Útěk do Budína

Země původu

Slovensko, Česká republika, Maďarsko

Copyright

2002

Rok výroby

2000—2002

Premiéra

16. 1. 2003

Minutáž

135 min

Kategorie

film

Žánr

psychologický

Typologie

hranýdistribučnídlouhometrážní

Originální název

Útěk do Budína

Český název

Útěk do Budína

Anglický název

Escape to Buda

Souběžný název

Útek do Budína

Anotace

Koprodukční projekt Miloslava Luthera Útěk do Budína vznikl nejen jako titul pro kina nýbrž i jako pětidílný televizní seriál. Předlohou k němu byl stejnojmenný román Vladislava Vančury, zachycující v pozadí milostného příběhu pražské měšťanské dcery a slovenského statkářského syna společenskou situaci po vzniku Československé republiky. Rozpad rakousko-uherské monarchie samozřejmě poznamenal život lidí ve Střední Evropě a znamenal zvrat v životním stylu různých vrstev. Utvářely se zároveň i nové vztahy mezi různými národy v novém státě. Právě tyto okolnosti připomínaly autorům scénáře jisté podobnosti se změnami po roce 1989. Původní scénář vznikl už před deseti lety pro režiséra Ivana Balaďu. Projektu se nakonec v roce 1996 ujal Miloslav Luther a podle nového scénáře začal natáčet v roce 2000. Navzdory četným potížím se nakonec podařilo dotáhnout finančně i realizačně náročné dílo do konce. – Děj se odehrává v letech 1919-1923 v Praze, Budapešti a Vídni a také na slovenském venkově. Slovák Tomáš se seznámí v Praze na studiích s kolegyní Janou. Ta se po jedné hádce s hysterickou ovdovělou matkou rozhodne odjet s ním na den do Budapešti. Nečekaně probuzená láska, založená hlavně na erotickém vztahu, však její plán změní. Jana se za Tomáše záhy provdá a žije s manželem a tchánem, vitálním a bonvivánským Štefanem Baránym, na jejich rodinném statku ve slovenském Turci. Milostné okouzlení však brzy opadne. Jana pochopí, že Tomáš je slaboch. Poměry se změnily a hrdý statkář Štefan se jim odmítá přizpůsobit. Statek zkrachuje a rodina marně hledá štěstí ve Vídni. Jana s Tomášem nakonec zakotví v Praze. Ale manželství je v troskách. Po smrti Janiny matky se žena s mužem rozejde a on spáchá v Budapešti sebevraždu. Dívka se později definitivně sblíží se zmoudřelým Štefanem, s nímž v Praze začne nový život... – Tvůrci si byli vědomi poměrné „statičnosti“ předlohy a snažili se ji obohatit o nové dějové motivy (domnělá otcova sebevražda, vídeňská etapa) a postavy (zbohatlík Atilla Boráros, bratranec Jožka). Ani to však příliš nepomohlo. Vznikl akademický, zvolna plynoucí přepis, poznamenaný navíc „dvojdomým“ zadáním (pro kina a pro televizi). Ze standardních hereckých výkonů vybočuje jako vždy přesvědčivá Lenka Vlasáková. – Upozorňujeme, že v roce 1966 natočil režisér Evžen Sokolovský stejnojmennou televizní inscenaci. -tbk-

