Svatopluk Innemann

scenárista, kameraman, herec, střihač, režisér

Datum narození

18.02.1896

Místo narození

Lublaň, Slovinsko, Rakousko-Uhersko

Datum úmrtí

30.10.1945

Místo úmrtí

Klecany u Prahy, Československo

Životopis

SVATOPLUK INNEMANN (nar. 18.2.1896, Lublaň, dnes Slovinsko – zem. 30.10.1945, Klecany u Prahy) byl synem divadelního režiséra a herce Rudolfa Innemanna (1861–1907) a operní pěvkyně Ludmily Lvové–Innemannové (1868–1956) a vnukem operního pěvce Josefa Lva (1832–1898). Filmu se věnovali též jeho tři sourozenci, promítač, ředitel kin a herec Miroslav Innemann (1894–1953), filmový zástupce a kontrolor Rudolf Innemann (1901–1945) a příležitostná herečka Liduška Innemannová (1905–1968?). Vyučil se uzenářem, navštěvoval dramatickou školu Karla Želenského a hrál v jeho souboru v žižkovské Deklaraci. Zlákala ho však kinematografie. Začínal nejprve v biografu u Viktora Ponrepa a jako kameraman ve společnosti Illusion (1914). Za první světové války působil jako frontový kameraman. Po ní nejprve s Ottou Hellerem natáčel krátké aktuality, poté přešli k hranému filmu. Začátkem 20. let své aktivity rozšířil i jako filmový herec, scenárista, režisér a ve 30. letech i jako střihač. Vrchol jeho tvůrčí dráhy přišel po příchodu zvuku, kdy jako nejzaměstnávanější režisér let 1931–33 natáčel až pět celovečerních filmů za rok. Patřil k zakladatelským osobnostem české kinematografie. Vytvořil řadu podprůměrných melodramat a frašek, stál však též za úspěšnými komediemi (Milenky starého kriminálníka nebo Muži v offsidu) i za přepisy literárních děl (Plukovník Švec, Fidlovačka, Psohlavci, Třetí rota, Švanda dudák), jež se však vyznačují více řemeslnou zručností než uměleckou kvalitou. S Vladislavem Vančurou spolurežíroval drama Před maturitou a natočil detektivku Vražda v Ostrovní ulici, první snímek natočený v barrandovských ateliérech. Věnoval se též dokumentární a reklamní tvorbě. V roce 1937 se kvůli těžké, zřejmě duševní chorobě musel odmlčet. Za nacistické okupace přijal německé státní občanství i s manželkou, bývalou herečkou Zdenou Kavkovou (1896–1965), která byla placenou konfidentkou gestapa a autorkou propagandistických článků. Na začátku 40. let chtěl dokonce v Moderním divadle na Žižkově uvést svou hru o Adolfu Hitlerovi. Zemřel v internačním táboře. – Filmografie: (kameraman) (hrané filmy) Československý Ježíšek (1918; r. Richard F. Branald; spol. kam.), Akord smrti (1919; r. Jan S. Kolár, Karel Lamač), Aloisův los (1919; r. Richard F. Branald; spol. kam.), Boby nesmí kouřit (1919; r. Přemysl Pražský), Dáma s malou nožkou (1919; r. Přemysl Pražský, Jan S. Kolár; + herec), Divoká Maryna (1919; r. Vladimír Slavínský), Láska je utrpením (1919; r. Vladimír Slavínský, Přemysl Pražský; spol. kam.), Utrpením ke slávě (1919; r. Richard F. Branald; spol. kam.), Vzteklý ženich (1919; r. Karel Lamač; spol. kam.), Magdalena (1920; r. Vladimír Majer; spol. kam.), Sněženky (1920; r. Vladimír Slavínský), Šílený lékař (1920; r. Drahoš Želenský), Za čest vítězů (1920; r. Antonín Ludvík Havel, Julius Lébl), Za svobodu národa (1920; r. Václav Binovec; spol. kam.), Zlatá žena (1920; r. Vladimír Slavínský), Děvče ze Stříbrné Hranice (1921; r. Vladimír Slavínský), Jak Vašíček přišel k nohám (1921; r. Antonín Jiroušek), Závěť podivínova (1923; r. Zet Molas), Lešetínský kovář (1924; r. Ferry Seidl, Rudolf Měšťák; spol. kam., herec), Lucerna (1925; r. Karel Lamač; spol. kam.), Okovy (1925; r. Václav Kubásek); (dokumenty) Návrat presidenta T. G. Masaryka do vlasti (1918), Pohřeb ministra Štefánika (1919); (herec) Byl první máj (1919; r. Thea Červenková), Dobrý voják Švejk (1926; r. Karel Lamač), Důvod k rozvodu (1937; r. Karel Lamač); (režisér, není–li uvedeno jinak) (hrané filmy) Červená Karkulka (1920; + kam.), Zelený automobil (1921; + kam.), Komptoiristka (1922; + sc., spol. kam.), Venoušek a Stázička (1922), Buď připraven! (1923; + kam.), Z českých mlýnů (1925; spol. r. Ferry Seidl; + spol. kam.), Josef Kajetán Tyl (1925; + herec), Falešná kočička (1926; + herec), Lásky Kačenky Strnadové (1926; + herec), Švejk v ruském zajetí (1926; + spol. sc., herec), Dva bratři (1927), Milenky starého kriminálníka (1927), Osud vdovy Novákové (1927), Ve dvou se to lépe táhne (1928; + spol. sc.), Neviňátka (1929; + spol. sc.), Plukovník Švec (1929; + spol. sc.), Tchán Kondelík a zeť Vejvara (1929; + spol. sc.), jeho první zvukový film Fidlovačka (1930; + střih), sestřih filmů Dobrý voják Švejk, Švejk na frontě a Švejk v ruském zajetí pod názvem Osudy dobrého vojáka Švejka (1930; + spol. sc., herec), Karel Havlíček Borovský (1931; + střih), Muži v offsidu (1931; + střih), Poslední bohém (1931; + střih), Psohlavci (1931), Třetí rota (1931), Vesničtí soupeři (1931), Malostranští mušketýři (1932; + střih), Písničkář (1932), Před maturitou (1932; spol. r. Vladislav Vančura; + spol. střih), Sňatková kancelář (1932), Šenkýřka „U divoké krásy“ (1932; + střih), Drž je! (1933), Prodaná nevěsta (1933; spol. r. Emil Pollert, Jaroslav Kvapil; + střih), Skřivánčí píseň (1933; + střih), U svatého Antoníčka (1933; + střih), Vražda v Ostrovní ulici (1933), Vůně domova (1933), Hudba srdcí (1934), Tři kroky od těla (1934), Z bláta do louže (1934), Irčin románek (1936; spol. střih), Sextánka (1936) a německá verze Arme kleine Inge (1936, Chudák malá Inge; + sc.), Tvoje srdce inkognito (1936; spol. r. Felix de la Cámara; + spol. sc.), Bílý cíl (1937), Švanda dudák (1937; + spol. sc, střih); (dokumenty) Naši denní přátelé (1924), Dříve a nyní (1927), Mlékařská družstva (1927), Elektřina ve službách venkova (1928), Praha v záři světel (1928), Sjezd slovanského hasičstva v Praze 1928 (1928), Z dílny lidskosti národa Komenského (1928), přepracovaná verze Dříve a nyní (1929), Mléko, výživa lidstva (1929), Zazobanec (1931), Klip Klap (1933), Na nových cestách (1936), Není ohrožen, kdo je připraven (1936). –jl– (3/2016)

