Člověk v zoo

Východní Evropa, současnost. Domek, kde se ukrývá rodina, násilím otevřou vojáci. Otec, matka a malý syn jsou vyhnáni na dvůr. Tam jsou rozděleni: muži na jednu, ženy na druhou stranu. Desetiletý Zioig patří k mužům. – Zajatce odvážejí. Chlapec pláče, ale otec mu říká, že chlapi nebrečí. U pole musejí vystoupit a jít dopředu. Začnou vybuchovat miny... – Ve městě se bojuje. Stárnoucí Ludovič odjíždí na kole z pustého bytu ve stejnokroji ošetřovatele zoo. V práci se dozví, že zoo bylo zasaženo bombou a že jedna tygřice zemřela po šoku. – Mlčenlivý Ludovič si o polední pauze píše do sešitu. Ostatní si z něho utahují. – Doma najde muž dopis. Píše mu dcera, aby za ní přijel do Paříže. – Druhý den v zoo vysvětluje veterinář, že se mezinárodní zoologická mise snaží zajistit odvoz zvířat, ale zatím musejí provoz obstarat dobrovolníci. Přihlásí se jen Ludovič. – Veterinář mu ukáže zásoby asi na deset týdnů. – Zioig stojí uprostřed silnice. Naloží ho nákladní auto vojáků Spojených národů. Chtějí ho vysadit u Červeného kříže. Když vojáci usnou, shodí Zioig na silnici dvě krabice a vyskočí... – Ludovič jde do práce proti proudu lidí, prchajících z města. Zadrží ho vojenská hlídka. Může projít až po zásahu velitele, poručíka Dragova, jehož oddíl Mladí lvi se prý stará o ochranu obyvatel. – V zoo se Ludovič ubytuje v jedné z prázdných místností. – Veterinář mu ukáže, jak má každý večer píchat těhotné opičce injekci. – Zioig pozoruje vlky ve výběhu. Ludovič ho ze zoo vyžene. – Veterinář chce zůstat v zoo, než ustanou boje. Ludovič mu neochotně ukáže, že může bydlet v hlídačově domku. – Večer je nálet. Ošetřovatel s veterinářem vydatně popíjejí. Ludovič se svěří, že byl členem strany a že pracoval na vnitru. Byl propuštěn, ani důchod nedostal, a až válka mu dala svobodu. – Ráno vniknou do zoo Mladí lvi. Ludovič namítá Dragovovi, že válka se vede venku a že zoo je rezervace. Vojáci navzdory Ludovičovým námitkám odvezou veterináře, který je jiné národnosti. – Večer dává ošetřovatel opičce injekci a ujišťuje ji i sebe, že doktor bude v pořádku. – V noci si Ludovič opět píše do sešitu. Venku zuří střelba. Nešťastný muž se ji snaží přehlušit mlácením do kláves starého piana. – Ráno při krmení objeví na stromě pověšeného veterináře. Pohřbí ho. – Muže ohrožuje Zioig s puškou v ruce. Ludovič ho vyhání, ale chlapec na prahu omdlí. Má vysokou horečku a zraněnou nohu. Ošetřovatel ho uloží do postele a píchne mu antibiotika (z dávek pro opici). – Ráno je Ziogovi lépe. Dostane najíst. Ludovič se od něj dozví jen to, že chodil do zoo s tátou. Chce, aby chlapec odešel a nekomplikoval mu život. – Venku sněží. Ludovič z okna vidí přicházet ozbrojeného Zioiga s nějakou ženou. Chtějí jídlo a léky. Ludovič se marně zlobí. Nakonec ukáže ženě, kde se může umýt. Nakrátko ostříhaná žena má obvazem stažená prsa. Prý kvůli maskování: nepřátelé znásilňují ženy a muže zabíjejí, ona by raději zemřela jako chlap. – Ludovič jde se Zioigem krmit. Dozví se, že žena je chlapcova matka a jmenuje se Ankica. – Ankica si ohřála vodu a s rozkoší se koupe. – Večer spí v posteli. Ludovič u svého stolu píše do sešitu. Ankica vidí, kam sešit schovává. – Zioig přináší cigarety a zbraň. Na rukou má krev. Ludovič se bojí, že chlapec kvůli cigaretám zabíjel, ale ten to popře. – Ošetřovatel připravuje maso pro zvířata. Ankica mu vypráví, jak ji vojáci oddělili od muže a syna a odvezli do tábora. Dozorcem tam byl soused z vesnice; znásilňoval ženy a dělal jim na krku jizvy nožem, aby na něj nezapomněly. Podařilo se jí utéct do bezpečnostní zóny. Když se dozvěděla, že je Zioig ve městě, vydala se ho hledat... – Zatímco Ludovič s chlapcem krmí zvířata, Ankica si čte v mužově sešitu; překvapí ji poetický text. – Přijíždějí Mladí lvi. Žena se schová ve stodole v seně. Dragov nařídí prohlídku objektů a chce odvézt nějaká zvířata: je nouze o maso. Ludovič na poslední chvíli odláká pozornost vetřelců, když daruje Dragovovi lvíče. Musí vyfotografovat oddíl s novým maskotem. – Zemře jeden ze dvou slonů. Zioig je nešťastný a zhroutí se. – Ankica si čte v Ludovičově sešitě. Muž se nečekaně vrátí se Zioigem v náručí. Rozzlobí se a chce, aby oba okamžitě opustili zoo. Zioig popadne zbraň a uteče. Matka s Ludovičem ho hledají. – Přijíždí Dragovův pobočník Slavko. Prý s dobrou zprávou. Než však stačí něco říci, Zioig ho zezadu zastřelí. Ludovičovi je jasné, že Dragov přijede vojáka hledat. – Ankica marně dál shání syna. Ludovič se jí později omluví za své chování a vypráví o své komunistické minulosti: byl nikdo, až strana z něho prý udělala někoho. Ideologie, že všichni si jsou rovni, mu dávala smysl. A pak najednou byla veškerá logika pryč... – Ankica uloží zhrouceného muže do postele. Pozoruje ho, když usne, a za chvíli se k němu přitulí. Ludovič ji hladí. Na krku nahmatá jizvu po noži. – Ráno hodí Ludovič Slavkovo tělo hladovému lvu. – Zoo je ostřelováno. Pavilon opic hoří. Ludovič s Ankicou se snaží zachránit vyděšená zvířata. Ráno se pohádají: Ankica přemlouvá muže k odchodu, ale on chce zůstat. – Ludovič zjišťuje škody po náletu. Vidí zoufalého Zioiga nad tělem mrtvé vlčice. Uklidňuje chlapce tvrzením, že i chlapi pláčou. Vezme vlče, které přežilo, a řekne Ankice, že odejde s nimi. – Ludovič (už bez uniformy ošetřovatele) se loučí se zvířaty. Žena přichází za ním. Muž ji upozorní, že střelba utichla. Ankica ho spontánně políbí. Vzápětí ji zasáhne zbloudilá kulka... – Přijíždějí vojáci Spojených národů. Ludovič pohřbí Ankicu a s ní i svůj sešit. Se Zioigem a s malým vlčetem opouštějí zoo i město... -kat-