Pohádka máje

melodrama

Typologie filmu

hraný

Anglický název

A May Tale

Minutáž

115

Země původu

Československo

Copyright

1926

Rok výroby

1926

Premiéra

25.12.1926

Jazyková verze

česká

Režie

Karel Anton

Scénář

Václav Wasserman

Anotace

Román lásky.

Zrestaurovaný poetický němý snímek Pohádka máje režiséra Karla Antona podle impresionisticky laděného románu Viléma Mrštíka vrátil v březnu 2016 Národní filmový archiv do české distribuce po téměř devadesáti letech. Poprvé byla tato verze uvedena 6.7.2015 v karlovarském Městském divadle v rámci 50. MFF s nově zkomponovaným živým hudebním doprovodem tria Neuvěřitelno. Následně byl film uveden na festivalu němého filmu v Bonnu a 26.8.2015 v letním kině na Nákladovém nádraží Žižkov. Snímek, volně rozvíjející v deseti dílech milostné osudy čtyř sester starého lesníka Helenky, Gusty, Albíny a Anny, patří k nejvýznamnějším filmovým dílům české němé kinematografie. Pod pseudonymem Petr Dolan zde jako Ríša debutoval Jiří Voskovec a jako Gusta předčasně zesnulá dvaadvacetiletá nadaná herečka Národního divadla v Praze Jarmila Horáková. Po náhlé smrti Ferdinanda Kaňkovského (představitele lesníka) v srpnu 1926 dokončil jeho roli Rudolf Žák, jehož se však režisér snažil co nejvíce skrýt. V malé dětské roli se mihla i budoucí věhlasná ilustrátorka dětských knížek Helena Zmatlíková. Čechoameričan Jan Žák plánoval film uvést v USA pod názvem Čtyři sestry, kvůli nástupu zvukového filmu ale neuspěl. Pracovní záběry z natáčení použil v roce 1960 Bohumil Veselý do dokumentu Jak se u nás kdysi filmovalo. Námět podruhé zpracoval v roce 1940 režisér Otakar Vávra s Natašou Gollovou a Svatoplukem Benešem v hlavních rolích. – Do dochovaného neúplného negativu byly v 50. letech doplněny chybějící části ze dvou kopií s německými mezititulky. Do této kopie vložil Bohumil Veselý české mezititulky v moderní jazykové úpravě. V roce 2005 byla z původních materiálů vykopírována v Ateliérech Bonton Zlín nová kopie, do níž byly vloženy opravené české mezititulky podle původní originální titulkové listiny z cenzurního spisu. – Snímek mohl být distribuován také s živým doprovodem tria Neuvěřitelno. –jl–

Obsah

Pohádko máje, pohádko mládí, pohádko našeho života… Co srdcí na tebe vzpomíná... Co srdcí na tebe čeká... – Je máj a vesničané v krojích tančí kolem májky. V klášteře mladá Helenka vzpomíná na svou rodinu z myslivny Pod Komorou v lesích u vsi Ostrovačice u Brna. Na matku, otce lesníka, hospodyni Martu a na tři sestry, nemocnou a éterickou Albínu, nespoutanou a divokou Gustu a rozumnou, do Vídně provdanou Annu. – Synovec ostrovačického faráře Ríša studuje práva v Praze. Častěji však vysedává s kamarády v hospodě U Primasů, flirtuje s číšnicí zvanou Kudrnáček a po nocích tropí Pražanům žerty. Ráno studentovi domlouvá jeho bytná, mladá vdova. – Albína se schází s platonickým přítelem Jenyšem, který dívce vypráví o krásné budoucnosti. Gusta má naopak známost s ostrovačickým volnomyšlenkářským učitelem. Otec pár přistihne v lese při líbání. Doma se po hádce otec rozhodne poslat Gustu do Vídně k Anně. V klášteře matka představená slíbí Helence, že i na ni jednou čeká pohádka máje. – Albínin zdravotní stav se zhorší. Jenyš se svěří matce, že se do dívky zamiloval. Umírající dcera prosí otce, aby Gustě odpustil. Zdrcený mladík po její smrti opustí kraj. – Ve Vídni se Gusta k nelibosti Anny a jejího manžela po nocích toulá. V pivnici v Prátru se dívka seznámí s kapitánem von Rittenburgem a skončí s ním v hotelu. Ráno nechá kapitán milence peníze a potají zmizí. Anna napíše otci, že sestra v noci nepřišla domů. – Unavená matka v opuštěné myslivně vzpomíná na doby, kdy dcery byly ještě malé. – Začátkem podzimu se Helenka vrátí z kláštera a jde se podívat na rodinný hrob, kde leží sestra i matka, jíž ranami osudu puklo srdce. – Otec hledá Gustu v zapadlé vídeňské krčmě. Objeví ji tam i s jejím pasákem. Dívka vzpomíná na myslivnu, ale od otce uteče. Už je pro ni příliš pozdě, s pasákem ji čeká jen smrt. Lesník se vrátí domů. – Během pražského masopustního veselí je Ríša skleslý. Kudrnáček se jej snaží rozptýlit, odmítne však jeho milostné návrhy. – Ríšův otec napíše synovi, že mu nebude dál platit studia, dokud neudělá státnici. Mladík nadšeně opustí Prahu i bytnou, která jej měla potají ráda, a odjede na strýcovo pozvání do Ostrovačic. – Helenka jede s otcem na svůj první bál, kde je i Ríša, o něhož se zajímají drbna poštmistrová s dcerou Cilkou a další děvčata. Mladíka však zaujme Helenka, se kterou si jako malý hrával. Stydlivá dívka odmítne všechna vyzvání k tanci. S Ríšou vzpomíná na své dětství, nakonec si s ním i zatančí. Student se do ní zamiluje. – Kraj slaví Velikonoce. Ríša se opět setká s Helenkou. Strýc mladíkovi vyčte jeho dosavadní život a dostane od něj slib, že po prázdninách složí první státnici. Student se v jarní přírodě učí, myslí však víc na Helenku, kterou vídává u myslivny. Také ona, ačkoliv jej jako ostatní vesničané pokládala za pražského flamendra, na něj vzpomíná. Dá si od cikánky hádat z ruky. Dostane od mladíka květiny a milostný dopis. – Mladí se dále sbližují. Upovídaná a přelétavá Cilka vykládá Helence, jak jsou muži špatní a jak využívají ženy jenom pro zábavu. Helenka se proto chce se studentem rozejít, on ji však přesvědčí o svých citech, ale současně se jí dotkne zmínkou o pražské bytné, jíž prý musí odolávat. Dívka se následující dny trápí žárlivostí. Nešťastný lesník si po zkušenostech s Albínou a Gustou kvůli další dceři postěžuje na Ríšu farářovi. Ten synovci vyčte, že si s Helenkou pouze zahrává, a pošle ho zpět do Prahy, aby konečně dostudoval. Bez rozloučení student čeká na pražský vlak. Náhle si plně uvědomí své city k Helence, odejde za dívkou na místo jejich společných schůzek a poprosí ji za odpuštění. – Po ukončení studiích se Ríša vrací ke své milé. –jl–