Filmografie

Bílý cíl

1937
Režie

Švanda dudák

1937
Režie, Scénář, Střih

Důvod k rozvodu

1937
Hrají
Role: zastavárník

Sextánka [německá verze]

1936
Režie, Scénář

Sextánka

1936
Režie

Tvoje srdce inkognito

1936
Režie, Scénář

Irčin románek

1936
Střih

Tři kroky od těla

1934
Režie

Z bláta do louže

1934
Režie

Hudba srdcí

1934
Režie

Skřivánčí píseň

1933
Režie, Střih

Prodaná nevěsta

1933
Režie, Střih
režie filmu

U svatého Antoníčka

1933
Režie, Střih

Vůně domova

1933
Režie

Drž je!

1933
Režie

Písničkář

1932
Režie

Malostranští mušketýři

1932
Režie, Střih

Před maturitou

1932
Režie, Střih

Vesničtí soupeři

1931
Režie

Třetí rota

1931
Režie

Poslední bohém

1931
Režie, Střih

Muži v offsidu

1931
Režie, Střih

Psohlavci

1931
Režie

Karel Havlíček Borovský

1931
Režie, Střih

Fidlovačka

1930
Režie, Střih

Neviňátka

1929
Režie, Scénář

Plukovník Švec

1929
Režie, Scénář

Tchán Kondelík a zeť Vejvara

1929
Režie, Scénář

Ve dvou se to lépe táhne

1928
Režie, Scénář

Dva bratři

1927
Režie

Falešná kočička

1926
Režie, Hrají
Role: domácí učitel

Lásky Kačenky Strnadové

1926
Režie, Hrají
Role: filmový režisér

Švejk v ruském zajetí

1926
Režie, Scénář, Hrají
Role: učitel Biblička

Dobrý voják Švejk

1926
Hrají
Role: Švejkův zákazník/Kyblička

Josef Kajetán Tyl

1925
Režie, Hrají
Role: divadelní ředitel Jan Nepomuk Štěpánek

Z českých mlýnů

1925
Režie, Kamera

Okovy

1925
Kamera

Lucerna

1925
Kamera

Lešetínský kovář

1924
Kamera, Hrají
Role: německý kazatel

Buď připraven!

1923
Režie, Kamera

Komptoiristka

1922
Režie, Scénář, Kamera

Zelený automobil

1921
Režie, Kamera

Červená Karkulka

1920
Režie, Kamera

Za čest vítězů

1920
Kamera

Zlatá žena

1920
Kamera

Magdalena

1920
Kamera

Šílený lékař

1920
Kamera

Sněženky

1920
Kamera

Za svobodu národa

1920
Kamera

Byl první máj

1919
Hrají
Role: mladík

Akord smrti

1919
Kamera

Boby nesmí kouřit

1919
Kamera

Dáma s malou nožkou

1919
Kamera, Hrají
Role: muž v autě

Divoká Maryna

1919
Kamera

Láska je utrpením

1919
Kamera

Aloisův los

1919
Kamera

Vzteklý ženich

1919
Kamera