Lešetínský kovář

Země původu

Československo

Copyright

1924

Rok výroby

1923—1924

Premiéra

27. 2. 1925

Minutáž

80 min

Kategorie

film

Žánr

drama

Typologie

hranýdistribučnídlouhometrážní

Originální název

Lešetínský kovář

Český název

Lešetínský kovář

Anglický název

The Blacksmith of Lešetín

Anotace

Práva na převedení stejnojmenného literárního díla Svatopluka Čecha do filmové podoby získal v roce 1921 scenárista a režisér Rudolf Měšťák (1878–1946). S výrobou samotného filmu údajně měl i začít, ale projekt byl v druhé polovině roku 1923 zastaven. V následujícím roce převzal práci na snímku Ferry Seidl (1881–1939), který zároveň jeho výrobu finančně zaštítil. – Lešetínský kovář podle scénáře Lomikara Kleinera byl do kin uveden v únoru 1925, a ačkoliv se setkal v dobových kritikách spíš s negativním ohlasem, v menších a venkovských kinech se mu od diváků dostalo vstřícnějšího přijetí. Výtky v tisku se týkaly zejména špatného režijního vedení nepříliš zkušených herců. Děj filmu zůstal z většiny věrný předloze, ačkoliv do něj autoři neváhali zakomponovat i ozvláštnění v podobě představ a vizí jednotlivých postav. Jako příklad lze uvést scénu s Janem Žižkou a jeho družinou, když se kovář s ostatními vesničany chystá k odporu. Za zmínku stojí i kamera Svatopluka Innemanna a Tommyho Falley-Novotného, obratně pracující s lyrickými přírodními motivy a scenériemi. – Již na počátku dvacátých let se snah o zfilmování Lešetínského kováře chopil Ivan Olbracht. Jeho synopse, kterou později během éry protektorátu rozpracoval do plnohodnotného literárního scénáře, měla za cíl učinit z Lešetínského kováře první český revoluční film. Ke zfilmování Olbrachtovy verze však nikdy nedošlo. -hub-

Obsah

Do české vísky Lešetína přijede z ciziny boháč a kupuje tu pozemky. Jako první prodává výměnkář Vávra, po něm i další vesničané. Na vykoupených pozemcích postavil boháč továrnu, ve vesnici žije plno cizích dělníků. Bohatému továrníkovi patří již skoro všechny pozemky. Jedním z mála, kdo svůj rodný statek neprodal, je kovář. Boháč však jeho živnost nakonec zničí a kovář musí propustit i pomocníka Václava, který miluje jeho dceru Lidunku a který odejde do světa za zaměstnáním. Kovář je na mizině a kovárna má být prodána v dražbě. Teprve nyní se vesničané vzbouří, kovář je při tom zraněn. Václav se vrací domů s dobrou zprávou: za vydělané peníze vykoupil všechny pozemky zpět a továrník se musí navždy odstěhovat. Raněný kovář žehná Lidunce a Václavovi a umírá v náručí své dcery.

Poznámka

V roce 1923 začal film natáčet režisér Rudolf Měšťák, natáčení bylo zastaveno a v zachované podobě byl film dokončen později.

Hrají

František V. Kučera

kovář z Lešetína

Marie Jakšová

kovářova dcera Lidunka

Jiří Hron

kovářský učeň Václav, Lidunčin milý

Nora Ferry

Baruška

E. Lízner

Joza

Luigi Hofman

cizácký továrník

Eduard Ševčík

správce u továrníka

Antonín Meisner

továrníkův tajemník

Ferry Seidl

správcův společník

Běla Kleinerová

vdova po dělníkovi

Svatopluk Innemann

německý kazatel

Štáb a tvůrci

Předloha

Svatopluk Čech (Lešetínský kovář – báseň)

Produkční údaje

Originální název

Lešetínský kovář

Český název

Lešetínský kovář

Anglický název

The Blacksmith of Lešetín

Kategorie

film

Typologie

hranýdistribuční

Žánr

drama

Země původu

Československo

Copyright

1924

Rok výroby

1923—1924

Produkční data

datum cenzury 5. 11. 1924

Premiéra

premiéra 27. 2. 1925 /nepřístupný mládeži/ (kino Alma /2 týdny/, Praha)

Výrobce

Ferry Seidl

Nositelé copyrightu

Národní filmový archiv

Ateliéry

Vídeň

Distribuce

Svetofilm

Technické údaje

Délka

dlouhometrážní

Minutáž

80 min

Původní metráž

2 280 metrů

Distribuční nosič

35mm

Poměr stran

1:1,33

Barva

černobílý

Zvuk

němý

Verze

česká

Mluveno

bez dialogů

Podtitulky

bez titulků

Mezititulky

české

Úvodní/závěrečné titulky

české