Andělská tvář

Země původu

Česká republika

Copyright

2002

Rok výroby

2002

Premiéra

14. 3. 2002

Minutáž

118 min

Kategorie

film

Žánr

dobrodružný, romantický

Typologie

hranýdistribučnídlouhometrážní

Originální název

Andělská tvář

Český název

Andělská tvář

Anglický název

Angelic Face

Anotace

Když Zdeněk Troška objevil v knihkupectví román Andělská tvář, bylo mu prý už po přečtení prvních stránek jasné, že našel přesně takovou předlohu, jakou pro svůj nový film hledal – tajemnou, romantickou, trošku strašidelnou a rytířskou. Spisovatelka a spoluscenáristka Hana Marie Körnerová ostatně není žádným nováčkem na poli této literatury. Věnuje se psaní romantických příběhů pro paní a dívky a všechny její romány (zatím jich bylo dvanáct) se zařadily na žebříček nejprodávanějších knih v České republice. – Snímek Andělská tvář režiséra Zdeňka Trošky byl avizován jako „česká Angelika“, tedy jako výpravný romanticko-dobrodružný velkofilm. Andělská tvář ovšem více než tento tradiční žánr připomíná jihoamerickou telenovelu, marnotratně převedenou na plátno. Originálně nasnímané scény (např. požár v klášteře), nesoucí kameramanský rukopis držitele Českého lva Jaroslava Brabce, střídají tezovité pasáže, v nichž se děj pohybuje jen díky mluvenému slovu. – Mladá Charlotta se nečekaně stane manželkou krásného hraběte Raoula de Mornay. Na zámku se setkává s jeho nerudným bratrem Filipem. V okolí dochází k podivným zločinům. Nakonec vyjde najevo, že kvůli dědičné chorobě byl zločincem zdánlivě sympatický Raoul, který se oženil jen z formálních důvodů, zatímco (ve skutečnosti hodný) Filip dívku hluboce miluje. – Vyprávění v první části neúspěšně zastírá ústřední dějový klíč: záměnu dvou ústředních postav povahově odlišných bratrů. V závěru pak na několik způsobů a krkolomně objasňuje zápletku pomocí osvědčeného schématu: na soudním jednání. Kladem zůstávají citlivě vybrané exteriéry (jeden z Kanárských ostrovů Fuerteventura) a historická prostředí. Namísto francouzských zámků samozřejmě posloužily české, přičemž zámek Vranov se ocitá díky digitálnímu zpracování nad mořem. – Příběh o zachování rodové cti, osudové lásce a rodinném šílenství mj. trpí tradiční „troškovskou“ nemocí: několikanásobným koncem a obsazením přátel do hlavních rolí bez ohledu na jejich herecké schopnosti. Tento problém vyniká zejména v případě hlavní role Filipa, v níž se objevuje producent filmu a manžel představitelky hlavní ženské role Jiří Pomeje.