Obsah

Praha 1919. Do města přijíždí na studia práv Tomáš Barány, syn známého slovenského statkáře. Po večírku v politických kuloárech se střetne v hádce o drožku s vlivným podnikatelem Vratislavem Brémem. – Na hřbitově u nové náhrobní desky se setká rodina Myslbekova: paní Myslbeková, jejíž muž zemřel před deseti lety, dcera Jana a provdané dcery Dora a Alžběta s manžely Vratislavem Brémem a Hugem Nedbalem. Matka se tu dozví, že Dora je těhotná. Studentka práv Jana jen těžce snáší měšťáckou atmosféru v rodině. Odmítá názor hysterické matky, že nemocný otec spáchal před lety sebevraždu. Podle ní šlo o nešťastnou náhodu. V noci dívka vyleze na římsu a jen tak tak se nezřítí na ulici. – Jana si v Klementinu všimne Tomáše. – Mladík je v hospodě svědkem, jak jeho kolegové odmítnou Maďara Atillu Borárose, který jim nabízí otcovu pálenku. – Tomáš večer sleduje Janu a její kamarádku Dášu. V noci na Janu volá do okna a smluví si s ní schůzku. – Dvojice stráví odpoledne na Petříně. Tomáš vypráví, jak studoval v Budíně, tedy v Budapešti. Mluví o svém otci i o rodném statku v Turci. – Mladík se nečekaně objeví na svatbě Dáši v pravoslavném kostelíku. Nevěsta ho sem tajně pozvala kvůli kamarádce Janě. – Při svatební hostině se otec novomanželky netají svým despektem k zeťovi, který pochází z řad ruských „bílých“ emigrantů. – Jana se doma pohádá s matkou. Při setkání s Tomášem mluví o útěku z domova. Mladík ji vezme za slovo: dvojice ještě týž večer odjede vlakem do Budína. V kupé se alkoholem i vzpourou rozjařená Jana svému chlapci oddá. – Budapešť 1920. Milenci se ubytují v hotelu a tráví na pokoji i ve městě šťastné chvíle. – Matka zatím navštíví těhotnou Dášu, která žije v neuspořádané domácnosti s bohatýrským manželem Voloďou, a dozví se tak o dceřině slovenském nápadníkovi. Když Jana pošle do Prahy telegram, vydá se za ní její švagr Brém. Ten přistihne dvojici v hotelovém pokoji. Při setkání s Tomášem si oba s úsměvem vzpomenou na potyčku o drožku. – Do hotelu dorazí také Tomášův bonvivánský otec Štefan. Jana se mu na první pohled zalíbí, a tak schválí synovu volbu a rozhodne o svatbě. – Statkář stráví večer s Brémem v nočním podniku. Neshodnou se v ekonomických názorech. Barány nesnáší zbohatlíky, kteří vydělali spekulacemi za války i po ní a ke kterým Brém patří. – V létě přijíždějí Myslbekovi na statek Barányových Vydru. Obdivují panské sídlo, které by však potřebovalo opravy. Šťastná Jana se vřele přivítá s matkou, se sestrami i se švagry. – Je pořád s Tomášem a stále se milují. Skeptická matka její nadšení nesdílí. – Tomáš je i po svatbě bezstarostný. Odmítá Janiny obavy kvůli škole i otcovy poznámky o upadajícím hospodářství. Vstává pozdě a večer flámuje. Mezi manžely dochází k prvním sporům. Jana se proto sbližuje s tchánem. Vadí jí, když ho jednou přistihne v lázni se služkou. – Štefan pořádá hon pro místní honoraci. Jana se sama vydá v bryčce do hor za lovci v šatech po tchánově manželce. – Štefan si oholí knír, aby vypadal mladší. Vydá se místo Tomáše se snachou do Prahy. Paní Myslbeková dostane hysterický záchvat kvůli manželské posteli, kterou pro dceru a zetě připravila. O samotě pak řekne Janě, že oba Barányovy nesnáší. – Při návratu na Vydru přistihnou Jana se Štefanem u rybníka Tomáše, flirtujícího se slečinkami z města, Helenkou a Lujzou. – Štefan nabízí svému příteli, velkostatkáři Dubcovi, aby odkoupil to jediné, co mu zůstalo: jeho lesy. Ale podnikatel o ně nemá zájem, protože k nim nevede železnice. Hrdý Štefan odmítne požádat o pomoc příbuzného Bréma, který by stavbu železnice jistě mohl v Praze zařídit. – Na statku vládne tíživá atmosféra. Jana a Tomáš se hádají, Štefan pije. Nakonec musejí dát hypotékami zatíženou Vydru do pronájmu zemědělské jednotě. – Vídeň 1921. Rodina se přestěhuje do města. Tomáš stále vede zahálčivý život a tajně prodává rodinné stříbro. Štefan žádá o pomoc bratrance z Moravy Jožku, který se tady prosadil a který vlastní výnosný noční podnik. Odmítá ovšem přizpůsobit se době. Hnusí se mu, jak Jožka kšeftuje se zchudlými šlechtici. – Jana se rozhodne vrátit se do Prahy. Tomáš ji po návratu z flámu prosí, aby ho neopouštěla. – Dívka při příjezdu domů zjistí, že je maminka nemocná. Paní Myslbeková mluví z cesty, ale pozná, že dcera není šťastná. – Ve Vídni se Barányovi jen tak tak protloukají. Přijde dopis od Jany, že Tomáš může nastoupit ve švagrově firmě. Štefan se na slabošského syna zlobí: „Jsi jen moje karikatura.“ – Praha 1922. Jana studuje a Tomáš pracuje u Bréma podobně jako Janin dřívější ctitel a bývalý avantgardní divadelník Egon Schmidt. Švagr svěří Tomášovi „na starost“ důležitého obchodního partnera, Atillu Borárose, který se vypracoval. Oba muži se při pití sblíží a skončí u jedné pražské metresy. Ta pozná v Tomášovi „kolegu“. Mladík radí Atillovi, aby odmítl dojednanou smlouvu s Brémem. – Umírající matka řekne Janě, že jí Tomáš připomínal jejího manžela: vždycky si přála, aby zchudli a aby byli závislí jen na ní. – Tomáš se vrací z flámu. Na schodech mu vtiskne do ruky velkou kytici soused, hudebník Srdínko, tajný ctitel jeho tchyně. Mladík přijde do bytu, kde jsou všichni příbuzní a kde právě lékař konstatuje, že paní Myslbeková zemřela. Brém švagra vyhodí z bytu. Později přijme v práci jeho furiantskou výpověď, ale požaduje na něm, aby vrátil peníze za nevyúčtované výlohy. Je ochoten mu dluh odpustit, pokud se vzdá Jany (kterou on už dlouho tajně miluje). Jana se vzápětí s manželem rozejde. Trpěla ho vedle sebe jen kvůli matce. – Zoufalý Tomáš se vydá do Budapešti za Helenou, která mu tehdy na venkově nabízela, aby odjel s ní. Žena je opilá a její přítelkyně Lujza návštěvníka vyhodí. Ten až teď pochopí, že to jsou jen lepší prostitutky. Jejich klientem není nikdo jiný, než Atilla Boráros. Maďar zahlédne Tomáše na schodišti a nabízí mu pomoc. Ale hrdý muž ho odmítne a odejde. – Jana řekne Brémovi, že po matčině pohřbu odjede do Vídně. Muž jí vyzná lásku, ale ona ho rozhořčeně odmítne. – Tomáš se vydá večer do zábavního parku Tivoli, kde trávil šťastné chvíle s Janou, a na kolotoči se střelí do srdce. – Štefan se ve Vídni rozloučí s Jožkou: chystá se do Prahy. Příbuzný mu vyčítá jeho zpozdilou hrdost. Nečekaně se tu objeví Jana a řekne jim o Tomášově sebevraždě. – Budapešť 1923. Štefan se náhodou potká s Janou na hřbitově u prostého synova náhrobku. Rok, co se neviděli, byl pro oba těžký. Řekne jí, že by nechtěl ztratit i ji. – Praha 1923. Jana čeká na Štefana v Klementinu. Muž jí spokojeně řekne, že splatil své dluhy a že mohou začít od nuly. Šťastně spolu odcházejí v dešti… -tbk-

