Groteskní tragikomedii z roku 1914 o dvou dějstvích Noční děs režíroval Jan A. Palouš (1888–1971), český filmový režisér, ale také funkcionář a hokejista. – Během večírku manželského páru (Alois Charvát a Růžena Šlemrová) a přítele obou postav (Richard Menšík) dojde k potyčce, jejímž výsledkem se stane manželovo bezvládné tělo. Nahlásit celou záležitost úřadům ale nepřipadá v úvahu, a tak žena s přítelem tělo odklidí. Jenže se o něj začnou zajímat opilci (Karel Faltys a Václav Vydra starší), v domnění, že je muž v bdělém stavu. Do toho všeho se do zapeklité situace připlete ještě jeden lakomec (Bohuš Zakopal)... – Děj krátkometrážního filmu je charakteristický svou repetitivností. Jak se v prvním dějství postavy do děje dostanou postupně, v druhém je jejich linka rozuzlena sestupně. Atmosféra lehce morbidního černého humoru je podtržena minimem dialogových mezititulků. Film sází na pohybovou a situační komiku. – Noční děs byl významným mezníkem pro většinu jeho tvůrců. Pro režiséra Palouše a herce Františka Havla, Václava Zatírandu, Karla Faltyse, Vladimíra Marka, Jana Zelenku, Václava Vydru staršího a posléze hojně obsazovanou Růženu Šlemrovou se jednalo o první film v kariéře a pro herce Eduarda Pražského a Bohuše Zakopala dokonce o jediný film.
Svátek pana Fialy: Manžel přistihne ženu s přítelem. V potyčce je manžel inzultován. Milenci v domnění, že je mrtev, ho odnesou z domu na ulici. Najdou ho opilci a také se domnívají, že jej zabili. Postaví ho ke zdi, obličejem do okna lakomcova, který právě přepočítává své peníze. Lakomec muže udeří do hlavy a „mrtvolu“ odnese k řece a hodí do vody. Strážníci ho seberou. Výčitky svědomí: Lakomec se na komisařství dozná ke svému činu. Je uvězněn. Když si opilci přečtou v novinách tuto zprávu, jdou se sami přiznat k zabití, aby netrpěl nevinný. Pak se přichází přiznat nevěrná manželka s milencem. Vyprávějí komisaři, jak vše proběhlo. Údajně mrtvý pan Fiala se ve vodě probere z mrákot a vyleze na břeh. Z pohozených novin se dozví o tom, že manželka je ve vězení. Ihned běží na komisařství, usmíří se tam se ženou i s přítelem.
Za námět filmu posloužila skutečná noční příhoda, kterou František Langer zažil na pražské ulici se spisovatelem Jaroslavem Haškem. Snímek natočen svépomocí vinohradských herců. První film, o jehož natáčení byla větší zmínka v novinách. Při filmování scény na mostě císaře Františka I. (dnešní most Legií), v níž Alois Charvát mává v běhu novinami a křičí, že není mrtev, byl herec zatčen policejním radou Viktorem Chumem, předveden na komisařství a pokutován 50,– K. Novinová zpráva byla dobrou reklamou pro uvedení filmu v kinech.
Snímek byl v říjnu 1963 pro představení Filmových klubů uveden v pásmu Začátky československého filmu spolu s prvními díly Jana Kříženeckého, Pražští adamité (1917; režie Antonín Fencl) a Stavitel chrámu (1919; režie Karel Degl, Antonín Novotný).
soukromník Fiala
Fialová, soukromníkova žena
Zoubek, přítel Fialových
lakomec
opilec
opilec
policejní komisař
strážník
strážník
soudní sluha
rybář na loďce
Noční děs
Noční děs
Night Terror
film
hranýdistribuční
komedie
Rakousko-Uhersko
1914
1914
promítání povoleno 1963
vyřazení z distribuce 31. 12. 1991
premiéra 25. 12. 1914 (kina Minuta a Lido bio, Praha)
obnovená premiéra 1. 10. 1963 /nepřístupný mládeži/ (filmové kluby)
První filmy z tvorby průkopníků naší kinematografie. (1963)
ASUM (původní 1914), Ústřední půjčovna filmů (obnovená 1963)
krátkometrážní
19 min
35mm
1:1,33
virážovaný, černobílý
němý
česká
bez dialogů
bez titulků
české
české
Pokud má uživatel případné doplnění či připomínku k některému z údajů, budeme rádi, když kontaktuje správce dat, viz sekce Kontakt.