Obsah

Francie 1863. Jezdec sleduje vzdálený požár klášterní nemocnice. V jednom z oken v prvním patře se objeví dívka Charlotta, volající o pomoc. Postupující oheň jí brání v útěku. Muž v černém klobouku a pláštěnce děvče nabádá ke skoku. Váhající Charlottě nakonec nezbývá nic jiného, než se vrhnout dolů do cizincovy náruče… Muž ji skutečně chytí. Dvojice si na okamžik pohlédne do tváře. Vzápětí si dívku odvedou jeptišky, hovořící o zázraku. Neznámý zachránce najde na zemi medailonek s iniciálami Ch.C. – O dva roky později. Charlotta se musí rozhodnout, zda zůstane v klášteře, nebo odjede domů. Její matka, Henrietta Collierová, ji upozorní, že musela prodat dům a že žije v malém bytě v chudé pařížské čtvrti. Charlotta přesto opouští klášter, neboť chce žít svobodně. – Matka s dcerou využijí pozvání paní Pinaudové, manželky okresního soudce v malém městě. Její dcera Margot se však nechová k návštěvě příliš pohostinně. Posmívá se Charlottiným šatům, v nichž má jít dívka na dobročinný ples, pořádaný soudcem pro sirotky. – Paní Collierová hledá na plese dceru. Najde ji schovanou mimo hlavní sál a vyplísní ji, že nejde tančit: pokud si nechce hledat ženicha, měla raději zůstat v klášteře. – Na ples zavítá hrabě Raoul de Mornay, který se vrátil z dlouhé cesty. První tanec věnuje soudcově dceři Margot, ale pak si všimne procházející Charlotty, a vyzve na parket ji. – Paní Collierová vyjádří večer obavy nad přílišným zájmem mladého hraběte. Vysvětlí dívce, že šlechtici si obvykle měšťanské dcery neberou. – Rozrušená Charlotta jde před spaním do zahrady, kam za ní přijde hrabě a požádá ji o ruku. – Na skalnatém útesu nad mořem se tyčí zámek Mornay, v jehož kapli probíhá svatba. Novomanželé jsou na zámku přivítáni poddanými a služebnictvem. Raoulův nevlastní bratr Filip se snaží novou hraběnku varovat: nabádá ji, aby odešla, pokud chce zůstat naživu. – Dívčina matka odjíždí zpět do Paříže. Charlotta se s ní loučí s těžkým srdcem. – Raoul přijde o svatební noci do ložnice své ženy, ale dá jí jen polibek na dobrou noc. – Časně ráno se mladý hrabě vrací z vyjížďky. Pozval na zámek dvě společnice, které mají mladou hraběnku učit jazykům a hudbě. – Manžel věnuje Charlottě jezdecký oblek a chce, aby se učila jezdit na koni. Ona se však koní bojí. – Na zámek přijde farář. Pod útesy prý bylo nalezeno mrtvé tělo vesnické dívky, která tam byla podle očitého svědka shozena. – Raoul představí choti divoce vypadajícího lovčího Pierra a nesympatického správce Micheleta. – Margot Pinaudová přijede na "přátelskou" návštěvu. Ptá se mladé hraběnky, zda se nebojí podivínského švagra… Vzápětí se Charlotta se svým švagrem Filipem potká na pobřeží. Nesympatický mladý muž ji vyzývavě oslovuje „slečno Collierová“. – Charlotta se učí jezdit na koni okolo zámecké kašny. Farář jí řekne, že hlídač, který byl svědkem poslední vraždy, se upil k smrti. – Při dalším setkání s Filipem na útesech smete prudký vítr Charlottu do moře. Švagr pro ni skočí a zachrání ji. Na břehu ji začne náruživě líbat. Zachránce si při skoku do ledových vln zranil nohu. Chce, aby mu přišel pomoci komoří Ludvík a ne bratr. – Večer se hraběnka vyptává na Filipa. Ludvík ji zavede do opuštěného starého křídla, kde manželův bratr bydlí. Mladí lidé se pohádají. Charlotta cestou zpět zabloudí a poleká se podivného stínu, který ji sleduje. – Hrabě si ke svým třiatřicátým narozeninám přeje portrét své ženy. – Na plese při příležitosti svých narozenin Raoul manželku veřejně líbá při tanci. Filip komentuje žárlivé pohledy Margot Pinaudové. Charlottu překvapí, že švagr je na parketu s Elisou Faubergovou, ačkoli Raoul o něm říkal, že netančí. – Ráno je Elisa pryč. Filip ji najde potlučenou na pobřeží. Dívka vypráví o anonymním dopise, který ji pozval ven na schůzku, a o muži, který ji strčil z útesu. – Z Itálie přijede doktor Galetti. Informuje Charlottu o nebezpečnosti dědičné psychické nemoci u svého pacienta. Jeho jméno však již neřekne. Raoul si ho kvapně odvede. – Hrabě opět narychlo odjíždí. Opilý Filip osočí osamělou ženu za to, že se nechala malovat jako skoro nahá světice. – Oba se znovu potkají na pobřeží. Filip se švagrové omluví za své chování v opilosti. Vzápětí se vrhne na Micheleta, který je špehuje. – Raoul se nečekaně vrátí a vyčte manželce, že byla sama na pobřeží. – Charlotta v noci slyší ženský pláč. Křik ji dovede do staré opuštěné kaple, kde leží zubožená služebná Marie. Ta mluví o svém trýzniteli, ale jeho jméno neřekne. – Zmizela také služebná Nicol. – Vystrašená Charlotta hledá ochranu u manžela. Najde ho truchlit u mrtvého chlapce, do něhož vkládal naděje. Raoul vzpomíná, že ho v dětství všichni milovali pro jeho krásnou tvářičku, ale otec měl prý vždy raději Filipa. – Filip s Ludvíkem najdou zmučenou Nicol ve staré věži, kde Raoul dříve schovával svého chlapce. – Hrabě se před manželkou přestane přetvařovat a vysvětlí jí, že ji potřeboval pouze proto, aby splnil podmínku otcovy závěti, podle níž se musel do třiatřiceti let oženit. Jinak by rodinné bohatství zdědil Filip, na něhož Raoul vždy sváděl své zločiny; chystá se na něj ostatně svést i Charlottinu vraždu. – Žena při úspěšném pokusu o útěk zapálí závěs v komnatě. Ve vedlejší místnosti čeká na bratra Filip. Sourozenci se porvou a Raoul se nakonec zavře v hořící komnatě. Filip obejme Charlottu. V tu chvíli vstoupí slečna Pinaudová. Ta obviní hraběnku ze žhářství, z vraždy manžela a z intimního poměru se švagrem Filipem. – Charlotta s Filipem se opět sejdou na břehu moře. Filip vysvětlí, že bratrovy zločiny kryl, protože u otcova smrtelného lože slíbil chránit čest rodového jména. Otec doufal, že když se Raoul ožení, jeho problémy pominou, ale to se ukázalo jako fatální omyl. – U soudu musí Charlotta dokázat prostřed¬nictvím porodní báby, že je stále panna. Její manželství tedy může být anulováno. Večer přijde Filip vyznat dívce lásku, ale vzhledem k probíhajícímu soudu zase odejde. Charlottu střeží jeho psi. – Filipa zachrání před odsouzením z bratrovraždy doktor Galetti, který z Itálie přiveze listiny dokazující, že Raoul byl duševně chorý. V Neapoli mu pro jeho hrůzyplné činy říkali netvor s andělskou tváří. – Charlotta opustí oslavu a na chodbě zaslechne, že Ludvík zachytil stopy po Pierrovi, který přišel pomstít pána. – Vystrašená žena požádá Filipa o ochranu. Ten ji upozorní na to, že nebude jen sedět na pelesti postele a držet ji za ruku. Pomilují se. – Ráno se ukáže, že spolu s Pierrem se vrátil také Raoul; při požáru totiž uhořel Michelet. Proradný bratr chce po Filipovi peníze. Dojde k závěrečnému souboji, který ukončí Charlotta výstřelem z pistole. – Milenci se obejmou… -rapl-

