Ilja Racek

ILJA RACEK (nar. 24.6.1930, Praha – zem. 2.8.2018, Praha) pocházel z rodiny středoškolského profesora, avšak sám měl na gymnáziu potíže. Velký vliv na něj měl v dětství a mládí jeho dědeček, novinář, úředník a bohém Adolf Racek (1876–1947). Za okupace pracoval jako výpomocný jevištní technik v divadle Říše loutek a sám hrál s přáteli loutkové i ochotnické divadlo. V sextě se pokoušel přejít na Pražskou konzervatoř, ale podařilo se mu to až v roce 1947. V roce 1948 se konzervatoř transformovala v DAMU, kde pokračoval ve studiích. Ještě během nich nastoupil v roce 1950 do angažmá v Krajském oblastním divadle v Olomouci (později Divadlo Oldřicha Stibora), kde do roku 1960 hrál řadu významných rolí mimo jiné i Romea. Základní vojenskou službu (1954–56) zahájil v Armádním uměleckém studiu a hrál i v divadle E. F. Buriana, ale pak byl z kádrových důvodů převelen na Slovensko k PTP. V roce 1960 nastoupil v Divadle E. F. Buriana, kde se prosadil jako představitel charakterních postav v moderním i klasickém repertoáru (Frank Pátý, Stalo se ve Vichy, I chytrák se spálí, Vytetovaná růže, Tři sestry) a o šest let později zakotvil až do důchodu v Divadle na Vinohradech (Noc s leguánem, Královna Kristina, Grandlehárna, Život a dílo skladatele Foltýna, Měsíc pro smolaře, Legenda o lásce, Král Krysa, Hamlet). Od roku 1990 pohostinsky vystupoval nejen na Vinohradech, ale i v řadě dalších pražských divadel (například i ve hře Václava Havla Pokoušení v Divadle Na zábradlí). Těžiště jeho činnosti bylo na jevišti, avšak svou stopu zanechal i v kinematografii a zejména v televizi, kde vystupoval již od dob „živého“ vysílání v mnoha televizních inscenacích, pohádkách, filmech a v seriálech Hříšní lidé města pražského (1969), Třešňová babička (1977), Ve znamení Merkura (1978), Lekár umierajúceho času (1983), Rozpaky kuchaře Svatopluka (1984), Slavné historky zbojnické (1985), Zlá krev (1986), Potom v bezvětří (1987), Panoptikum Města pražského (1987), Případ pro zvláštní skupinu (1989), Dobrodružství kriminalistiky (1989, 1992), Náhrdelník (1992), Arabela se vrací aneb Rumburak králem Říše pohádek (1993), Laskavý divák promine (1994), Konec velkých prázdnin (1996), Na lavici obžalovaných justice (1998), Četnické humoresky (2000), Nadměrné maličkosti (2004), Strážce duší (2005), Náves (2006), Sanitka 2 (2013) a Cyril a Metoděj – Apoštolové Slovanů (2013). V České televizi byl v 90. letech moderátorem i spoluautorem oblíbeného střihového pořadu Trocha šafránu z televizního archivu (1992–95). Ve filmu hrál navzdory svému charismatickému zjevu (vousatá tvář s uhrančivýma očima) většinou vedlejší role, od přítele hlavního hrdiny v Krškově Stříbrném větru až po malíře v Malostranských humoreskách nebo otce v komedii Jedlíci aneb Sto kilo lásky. Hlavní roli Julia Fučíka ve snímku Reportáž psaná na oprátce mu poskytl Jaroslav Balík, v jehož filmech hrál ještě několikrát. Větší prostor dostal dále v titulech Marie, Vražedné pochybnosti, Vrchní, prchni,k Upír z Feratu, Pytláci, Schůzka se stíny, Vrak, Radikální řez, Láska s vůní pryskyřice nebo V bludisku pamäti. Protože