Doporučujeme
Webový portál Národního filmového archivu o české audiovizi

Revue /
Událo
sti

Doporučujeme
Jaroslav Lopour 27. 7. 2017

Knižní žně zlínského festivalu

Již od roku 1961 je ve Zlíně každoročně pořádán festival s filmy pro dětské publikum, dnes pod názvem Mezinárodní festival filmů pro děti a mládež Zlín Film Festival. Jeho současný pořadatel, společnost Filmfest, kromě organizace festivalu každoročně připravuje reprezentativní publikace o jeho historii a o dějinách zlínské filmové tvorby.  

Knižní žně zlínského festivalu Foto: Jaroslav Lopour (Filmový přehled)

První je publikace mapující čtyřiapadesát ročníků tohoto festivalu. V úvodní části knihy Začalo to Ferdou Mravencem je krátký text o osmdesátileté historii filmového průmyslu ve Zlíně. Ve zbytku kompilace před námi defiluje padesát pět let jednotlivých ročníků festivalu. Každý z nich se editoři snažili krátce charakterizovat, připomenout, jaké novinky který ročník přinesl, co zajímavého se tehdy událo, jaké změny nastaly či kterým snímkům byly uděleny ceny. Vše je doplněno dobovými fotografiemi, ukázkami plakátků a festivalových grafických logotypů.

Filmfest ve spolupráci se společností Ateliéry Bonton Zlín vydal roku 2016 u příležitosti osmdesátého výročí filmového studia ve zlínském Kudlově první díl z česko-anglické pentalogie, která si za cíl vytkla projít historií těchto ateliérů. Úvodní díl FA Kudlov 1 36–45. Kudlovská stodola. Založení a první léta filmových ateliérů ve Zlíně se tedy věnuje úplným začátkům, jež jsou těsně spjaty se zakladatelem, baťovským obuvnickým koncernem. Po úvodních slovech editora a vydavatele následuje přepis ze staršího textu pamětníka a režiséra Elmara Klose Kronika kudlovské stodoly.[1] Zde autor podrobně popisuje založení a začátky tohoto studia, které se profilovalo především na tvorbu reklamních a instruktážních snímků pro Baťu nebo krátkých kulturních filmů. Připomíná důležitá jména (Ladislav Kolda, Jiří Lehovec, Jaroslav Novotný nebo Alexander Hackenschmied), která tvořila základní tvůrčí profil ateliérů, tituly zde vyrobené a další důležité události.

Pokračuje i obdobím nacistické okupace, kdy sice ateliéry ovládli Němci, ale současně v této době vznikl film Hermíny Týrlové Ferda mravenec (1942–1944). Byla to doba dvou ročníků přehlídky Filmové žně (1940 a 1941), ale též velkého požáru filmových laboratoří v únoru 1944. Ferdou mravencem byly položeny základy pozdější světové slávy zlínského loutkového filmu z tvůrčích dílen Týrlové a Karla Zemana. Po Klosově výkladu, jenž končí zestátněním studia v roce 1945, následuje rozsáhlá fotografická příloha. Ta mapuje obrazem v rozmezí patnácti let vývoj Zlína, filmových ateliérů a samotného zázemí, práci jejich tvůrců a vznik zdejších filmů.[2] Kniha je zakončena „slovníčkem“ s krátkými životopisy několika osobností stojící u vzniku ateliérů a prvních úspěchů (Tomáš Baťa, J. A. Baťa, Elmar Klos, Ladislav Kolda, Alexander Hackenschmied, František Pilát, Jaroslav Bouček, Jan Lukas, Jaroslav Novotný, Antonín Horák, Karel Plicka, Jiří Lehovec a Pavel Hrdlička).

