentů, distributorů, z filmových titulků a k filmům vznikají původní autorské anotace a obsahy.

Zahraniční filmy českých tvůrců se prozatím v databázi nenachází. Tyto údaje budeme také postupně doplňovat.

Televizní tvorba se v databázi nenachází.

Filmografie tvůrců v databázi, z výše uvedených důvodů, nemusí být v tuto chvíli kompletní.

 

Zahraniční distribuční film

Zahraniční distribuční filmy z období od roku 2014 až do současnosti zpracováváme a zpracováváme a postupně zveřejňujeme.

Zahraniční distribuční filmy do roku 2014 máme v plánu v budoucnu postupně přidávat na základě informací z původního časopisu Filmový přehled.