jako jediný člen Divadla na Vinohradech odmítl podepsat tak zvanou Antichartu měl za normalizace ztížený přístup do televize i do filmu. Uplatnil se i jako významný rozhlasový a dabingový herec (namlouval mimo jiné Marlona Branda nebo Genea Hackmana). Získal Cenu Thálie za celoživotní mistrovství v činohře (2008). Byly mu věnovány krátký televizní dokument Ten čas je velkej prevít (2000; r. Alexandra Berková) a jeden díl z cyklu Neobyčejné životy (2010; r. Alena Činčerová). Z jeho tří dětí je syn Ilja Racek ml. (nar. 1950) činný jako rozhlasový, divadelní a televizní režisér, jako divadelní a televizní ředitel či politik (byl mimo jiné náměstkem ministra kultury). – Filmografie: (herec) Návrat domů (1948; r. Martin Frič), Stříbrný vítr (1954; r. Václav Krška), Ztracená stopa (1955; r. Karel Kachyňa), kr. f. Příležitost (1956; r. Vojtěch Jasný), Touha (1958; r. Vojtěch Jasný), Křižovatky (1959; r. Pavel Blumenfeld), Zkouška pokračuje (1959; r. Jaroslav Balík), Reportáž psaná na oprátce (1961; r. Jaroslav Balík), Tarzanova smrt (1962; r. Jaroslav Balík), studentský střm. f. Ďábelská jízda na koloběžce (1963; r. Dušan Klein), Pět hříšníků (1964; r. Jaroslav Balík), Marie (1964; r. Václav Vorlíček), Hra o životě a smrti (TV–1965; r. Jiří Bělka), Transit Carlsbad (1966; r. Zbyněk Brynych), Kdo chce zabít Jessii? (1966; r. Václav Vorlíček), Neboť nevědí, co činí (TV–1970; r. Miroslav Sobota), Kouzelný dům (TV–1970; r. Jaroslav Balík), Hrabě Drakula (TV–70; r. Alena Procházková), Chléb a písně (TV–1971; r. Jaroslav Novotný), Tajemství velikého vypravěče (1971; r. Karel Kachyňa; hlas), Kronika žhavého léta (1973; r. Jiří Sequens), střm. f. Poklad krále Davida (TV–1973; r. Václav Hudeček), Princ Chocholouš (TV–1974; r. Věra Jordánová), Vražedné pochybnosti (1978; r. Ivo Toman), Král Krysa (TV–1979; r. Antonín Moskalyk), Útěky domů (1980; r. Jaromil Jireš), Vrchní, prchni (1980; r. Ladislav Smoljak), Upír z Feratu (1981; r. Juraj Herz), Pytláci (1981; r. Hynek Bočan), Ubohý pan Kufalt (TV–1981; r. František Filip), studentský f. Mořská panna (1981; r. Magdaléna Příhodová), Schůzka se stíny (1982; r. Jiří Svoboda), Vrak (1983; r. Ivo Toman), Radikální řez (1983; r. Dušan Klein), V bludisku pamäti (1984; r. Ľudovít Filan), Láska s vůní pryskyřice (1984; r. Jiří Hanibal), Bandité (TV–1984; r. František Filip), studentské filmy Kobra (1984; r. Manuel Calvit) a Sebevrah (1985; r. Karel Bednář), Lovec senzací (1988; r. Martin Hollý), Svědek umírajího času (1990; r. Miloslav Luther), Zapomenuté tváře (TV–1994; r. Otakar Kosek), povídkový f. Malostranské humoresky (1995; r. Zdeněk Gawlik, Jan Pecha, Jaromír Polišenský), Hra se smrtí (TV–1995; r. Lucie Bělohradská), Tři blázni v jednom (TV–1996; r. Antonín Přidal), Stříbrný a Ryšavec (TV–1998; r. Vladimír Drha), Zkrocení zakletého řetězu (TV–1999; r. Josef Císařovský), Člověk v zoo (2000, The Zookeeper; r. Ralph Ziman), P.F. 77 (TV–2003; r. Jaroslav Brabec), studentský f. Vesnice roku (2011; r. Vojtěch Moravec), Jedlíci aneb Sto kilo lásky (2013; r. Tomáš Magnusek), Poslední cyklista (TV–2014; r. Jiří Svoboda). -tbk-