Nonstop

dokument

Typologie filmu

dokumentární

Anglický název

Nonstop

Minutáž

100

Země původu

Česká republika

Copyright

1998

Rok výroby

1998

Premiéra

01.10.2002

Režie

Jan Gogola ml.

Scénář

Jan Gogola ml.

Námět

Jan Gogola ml.

Anotace

Celovečerní snímek mladého dokumentaristy Jana Gogoly, syna známého dramaturga a scenáristy stejného jména, Nonstop byl realizován v koprodukci FAMU a České televize. Film svým přístupem k realitě a svou poetikou odpovídá dokumentaris¬tické metodě Karla Vachka, v jehož pedagogické dílně vznikl. Úvodní titulky jsou rozloženy do celého filmu, který často pracuje s asynchronitou obrazu a zvuku. Režisér s malým štábem „operuje“ na dálnici z Brna do Prahy a v jejím těsném okolí. Náhodně vybrané cestující, pracovníky přilehlých motorestů či místní obyvatele z okolí se pak pokouší přimět k filozofickým úvahám o nekonečnu, čase, smrti a o věčném koloběhu života ve vesmíru. – Radikální konfrontace všedních situací a reálií s nadčasovým, filozofickým rozměrem přináší kýžený efekt: věci a různá prostředí se stávají zjevným zhmotněním i symbolickým vyjádřením zmiňovaných idejí (především samotná dálnice jako metafora nekonečného plynutí). Po Vachkově vzoru tvůrce přiznává svou přítomnost na místě dění a dokonce se někdy stává jeho hlavním organizátorem. Místy záměrně (a leckdy možná samoúčelně) dokonce manipuluje s „objekty“ (číšník, vypovídající vestoje na barovém pultu, figurína „sebevraha“, vržená z mostu…) nebo při rozhovoru s nimi odvádí provokativně pozornost (mávání balonkem před mcdonaldovským manažerem). Snímek je čímsi mezi sociologickou sondou a dokumentární esejí. Otázkou zůstává možná až příliš náročná formulace tvůrčího cíle, což se projevuje i ve zvolené cestě od abstraktního ke konkrétnímu: tvůrce se v některých situacích až křečovitě snaží „přidělit“ objektům duchovní rozměr (otázky po konečnosti či nekonečnosti kulatého koláče či o posmrtném životě zvířete, připraveného k hostině), místo aby jej v předmětné skutečnosti trpělivě objevoval a citlivou stylizací destiloval.

Obsah

Dálnice z Brna do Prahy. Náhodně vybraní lidé uvažují o nekonečnu a o počátku světa. Inspektor bezpečnosti práce se u plynového čerpadla odvolává na předpisy a nedokáže se vyjádřit sám za sebe. – Majitelka staré restaurace U Devíti křížů vzpomíná, jak sem kdysi jezdívali domácí i zahraniční politické celebrity. Její rodiče se osobně znali s Antonínem Zápotockým. – Mladý stopař vypráví o svých cestách, zatímco členové pohřební služby nakládají tělo člověka, zabitého při autonehodě. – Ředitel Odboru vnitřní politiky Kanceláře prezidenta republiky mluví o přírodě. On i majitelka Devíti křížů si pochvalují prezidenta Havla, který má prý blízko k obyčejným lidem. – K amatérským filozofickým úvahám svým způsobem patří i vyprávění manažera restaurace McDonald’s o „nekonečnosti“ jejich sítě; známý stravovací řetězec je prý v jistém ohledu srovnatelný s organizací armády. – Kdosi dospěje k názoru, že na světě nic nepomíjí a že všechno se jen přetváří. – Devět dřevěných křížů je nedaleko motorestu vztyčeno na památku dávného masakru: vrah tu zabil nevěstu i svatebčany a pak spáchal sebevraždu. – Automechanik od „žlutých andělů“ vypráví, že na dálnici bylo devět mrtvých během tří a půl měsíce. – Pro servírku z nového motorestu Devět křížů je bible tajemnou knihou; je to něco jako křížovky v časopisech. – Kronikář z obce Hluboké, zajímající se o hvězdy, toporně formuluje myšlenky o vesmíru, o věčnosti a o odkazu předků. – Devět křížů bylo vyměněno v roce 1989, což se děje pravidelně po sto letech. Vrahův kříž prý uhnívá rychleji než ostatní. – Vodohospodář, odebírající vzorky z přehrady, vypráví o koloběhu vody v přírodě. Podle jednoho z místních lidí pokračuje pramen z Černé studánky přes rybník Peklo, Sázavu, Vltavu a Labe do Baltu, zatímco jiný končí v Černém moři. – Opilý spolujezdec s láhví šampaňského nedospěje k hlubokým myšlenkám, zato se bratří s režisérem. – Jedním z „nekonečných“ procesů je dofukování obřího reklamního tygra na střeše čerpací stanice Esso. – U jednoho motorestu vzpomínají na údržbáře, který zemřel na infarkt, ale zůstala tu po něm jeho práce. – Obyvatelé domu pod dálničním mostem vyprávějí o čtyřech sebevrazích, kteří skočili dolů. Filmový štáb zinscenuje další „sebevraždu“ s figurínou. – Vodohospodář vypráví o částech dvou rozčtvrcených mrtvol, které na přehradě našly děti. – Silničářský sklad soli kontaminoval zdejší studny. – Mladý skinhead s vystřeleným okem trénuje v terénu střelbu z pušky. – Moravský traper vypráví o svém životním stylu: o víkendech je z něj americký lovec kožešin, i když nikdy žádné zvíře nezabil. – Štáb se s jedním místním pánem zabere do hry na Indiány. – Šéf nonstop motelu nosí pod sakem pistoli, kterou dovede bleskově použít. – Pracovník jednoho motorestu vzpomíná, jak byl v roce 1987 v Barmě svědkem krvavých nepokojů; na videu pouští amatérské záběry brutálního lynče tamní lékařky, obviněné z vražd dětí. – Pořadatel tomboly a mladý řezník nad vyvrženým daňkem rozpačitě mluví o nekonečnu a o posmrtném životě. – Archeoložka vypráví o vykopávkách pravěkých sídlišť, nalezených na místě stavby benzinové pumpy. Ji samotnou ovšem nezajímá, co bude s jejími kostmi. – Velké hodiny v jednom motorestu a výherní automat s hodinkami podněcují k úvahám o čase a věčnosti. – Vrchní z jiného podniku vypráví, jak je dálnice nevyzpytatelná. – Kuchař i náhodně zastavený řidič u benzinky shodně říkají, že svět plyne nonstop… -zk-

Štáb a tvůrci

Původní filmový námět

Jan Gogola ml.

Dramaturgie

Alena Hynková (dramaturgická dílna)

Produkce

David Hanzal

Hudba

Písně

různé písně

Produkční údaje

Původní název

Nonstop

Anglický název

Nonstop

Copyright

1998

Rok výroby

1998

Premiéra

01.10.2002

Výrobce

ČESKÁ TELEVIZE, TS Anny Beckové (ČESKÁ TELEVIZE), Studio FAMU (pedagogická dílna Karla Vachka)

Technické údaje

Barva

colour