Poznámka

Během natáčení náhle v srpnu 1926 zemřel představitel lesníka Ferdinand Kaňkovský. Několik málo scén (vesnický bál) za něj dokončil Rudolf Žák. Snímán však byl především zády ke kameře. Pracovní záběry jsou ve filmu Jak se u nás kdysi filmovalo (sestavil Bohumil Veselý v roce 1954).

Snímek byl v roce 2005 rekonstruován v Národním filmovém archivu ve spolupráci s Ateliéry Bonton Zlín.

Hrají

Rudolf Žák

lesník

Anna Opplová

lesníkova žena

Anita Janová

lesníkova dcera Helenka

Jarmila Horáková

lesníkova dcera Gusta

Berta Reifová

lesníkova dcera Albína

neuvedena

lesníkova nejstarší dcera Anna

Petr Dolan

student práv Ríša Gregor

Ludvík Veverka

student, Ríšův přítel

Antonín Marek

farář v Ostrovačicích, Ríšův strýc

Betty Kysilková

farářova hospodyně Kačka

Božena Svobodová

Ríšova bytná, vdova po úředníkovi

Mary Jansová

číšnice zvaná Kudrnáček

Marie Počepická

lesníkova hospodyně Marta

František Fišer

Albínin přítel Jenyš

Saša Dobrovolná

Jenyšova matka

Jindřich Lhoták

důstojník kapitán H. Nikolaus von Rittenburg zvaný Niki

Milka Balek-Brodská

poštmistrová

Marie Pavlíková

dcera poštmistrové Cilka

Jan Richter

obecní strážník

Václav Kubásek

manžel lesníkovy dcery Anny

L. H. Struna

pasák holek

Elsa Vetešníková

lehká holka

Helena Zmatlíková

lesníkova dcera Helenka jako dítě

Josef Dekoj

Josef, milý hospodyně Kačky

Alfred Schlesinger

vousatý muž na plese

Roza Schlesingerová

žena na plese

Jindřich Adolf

host ve vídeňské krčmě

Véna Vyskoč

reálná postava – on sám

Ferda-Sirky-Evropa

reálná postava – on sám

Štáb a tvůrci

Předloha

Vilém Mrštík (Pohádka máje – román)

Produkční údaje

Původní název

Pohádka máje

Anglický název

May Tale

Copyright

1926

Rok výroby

1926

Premiéra

25.12.1926

Nositelé copyrightu

Národní filmový archiv

Distribuce

Julius Schmitt (původní 1926), Národní filmový archiv (obnovená 2016)

Technické údaje

Verze

česká

Titulky

české mezititulky

Revue

Pohádka máje

Lyrická próza Viléma Mrštíka z roku 1897 inspirovala dvojici významných adaptací: vedle němého snímku Karla Antona z rok...