V rámci letošního zlínského festivalu vyšlo druhé pokračování série pod názvem FA Kudlov 2 46–60. Kudlovská stodola. Filmové ateliéry ve Zlíně v poválečném období. Po úvodních slovech následuje výklad Hany Pinkavové o kudlovských ateliérech v letech 1945–1960. Pojednává o dokumentárních snímcích, o rozmachu loutkových děl Hermíny Týrlové a Karla Zemana, nakonec o začátcích hrané tvorby pro děti a mládež. Jedná se o další starší text, jenž před lety vyšel společně s Klosovou statí z předchozího dílu. Po něm čtenář nalezne rozhovor filmové historičky Marie Benešové s Hermínou Týrlovou a Josefem Pinkavou, použitý v monografii Hermína Týrlová z roku 1982.[3] Ze sborníku Karel Zeman (1986)[4] zase pochází následující výňatky rozhovoru Elmara Klose s Karlem Zemanem.

Sborník pokračuje stručnou filmografií snímků z dílny cestovatelů Jiřího Hanzelky a Miroslava Zikmunda. Kapitoly o filmových laboratořích a stavebním rozvoji zlínských ateliérů a o architektonické tváři Zlína v daném období tvoří soubor řady fotografií. Mezi ně je vložen krátký výňatek z disertační práce filmového vědce Luďka Havla z roku 2016 o vzniku Filmového festivalu pracujících ve Zlíně. Stejně jako v předchozí části, i tuto uzavírá galerie a krátké životopisy filmařských osobností (Hermína Týrlová, Karel Zeman, Zdeněk Liška, Zdeněk Rozkopal, František Škapa, Josef Pinkava, Zdeněk Hrubec, Jan Dudešek, Ludvík Kadleček, Jan Plesník a Jiří Kolín). Oba díly jsou doplněny opravdu početnou, bohatou a zajímavou fotodokumentací. Mnohé fotografie nebyly dosud publikovány.

Nutno podotknout, že se autoři v publikacích dopustili na několika místech drobných a faktografických chyb. Festival dále vydal v roce 2016 katalog Historie techniky amatérského filmu. Ten představuje sbírku více než osmdesáti filmových kamer Ing. Radomíra Koutka, pracovníka ze zlínských ateliérů. Kromě toho festival produkuje množství dárkových a upomínkových předmětů, z nichž zaujme hra pexeso, v níž jako motiv posloužila loga z minulosti festivalu. Třetí a prostřední pokračování historie kudlovských ateliérů vyjde s největší pravděpodobností příští rok, v době konání již padesátého osmého ročníku Zlín Film Festivalu.

 

FerdaJiří Madzia (ed.): Začalo to Ferdou Mravencem. 80 filmových let, 55 festivalových let, Zlín: Filmfest 2015. Vydání první, 80 stran.

 

Kudlov1Marcel Sladkowski (ed.): FA Kudlov 1 36–45. Kudlovská stodola. Založení a první léta filmových ateliérů ve Zlíně, Zlín: Filmfest 2016. Vydání první, 256 stran.

 

Kudlov2Zdeněk Skaunic (ed.): FA Kudlov 2 46–60. Kudlovská stodola. Filmové ateliéry ve Zlíně v poválečném období, Zlín: Filmfest 2017. Vydání první, 256 stran.

 

 

Poznámky:

[1] Text původně vyšel v interní cyklostylované publikaci Československého filmového ústavu: Elmar, Klos, Elmar – Pinkavová, Hana (eds.), Historie gottwaldovského filmového studia v pohledu pamětníků, očima současníků a v dokumentech. Praha: Čs. filmový ústav 1984, 142 stran.

[2] Sbírka fotografií je rozdělena do částí Zlín před rokem 1945, Cesty, Filmové ateliéry a Fabiánka, Film a reklama, Válka a znárodnění.

[3] Benešová, Marie, Hermína Týrlová. Praha: Čs. filmový ústav 1982, 112 stran.

[4] Hábová, Milada, Smejkal, Zdeněk (eds.), Karel Zeman. Sborník studií a dokumentů. Brno: Blok 1986, 104 stran.