Hudba

Hudba

Funny Fellows, Peter Mankovecký (spolupráce)

Použitá hudba

Ján Levoslav Bella (Kvinteto d moll), Zdeněk Fibich (Kvarteto op. 11 pro housle a klavír Jasná noc), Zdeněk Fibich (Symfonie č. 2 Tema con variazioni), Josef Bohuslav Foerster (Trio op. 38 Impromptu č. 2 Elegie pro housle), Franz Schmidt (Kvinteto B dur), Vítězslav Novák (Serenáda F dur), Vítězslav Novák (Slovácká suita op. 32)

Choreografie

Dagmar Puobišová

Písně

Posedenie v Daxe

Hudba k písni I. Zeljenka

Sní

Hudba k písni Ľubomír Burgr

Sniežik poletuje, na zem pomaly si sadá...

Hudba k písni L. Burger

Produkční údaje

Originální název

Útěk do Budína

Český název

Útěk do Budína

Anglický název

Escape to Buda

Souběžný název

Útek do Budína

Kategorie

film

Typologie

hranýdistribuční

Žánr

psychologický

Země původu

Slovensko, Česká republika, Maďarsko

Copyright

2002

Rok výroby

2000—2002

Produkční data

začátek natáčení 11/2000
konec natáčení 06/2002

Premiéra

premiéra 16. 1. 2003 /doporučená přístupnost od 12 let/ (kino Illusion, Praha)

Distribuční slogan

Touha jim dala křídla, vášeň je srazila na zem.

Výrobce

Ars Media s. r. o., Česká televize, TS Alice Nemanské a Heleny Slavíkové (Česká televize), Slovenská televízia, A Tivoli-Filmprodukció Kft.

Technické údaje

Délka

dlouhometrážní

Minutáž

135 min

Distribuční nosič

35mm

Poměr stran

1:1,66

Barva

barevný

Zvuk

zvukový

Zvukový systém/formát

Dolby Stereo, Dolby Spectral Recording

Verze

slovenská

Mluveno

česky, slovensky, maďarsky

Podtitulky

bez titulků

Úvodní/závěrečné titulky

slovenské