Hrají

Michaela Kuklová

Charlotta Collierová

Filip Blažek

Raoul de Mornay

Jiří Pomeje

Filip de Mornay

Josef Vinklář

soudce Pinaud

Alena Vránová

paní Pinaudová

Jiří Krampol

majordom Ludvík

Emília Vášáryová

Mluví Dana Syslová
Collierová, Charlottina matka

Hana Křížková

učitelka hudby Richterová

Naďa Konvalinková

společnice Richterová

Barbora Fišerová

komorná Nicol

Marek Vašut

advokát Leclerc

Květa Fialová

matka představená

Petr Hanus

Fauberg

Jitka Ježková

Faubergova sestra

Jitka Rzimková

Faubergova sestra

Miriam Kantorková

porodní bába

Daniel Dlouhý

mrtvý chlapec

Štáb a tvůrci

Pomocná režie

Marek Kališ

Asistent režie

Jan Svatoš

Předloha

Hana Marie Körnerová (Andělská tvář – román)

Architekt

Karel Vacek

Výtvarník

Boris Masník (triková část)

Návrhy kostýmů

Josef Jelínek

Koordinátor kaskadérů

Robert Šlapanský (koordinátor bojových a kaskadérských scén)

Výkonná produkce

Jan Milič, Eliška Nejedlá (supervize)

Producent

Jiří Pomeje

Vedoucí výroby

Jan Milič

Zástupce vedoucího výroby

Karel Lupoměský

Spolupráce

Vojtěch Resler (fotograf), Václav Tomšovský (práce se zvířaty), Viktor Čahoj (práce se zvířaty)

Lokace

Česká republika, zámek Vranov nad Dyjí (Česká republika), zámek Hrádek u Nechanic (Česká republika), Jaroměřice nad Rokytnou (Česká republika), Velké Březno (Česká republika), Jaroslavice (Česká republika), Španělsko, Kanárské ostrovy (Španělsko), Fuerteventura (Kanárské ostrovy), Jandia (Kanárské ostrovy), klášter Chotěšov (Česká republika), rozhledna Krásno (Česká republika)

Produkční údaje

Originální název

Andělská tvář

Český název

Andělská tvář

Anglický název

Angelic Face

Kategorie

film

Typologie

hranýdistribuční

Žánr

dobrodružný, romantický

Země původu

Česká republika

Copyright

2002

Rok výroby

2002

Premiéra

premiéra 14. 3. 2002 /doporučená přístupnost od 12 let/ (multiplex Ster Century Slovanský dům, Praha)

Distribuční slogan

Láska, nenávist a strach zahalené mlhou tajemství...

Nositelé copyrightu

Fronda Film, spol. s r. o.

Distribuce

Bontonfilm (monopol do 31. 1. 2012)

Technické údaje

Délka

dlouhometrážní

Minutáž

118 min

Distribuční nosič

35mm

Poměr stran

1:2,35

Barva

barevný

Zvuk

zvukový

Zvukový systém/formát

Dolby Digital Surround EX

Verze

česká

Mluveno

česky

Podtitulky

bez titulků

Úvodní/závěrečné titulky

české

Ocenění

Vítěz

Akce: Český lev 2002

2003
Praha / Česká republika
Nejlepší kamera
Jaroslav Brabec

Nominace

Akce: Český lev 2002 – Nominace

2003
Praha / Česká republika
Nejlepší hudba
Petr Malásek

Nominace

Akce: Český lev 2002 – Nominace

2003
Praha / Česká republika
Nejlepší výtvarné řešení
Karel Vacek

Vítěz

Akce: Český lev 2002

2003
Praha / Česká republika
Nejlepší kostýmy
Josef Jelínek